{"id":1099,"date":"2006-01-26T22:14:56","date_gmt":"2006-01-26T21:14:56","guid":{"rendered":"http:\/\/messin.cz\/?p=1099"},"modified":"2016-01-31T22:15:15","modified_gmt":"2016-01-31T21:15:15","slug":"presne-pred-34-lety-poslala-bomba-chorvatskych-extremistu-k-zemi-na-uzemi-byvale-cssr-jugoslavske-letadlo","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/messin.cz\/?p=1099","title":{"rendered":"P\u0159esn\u011b p\u0159ed 34 lety poslala bomba chorvatsk\u00fdch extremist\u016f k zemi na \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9 \u010cSSR jugosl\u00e1vsk\u00e9 letadlo"},"content":{"rendered":"<p>M\u00e9dia jsou v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pln\u00e1 ne\u0161\u0165astn\u00e9ho p\u00e1du vojensk\u00e9ho letadla se slovensk\u00fdmi voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se ned\u00e1vno vraceli z Kosova. P\u0159e\u017eil jedin\u00fd \u0161\u0165astlivec.<\/p>\n<p>O podobn\u00e9m \u0161t\u011bst\u00ed m\u016f\u017ee mluvit i Vesna Vulovi\u010dov\u00e1. Ta p\u0159e\u017eila p\u00e1d letadla dokonce z v\u00edce ne\u017e 10ti kilometrov\u00e9 v\u00fd\u0161ky! Stalo se to 26.ledna 1972 u obce Srbsk\u00e1 Kamenice na \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9 \u010cSSR, kde se tehdy z\u0159\u00edtilo letadlo typu McDonnel Douglas jugosl\u00e1vsk\u00fdch aerolini\u00ed \u2013 <em>(JAT \u2013 Jugoslovenski Aerotransport, let 364 Stockholm \u2013 Koda\u0148 \u2013 Z\u00e1h\u0159eb \u2013 B\u011blehrad).<\/em><\/p>\n<p>K explozi v p\u0159edn\u00edm zavazadlov\u00e9m prostoru do\u0161lo ve v\u00fd\u0161ce 10.160m nad n\u011bmeck\u00fdmHermsdorfem a letoun se z\u0159\u00edtil ve v\u00fdvrtce do oblasti u D\u011b\u010d\u00edna. Zahynulo 29 lid\u00ed. Jedin\u00e1 Vesna voln\u00fd p\u00e1d p\u0159e\u017eila, byla v\u0161ak 27dn\u00ed v k\u00f3matu a m\u011bla po\u0161kozen\u00ed mozku i p\u00e1te\u0159e. Nejprve byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ochrnut\u00e1, ale pozd\u011bji se celkem slu\u0161n\u011b zotavila a m\u016f\u017ee chodit.<\/p>\n<p>Bombu do letadla um\u00edstili usta\u0161ov\u0161t\u00ed emigranti \u2013 chorvat\u0161t\u00ed nacionalisti\u010dt\u00ed extremist\u00e9. Pozd\u011bji se k \u00fatoku p\u0159ihl\u00e1sili. Tito extremist\u00e9 m\u011bli v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii na sv\u011bdom\u00ed \u0159adu teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f. Bomba v letadle m\u011bla zab\u00edt jugosl\u00e1vsk\u00e9ho politika, kter\u00fd v\u0161ak tehdy let\u011bl jin\u00fdm spojem.<\/p>\n<p>Secesionistick\u00e9 snahy Chorvat\u016f a pozd\u011bji i Slovinc\u016f cel\u00e1 l\u00e9ta v\u0161emo\u017en\u011b podporovalo N\u011bmecko, Rakousko a dal\u0161\u00ed. D\u00e1le je i neleg\u00e1ln\u011b vyzbrojovali. Podpora nakonec vyvrcholila p\u0159ed\u010dasn\u00fdm uzn\u00e1n\u00edm Chorvatska pr\u00e1v\u011b po n\u00e1tlaku N\u011bmecka v Maastrichtu 17.12.1991. N\u011bmeck\u00e1 svazov\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba (BND) \u00fazce spolupracovala susta\u0161ovskou emigrac\u00ed. V\u00fdznamn\u011b