{"id":298,"date":"2008-07-01T16:33:36","date_gmt":"2008-07-01T15:33:36","guid":{"rendered":"http:\/\/messin.tode.cz\/?p=298"},"modified":"2008-07-01T16:33:36","modified_gmt":"2008-07-01T15:33:36","slug":"tajne-armady-nato-v-evrope-inscenovany-teror-a-utajene-vedeni-valky","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/messin.cz\/?p=298","title":{"rendered":"Tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO v Evrop\u011b \u2013 Inscenovan\u00fd teror a utajen\u00e9 veden\u00ed v\u00e1lky"},"content":{"rendered":"<div id=\"body\">\n<div id=\"content\">\n<div class=\"article\">\n<div class=\"item\">\n<div class=\"editor-area\"><strong>Evropa po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce: Svobodn\u00e9 demokracie, nebo satelity USA?<\/strong>O za\u010d\u00e1tku roku 2008 je kone\u010dn\u011b dostupn\u00e1 v\u00fdzkumn\u00e1 pr\u00e1ce historika <a href=\"http:\/\/www.danieleganser.ch\/Home.html?lang=en\">Daniele Gansera<\/a> \u201e Tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO v\u00a0Evrop\u011b \u2013 Inscenovan\u00fd teror a utajen\u00e9 veden\u00ed v\u00e1lky\u201c i v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m jazyce.<\/p>\n<p>V\u00a0brilantn\u011b napsan\u00e9 pr\u00e1ci Ganser p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 dob\u0159e srozumiteln\u00e1 fakta i pro historick\u00e9 laiky. Skute\u010dnosti, kter\u00e9 Ganser odhaluje, z\u00e1sadn\u011b pozm\u011bn\u00ed psan\u00ed historie o dob\u011b studen\u00e9 v\u00e1lky. Kdo jednou knihu vezme do ruky, nem\u016f\u017ee j\u00ed u\u017e odlo\u017eit.<\/p>\n<p>Ganser dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, a\u017e do roku 1990 existovaly v\u00a0zem\u00edch NATO paraleln\u011b k\u00a0regul\u00e1rn\u00edm jednotk\u00e1m NATO \u2013 tajn\u00e9 arm\u00e1dy (naz\u00fdvan\u00e9 i Stay-behind, nebo Gladio), kter\u00e9 byly vybudov\u00e1ny americkou tajnou slu\u017ebou CIA a britskou tajnou MI 6. Tyto tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO byly vedeny a koordinov\u00e1ny tajn\u00fdm bezpe\u010dnostn\u00edm \u00fa\u0159adem v\u00a0centr\u00e1le NATO v\u00a0Bruselu. NATO zase podl\u00e9halo pod Pentagon ve Washingtonu \u2013 a t\u00edm prezidentu Nixonovi.<\/p>\n<p>Z\u00e1stupci tajn\u00fdch arm\u00e1d se ka\u017edoro\u010dn\u011b setk\u00e1vali. \u201eP\u0159i konferenc\u00edch Stay-behind byli v\u017edy p\u0159\u00edtomn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 CIA,\u201c informuje gener\u00e1l Serravalle, kter\u00fd v\u00a0letech 1971 a\u017e 1974 vedl italskou Stay-behind.<\/p>\n<p>Tajn\u00fdmi arm\u00e1dami NATO byly vytvo\u0159eny tajn\u00e9 struktury, aby se z\u00e1padn\u00ed Evropa vyzbrojila proti sov\u011btsk\u00e9 invazi a zabr\u00e1nila komunist\u016fm v\u00a0mo\u017en\u00e9m p\u0159evzet\u00ed moci v\u00a0evropsk\u00fdch zem\u00edch. CIA a MI 6 financovaly v\u00fdstavbu a provoz t\u011bchto tajn\u00fdch guerillov\u00fdch jednotek, civi\u010dily je a zakl\u00e1daly tajn\u00e9 sklady zbran\u00ed a trhavin.