Copak to nebyla dokonal\u00e1 demokracie, kter\u00e1 ctila dv\u011b nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed lidsk\u00e1 pr\u00e1va \u2013 svobodu projevu a politickou svobodu? A nic na tom nem\u011bn\u00ed ani skute\u010dnost, \u017ee tento \u201cdokonale demokratick\u00fd\u201d st\u00e1t st\u00e1le po\u0161lap\u00e1val pr\u00e1vo na pr\u00e1ci, bydlen\u00ed, zdravotn\u00ed p\u00e9\u010di, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, v\u00fd\u017eivu a tolik dal\u0161\u00edch pr\u00e1v nem\u00e9n\u011b z\u00e1kladn\u00edch.<\/p>\n
V Bol\u00edvii \u017eije sotva 8,5 mili\u00f3n\u016f obyvatel. Nach\u00e1z\u00ed se zde jedny z nejv\u011bt\u0161\u00edch nalezi\u0161\u0165 nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed, av\u0161ak tyto zdroje ovl\u00e1d\u00e1 u\u017e dv\u011b st\u011b let nepatrn\u00e1 hrstka lid\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 ve sv\u00fdch ruk\u00e1ch i politickou moc. Oproti tomu 60 % Bol\u00edvijc\u016f \u017eije pod hranic\u00ed chudoby. P\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9 jsou diskriminov\u00e1ni, d\u011btsk\u00e1 \u00famrtnost dosahuje ostudn\u00e9 v\u00fd\u0161e, nezam\u011bstnanost nikdy nekles\u00e1, negramotnost je v\u0161eobecn\u00e1 a 51 % lid\u00ed nem\u00e1 doma zavedenou ani elekt\u0159inu. Ani to v\u0161ak nem\u011bn\u00ed to podstatn\u00e9 \u2013 jedn\u00e1 se toti\u017e o \u201cdemokracii\u201d.<\/p>\n
Kdy\u017e tedy 11. a 12. \u0159\u00edjna na rozkaz prezidenta Gonzala Sancheze de Lozady arm\u00e1da st\u0159\u00edlela proti demonstrant\u016fm t\u011b\u017ek\u00fdmi kulomety, p\u0159i\u010dem\u017e zabila asi \u0161edes\u00e1t lid\u00ed a zranila jich dal\u0161\u00ed stovky (International Herald Tribune, Pa\u0159\u00ed\u017e, 15. \u0159\u00edjna 2003. Celkov\u011b dos\u00e1hl po\u010det ob\u011bt\u00ed 78 mrtv\u00fdch a n\u011bkolik stovek zran\u011bn\u00fdch. K nim je t\u0159eba p\u0159ipo\u010d\u00edst 34 mrtv\u00fdch a 205 zran\u011bn\u00fdch z \u00fanora tohoto roku p\u0159i demonstrac\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f a policist\u016f (!) proti rozhodnut\u00ed zv\u00fd\u0161it da\u0148 z n\u00edzk\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f. Ani jedny z francouzsk\u00fdch novin neuznaly za vhodn\u00e9 p\u0159in\u00e9st tyto informace na prvn\u00ed stran\u011b.), Condoleeza Riceov\u00e1, poradkyn\u011b prezidenta Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, se na tiskov\u00e9 konferenci v Chicagu o tomto \u201cpovst\u00e1n\u00ed\u201d vyj\u00e1d\u0159ila p\u0159ed \u010dleny Meziamerick\u00e9 tiskov\u00e9 kancel\u00e1\u0159e takto: \u201cWashington varuje demonstranty (!) p\u0159ed jak\u00fdmkoli pokusem o n\u00e1siln\u00e9 svr\u017een\u00ed demokraticky zvolen\u00e9 vl\u00e1dy.\u201d (Zpr\u00e1va Agency Press z 13. \u0159\u00edjna 2003) Jist\u011b si vzpom\u00edn\u00e1te, \u017ee 11. dubna 2002 byl takt\u00e9\u017e demokraticky zvolen\u00fd prezident Venezuely Hugo Chav\u00e9z na kr\u00e1tkou dobu svr\u017een arm\u00e1dou, kterou podporovali zam\u011bstnavatel\u00e9 a v\u00fdznamn\u00e9 sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky. Washington tenkr\u00e1t p\u0159isp\u011bchal s uzn\u00e1n\u00edm pu\u010distick\u00e9 vl\u00e1dy pod l\u017eivou z\u00e1minkou, \u017ee Chav\u00e9z \u201c dal st\u0159\u00edlet do lidu\u201d\u2026<\/p>\n
