{"id":257,"date":"2006-11-27T16:24:41","date_gmt":"2006-11-27T15:24:41","guid":{"rendered":"http:\/\/messin.tode.cz\/?p=257"},"modified":"2006-11-27T16:24:41","modified_gmt":"2006-11-27T15:24:41","slug":"noam-chomsky-uz-jack-london-vedel-proc-se-amerika-boji","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/messin.cz\/?p=257","title":{"rendered":"Noam Chomsky: U\u017e Jack London v\u011bd\u011bl, pro\u010d se Amerika boj\u00ed"},"content":{"rendered":"
\n
\n
\n
\n
\n

Noam Chomsky (1928), lingvista sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu a tv\u016frce generativn\u00ed gramatiky, poskytl obs\u00e1hl\u00fd rozhovor polsk\u00e9mu den\u00edku Gazeta Wyborcza.<\/strong><\/em><\/p>\n

Tvrd\u00edte, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty jsou „vedouc\u00edm teroristick\u00fdm st\u00e1tem“. M\u016f\u017eete to objasnit?<\/strong>
\nSpojen\u00e9 st\u00e1ty jsou jedinou zem\u00ed, kter\u00e1 odm\u00edt\u00e1 z\u00e1v\u011bry Mezin\u00e1rodn\u00edho tribun\u00e1lu spravedlnosti. Kdysi to d\u011blaly ve spojenectv\u00ed s Enverem Hod\u017eou a Muammarem Kadd\u00e1fim, ale Alb\u00e1nie i Libye u\u017e tribun\u00e1l respektuj\u00ed, jen USA st\u00e1le setrv\u00e1vaj\u00ed na sv\u00e9 velkopansk\u00e9 pozici.
\nUSA v 80. letech vedly teroristickou v\u00e1lku proti Nikaragui, kterou tribun\u00e1l odsoudil a USA obvinil z „nez\u00e1konn\u00e9ho pou\u017eit\u00ed s\u00edly“, tedy vlastn\u011b z mezin\u00e1rodn\u00edho terorismu. USA se m\u011bly zdr\u017eet zlo\u010dinn\u00fdch akc\u00ed a uhradit vysok\u00e9 reparace. Usnesen\u00ed bylo potvrzeno dv\u011bma rezolucemi Rady bezpe\u010dnosti OSN, ob\u011b v\u0161ak USA vetovaly. N\u00e1sledovala eskalace v\u00e1lky a teroru \u00fato\u010den\u00edm na tzv. m\u011bkk\u00e9 c\u00edle, likvidovaly se ryze civiln\u00ed st\u0159ediska obrann\u00e9ho t\u00fdlu – rolnick\u00e1 dru\u017estva a zdravotn\u00ed ordinace. Tento krajn\u00ed projev mezin\u00e1rodn\u00edho terorismu podporovaly ob\u011b strany, republik\u00e1ni i demokrat\u00e9.
\nVezm\u011bme si je\u0161t\u011b k\u0159iklav\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad: teroristick\u00e1 v\u00e1lka proti Kub\u011b. Za\u010dala brzy po tom, co moc p\u0159evzal Fidel Castro; vl\u00e1dy prezident\u016f Eisenhowera a Kennedyho ji vedly s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm nasazen\u00edm. Kennedy zorganizoval operaci Mangusta, kter\u00e1 byla jednozna\u010dn\u011b teroristick\u00e1. \u0158\u00eddil ji jeho bratr Robert, gener\u00e1ln\u00ed prokur\u00e1tor USA.
\nV r\u00e1mci operace Mangusta agenti CIA vyhazovali do vzduchu petrochemick\u00e9 z\u00e1vody, pot\u00e1p\u011bli ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 lod\u011b, kladli do hotel\u016f bomby. Zahynuly stovky lid\u00ed. Jak tvrd\u00ed Arthur Schlesinger, historik, poradce prezidenta Kennedyho a \u017eivotopisec jeho bratra Roberta, jednou z hlavn\u00edch priorit bylo seslat na Kubu, cituji, „v\u0161echnu hr\u016fzu sv\u011bta“.
\nV\u0161e doprov\u00e1zela v\u00e1lka ekonomick\u00e1, kter\u00e1 byla vyprojektov\u00e1na v\u016f\u010di lidem, proto\u017ee Kub\u00e1nci p\u0159ece mohli za to, \u017ee m\u011bli takovou vl\u00e1du a nikoli jinou. To je tak\u00e9 terorismus. Za\u010dala ekonomick\u00e1 blok\u00e1da, kter\u00e1 trv\u00e1 dodnes.
\nJe zad\u011bl\u00e1no na ironii, \u017ee USA v rozporu s Bushovou doktr\u00ednou poskytuj\u00ed azyl terorist\u016fm. P\u0159ipomenu, \u017ee podle t\u00e9to doktr\u00edny st\u00e1ty skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed teroristy jsou pova\u017eov\u00e1ny za teroristick\u00e9.<\/p>\n