<\/p>\n<p>Ganser popisuje aktivity tajn\u00fdch arm\u00e1d NATO ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, USA, It\u00e1lii, Francii, \u0160pan\u011blsku, Portugalsku, Belgii, Holandsku, Lucembursku, D\u00e1nsku, Norsku, N\u011bmecku, \u0158ecku a v\u00a0Turecku. V\u00a0t\u011bchto zem\u00edch byli o existenci tajn\u00fdch arm\u00e1d informov\u00e1ni jen n\u011bkte\u0159\u00ed vybran\u00ed politi\u010dt\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9. Parlamenty volen\u00e9 lidmi o tom nem\u011bly zpravidla ani potuchy. T\u00edm byly tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO zbaven\u00e9 jak\u00e9koliv demokratick\u00e9 kontroly.<\/p>\n<p><strong>Field Manual 30-31B<\/strong><\/p>\n<p>Podle tajn\u00e9ho z\u00e1kladn\u00edho p\u0159edpisu americk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu (Field Manual 30-31B) m\u011bly tyto tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO mimo jin\u00e9 \u00fakol zabr\u00e1nit vl\u00e1d\u00e1m, anebo je odstranit\/odstavit , pokud nevyhovovaly USA. V\u00a0roce 1961 pl\u00e1novala tajn\u00e1 arm\u00e1da NATO, av\u0161ak bez \u00fasp\u011bchu, pu\u010d proti vl\u00e1d\u011b gener\u00e1la de Gaulla. V\u00a0\u0158ecku tajn\u00e1 arm\u00e1da NATO svrhla v\u00a0roce 1967 Papandreovu vl\u00e1du a nastolila brut\u00e1ln\u00ed vojensk\u00fd re\u017eim. V\u00a0Turecku byla tajn\u00e1 arm\u00e1da NATO zapojena p\u0159i vojensk\u00fdch pu\u010d\u00edch v\u00a0letech 1960, 1971, stejn\u011b jako i p\u0159i vojensk\u00e9m pu\u010di gener\u00e1la Evrena v roce 1980.<\/p>\n<p><strong>False flag operations<\/strong><\/p>\n<p>Ve Field Manual 30-31B byly pops\u00e1ny i \u201efalse flag operations\u201c. \u0160lo o teroristick\u00e9 \u00fatoky, kter\u00e9 byly zad\u00e1ny, nebo uskute\u010dn\u011bny tajn\u00fdmi slu\u017ebami, nebo tajn\u00fdmi arm\u00e1dami NATO a potom p\u0159ipsan\u00e9 komunist\u016fm a socialist\u016fm. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1tech NATO byla tato tajn\u00e1 operace \u2013 \u0159\u00edk\u00e1 Ganser \u2013 uplatn\u011bna: \u201etento boj proti vnit\u0159n\u00edmu nep\u0159\u00edteli byl v\u00a0n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed koncepce. Byl zalo\u017een na tzv. \u201estrategii nap\u011bt\u00ed\u201c a byl budov\u00e1n na teroru. V\u00a0It\u00e1lii a Turecku byly tyto, skoro a\u017e \u010f\u00e1belsk\u00e9 strategie nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bji realizov\u00e1ny: bombov\u00fdmi \u00fatoky a masakry proti vlastn\u00edmu obyvatelstvu, kter\u00e9 byly potom p\u0159ips\u00e1ny politick\u00e9mu nep\u0159\u00edteli, tedy levici.