se na tom pod\u00edlel i pozd\u011bj\u0161\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed N\u011bmecka Klaus Kinkel, jako \u0159editel BND b\u011bhem kritick\u00fdch \u010dty\u0159 let kolem Titovy smrti (1979-82). Tuto \u010dinnost BND v uveden\u00fdch letech l\u00ed\u010d\u00ed b\u00fdval\u00fd d\u016fstojn\u00edk bundeswehru E. Schmidt-Eenboom ve sv\u00e9 knize V\u00e1le\u010dn\u00edk ve st\u00ednu &#8211; Klaus Kinkel a BND (ECON, D\u00fcsseldorf, 1995, str. 211-37).<\/p>\n<p>\u010cesk\u00e1 televize se p\u0159ed n\u011bkolika lety pokusila do p\u0159\u00edpadu nasadit i dal\u0161\u00ed hypot\u00e9zu, letadlo pr\u00fd mo\u017en\u00e1 sest\u0159elila na\u0161e arm\u00e1da. Tato verze ov\u0161em zna\u010dn\u011b pokulh\u00e1v\u00e1, sp\u00ed\u0161e m\u011bla odv\u00e9st pozornost od v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b \u201enevhodn\u00e9ho\u201c p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00ed usta\u0161ovc\u016f a jejich letit\u00e9 podpory od N\u011bmecka.<\/p>\n<p>Tato podpora p\u0159inesla n\u011bmeck\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politice sv\u00e9 ovoce. Ji\u017en\u00ed Slovan\u00e9, p\u016fvodn\u011b sjednocen\u00ed ve sv\u011btov\u011b \u0161iroce respektovan\u00e9 Jugosl\u00e1vii, skon\u010dili v rozkr\u00e1jen\u00fdch st\u00e1te\u010dc\u00edch a protektor\u00e1tech. Kdysi nejv\u011bt\u0161\u00ed arm\u00e1da v Evrop\u011b u\u017e neexistuje, a nap\u0159\u00edklad v chorvatsk\u00e9m parlamentu se bude nyn\u00ed jednat o obrovsk\u00e9m od\u0161kodn\u011bn\u00ed rakousk\u00fdch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed po roce 1945 opustili sv\u016fj majetek v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii, kter\u00fd byl zn\u00e1rodn\u011bn. Raku\u0161an\u00e9 v dob\u011b druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vystupovali jako ob\u010dan\u00e9 Hitlerova N\u011bmecka a po por\u00e1\u017ece prchali s pora\u017eenou n\u011bmeckou arm\u00e1dou.<\/p>\n<p>Dopis z V\u00eddn\u011b ned\u00e1vno obdr\u017eel chorvatsk\u00fd premi\u00e9r Ivo Sanader. Vznesen\u00e9 rakousk\u00e9 n\u00e1roky maj\u00ed zahrnovat r\u016fzn\u00e9 pam\u00e1tn\u00e9 budovy v Z\u00e1h\u0159ebu i v dal\u0161\u00edch m\u011bstech, pozemky a jin\u00e9 nemovitosti. Od\u0161kodn\u011bn\u00ed p\u0159edstavuje takovou v\u00fd\u0161i, \u017ee by to notn\u011b ot\u0159\u00e1slo ji\u017e tak notn\u011b chatrnou ekonomikou zem\u011b.<\/p>\n<p>Krok V\u00eddn\u011b vyvolal v Z\u00e1h\u0159ebu nemil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed tak\u00e9 proto, \u017ee byla minulost pova\u017eov\u00e1na za vy\u0159\u00edzenou v\u011bc. V roce 1980 byla podeps\u00e1na st\u00e1tn\u00ed dohoda mezi Rakouskem a SFRJ (Jugosl\u00e1vie), v n\u00ed\u017e se Rakousko zav\u00e1zalo nen\u00e1rokovat od\u0161kodn\u011bn\u00ed sv\u00fdch ob\u010dan\u016f za majetek zanechan\u00fd v d\u016fsledku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Chorvatska. Takov\u00fd dokument se v rakousk\u00e9m st\u00e1tn\u00edm archivu nemohl ztratit, ale mohlo se vytratit n\u011bco jin\u00e9ho. Uvid\u00edme.