Kter\u00e9 teroristy USA skr\u00fdvaj\u00ed?<\/strong><\/p>\n

Jsou to lid\u00e9, kter\u00e9 FBI a ministerstvo spravedlnosti uznaly za „\u010deln\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed teroristy“. Jedn\u00edm z nich je Orlando Bosch, jeho\u017e FBI obvinila z t\u0159iceti teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f, nevyj\u00edmaje \u00fazem\u00ed USA. Ministerstvo spravedlnosti ho ozna\u010dilo za \u010dlov\u011bka ohro\u017euj\u00edc\u00edho bezpe\u010dnost USA a dom\u00e1halo se jeho vyd\u00e1n\u00ed. Bosch m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed mj. atent\u00e1t na civiln\u00ed letadlo kub\u00e1nsk\u00fdch aerolini\u00ed v roce 1976, v jeho\u017e trosk\u00e1ch zahynulo t\u0159iasedmdes\u00e1t cestuj\u00edc\u00edch. Prezident Bush senior ud\u011blil Boschovi milost a terorista te\u010f spokojen\u011b \u017eije na Florid\u011b, spolupracuje s teroristick\u00fdmi bandami, kter\u00e9 \u00fato\u010d\u00ed na Kubu z \u00fazem\u00ed USA.
\nJin\u00fdm teroristou pod ochranou USA je Luis Posada Carriles, spojenec Bosche p\u0159i atent\u00e1tu na civiln\u00ed letadlo. Odsed\u011bl si jeden rok ve Venezuele (nad touto zem\u00ed bylo letadlo vyhozeno do vzduchu), ale z\u00e1zra\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem se mu poda\u0159ilo z v\u011bznice ut\u00e9ci. Ukryli ho na vojensk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b v Salvadoru spolu s plukovn\u00edkem Oliverem Northem, postavou \u010d\u00edslo 1 af\u00e9ry Iran-contras z 80. let, kter\u00fd dopravoval zbran\u011b pro teroristick\u00e9 operace v Nikaragui. P\u0159ipomenu, \u017ee USA byly za tyto operace odsouzeny Mezin\u00e1rodn\u00edm tribun\u00e1lem spravedlnosti a Radou bezpe\u010dnosti OSN. Potom se Posada Carriles z\u00fa\u010dastnil dal\u0161\u00edch teroristick\u00fdch akc\u00ed, a\u017e se kone\u010dn\u011b dostal do USA. Venezuela se dom\u00e1hala jeho vyd\u00e1n\u00ed. A\u010dkoli USA s touto zem\u00ed maj\u00ed smlouvu o extradikci, \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bno nebylo. Causa je ulo\u017eena k ledu; nebudu se divit, kdy\u017e Posada Carriles do\u017eije, stejn\u011b jako jeho kump\u00e1n Bosch, na slune\u010dn\u00e9 Florid\u011b.
\nVezm\u011bme si je\u0161t\u011b jin\u00fd p\u0159\u00edklad: na Haiti po\u010d\u00e1tkem 90. let zu\u0159il stra\u0161n\u00fd teror. Rozs\u00e9val ho hlavn\u011b Emanuel Constant, velitel paramilit\u00e1rn\u00edch skupin kooperuj\u00edc\u00edch s CIA. Nesly odpov\u011bdnost za vyvra\u017ed\u011bn\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b \u010dty\u0159 tis\u00edc lid\u00ed. Kdy\u017e se k moci vr\u00e1til Jean- Bertrand Aristide (d\u0159\u00edve svr\u017een\u00fd p\u0159i p\u0159evratu), Constant utekl do USA a \u017eije si klidn\u011b v Queens v New Yorku. Haiti opakovan\u011b \u017e\u00e1dalo o jeho vyd\u00e1n\u00ed, ale USA v\u0161echny prosby ignorovaly.
\nPokud by se Bush \u0159\u00eddil vlastn\u00ed doktr\u00ednou, Spojen\u00e9 st\u00e1ty by m\u011bly b\u00fdt za poskytov\u00e1n\u00ed azylu terorist\u016fm srovn\u00e1ny bombov\u00fdmi n\u00e1lety se zem\u00ed.<\/p>\n

Ale na Kub\u011b a v Nikaragui vl\u00e1dly komunistick\u00e9 re\u017eimy. Mohli bychom to v\u0161e pova\u017eovat za nezbytn\u00e9 metody boje s komunismem.
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0M\u00fdl\u00edte se! USA neza\u010daly v\u00e1lku s Kubou proto, \u017ee tam vl\u00e1dla diktatura. Dnes u\u017e m\u00e1me archivn\u00ed dokumenty z on\u011bch let a v\u00edme, \u017ee USA v\u00e1lku za\u010daly z d\u016fvodu – jak ho definovala administrativa Kennedyho a Johnsona – „skute\u010dn\u00e9ho nepod\u0159\u00edzen\u00ed se“ Castra 150 let star\u00fdm z\u00e1jm\u016fm USA v regionu, tj. od \u010das\u016f Monroeovy doktr\u00edny, na jej\u00edm\u017e z\u00e1klad\u011b si USA p\u0159isvojily pr\u00e1vo ozbrojen\u00fdch intervenc\u00ed v t\u00e9to oblasti. Ob\u00e1valy se – je to naps\u00e1no \u010dern\u00e9 na b\u00edl\u00e9m – \u017ee p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fd rozkv\u011bt Kuby m\u016f\u017ee ovlivnit v\u00fdvoj v cel\u00e9m regionu. Pro americk\u00e9 politiky byla probl\u00e9mem Castrova idea, \u017ee spole\u010dnost, kter\u00e1 byla doposud utiskov\u00e1na besti\u00e1ln\u00edmi re\u017eimy, vezme ot\u011b\u017ee sv\u00fdch v\u011bc\u00ed do vlastn\u00edch rukou. Pro USA to bylo nep\u0159ijateln\u00e9, proto Kub\u00e1nci museli trp\u011bt.
\nV Nikaragui nebyl komunismus a nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f tam, a v\u016fbec v cel\u00e9 Latinsk\u00e9 Americe, byla \u0159\u00edmsko-katolick\u00e1 c\u00edrkev. Doch\u00e1zelo k masov\u00fdm vra\u017ed\u00e1m. USA podporovaly eskadry smrti, kter\u00e9 zavra\u017edily mj. arcibiskupa San Salvadoru Oscara Romera. Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se v poststalinsk\u00e9 epo\u0161e d\u011bly zl\u00e9 v\u011bci, ale nejsou srovnateln\u00e9 s t\u00edm, co se odehr\u00e1valo ve St\u0159edn\u00ed Americe v 80. letech.<\/p>\n

V Polsku byl zavra\u017ed\u011bn kn\u011bz, kter\u00fd byl v opozici proti vl\u00e1d\u011b…<\/strong>
\nAle jeho vrazi byli okam\u017eit\u011b zat\u010deni a odsouzeni. V Salvadoru, kde arcibiskupa zavra\u017edily s\u00edly sv\u00e1zan\u00e9 s USA, se nevy\u0161et\u0159ovalo v\u016fbec nic. Tak vypadala cel\u00e1 dek\u00e1da 80. let. Zavr\u0161ena byla vra\u017edou \u0161esti salvadorsk\u00fdch jezuit\u016f v proveden\u00ed elitn\u00edho \u00fatvaru vy\u0161kolen\u00e9ho a vyzbrojen\u00e9ho Ameri\u010dany. Tento odd\u00edl p\u0159edt\u00edm zavra\u017edil des\u00edtky tis\u00edc lid\u00ed. Stalo se n\u011bco podobn\u00e9ho v Polsku?<\/p>\n