\u201c<\/p>\n<p><strong>Tajn\u00e1 v\u00e1lka v\u00a0It\u00e1lii<\/strong><\/p>\n<p>Jak Ganser podrobn\u011b dokl\u00e1d\u00e1, mezi lety 1945 a\u017e 1993 USA masivn\u011b ovliv\u0148ovaly politiku v\u00a0It\u00e1lii. CIA, italsk\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba, italsk\u00e1 tajn\u00e1 arm\u00e1da NATO (Gladio), jako i pravicov\u00ed radik\u00e1ln\u00ed terorist\u00e9 vedli tajnou v\u00e1lku proti italsk\u00fdm komunist\u016fm (PCI) a socialist\u016fm (PCI).<\/p>\n<p>Na jedn\u00e9 stran\u011b byli k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed demokrat\u00e9 (DCI) p\u0159i sv\u00fdch volebn\u00edch kampan\u00edch podporov\u00e1ni miliony dolar\u016f z USA. Na druh\u00e9 stran\u011b byly uskute\u010dn\u011bny krvav\u00e9 teroristick\u00e9 \u00fatoky. Tak nap\u0159\u00edklad explodovaly kr\u00e1tce p\u0159ed V\u00e1noci na hust\u011b frekventovan\u00e1ch n\u00e1m\u011bst\u00edch v \u0158\u00edm\u011b a Mil\u00e1n\u011b \u010dty\u0159i bomby a 16 lid\u00ed p\u0159i\u0161lo o \u017eivot. Tento krvav\u00fd \u010din byl p\u0159ips\u00e1n komunist\u016fm.<\/p>\n<p>V roce 1972 explodovala v bl\u00edzkosti italsk\u00e9 vesnice Peteano bomba a zabila t\u0159i karabini\u00e9ry.<\/p>\n<p>O dva dny pozd\u011bji dostala policie tip, \u017ee pachatelem jsou Rud\u00e9 brig\u00e1dy. V roce 1974 vybuchla dal\u0161\u00ed bomba p\u0159\u00edmo na protifa\u0161istick\u00e9 demonstraci: 8 mrtv\u00fdch a 102 zran\u011bn\u00fdch.<\/p>\n<p>V srpnu 1974 vybuchla dal\u0161\u00ed bomba v \u201eItalicus expresu\u201c z \u0158\u00edma do Mnichova. 12 lid\u00ed bylo usmrceno a 48 zran\u011bno. Na \u017eelezni\u010dn\u00ed stanici v Bolo\u0148i bylo 2.srpna 1980 usmrceno bombov\u00fdm \u00fatokem 85 lid\u00ed a 200 bylo zran\u011bno. M\u00e9dia a vysok\u00e1 politika ozna\u010dily za pachatele Rud\u00e9 brig\u00e1dy.<\/p>\n<p><strong>Aldo Moro, ob\u011b\u0165 Gladia?<\/strong><\/p>\n<p>16.b\u0159ezna 1978 byl na cest\u011b do Parlamentu unesen Aldo Moro. Po 55 dnech ho nalezli mrtv\u00e9ho v kufru auta v \u0158\u00edm\u011b. Rozho\u0159\u010den\u00ed nad t\u00edmto z\u00e1ke\u0159n\u00fdm krvav\u00fdm \u010dinem, kter\u00fd byl p\u0159ips\u00e1n Rud\u00fdm brig\u00e1d\u00e1m, bylo velk\u00e9. Italsk\u00e1 levice se dostala pod siln\u00fd tlak a ztratila mnoho sympati\u00ed v z\u00e1padn\u00edm sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<p>K p\u0159\u00edpadu Aldo Moro shrom\u00e1\u017edil Ganser mnoho indici\u00ed, kter\u00e9 poukazuj\u00ed na \u201efalse flag operation\u201c Gladia. Od roku 1972 se Aldo Moro st\u00e1le pokou\u0161el dostal italskou levici do vl\u00e1dy, co\u017e by odpov\u00eddalo jej\u00edmu volebn\u00edmu v\u00fdsledku. Jako italsk\u00fd minist zahrani\u010d\u00ed let\u011bl Moro v roce 1974 s p\u0159edsedou vl\u00e1dy Giovanni Leonem do Washingtonu. M\u011bli v \u00famyslu p\u0159ipustit \u00fa\u010dast PCI a PSI ve vl\u00e1d\u011b. O tom cht\u011bli jednat s Ameri\u010dany.