\u201c\u0158ezn\u00edk\u201d \u2013 jak je nyn\u00ed Bol\u00edvijci p\u0159ezd\u00edv\u00e1n Sanchez de Lozada \u2013 pochopiteln\u011b hledal \u00fato\u010di\u0161t\u011b v Miami, kam dorazil 17. \u0159\u00edjna. Spojen\u00e9 st\u00e1ty neuva\u017euj\u00ed o mo\u017enosti, \u017ee by byl postaven p\u0159ed n\u011bjak\u00fd soud za zlo\u010diny proti lidskosti.<\/p>\n
Pro\u010d by to taky d\u011blaly? V letech 1986 \u2013 1989, kdy\u017e byl Sanchez de Lozada za poradenstv\u00ed ekonoma Jeffrey Sachse ministrem pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed, podrobil Bol\u00edvii \u201c\u0161okov\u00e9 l\u00e9\u010db\u011b\u201d. Tak, jak si to p\u0159\u00e1l Washington. N\u00e1sledkem bylo propu\u0161t\u011bn\u00ed des\u00edtek tis\u00edc zam\u011bstnanc\u016f ze st\u00e1tn\u00edho sektoru. B\u011bhem sv\u00e9ho prvn\u00edho prezidentsk\u00e9ho \u00fa\u0159adov\u00e1n\u00ed (v letech 1993 \u2013 1997) krom\u011b skute\u010dnosti, \u017ee se stal nejbohat\u0161\u00edm mu\u017eem v zemi, p\u0159istoupil tak\u00e9 \u2013 pod tlakem Ameri\u010dan\u016f \u2013 na program vym\u00fdcen\u00ed koky. To p\u0159isp\u011blo k zb\u00edda\u010den\u00ed statis\u00edc\u016f p\u011bstitel\u016f koky, kte\u0159\u00ed \u2013 zbaveni jedin\u00e9ho zdroje ob\u017eivy \u2013 jsou od t\u00e9 doby p\u00e1te\u0159\u00ed v\u0161ech protest\u016f. Tak\u00e9 se pustil do privatizace cel\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho bohatstv\u00ed, \u017eeleznic, dol\u016f, petrochemie, elektr\u00e1renstv\u00ed, telekomunikac\u00ed, leteck\u00e9 spole\u010dnosti, vod\u00e1renstv\u00ed, a to zejm\u00e9na ve prosp\u011bch americk\u00fdch firem.<\/p>\n
Privatizace rozvodu vody ve m\u011bst\u011b Cochabamba americkou firmou Bechtel (kter\u00e1 bude m\u00edt jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch pod\u00edl\u016f na programu privatizace Ir\u00e1ku, ji\u017e zah\u00e1jila okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va) skon\u010dila v dubnu 2002 povst\u00e1n\u00edm, odchodem Bechtelu, \u00fastupem vl\u00e1dy a op\u011btn\u00fdm zn\u00e1rodn\u011bn\u00edm.<\/p>\n
\u201cV\u00e1lka\u201d o vodu v Cochabamb\u011b a boj p\u011bstitel\u016f koky zrodily neobvykl\u00e9ho lidov\u00e9ho p\u0159ed\u00e1ka: Evo Moralese, dvaa\u010dty\u0159icetilet\u00e9ho indi\u00e1na z kmene Aymara, samouka, odborov\u00e9ho p\u0159ed\u00e1ka, kter\u00fd u\u017e p\u0159ibli\u017en\u011b dvacet let vede nejradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed slo\u017eku opozice \u2013 roln\u00edky zb\u00edda\u010den\u00e9 m\u00fdcen\u00edm koky. Pro Latinskou Ameriku a alterglobalisty (p\u0159ekladatel dal p\u0159ednost tomuto francouzsk\u00e9mu v\u00fdrazu