P\u0159ed rokem 1956 se u n\u00e1s d\u011bly srovnateln\u00e9 zlo\u010diny…
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Ano, Stalinova \u00e9ra byla hororem, ale srovnejme v\u00fdchodn\u00ed Evropu za Stalina a Latinskou Ameriku pod vlivem USA ve stejn\u00e9 dob\u011b. Utrpen\u00ed lid\u00ed v Latinsk\u00e9 Americe je nesrovnateln\u00e9 s t\u00edm, \u010deho jste byli sv\u011bdky vy.
\nPokud n\u011bkdo akceptuje v\u0161eobecnou ideu lidsk\u00fdch pr\u00e1v, pak v\u0161e, co se d\u011blo lidem a spole\u010dnosti Latinsk\u00e9 Ameriky, mus\u00ed br\u00e1t v potaz p\u0159i hodnocen\u00ed politiky USA a v\u016fbec pro etick\u00e9 standardy v politice. Rusov\u00e9 tak\u00e9 m\u011bli sv\u00e9 v\u00fdmluvy, \u017ee se br\u00e1n\u00ed Ameri\u010dan\u016fm. Pokud tedy ospravedl\u0148ujete zlo\u010diny USA t\u00edm, \u017ee Ameri\u010dan\u00e9 je d\u011blali proto, \u017ee \u010delili rusk\u00e9 hrozb\u011b, je to jako \u0159\u00edkat: „Jsme stalinist\u00e9, lidsk\u00e1 pr\u00e1va n\u00e1s nezaj\u00edmaj\u00ed“.<\/p>\n

Va\u0161e definice terorismu je dost \u0161irok\u00e1.<\/strong>
\nNem\u00e1m \u017e\u00e1dnou vlastn\u00ed definici terorismu, op\u00edr\u00e1m se o ofici\u00e1ln\u00ed definici, kterou p\u0159ijaly za sv\u00e9 vl\u00e1dy USA a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. V souladu s n\u00ed je terorismus pova\u017eov\u00e1n za „v\u011bdom\u00e9 u\u017eit\u00ed s\u00edly nebo hrozby u\u017eit\u00ed s\u00edly pro dosa\u017een\u00ed politick\u00fdch, n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch nebo ideologick\u00fdch c\u00edl\u016f zastra\u0161ov\u00e1n\u00edm nebo p\u0159inucen\u00edm“. Britsk\u00e1 vl\u00e1da d\u00e1le za terorismus ch\u00e1pe „\u010dinnost nebo hrozbu agresivn\u00ed a z\u00e1\u0161kodnick\u00e9 \u010dinnosti, kter\u00e1 si klade za c\u00edl ovlivnit vl\u00e1du, zastra\u0161it spole\u010dnost a podpo\u0159it n\u011bjak\u00fd politick\u00fd, n\u00e1bo\u017eensk\u00fd a ideologick\u00fd projekt“. Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie jsou tedy p\u0159edn\u00edmi teroristick\u00fdmi st\u00e1ty ve sv\u011btle vlastn\u00edch definic\u00ed. Doktr\u00edna Bushe, kter\u00e1 odsuzuje st\u00e1ty skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed teroristy, tuto definici je\u0161t\u011b roz\u0161i\u0159uje.
\n\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee terorismus je zbran\u00ed slab\u00fdch, ale to je ideologick\u00fd podvod. Terorismus je p\u0159edev\u0161\u00edm zbran\u00ed siln\u00fdch. A sv\u016fj vlastn\u00ed terorismus USA naz\u00fdvaj\u00ed bojem s terorismem.<\/p>\n

\u00a0Terorismem naz\u00fdv\u00e1te rovn\u011b\u017e zru\u0161en\u00ed potravinov\u00e9 pomoci Pakist\u00e1nu pro Afgh\u00e1nist\u00e1n, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo na \u017e\u00e1dost USA po 11. z\u00e1\u0159\u00ed. Hladem pak zem\u0159elo mnoho lid\u00ed. Domn\u00edv\u00e1te se, \u017ee ekonomick\u00e9 sankce nelze ospravedlnit? Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee kdy\u017e v 80. letech Ronald Reagan vyhl\u00e1sil sankce v\u016f\u010di komunistick\u00e9 moci v Polsku, \u0159ada z n\u00e1s s nimi souhlasila, proto\u017ee mohly usp\u00ed\u0161it p\u00e1d komunismu. I kdy\u017e samoz\u0159ejm\u011b vn\u00edm\u00e1m z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl – netrp\u011bli jsme hladem.
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Sankce mohou n\u011bkdy naplnit krit\u00e9ria terorismu. Jedn\u00edm z hlavn\u00edch krit\u00e9ri\u00ed je ot\u00e1zka, zda lid, proti n\u011bmu\u017e jsou sankce nam\u00ed\u0159eny, je akceptuje; pokud ano – a v\u00edme, \u017ee n\u011bkdy lid o n\u011b p\u0159\u00edmo \u017e\u00e1d\u00e1 – jsou sankce zcela opr\u00e1vn\u011bn\u00e9. Vhodn\u00fdm p\u0159\u00edkladem je Jihoafrick\u00e1 republika, kde p\u0159ibli\u017en\u011b 80 procent populace sankcemi trp\u011blo, ale p\u0159esto je vy\u017eadovalo.
\nKongres USA tehdy vyz\u00fdval administrativu Reagana k sankc\u00edm v\u016f\u010di vl\u00e1d\u011b JAR, ale Reagan na toto vol\u00e1n\u00ed nesly\u0161el. V 80. letech obchodn\u00ed v\u00fdm\u011bna mezi JAR a USA je\u0161t\u011b vzrostla, co\u017e byl v\u00fdsm\u011bch sankc\u00edm, kter\u00e9 p\u0159ijal kongres USA v\u016f\u010di JAR. Je\u0161t\u011b v roce 1988, tedy nedlouho p\u0159ed p\u00e1dem apartheidu, Pentagon s Colinem Powellem jako \u0161\u00e9fem spojen\u00fdch \u0161t\u00e1b\u016f odsoudil N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor Nelsona Mandely a ozna\u010dil ho za jednu z notorick\u00fdch teroristick\u00fdch skupin ve sv\u011bt\u011b. USA rovn\u011b\u017e podporovaly vl\u00e1du JAR p\u0159i jej\u00edch zlo\u010dinech v masov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku v sousedn\u00edch zem\u00edch. Odhaduje se, \u017ee v Angole a Mosambiku bylo zabito okolo 1,5 milionu lid\u00ed.<\/p>\n