<\/p>\n<p>Po sv\u00e9m n\u00e1vratu do It\u00e1lie byl Aldo Moro n\u011bjak\u00fd \u010das nemocn\u00fd a zva\u017eoval sv\u016fj odchod z politiky. Podle jeho man\u017eelky dostal Moro ve Washingtonu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f: \u201eMus\u00edte se vzd\u00e1t sv\u00e9 politiky, sjednotit v\u0161echny politick\u00e9 s\u00edly v zemi do spole\u010dn\u00e9 spolupr\u00e1ce. Bu\u010f se vzd\u00e1te t\u00e9to politiky, nebo za to draze zaplat\u00edte.\u201c V n\u00e1rodn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1976 komunisti se 34,4 procenty porazili DCI. Jako p\u0159edseda DCI toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed Moro uznal. Rozhodl se p\u0159edlo\u017eit Parlamentu pl\u00e1n o \u00fa\u010dasti komunist\u016f ve vl\u00e1d\u011b. Sbalil p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 podklady a vyzval sv\u00e9ho \u0161of\u00e9ra, aby ho zavezl do Parlamentu. Na t\u00e9to cest\u011b byl jeho b\u00edl\u00fd Fiat zastaven a Aldo Moro byl unesen&#8230;<\/p>\n<p><strong>A John F. Kennedy?<\/strong><\/p>\n<p>V Ganserov\u011b studii se nach\u00e1zej\u00ed i n\u011bkter\u00e9 brizantn\u00ed v\u00fdklady k zahrani\u010dn\u00ed politice Johna F. Kennedyho ve vztahu k It\u00e1lii. Na rozd\u00edl od prezident\u016f Trumana a Eisenhowera toleroval Kennedy \u00fa\u010dast italsk\u00fdch socialist\u016f (PSI) ve vl\u00e1d\u011b, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jejich v\u00fdsledk\u016fm ve volb\u00e1ch. V \u010dervenci 1963 Kennedy nav\u0161t\u00edvil \u0158\u00edm a pozval p\u0159itom na n\u00e1v\u0161t\u011bvu USA Pietra Nenniho, kter\u00fd byl v\u016fdcem socialist\u016f. V listopadu 1963 byl Kennedy zavra\u017ed\u011bn v Dallasu. O p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji se CIA a tajn\u00e1 arm\u00e1da Gladio postaraly o to, aby ital\u0161t\u00ed socialist\u00e9 op\u011bt opustili sv\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed posty.<\/p>\n<p><strong>K ospravedln\u011bn\u00ed teroru<\/strong><\/p>\n<p>Pravi\u010d\u00e1k Vinciguerra, kter\u00fd byl pachatelem atent\u00e1tu v Peteano, vypov\u00eddal p\u0159ed soudem. Odhalil existenci Gladia, italsk\u00e9 tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO. Vinciguerra vypov\u011bd\u011bl, \u017ee Gladio bylo v atent\u00e1tech zapojen\u00e9, tyto byly p\u0159ips\u00e1ny Rud\u00fdm brig\u00e1d\u00e1m. Gladio m\u011blo v prosp\u011bch USA zabr\u00e1nit tomu, aby italsk\u00e1 levice p\u0159i\u0161la v It\u00e1lii k moci. Gladio bylo p\u0159itom podporov\u00e1no ofici\u00e1ln\u00edmi tajn\u00fdmi slu\u017ebami, politick\u00fdmi a vojensk\u00fdmi silami.<\/p>\n<p>V roce 2000 potvrdila jedna italsk\u00e1 parlamentn\u00ed vy\u0161et\u0159ovac\u00ed komise v\u00fdpov\u011bdi Vinciguerry, pot\u00e9, co p\u0159ezkoumala Gladio a italsk\u00e9 masakry: \u201eTyto masakry, tyto bomby, tyto vojensk\u00e9 akce byly organizov\u00e1ny a podporov\u00e1ny mimo italsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed instituce a jak bylo ned\u00e1vno odhaleno, i lidmi z\u00a0okol\u00ed tajn\u00fdch slu\u017eeb USA.