<\/p>\n<p>Ve zvr\u00e1cen\u00e9 logice imp\u00e9ria nap\u0159\u00edklad b\u00fdval\u00e1 Jugosl\u00e1vie existuje, pokud jde o dluhy, nebo je t\u0159eba j\u00ed za\u017ealovat. Naopak zase p\u0159est\u00e1v\u00e1 existovat, pokud vzn\u00e1\u0161\u00ed n\u011bjak\u00e9 n\u00e1roky.<\/p>\n<p>\u017de je to divn\u00e1 logika? Toto je prost\u011b Abramowitzova doktr\u00edna v praxi. Je to \u201eabsence jak\u00fdchkoliv princip\u016f, krom\u011b s\u00edly\u201c. Chorvatsko, Bosnu, Kosovo i Makedonii spojuje neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed podobn\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale p\u0159esto jsou vystaveny politice dvoj\u00edho metru, pokrytectv\u00ed, poru\u0161ov\u00e1n\u00ed pr\u00e1v a princip\u016f. Proto <em>mus\u00ed<\/em> imperialist\u00e9 od Abramowitze, p\u0159esAshdowna, a\u017e k Solanovi nal\u00e9hat, \u017ee Bosna a Kosovo, nebo Kosovo a Makedonie spolu v\u016fbec nesouvis\u00ed, ba \u017ee jsou to \u00fapln\u011b samostatn\u00e9 kauzy, n\u011bco jako odd\u011blen\u00e9 <em>vesm\u00edry<\/em> s odli\u0161nou metafyzikou. Jedin\u011b tak toti\u017e mohou zd\u016fvodnit pro\u010d je etnicky vy\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 Chorvatsko a Kosovo dobr\u00e9, ale multi-etnick\u00e9 Srbsko \u0161patn\u00e9. Jedin\u011b tak m\u016f\u017eou vysv\u011btlit, pro\u010d Bosna pot\u0159ebuje b\u00fdt centralizovan\u00e1, ale Srbsko mus\u00ed b\u00fdt rozbito na kusy. Pro\u010d hranice Chorvatska, Bosny a Makedonie jsou posv\u00e1tn\u00e9, ale ty srbsk\u00e9 nejsou. A znovu, pro\u010d Jugosl\u00e1vie m\u016f\u017ee existovat, pokud je t\u0159eba j\u00ed d\u00e1t k soudu, ale kdy\u017e vzn\u00e1\u0161\u00ed n\u011bjak\u00e9 n\u00e1roky, tak je rozhodnuto, \u017ee neexistuje.<\/p>\n<h1><span style=\"font-size: small;\">Messin, 26.1. 2006<\/span><\/h1>\n<h1><\/h1>\n<h1><span style=\"font-size: small;\">http:\/\/www.reference.com\/browse\/wiki\/Vesna_Vulovic<\/span><\/h1>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>M\u00e9dia jsou v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pln\u00e1 ne\u0161\u0165astn\u00e9ho p\u00e1du vojensk\u00e9ho letadla se slovensk\u00fdmi voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se ned\u00e1vno vraceli z Kosova. P\u0159e\u017eil jedin\u00fd \u0161\u0165astlivec. O podobn\u00e9m \u0161t\u011bst\u00ed m\u016f\u017ee mluvit i Vesna Vulovi\u010dov\u00e1. Ta p\u0159e\u017eila p\u00e1d letadla dokonce&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[3],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1099"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1099"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1099\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1100,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1099\/revisions\/1100"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1099"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1099"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1099"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}