A pro\u010d jste kritizoval sankce proti Ir\u00e1ku v 90. letech?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Byl to zlo\u010din. Naz\u00fdvali ho sankcemi OSN, ale to byl klam: byly to americko-britsk\u00e9 sankce pod pokli\u010dkou OSN, nam\u00ed\u0159en\u00e9 proti lidu Ir\u00e1ku. Sankce zabily stovky tis\u00edc lid\u00ed a podle m\u00e9ho soudu nebyly nutn\u00e9 ke svr\u017een\u00ed Sadd\u00e1ma. Ir\u00e1\u010dan\u00e9 by ho nepochybn\u011b vyhnali sami, stejn\u011b jako byli vyhn\u00e1ni Suharto v Indon\u00e9sii, Marcos na Filip\u00edn\u00e1ch a jin\u00ed jim podobn\u00ed, kter\u00e9 USA podporovaly a\u017e do jejich ho\u0159k\u00e9ho konce.
\nOpakuji: existuj\u00ed sankce opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 a neopr\u00e1vn\u011bn\u00e9. Nejd\u00e9le trvaj\u00ed sankce proti Kub\u011b. Jsou proti v\u016fli Kub\u00e1nc\u016f a v rozporu s odporem v\u0161ech mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed. Hlasov\u00e1n\u00ed v OSN ukazuje, \u017ee naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina \u010dlensk\u00fdch zem\u00ed je proti t\u011bmto sankc\u00edm. Jak dopadlo hlasov\u00e1n\u00ed p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci: 178 hlas\u016f bylo proti, jen 4 byly pro. USA podpo\u0159il Izrael, jeho\u017e hlasov\u00e1n\u00ed v OSN ukazuje na koloni\u00e1ln\u00ed charakter tohoto st\u00e1tu, a tak\u00e9 Haiti a mal\u00e1 republika Palau.<\/p>\n

Je to s legitimitou ozbrojen\u00e9 humanit\u00e1rn\u00ed intervence podobn\u00e9 jako s ekonomick\u00fdmi sankcemi?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Zn\u00e1m slavn\u00fd v\u00fdrok p\u0159ipisovan\u00fd G\u00e1ndh\u00edmu. Kdy\u017e se ho zeptali, co soud\u00ed o z\u00e1padn\u00ed civilizaci, m\u011bl odpov\u011bd\u011bt: „To by byla kr\u00e1sn\u00e1 idea“. Odpov\u00edm stejn\u011b: humanit\u00e1rn\u00ed intervence by byla kr\u00e1snou ideou. Pod\u00edvejme se na historii 20. stolet\u00ed. P\u0159ed 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou byly t\u0159i p\u0159\u00edpady „humanit\u00e1rn\u00ed intervence“: invaze Mussoliniho do Etiopie, obsazen\u00ed Sudet Hitlerem a n\u00e1jezd Japonska na Mand\u017eusko. Ironizuji, samoz\u0159ejm\u011b to nebyly humanit\u00e1rn\u00ed intervence, i kdy\u017e tak byly p\u0159edstavov\u00e1ny. Hitler sliboval, \u017ee konflikt s \u010ceskoslovenskem skon\u010d\u00ed a chud\u00e1k\u016fm \u010cech\u016fm a Slov\u00e1k\u016fm zajist\u00ed p\u0159\u00edstup k n\u011bmeck\u00fdm civiliza\u010dn\u00edm v\u00fddobytk\u016fm. Ka\u017edou vojenskou intervenci jej\u00ed auto\u0159i naz\u00fdvaj\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed, dokonce i ty, kter\u00e9 vedou nejhor\u0161\u00ed monstra. Nejinak tomu bylo s intervenc\u00ed SSSR v Ma\u010farsku v roce 1956, kterou sov\u011bt\u0161t\u00ed pr\u00e1vn\u00edci ospravedl\u0148ovali \u017e\u00e1dost\u00ed ma\u010farsk\u00e9 vl\u00e1dy a ochranou p\u0159ed „ozbrojen\u00fdmi bandami“, usiluj\u00edc\u00edmi svrhnout „demokraticky zvolenou vl\u00e1du“. Stejn\u011b tak tomu bylo s americkou intervenc\u00ed ve Vietnamu, kter\u00e1 byla ospravedl\u0148ov\u00e1na „kolektivn\u00ed sebeobranou“ a „vnit\u0159n\u00ed agres\u00ed“.<\/p>\n

Byly intervence, kter\u00e9 zachr\u00e1nily lidi?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce zn\u00e1m jen dva p\u0159\u00edpady takov\u00fdch intervenc\u00ed. Prvn\u00ed je invaze Indie do v\u00fdchodn\u00edho Pakist\u00e1nu v roce 1971, kter\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b zachr\u00e1nila miliony lidsk\u00fdch existenc\u00ed. Druhou byla intervence Vietnamu do Kambod\u017ee v roce 1978, kter\u00e1 zastavila vra\u017ed\u011bn\u00ed Pol Pota a odstranila ho. Tyto p\u0159\u00edpady se v\u0161ak v diskus\u00edch na t\u00e9ma humanit\u00e1rn\u00ed intervence neobjevuj\u00ed.<\/p>\n

