Kdy\u017e Napoleon opustil vnucen\u00fd exil na Elb\u011b, aby na sebe je\u0161t\u011b jednou strhl vl\u00e1du nad Franci\u00ed, \u201esto dn\u00ed\u201c dlouhou, byla reakce \u2039zpravodajsk\u00fdch org\u00e1n\u016f\u203a tak nad\u010dasov\u00e1=typick\u00e1, \u017ee je\u0161t\u011b dnes p\u016fsob\u00ed neodolateln\u011b z\u00e1bavn\u011b, kdy\u017e se tyto \u2039hlasy tisku\u203a z 1. a\u017e 20. b\u0159ezna 1815 se\u0159ad\u00ed za sebou \u2013 cituji doslovn\u011b :<\/p>\n
1.) \u010e\u00e1bel unikl ze sv\u00e9ho vyhnanstv\u00ed; uprchl z Elby !
\n2.) Korsick\u00fd lido\u017erout (l\u00b4orgue) p\u0159ist\u00e1l u mysu Sv. Jana. (1.3.)
\n3.) Tygr se uk\u00e1zal v Gap. Ze v\u0161ech stran se proti n\u011bmu dala do pohybu vojska. Uniknout ji\u017e nem\u016f\u017ee; jakkoli je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed m\u016f\u017ee jako b\u00eddn\u00fd dobrodruh bloudit po hor\u00e1ch.
\n4.) Netvor skute\u010dn\u011b dorazil, nikdo nev\u00ed, \u010d\u00ed zradou, a\u017e ke Grenoblu. (Kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159e\u0161el mar\u0161\u00e1l Ney.)
\n5.) Tyran se zdr\u017eoval v Lyonu. (10.3.) D\u011bs a hnus ochromily v\u0161echny, kte\u0159\u00ed ho zahl\u00e9dli.
\n6.) Uzurp\u00e1tor se odv\u00e1\u017eil p\u0159ibl\u00ed\u017eit k hlavn\u00edmu m\u011bstu na 300 kilometr\u016f!
\n7.) Bonaparte se p\u0159ibli\u017euje hanebn\u011b velk\u00fdmi kroky. Ale marn\u011b : do Pa\u0159\u00ed\u017ee nikdy nedoraz\u00ed !
\n8.) Napoleon je z\u00edtra odpoledne o\u010dek\u00e1v\u00e1n mezi zdmi Pa\u0159\u00ed\u017ee.
\n9.) C\u00edsa\u0159 Napoleon se na \u010das zdr\u017eel ve Fontainebleau.
\n10.) V\u010dera ve\u010der vstoupila Jeho V\u00fdsost C\u00edsa\u0159 a Kr\u00e1l do pal\u00e1ce v Tuileri\u00edch : j\u00e1sot jeho v\u011brn\u00e9ho lidu je nepopsateln\u00fd !<\/p>\n
Ot\u00e1zka : co maj\u00ed pojmy \u2039noviny\u203a a \u2039pravda\u203a spole\u010dn\u00e9ho ? (P\u0159ipome\u0148me si, \u017ee na\u0161e n\u011bmeck\u00e9 den\u00edky za\u010d\u00e1tkem kv\u011btna 45 st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u00edt\u011bzily !) Nebo \u2013 m\u00e9n\u011b j\u00edzliv\u00e1, ale za to melancholi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zka : Je pravda to, co se l\u00edb\u00ed moci ?<\/p>\n
P\u0159inejmen\u0161\u00edm je ale nesporn\u00e9 \u2039pou\u010den\u00ed\u203a : Nev\u011b\u0159 v\u0161emu, co \u010dte\u0161 !<\/p>\n
* * *<\/p>\n
Nebo je pravda to, co \u010dlov\u011bk osobn\u011b pova\u017euje za pravdiv\u00e9 ? \u2013<\/p>\n
Hrab\u011b Las Cases, Napoleon\u016fv v\u011brn\u00fd pr\u016fvodce i v jeho posledn\u00edm exilu, vypr\u00e1v\u00ed ve sv\u00fdch \u2039Memori\u00e1l de Sainte H\u00e9lene\u203a, jak on \u2013 druhdy emigrant z roku 1789, politick\u00fd p\u0159eb\u011bhl\u00edk, nebo jak to chcete nazvat \u2013 vid\u011bl Francii v letech revoluce, direktoria, a nakonec konzul\u00e1tu. Jeho otev\u0159enou, up\u0159\u00edmnou prostosrde\u010dnost by \u0161lo i dnes pop\u0159\u00e1t mnoh\u00fdm, a z\u016fst\u00e1v\u00e1 tu p\u0159inejmen\u0161\u00edm jako pam\u00e1tn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 je hodno nejvy\u0161\u0161\u00ed cti. Takto mluv\u00ed o sob\u011b a sv\u00fdch spolu=emigrantech, jejich\u017e centrem tenkr\u00e1t byla Koblenz :<\/p>\n
