V\u0161echna sociologick\u00e1 \u0161et\u0159en\u00ed dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee nejlep\u0161\u00ed vztah ze v\u0161ech n\u00e1rod\u016f maj\u00ed \u010ce\u0161i ke Slov\u00e1k\u016fm a rozd\u011blen\u00ed zem\u011b sice akceptovali, ale neschvaluj\u00ed je. N\u011bmeck\u00e1 m\u00e9dia i odborn\u00e9 kruhy se cht\u011b necht\u011b mus\u00ed zab\u00fdvat fenom\u00e9nem zvan\u00fdm ostalgie a Pol\u00e1k\u016fm opakovan\u011b vych\u00e1z\u00ed, \u017ee za nejlep\u0161\u00ed dek\u00e1du XX. stolet\u00ed pova\u017euj\u00ed 70. l\u00e9ta – lata gierkowskie, jak tu \u0159\u00edkaj\u00ed. Podobn\u011b se ohl\u00ed\u017eej\u00ed za ned\u00e1vnou minulost\u00ed i lid\u00e9 v Ma\u010farsku, Rumunsku, Bulharsku. Nad\u0161en\u00ed z toho, co p\u0159i\u0161lo pak , nevl\u00e1dne nikde. V\u0161ude v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b p\u0159evl\u00e1daj\u00ed rozpaky, zklam\u00e1n\u00ed, deziluze. V\u00fdjimkou nen\u00ed ani oblast b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie.<\/p>\n
\u201eKdy\u017e sly\u0161\u00edm slovo ‚Jugosl\u00e1vie‘, vybav\u00ed se mi dobr\u00e1 a spokojen\u00e1 minulost. Jugosl\u00e1vie nebyla \u0161patn\u00e1. Nebud\u00ed u lid\u00ed roz\u010darov\u00e1n\u00ed, to sp\u00ed\u0161e zp\u016fsob, jak\u00fdm byla zni\u010dena. Mnoho lid\u00ed bylo zabito, vyhn\u00e1no z domov\u016f, p\u0159es\u00eddleno. Rozpad Jugosl\u00e1vie, to byla velk\u00e1 k\u0159ivda mor\u00e1ln\u00ed i materi\u00e1ln\u00ed. Opravdu jen velk\u00fd hlup\u00e1k v tom m\u016f\u017ee vid\u011bt d\u016fvod k radosti. Dnes nem\u00e1m vlast. Zmizela spolu s Jugosl\u00e1vi\u00ed a s n\u00ed zmizelo i to, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 c\u00edtit se jako doma<\/strong>\u201c<\/strong>, cituje 40letouJovanu, vysoko\u0161kolsky vzd\u011blanou obyvatelku chorvatsk\u00e9ho Z\u00e1h\u0159ebu, srbsk\u00fd den\u00edk Blic. Tento n\u00e1zor vystihuje, co c\u00edt\u00ed st\u00e1le v\u00edce lid\u00ed a pro co se u\u017e\u00edv\u00e1 term\u00edn jugonostalgie . V dobr\u00e9m na Jugosl\u00e1vii vzpom\u00ednaj\u00ed um\u011blci, sportovci, v\u011bdci, politikov\u00e9 a hlavn\u011b – oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9. \u201eNarodil jsem se jako Jugosl\u00e1vec a jako Jugosl\u00e1vec tak\u00e9 um\u0159u\u201c<\/strong>, \u0159ekl p\u0159ed \u010dasem na filmov\u00e9m festivalu v Cannes sv\u011btozn\u00e1m\u00fd re\u017eis\u00e9r Emir Kusturica. \u201eSt\u00e1le jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jugosl\u00e1vsk\u00e1 idea je vzne\u0161en\u00e1 a spr\u00e1vn\u00e1<\/strong>\u201c, vyj\u00e1d\u0159il se v jednom rozhovoru vynikaj\u00edc\u00ed muzikant Goran Bregovi\u010d. Sou\u017eit\u00ed v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii je v\u011bnov\u00e1no st\u00e1le v\u00edce film\u016f, dokument\u016f, knih, v\u011bdeck\u00fdch \u00favah i internetov\u00fdch diskus\u00ed. Ve v\u0161ech p\u0159evl\u00e1d\u00e1 stesk po multikulturn\u00ed spole\u010dnosti, po dialogu mezi n\u00e1rody, kter\u00fd obohacoval, po v\u00fdm\u011bn\u011b hodnot i zku\u0161enost\u00ed.