Pro\u010d?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0V roce 1971 Pakist\u00e1n, kter\u00fd m\u011bl na sv\u011bdom\u00ed \u0159e\u017e vzbou\u0159en\u00e9ho lidu (dne\u0161n\u00ed \u00fazem\u00ed Banglad\u00e9\u0161e), byl spojencem USA a Washington pohrozil Indii v\u00e1lkou. Intervence Indie rovn\u011b\u017e kazila politiku Henryho Kissingera, tehdej\u0161\u00edho poradce pro ot\u00e1zky n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti USA, jen\u017e usiloval o sbl\u00ed\u017een\u00ed s \u010c\u00ednou (Pakist\u00e1n byl v t\u00e9 dob\u011b region\u00e1ln\u00edm spojencem \u010c\u00edny).
\nV p\u0159\u00edpad\u011b intervence v Kambod\u017ei USA a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie si okam\u017eit\u011b posp\u00ed\u0161ily podporovat Pol Pota, v OSN nal\u00e9haly, aby Rud\u00ed Khm\u00e9rov\u00e9, kter\u00e9 vietnamsk\u00e1 intervence smetla, byli zastoupeni v OSN. D\u016fvodem byl jejich nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj v\u016f\u010di Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. USA podpo\u0159ily \u00fatok \u010c\u00edny na Vietnam a proti Vietnamu byly vyhl\u00e1\u0161eny je\u0161t\u011b tvrd\u0161\u00ed sankce.<\/p>\n

A intervence v Kosovu nespl\u0148ovala krit\u00e9ria humanit\u00e1rn\u00ed pomoci?<\/strong>
\nNejv\u011bt\u0161\u00ed zlo\u010diny v Kosovu se odehr\u00e1ly v d\u016fsledku bombardov\u00e1n\u00ed paktem NATO! Co v\u00edc, tyto zlo\u010diny veden\u00ed aliance a Clintonova administrativa p\u0159edv\u00eddaly, sta\u010d\u00ed nahl\u00e9dnout do dokumentace vl\u00e1dy USA. Pros\u00edm, v\u0161imn\u011bte si, \u017ee v\u00fdhrady proti Milo\u0161evi\u010dovi se zpo\u010d\u00e1tku omezovaly na zlo\u010diny v Kosovu po intervenci NATO. Ale ztr\u00e1cely na s\u00edle a proto k nim p\u0159i\u0159adili zlo\u010diny v Srebrenici. To m\u00e1 b\u00fdt humanit\u00e1rn\u00ed intervence? Pokud lze v\u011b\u0159it usnesen\u00edm britsk\u00e9ho parlamentu, pak nejv\u00edce zlo\u010din\u016f v t\u00e9 dob\u011b m\u011bla na sv\u011bdom\u00ed partyz\u00e1nsk\u00e1 osvobozeneck\u00e1 arm\u00e1da Kosova \u00fato\u010d\u00edc\u00ed na Srbsko z \u00fazem\u00ed Alb\u00e1nie, co\u017e vyvolalo brut\u00e1ln\u00ed reakci Srbska a v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku intervenci NATO a je\u0161t\u011b v dal\u0161\u00edm d\u016fsledku odplatu Srbska za zlo\u010diny sp\u00e1chan\u00e9 na Srbech v Kosovu.
\nPokud chcete pochopit, jak\u00e9 bylo my\u0161len\u00ed Clintonovy administrativy ve v\u011bci Kosova, je dobr\u00e9 nahl\u00e9dnout do knihy Johna Norrise s \u00favodem Stroba Talbotta, hlavn\u00edho poradce prezidenta v balk\u00e1nsk\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech. Norris p\u00ed\u0161e, \u017ee p\u0159i rozhodov\u00e1n\u00ed o bombardov\u00e1n\u00ed Srbska v roce 1999 humanit\u00e1rn\u00ed v\u011bci nehr\u00e1ly \u017e\u00e1dnou roli. Talbott o tom napsal p\u0159\u00edmo – \u0161lo o to, \u017ee Srbsko ned\u011blalo spr\u00e1vn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 a politick\u00e9 reformy. Prohl\u00e1\u0161en\u00ed Clintona a Blaira d\u00e1le jednozna\u010dn\u011b ukazovala, \u017ee s\u00e1zkou ve h\u0159e byla v\u011brohodnost NATO. Co to znamenalo? „V\u011brohodnost“ v mezin\u00e1rodn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch znamen\u00e1 p\u0159esn\u011b tot\u00e9\u017e, co je prax\u00ed mafie. Ten, kdo se odm\u00edt\u00e1 „pod\u0159\u00eddit“, mus\u00ed pykat. Ochrana Kosova byla v\u00fdmluvou. Jak se p\u0159edpokl\u00e1dalo, do\u0161lo k hrozn\u00fdm zlo\u010din\u016fm, za kter\u00e9 potom byl Milo\u0161evi\u010d postaven p\u0159ed soud. Kdy\u017e se v\u0161ak se zlo\u010diny po intervenci dop\u0159edu kalkulovalo, a\u0165 nikdo nemluv\u00ed o humanit\u00e1rn\u00ed pomoci. To je cynismus.<\/p>\n

\u00a0Soud\u00edte tedy, \u017ee ameri\u010dt\u00ed v\u016fdci, kte\u0159\u00ed se odvol\u00e1vaj\u00ed na humanit\u00e1rn\u00ed intervenci, jsou prost\u011b cynikov\u00e9 a \u017ee idealistick\u00e1 r\u00e9torika a „misijnictv\u00ed“ Ameriky je kamufl\u00e1\u017e\u00ed pro jej\u00ed ekonomick\u00e9 z\u00e1jmy? Nev\u011b\u0159\u00edte, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed se p\u0159ece jenom \u0159\u00edd\u00ed idealismem, autentickou v\u00edrou v \u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Jestli se chceme chovat jako svobodn\u00ed lid\u00e9, pak posuzujme v\u00fdroky v\u016fdc\u016f kriticky.
\nV\u0161ichni velc\u00ed p\u0159ed\u00e1ci v minulosti deklarovali sv\u00e9 c\u00edle jako misijn\u00ed. Mussolini \u0159\u00edkal, \u017ee jeho \u00fakolem je zcivilizovat barbarsk\u00e9 Habe\u0161any a p\u0159iv\u00e9zt je do okruhu z\u00e1padn\u00ed civilizace. USA mu tehdy ud\u011blily velkou podporu. Japonci naj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed na Mand\u017eusko v severn\u00ed \u010c\u00edn\u011b m\u011bli \u00fasta pln\u00e1 \u0161lechetn\u00e9 r\u00e9toriky. Stalin tak\u00e9 tvrdil, \u017ee chr\u00e1n\u00ed n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny a bojuje s fa\u0161ismem. Francouzi m\u011bli „civiliza\u010dn\u00ed misi“ v Al\u017e\u00edrsku…
\nAmerika nen\u00ed jin\u00e1, zapome\u0148te na americkou v\u00fdjime\u010dnost. Ka\u017ed\u00e1 velmoc v\u017edy byla „v\u00fdjime\u010dn\u00e1“ st\u00e1le stejn\u00fdm zp\u016fsobem. \u017d\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk zdrav\u00e9 mysli nebere v\u00e1\u017en\u011b politick\u00e9 deklarace v\u016fdc\u016f. P\u0159ipus\u0165me, \u017ee Hitler v\u011b\u0159il, \u017ee \u010ceskoslovensku p\u0159inese m\u00edr. Ale jak\u00fd smysl m\u00e1 to, v co v\u011b\u0159il?<\/p>\n