\u201eMy vyst\u011bhovalci jsme toti\u017e v\u011b\u0159ili, a ustavi\u010dn\u011b jsme si to opakovali, a j\u00e1 s\u00e1m jsem si nemyslel nic jin\u00e9ho : velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda dr\u017e\u00ed s n\u00e1mi. Zajist\u00e9 jsem se m\u011bl brzy zbavit iluz\u00ed; nebo\u0165 kdy\u017e se na\u0161e skupina dostala k Verdunu a pokra\u010dovala d\u00e1l, nep\u0159idala se k n\u00e1m ani du\u0161e; naopak boj\u00e1cn\u011b prchali, kdy\u017e jsme se p\u0159ibl\u00ed\u017eili. P\u0159es to v\u0161echno jsem se t\u00e9 v\u00edry pevn\u011b dr\u017eel; je\u0161t\u011b i pot\u00e9, co jsem se po amnestii vr\u00e1til do Francie. Tak velice jsme se zamilovali do na\u0161eho po\u0161etil\u00e9ho p\u0159eludu. \u0158\u00edkali jsme si : nov\u00fd re\u017eim jednodu\u0161e nem\u016f\u017ee m\u00edt dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed; n\u00e1rod si ho hnus\u00ed; existuje u\u017e jen d\u00edky strachu a teroru. \/ A kdy jste p\u0159i\u0161li na jin\u00e9 my\u0161lenky ? zeptal se m\u011b Napoleon. \/ Velmi, velmi pozd\u011b, sire. Dokonce i kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b \u201ezapojil\u201c a p\u0159i\u0161el na dv\u016fr Va\u0161\u00ed V\u00fdsosti, byl jsem je\u0161t\u011b st\u00e1le pln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee to nem\u016f\u017ee dlouho trvat, \u017ee n\u00e1rod je proti tomu. Ale kdy\u017e jsem potom sed\u011bl ve St\u00e1tn\u00ed rad\u011b; pozoroval jistotu, a k tomu rychlost, s jakou se tam rozhodovalo; kdy\u017e jsem kolem sebe spat\u0159il jen klid a po\u0159\u00e1dek \u2013 tu se mi zd\u00e1lo, jako by Va\u0161e moc rostla prudkou rychlost\u00ed a v\u011bci se stejnou rychlost\u00ed ustalovaly. Jednoho dne jsem potom ud\u011blal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a velk\u00fd objev : \u017ee v\u0161e, o \u010dem jsem si myslel, \u017ee teprve nastane, u\u017e dlouhou dobu existuje ! \u017de jsem to jen necht\u011bl vid\u011bt; \u017ee jsem schoval hlavu pod ov\u010d\u00ed k\u016f\u017ei, jen aby ke mn\u011b sv\u011btlo nemohlo. Kdy\u017e jsem pot\u00e9 b\u011bhem sv\u00fdch diplomatick\u00fdch mis\u00ed procestoval v\u00edce ne\u017e 60 department\u016f, upot\u0159ebil jsem krajn\u00ed skepsi, nejvy\u0161\u0161\u00ed opatrnost : hovo\u0159il jsem s prefekty; ptal se ni\u017e\u0161\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f; nahl\u00ed\u017eel jsem do akt; popt\u00e1val jsem se nep\u0159ipraven\u00fdch prost\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011b v\u016fbec neznali \u2013 dosp\u011bl jsem k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato vl\u00e1da je skute\u010dn\u011b n\u00e1rodn\u00ed a v\u0161eobecn\u011b obl\u00edben\u00e1; a \u017ee Francie, co existuje, nebyla siln\u011bj\u0161\u00ed, tak