<\/p>\n Polsk\u00fd den\u00edk Rzeczpospolita ned\u00e1vno citoval velvyslance Srbska a \u010cern\u00e9 Hory ve Var\u0161av\u011b Ramize Ba\u0161\u010di\u010de: \u201ePro v\u011bt\u0161inu lid\u00ed u n\u00e1s jsou 70. a 80. l\u00e9ta dobou, kdy lid\u00e9 \u017eili spokojen\u011b a d\u016fstojn\u011b, studovali a pracovali, cestovali bez v\u00edz, m\u011bli garantovan\u00e9 bydlen\u00ed, bezplatn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i l\u00e9ka\u0159skou p\u00e9\u010di\u201c.<\/strong> Podle posledn\u00edch s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu \u017eij\u00ed statis\u00edce lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se pova\u017euj\u00ed za Jugosl\u00e1vce, ve v\u0161ech n\u00e1stupnick\u00fdch republik\u00e1ch. St\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed m\u00f3dou se st\u00e1v\u00e1 tr\u00e1vit sv\u00e1tky anebo dny r\u016fzn\u00fdch v\u00fdro\u010d\u00ed a ud\u00e1lost\u00ed v B\u011blehrad\u011b. Toto m\u011bsto se st\u00e1v\u00e1 symbolem soun\u00e1le\u017eitosti. Obrovskou roli v obnovuj\u00edc\u00ed se vz\u00e1jemnosti sehr\u00e1v\u00e1 kultura a jazykov\u00e1 bl\u00edzkost. Lingvist\u00e9 \u017eiv\u011b diskutuj\u00ed a p\u0159ou se, zda jazyky, kter\u00fdmi se hovo\u0159\u00ed v Srbsku, \u010cern\u00e9 Ho\u0159e, Chorvatsku, Bosn\u011b a Hercegovin\u011b, jsou samostatn\u00fdmi jazyky, \u010di pouze dialekty jednoho jazyka spole\u010dn\u00e9ho. Lid\u00e9 se bez probl\u00e9m\u016f dohovo\u0159\u00ed i se Slovinci a Makedonci.<\/p>\n Obrovsk\u00fdm \u00fasp\u011bchem skon\u010dily minul\u00fd t\u00fdden t\u0159i koncerty legend\u00e1rn\u00ed bosensk\u00e9 skupinyBijelo Dugme (B\u00edl\u00fd knofl\u00edk). Konaly se v Sarajevu, Z\u00e1h\u0159ebu a B\u011blehrad\u011b, v\u0161ude se se\u0161lo kolem sto tis\u00edc nad\u0161en\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. Zp\u00edvali spole\u010dn\u011b, dr\u017eeli se kolem ramen a v o\u010d\u00edch m\u011bli slzy. V\u0161echny noviny cituj\u00ed v\u011btu kytaristy a slavn\u00e9ho autora filmov\u00e9 hudby GoranaBregovi\u010de: \u201eA\u017e se v\u00e1s zeptaj\u00ed, jestli jste byli na koncert\u011b, \u0159ekn\u011bte, \u017ee tu byli v\u0161ichni – Srbov\u00e9, Chorvati, Bos\u0148an\u00e9, Hercegov\u00e9, Makedonci, Slovinci a \u010cernohorci\u201c – a spole\u010dn\u011b zp\u00edvali star\u00e9 hezk\u00e9 p\u00edsn\u011b, na co\u017e dav odpov\u011bd\u011bl neskute\u010dn\u011b dlouho trvaj\u00edc\u00edm potleskem. <\/strong>Atmosf\u00e9\u0159e podlehla i m\u00e9dia a nemohla jinak, ne\u017e jednohlasn\u011b a s patosem vykreslit ducha bratrstv\u00ed, kter\u00fd objal kus Balk\u00e1nu od slovinsk\u00e9 hory Triglav po makedonskou \u0159eku Vardar, od b\u0159eh\u016f Jadranu k Podunajsk\u00e9 n\u00ed\u017ein\u011b. Kdy\u017e loni dosud nezn\u00e1m\u00ed vandalov\u00e9 vyhodili do pov\u011bt\u0159\u00ed sochu J. B. Tita v jeho rodn\u00e9m Kumrovaci, netu\u0161ili, \u017ee vlastn\u011b spustili vlnu jugonostalgie , kter\u00e1 se od t\u00e9 doby \u0161\u00ed\u0159\u00ed celou b\u00fdvalou svazovou zem\u00ed. Tu vyhodit do pov\u011bt\u0159\u00ed nelze!<\/p>\n