P\u0159irovn\u00e1v\u00e1te Bushe k Hitlerovi a Stalinovi?<\/strong>
\nNikoli, j\u00e1 jen z\u00e1m\u011brn\u011b vyvol\u00e1v\u00e1m jejich jm\u00e9na, proto\u017ee to jsou nejv\u011bt\u0161\u00ed zr\u016fdy historie a chci pouk\u00e1zat, \u017ee deklarace intenc\u00ed neznamen\u00e1 nic u Hitlera a Stalina, stejn\u011b jako neznamenala u \u017e\u00e1dn\u00e9ho jin\u00e9ho velmocensk\u00e9ho p\u0159edstavitele. Je t\u0159eba se pod\u00edvat, co n\u00e1sleduje za projevy. Pros\u00edm, v\u00edte o jedin\u00e9m dokladu, \u017ee Ameri\u010dan\u016fm jde o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b?<\/p>\n

A vy?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Ned\u00e1vno vy\u0161la kniha Thomase Carotherse, historika, kter\u00fd za vl\u00e1dy Reagana pracoval v departmentu USA a nyn\u00ed se zab\u00fdv\u00e1 \u0161\u00ed\u0159en\u00edm demokracie ve vlivn\u00e9 Carrnegie Endowment for International Peace. Carothers p\u00ed\u0161e o up\u0159\u00edmn\u00e9 oddanosti Ameriky roz\u0161i\u0159ovat demokracii a sou\u010dasn\u011b obrac\u00ed pozornost na to, \u017ee ka\u017ed\u00e1 vl\u00e1da USA se nach\u00e1z\u00ed ve schizofrenn\u00ed situaci: Amerika podporuje demokracii tehdy, a jenom tehdy, kdy\u017e to vyhovuje jej\u00edm strategick\u00fdm a ekonomick\u00fdm z\u00e1jm\u016fm.
\nPro\u010d tolik intelektu\u00e1l\u016f, pro\u010d pr\u00e1v\u011b 100 procent americk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f v\u011b\u0159\u00ed slov\u016fm Na\u0161eho Nejdra\u017e\u0161\u00edho V\u016fdce? Pro\u010d se chovaj\u00ed jako severn\u00ed Korejci? Korejce ze severu poloostrova mohu ospravedlnit, proto\u017ee \u017eij\u00ed v diktatu\u0159e. Ale kdy\u017e se z\u00e1padn\u00ed intelektu\u00e1lov\u00e9 chovaj\u00ed jako severn\u00ed Korejci…<\/p>\n

\u00a0\u0158ada b\u00fdval\u00fdch politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, kte\u0159\u00ed podporovali v\u00e1lku proti Ir\u00e1ku, \u0159\u00edkalo: D\u00edvejme se na v\u011bc z perspektivy v\u011bz\u0148\u016f sv\u011bdom\u00ed, v\u00e1lka, kter\u00e1 svrhla Sadd\u00e1ma, je spravedliv\u00e1, nebo\u0165 zastav\u00ed besti\u00e1ln\u00ed mu\u010den\u00ed politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f.
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0A kdo podporoval Sadd\u00e1ma Husajna, kdy\u017e tyto v\u011bzn\u011b nechal mu\u010dit? USA a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie. Tak\u00e9 Francie, Rusko, N\u011bmecko a jin\u00ed.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee tyto zem\u011b cht\u011bly napravit svoji chybu?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Skute\u010dn\u011b? Sadd\u00e1m je souzen za zlo\u010diny sp\u00e1chan\u00e9 mimo jin\u00e9 v roce 1982, \u010dili p\u0159esn\u011b tehdy, kdy\u017e Ronald Reagan vy\u0161krtl Ir\u00e1k z listiny zem\u00ed podporuj\u00edc\u00edch terorismus. D\u00edky tomu mohly USA poslat Sadd\u00e1movi ohromnou pomoc, v\u010detn\u011b prost\u0159edk\u016f rozv\u00edjej\u00edc\u00edch zbran\u011b hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed. Do Bagd\u00e1du byl posl\u00e1n Donald Rumsfeld, aby dos\u00e1hl politick\u00e9ho interesu. To bylo obdob\u00ed, kdy Sadd\u00e1m p\u00e1chal zlo\u010diny a ukrutnosti, pos\u00edlal do plynu Kurdy a politiku nezm\u011bnil ani po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky s Ir\u00e1nem… Tento stav vztah\u016f Ameriky s Ir\u00e1kem p\u0159eru\u0161ila teprve invaze do Kuvajtu. Do\u0161lo k intervenci. USA se staly p\u00e1nem situace. V roce 1991 vypuklo povst\u00e1n\u00ed \u0161\u00edit\u016f v ji\u017en\u00edm Ir\u00e1ku, kter\u00e9 by pravd\u011bpodobn\u011b svrhlo Sadd\u00e1ma. USA v\u0161ak poskytly tyranovi pomoc a p\u0159i potla\u010den\u00ed rebelie zahynuly des\u00edtky tis\u00edc povstalc\u016f. A Washington doposud nevysv\u011btlil, pro\u010d podpo\u0159il tyrana.<\/p>\n