vzkv\u00e9taj\u00edc\u00ed, l\u00e9pe spravov\u00e1na, zkr\u00e1tka : nikdy nebyla \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. \/ Kdy\u017e jsem se pot\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei objevil s t\u011bmito skute\u010dnostmi v m\u00fdch d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch restaura\u010dn\u00edch kruz\u00edch, nastalo skute\u010dn\u00e9 pozdvi\u017een\u00ed : tohle si nem\u016f\u017eete myslet; to je nemo\u017en\u00e9; p\u0159ek\u0159ikovali mne a sm\u00e1li se mi do o\u010d\u00ed.\u201c<\/p>\n
Nemohla by b\u00fdt takov\u00e1 slova naps\u00e1na i dnes, kdy se st\u00e1ty navz\u00e1jem pali\u010dat\u011b ignoruj\u00ed, a kdy\u017e tak\u00e9 u\u017e 20 let plat\u00ed ? Ale p\u0159inejmen\u0161\u00edm tento typick\u00fd p\u0159\u00edpad Las Cases dokl\u00e1d\u00e1 jedno : na\u0161e n\u00e1zory a p\u0159edsudky nejen\u017ee fal\u0161uj\u00ed skute\u010dnost, ale mohou se tak\u00e9 snadno obr\u00e1tit ve sv\u016fj opak : Nev\u011b\u0159 v\u0161emu, co si mysl\u00ed\u0161 !<\/p>\n
* * *<\/p>\n
Zb\u00fdv\u00e1 tedy prozkoumat posledn\u00ed : je pravda to, co vid\u00edme na vlastn\u00ed o\u010di ? Je tu jeden melancholick\u00fd p\u0159\u00edklad, kter\u00fdm p\u0159isp\u011bji k rozhodnut\u00ed t\u00e9to ot\u00e1zky. \u2013<\/p>\n
Sir Walter Raleigh, velk\u00fd mo\u0159eplavec, napsal tak\u00e9, sv\u00e9ho \u010dasu velmi cen\u011bn\u00fd \u2039N\u00e1rys d\u011bjin sv\u011bta\u203a, od kter\u00e9ho v\u0161ak vy\u0161el jen prvn\u00ed svazek. Vyd\u00e1n\u00ed druh\u00e9ho d\u00edlu, ji\u017e zcela dokon\u010den\u00e9ho, neznemo\u017enilo snad to, \u017ee by ho autor \u2013 nach\u00e1zel se tenkr\u00e1t ve vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazb\u011b \u2013 rozhn\u011bvan\u011b hodil do ho\u0159\u00edc\u00edho krbu, n\u00fdbr\u017e to, \u017ee ho tam duchapln\u011b vlo\u017eil. \u2013 A zde je d\u016fvod :<\/p>\n
P\u0159istoupil k oknu sv\u00e9 cely, proto\u017ee hluk na v\u011bze\u0148sk\u00e9m dvo\u0159e n\u00e1hle vzbudil jeho pozornost : spat\u0159il mu\u017ee, kter\u00fd ude\u0159il n\u011bjak\u00e9ho dal\u0161\u00edho, ten podle oble\u010den\u00ed vypadal na d\u016fstojn\u00edka. Tento ihned vytrhl kord z pochvy a vrazil ho \u00fato\u010dn\u00edkovi do b\u0159icha. Probodnut\u00fd, mu\u017e atletick\u00e9 postavy padl; m\u011bl ale p\u0159ed t\u00edm je\u0161t\u011b tolik s\u00edly, \u017ee d\u016fstojn\u00edka srazil hol\u00ed k zemi. P\u0159i\u0161la str\u00e1\u017e a odt\u00e1hla odtamtud d\u016fstojn\u00edka; zat\u00edmco ostatn\u00ed se starali o to, aby odnesli mrtv\u00e9ho. St\u00e1lo je nemal\u00e9 \u00fasil\u00ed, razit si cestu davem \u010dumil\u016f.<\/p>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne obdr\u017eel Raleigh n\u00e1v\u0161t\u011bvu od jednoho mil\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd mu byl zn\u00e1m jako ten nejpoctiv\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e; a vypr\u00e1v\u011bl mu \u2013 s \u00fasm\u011bvem : uv\u011bzn\u011bn\u00e9mu sta\u010d\u00ed k vzru\u0161uj\u00edc\u00edmu dobrodru\u017estv\u00ed to nejmen\u0161\u00ed \u2013 mal\u00fd incident. Jak se podivil, kdy\u017e jeho p\u0159\u00edtel su\u0161e poznamenal, \u017ee na cel\u00e9 Raleighov\u011b historce nen\u00ed pravdiv\u00e9 ani slovo !<\/p>\n