p\u0159ed obvykl\u00fdm \u201cantiglobalist\u00e9\u201d, nebo\u0165 z n\u011bj l\u00e9pe vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee odp\u016frci globalizace si uv\u011bdomuj\u00ed jej\u00ed p\u0159irozenost, av\u0161ak usiluj\u00ed o jej\u00ed jinou podobu) se Evo Morales jako nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed postava hnut\u00ed p\u016fvodn\u00edch obyvatel, kter\u00e9 se s ohromnou silou probouz\u00ed v Ekv\u00e1doru, Peru, Chile a Paraguaji, stal slavnou osobnost\u00ed. On a j\u00edm veden\u00e1 organizace MAS (Hnut\u00ed k socialismu) spolu s dal\u0161\u00edm indi\u00e1nsk\u00fdm p\u0159ed\u00e1kem Felipem Quispem a hnut\u00edm Pachakutik vedli ofenz\u00edvu proti neoliber\u00e1ln\u00ed politice Sancheze de Lozady a jeho soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00e9ho spojence Jaime Paz Zamory. Tato politika m\u011bla za c\u00edl zbavit Bol\u00edvii s pomoc\u00ed jist\u00e9 skupiny nadn\u00e1rodn\u00edch firem z\u00e1sob zemn\u00edho plynu, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt za babku prod\u00e1ny Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. To v\u0161ak nakonec vedlo k v\u00fdbuchu nespokojenosti.<\/p>\n
Vztek bol\u00edvijsk\u00fdch indi\u00e1n\u016f vyv\u011br\u00e1 ze stalet\u00e9 historick\u00e9 zku\u0161enosti. V\u00fdvoz nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed (st\u0159\u00edbro, c\u00edn, ropa) nikdy nezlep\u0161il postaven\u00ed chud\u00fdch a neumo\u017enil modernizaci zem\u011b. Stejn\u011b jako \u201cpovst\u00e1n\u00ed\u201d v Ekv\u00e1doru v lednu roku 2000 proti prezidentu Jamil Mahuadovi, v Peru v listopadu roku 2000 proti prezidentu Alberto Fujimorimu a v Argentin\u011b v prosinci roku 2001 proti Fernandovi de La Rua odm\u00edtli obyvatel\u00e9 Bol\u00edvie svr\u017een\u00edm prezidenta Sancheze de Lozady hospod\u00e1\u0159sk\u00fd model, kter\u00fd v\u0161ude v Latinsk\u00e9 Americe zhor\u0161il korupci, zb\u00edda\u010dil obyvatelstvo a vyost\u0159il soci\u00e1ln\u00ed nerovnosti.<\/p>\n
P\u0159elo\u017eil Ji\u0159\u00ed Mecerod Ignacio Ramonet, Le Monde Diplomatique (11.11.2003)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Copak to nebyla dokonal\u00e1 demokracie, kter\u00e1 ctila dv\u011b nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed lidsk\u00e1 pr\u00e1va \u2013 svobodu projevu a politickou svobodu? A nic na tom nem\u011bn\u00ed ani skute\u010dnost, \u017ee tento \u201cdokonale demokratick\u00fd\u201d st\u00e1t st\u00e1le po\u0161lap\u00e1val pr\u00e1vo na pr\u00e1ci, bydlen\u00ed,…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[10],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/124"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=124"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/124\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=124"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=124"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=124"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}