\u00a0Proto\u017ee se b\u00e1l politick\u00e9ho hnut\u00ed \u0161\u00edit\u016f?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Sta\u010d\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst New York Times, jeho\u017e zpravodaj napsal: Re\u017eim Sadd\u00e1ma byl zachr\u00e1n\u011bn, proto\u017ee do\u0161lo ke konsensu mezi USA a spojenci – Velkou Brit\u00e1ni\u00ed a Saudskou Ar\u00e1bi\u00ed. Bylo vzato za bernou minci, \u017ee Sadd\u00e1m d\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bji na stabilizaci v regionu ne\u017e ti, kte\u0159\u00ed se ho pokou\u0161eli svrhnout. Thomas Friedman, tehdej\u0161\u00ed diplomatick\u00fd zpravodajec, podle m\u00e9ho n\u00e1zoru mluv\u010d\u00ed departmentu USA v den\u00edku New York Times, napsal, \u017ee nejlep\u0161\u00edm v\u00fdchodiskem by byla vl\u00e1da \u017eelezn\u00e9 ruky, jakou vl\u00e1dl Sadd\u00e1m, i kdy\u017e ne pr\u00e1v\u011b on, proto\u017ee p\u0159iv\u00e1d\u00ed USA do probl\u00e9m\u016f. Ale proto\u017ee nikdo jin\u00fd nebyl po ruce, mohl Sadd\u00e1m vl\u00e1dnout d\u00e1l. N\u00e1sledovaly v\u0161ak ekonomick\u00e9 sankce, kter\u00e9 zdevastovaly ir\u00e1ckou spole\u010dnost, usmrtily des\u00edtky tis\u00edc lid\u00ed a upevnily Sadd\u00e1movu moc.
\nPokud n\u011bkdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee chce pomoci pron\u00e1sledovan\u00fdm politick\u00fdm \u010dinitel\u016fm, nen\u00ed nic snadn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e odcestovat do zem\u00ed podporovan\u00fdch Amerikou – Kolumbie, Salvadoru, Guatemaly. V Kolumbii se zab\u00edj\u00ed v\u00edc odborov\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f ne\u017e ve v\u0161ech zem\u00edch sv\u011bta dohromady a tato zem\u011b je dnes nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edjemcem vojensk\u00e9 pomoci USA. Vezm\u011bme Turecko, kde v 90. letech p\u0159i etnick\u00fdch \u010distk\u00e1ch byly vyhn\u00e1ny stovky tis\u00edc lid\u00ed z domov\u016f, byly zni\u010deny tis\u00edce vesnic, zabity tis\u00edce lid\u00ed. Kdo to podporoval? Clinton poskytl Turecku tolik zbran\u00ed, \u017ee tvo\u0159\u00ed 80 procent v\u00fdzbroje t\u00e9to zem\u011b. Turecko se tehdy stalo – krom\u011b Izraele a Egypta – nejv\u011bt\u0161\u00edm odb\u011bratelem americk\u00fdch zbran\u00ed. Koho to zaj\u00edmalo? Co\u017epak v Turecku nemu\u010d\u00ed politick\u00e9 v\u011bzn\u011b? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano.
\nP\u016fsobil jsem v Turecku jako advok\u00e1t v procesu s vydavateli, jemu\u017e hrozilo v\u011bzen\u00ed za odhalen\u00ed pravdy o zlo\u010dinech a ukrutnostech, jak\u00e9 p\u00e1chal tureck\u00fd re\u017eim na Kurdech. Intervenovaly USA ve v\u011bci lidsk\u00fdch pr\u00e1v? Clinton tehdy tureck\u00e9 vl\u00e1d\u011b poslal je\u0161t\u011b v\u00edce zbran\u00ed.<\/p>\n