: \u00dadajn\u00fd d\u016fstojn\u00edk byl jen livrejovan\u00fd lokaj jednoho ciz\u00edho vyslance. Ten tak\u00e9 ude\u0159il jako prvn\u00ed a v\u016fbec k tomu nepot\u0159eboval vytahovat kord : toho se naopak zmocnil ten druh\u00fd a prohnal ho \u017eebry fale\u0161n\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka. Nato jeden z p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch srazil vraha klackem k zemi; probodnut\u00e9ho odt\u00e1hlo n\u011bkolik cizinc\u016f.<\/p>\n
\u201eAle dovolte,\u201c \u0159ekl Raleigh, \u201em\u016f\u017ee b\u00fdt, \u017ee jsem se zm\u00fdlil v toto\u017enosti vraha; ale v\u0161e ostatn\u00ed je tak, jak jsem V\u00e1m vypr\u00e1v\u011bl : vid\u011bl jsem to na vlastn\u00ed o\u010di, tady z toho okna. Tam dole na dvo\u0159e se to stalo; tam, kde le\u017e\u00ed ten velk\u00fd k\u00e1men.\u201c<\/p>\n
\u201eZcela spr\u00e1vn\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bl Raleigh\u016fv p\u0159\u00edtel, \u201ep\u0159esn\u011b na tom kameni jsem sed\u011bl, kdy\u017e se ta vra\u017eda ud\u00e1la. Tady : vid\u00edte to \u0161kr\u00e1bnut\u00ed na m\u00e9 l\u00edci ? : to jsem utr\u017eil, kdy\u017e jsem vrahovi vyrazil kord z ruky. D\u00e1v\u00e1m V\u00e1m sv\u00e9 \u010destn\u00e9 slovo, \u017ee ka\u017edou jednotlivost l\u00ed\u010d\u00edm zcela objektivn\u011b !\u201c \u2013<\/p>\n
Sir Walter Raleigh dlouho ml\u010del. Potom se zvedl. Promluvil : \u201eKdy\u017e tak \u0161patn\u011b popisuji ud\u00e1lost, u kter\u00e9 jsem p\u0159ece byl nezainteresovan\u00fdm, nestrann\u00fdm o\u010dit\u00fdm sv\u011bdkem : kdo mi zaru\u010d\u00ed pravdu o ud\u00e1lostech, kter\u00e9 se p\u0159ihodily p\u0159ed stalet\u00edmi ?\u201c
\nVzal sv\u016fj rukopis; p\u0159istoupil k ho\u0159\u00edc\u00edmu krbu; a klidn\u011b a pe\u010dliv\u011b ho polo\u017eil na planouc\u00ed polena. \u2013<\/p>\n
: Nev\u011b\u0159 v\u0161emu, co vid\u00ed\u0161.<\/p>\n
* * *<\/p>\n
Nev\u011b\u0159 v\u0161emu, co \u010dte\u0161.<\/p>\n
Nev\u011b\u0159 v\u0161emu, co si mysl\u00ed\u0161.<\/p>\n
Nev\u011b\u0159 v\u0161emu, co vid\u00ed\u0161.<\/p>\n
Kdo se chyst\u00e1 zatratit druh\u00e9, proto\u017ee jen on \u2039m\u00e1 pravdu\u203a, on s\u00e1m je \u2039dr\u017eitelem pravdy\u203a : to mus\u00ed b\u00fdt odv\u00e1\u017en\u00fd \u010dlov\u011bk ! (Nebo mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 jen surov\u00fd).<\/p>\n
6.2.1959<\/p>\n
P\u0159elo\u017eeno podle Essays und Aufs\u00e4tze 1, Haffmans Verlag, 1995, s.455-458. P\u0159eklad dodr\u017euje Schmidtovo specifick\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed s n\u011bkter\u00fdmi interpunk\u010dn\u00edmi znam\u00e9nky.<\/p>\n
P\u0159elo\u017eil F.A.P.<\/p>\n
Svolen\u00ed k publikaci dala Arno Schmidt Stiftung (http:\/\/www.arno-schmidt-stiftung.de<\/a>).<\/p>\n