\u00a0Co odpov\u00edd\u00e1te t\u011bm, kdo soud\u00ed, \u017ee trp\u00edte „antiamerikanismem“?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0„Antiamerikanismus“ nebo „nen\u00e1vist v\u016f\u010di Americe“ – to jsou r\u016fzn\u00e9 verze o\u010der\u0148ov\u00e1n\u00ed kritik\u016f politiky USA, kte\u0159\u00ed p\u0159ece mohou obdivovat tuto zemi, jej\u00ed lid a kulturu. Toto obvin\u011bn\u00ed vypl\u00fdv\u00e1 ze ztoto\u017en\u011bn\u00ed spole\u010dnosti s moc\u00ed. To je zp\u016fsob my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 ko\u0159eny p\u0159\u00edmo v totalit\u011b. Kdyby v n\u011bjak\u00e9 evropsk\u00e9 zemi n\u011bkdo obvinil kritiky vl\u00e1dy nap\u0159. z „antiitalstv\u00ed“ nebo „anti\u0161pan\u011blstv\u00ed“, vysm\u00e1li by se mu; mo\u017en\u00e1 nikoli za \u010das\u016f Mussoliniho nebo Franka.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b jsem se cht\u011bl zeptat na d\u016fsledky atent\u00e1t\u016f z 11. z\u00e1\u0159\u00ed, zejm\u00e9na na strach. Do jak\u00e9ho stupn\u011b strach ovliv\u0148uje dne\u0161n\u00ed politick\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed Ameri\u010dan\u016f?
\n<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Strach je v americk\u00e9m diskursu a politice p\u0159\u00edtomen nep\u0159etr\u017eit\u011b od koloni\u00e1ln\u00edch dob. M\u00e1 jist\u011b hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho s charakterem na\u0161\u00ed historie, s dobyt\u00edm a podman\u011bn\u00edm si kontinentu. Pokud se vy\u017eene m\u00edstn\u00ed obyvatelstvo, jak se to ud\u011blalo s domorod\u00fdmi Ameri\u010dany, pokud se tyje z nevolnick\u00e9 pr\u00e1ce, je \u010deho se b\u00e1t, proto\u017ee je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ti „nebezpe\u010dn\u00ed lid\u00e9“ se jednou obr\u00e1t\u00ed proti n\u00e1m.
\nZn\u00e1m\u00fd liter\u00e1rn\u00ed teoretik Bruce Franklin sledoval motiv strachu v americk\u00e9 literatu\u0159e. Ukazuje se, \u017ee od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku se c\u00edt\u00edme b\u00fdt ohro\u017eeni velk\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli, kte\u0159\u00ed n\u00e1s cht\u011bj\u00ed poko\u0159it. A v\u017edycky se v posledn\u00ed chv\u00edli objev\u00ed superman, zachr\u00e1nce nebo se najde n\u011bjak\u00e1 neoby\u010dejn\u00e1 zbra\u0148 a z\u00e1zra\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem n\u00e1s zachr\u00e1n\u00ed p\u0159ed zni\u010den\u00edm. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st popul\u00e1rn\u00ed literatury a t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 hollywoodsk\u00e1 kinematografie toto t\u00e9ma st\u00e1le rozv\u00edjej\u00ed, m\u011bn\u00ed se jen nep\u0159\u00e1tel\u00e9. Franklin ironizuje, \u017ee ti, kte\u0159\u00ed n\u00e1s maj\u00ed \u00fadajn\u011b zab\u00edt, nakonec v\u017edycky skon\u010d\u00ed pod na\u0161\u00ed botou. Tak tomu bylo s indi\u00e1ny, \u010dernochy, \u010c\u00ed\u0148any. Pokrokov\u00fd spisovatel Jack London kdysi napsal knihu, v n\u00ed\u017e doslova vyz\u00fdval k vyhlazen\u00ed v\u0161ech \u010c\u00ed\u0148an\u016f bakteriologick\u00fdmi zbran\u011bmi, proto\u017ee jinak proniknou mezi n\u00e1s a zni\u010d\u00ed n\u00e1s. \u010c\u00edn\u0161t\u00ed d\u011bln\u00edci, kte\u0159\u00ed budovali americkou \u017eeleznici a prali na\u0161e \u0161pinav\u00e9 hadry, byli \u00fadajn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed dob\u0159e promy\u0161len\u00e9ho pl\u00e1nu na\u0161\u00ed likvidace.
\nPrezident demokrat Lyndon Johnson v dob\u011b vietnamsk\u00e9 v\u00e1lky \u0159\u00edkal, \u017ee bez nejdokonalej\u0161\u00edch vzdu\u0161n\u00fdch sil je Amerika pouh\u00fdm „gigantem se sv\u00e1zan\u00fdmi rukami, bezmocn\u00e1, vystaven\u00e1 \u00fatoku \u017elut\u00e9ho sk\u0159eta s kapesn\u00edm no\u017eem“. V projevu k americk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm ve Vietnamu \u0159\u00edkal, \u017ee na sv\u011bt\u011b \u017eij\u00ed 3 miliardy lid\u00ed a n\u00e1s, Ameri\u010dan\u016f, je pouze 200 milion\u016f, jsme tedy jen jednou patn\u00e1ctinou lidstva. Mohou n\u00e1s tedy napadnout, sebrat n\u00e1m v\u0161echno, co m\u00e1me a my m\u00e1me v\u0161echno, co oni cht\u011bj\u00ed. To je opakovan\u00fd refr\u00e9n imperialismu, psychologicky srozumiteln\u00fd: kdy\u017e \u00fato\u010d\u00ed\u0161 na ciz\u00ed zemi, mus\u00ed\u0161 m\u00edt racion\u00e1ln\u00ed d\u016fvod, proto\u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159iznat, \u017ee zlo\u010dincem a stv\u016frou jsi ty s\u00e1m.
\nAle 11. z\u00e1\u0159\u00ed bylo re\u00e1ln\u00e9. Pravd\u011bpodobn\u011b to byl nejkriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed teroristick\u00fd \u010din v historii. \u00dazem\u00ed USA bylo poprv\u00e9 napadeno v roce 1814, kdy byl zap\u00e1len Washington. Nepo\u010d\u00edt\u00e1m Pearl Harbor, proto\u017ee to byla kolonie. M\u00e1me tedy v\u0161echny d\u016fvody ke strachu. Po 11. z\u00e1\u0159\u00ed jsem si myslel, \u017ee p\u0159ijde cel\u00e1 s\u00e9rie \u00fatok\u016f. Amerika atakovala jin\u00e9 zem\u011b, terorizovala jejich lid, a tu se najednou kolo historie oto\u010dilo proti n\u00e1m. To vyvolalo \u0161ok. Americk\u00e1 rozv\u011bdka do\u0161la k z\u00e1v\u011bru, \u017ee \u00fatok na n\u00e1s „\u0161pinavou bombou“ (atomovou) je pravd\u011bpodobn\u011b nevyhnuteln\u00fd v perspektiv\u011b nejbli\u017e\u0161\u00ed dek\u00e1dy. Sd\u00edl\u00edm tento strach a obavu.
\n\u017del, Bushova administrativa pracuje zp\u016fsobem, kter\u00fd toto ohro\u017een\u00ed zesiluje. Co\u017epak skute\u010dn\u011b nepochopili, \u017ee p\u0159i \u00fatoku na Ir\u00e1k toto ohro\u017een\u00ed zv\u011bt\u0161\u00ed?
\nAle je je\u0161t\u011b jeden naprosto neo\u010dek\u00e1van\u00fd n\u00e1sledek 11. z\u00e1\u0159\u00ed: zm\u011bna v my\u0161len\u00ed lid\u00ed \u010din\u00ed spole\u010dnost otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed. D\u0159\u00edve v\u011bt\u0161ina Ameriky nem\u011bla pon\u011bt\u00ed o vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b. Po 11. z\u00e1\u0159\u00ed hodn\u011b lid\u00ed za\u010dalo zaj\u00edmat, co se ve sv\u011bt\u011b d\u011bje. Vydavatel\u00e9 tisknou kritick\u00e9 knihy, kter\u00e9 jdou dob\u0159e na odbyt. To vzbuzuje optimismus a probouz\u00ed nad\u011bji na obnovu demokracie.<\/p>\n

\u010cl\u00e1nek vy\u0161el na www.obrys-kmen.cz<\/a><\/p>\n

<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

\u00a9 2016 eStr\u00e1nky.cz<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Noam Chomsky (1928), lingvista sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu a tv\u016frce generativn\u00ed gramatiky, poskytl obs\u00e1hl\u00fd rozhovor polsk\u00e9mu den\u00edku Gazeta Wyborcza. Tvrd\u00edte, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty jsou „vedouc\u00edm teroristick\u00fdm st\u00e1tem“. M\u016f\u017eete to objasnit? Spojen\u00e9 st\u00e1ty jsou jedinou zem\u00ed, kter\u00e1 odm\u00edt\u00e1…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[17],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/257"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=257"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/257\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=257"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=257"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=257"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}