\u201c<\/p>\n<p><strong>Tajn\u00e1 v\u00e1lka v\u00a0Turecku<\/strong><\/p>\n<p>Turecko bylo a je mimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 pro geostrategick\u00e9 z\u00e1jmy USA. B\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky m\u011blo Turecko spole\u010dn\u00e9 hranice se zem\u011bmi Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy a mimo jin\u00e9 i se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Vybaven\u00e9 modern\u00edmi prost\u0159edky z\u00a0USA, slou\u017eilo Turecko jako zpravodajsk\u00e9 ucho do V\u00fdchodn\u00edho bloku. Turecko nebylo jen d\u016fle\u017eit\u00fdm \u00fasekem antikomunistick\u00e9 fronty proti Sov\u011bt\u016fm. Bylo a je i d\u016fle\u017eit\u00fdm p\u0159emost\u011bn\u00edm pro operace USA a NATO v\u00a0na ropu bohat\u00e9m St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b a kavkazsk\u00e9m regionu, tak jako i v\u00a0prvn\u00ed v\u00e1lce v\u00a0z\u00e1livu v\u00a0roce 1991.<\/p>\n<p>P\u0159i budov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO \u201eKonter-Guerilla\u201c v\u00a0Turecku vyu\u017eily USA pantureck\u00e9 hnut\u00ed, ve kter\u00e9m hr\u00e1l \u00fast\u0159edn\u00ed roli plukovn\u00edk Alparsan T\u00fcrks, obdivovatel Hitlera. Konter-Guerilla byla odpov\u011bdn\u00e1 za t\u0159i krvav\u00e9 protivl\u00e1dn\u00ed pu\u010de proti zvolen\u00fdm tureck\u00fdm vl\u00e1d\u00e1m, jako i za masakr Kizilder (1972), za stra\u0161n\u00fd masakr v\u00a0Istanbulu (1.kv\u011btna 1977), masakr v\u00a0Bahcelivler (1978). Eskadry smrti tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO hr\u00e1ly i pochybnou roli v\u00a0krvav\u00e9m potla\u010dov\u00e1n\u00ed tureck\u00fdch Kurd\u016f.<\/p>\n<p><strong>Nitky v\u00a0neutr\u00e1ln\u00edch zem\u00edch<\/strong><\/p>\n<p>Ganser musel p\u0159i sv\u00e9m zkoum\u00e1n\u00ed konstatovat, \u017ee i ve \u010dty\u0159ech neutr\u00e1ln\u00edch zem\u00edch: Finsku, Rakousku, \u0160v\u00e9dsku a \u0160v\u00fdcarsku existuj\u00ed tajn\u00e9 arm\u00e1dy s\u00a0nep\u0159\u00edm\u00fdm napojen\u00edm na NATO. I k\u00a0tomu t\u00e9matu zve\u0159ejnil Ganser fakta.<\/p>\n<p><strong>Evropa, americk\u00e1 kolonie<\/strong><\/p>\n<p>Pot\u00e9, co bylo v\u00a0roce 1990 zn\u00e1mo, \u017ee ve v\u0161ech evropsk\u00fdch zem\u00edch operovaly tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO, nastal velk\u00fd skand\u00e1l. I kdy\u017e se ve v\u0161ech parlamentech oz\u00fdvaly hlasy, po\u017eaduj\u00edc\u00ed vysv\u011btlen\u00ed t\u00e9to temn\u00e9 kapitoly d\u011bjin, vy\u0161et\u0159ovac\u00ed komise z\u0159\u00eddily jen Belgie, It\u00e1lie a \u0160v\u00fdcarsko. Jejich v\u00fdsledky byly pot\u00e9 p\u0159edlo\u017eeny ve\u0159ejnosti. Ve v\u0161ech ostatn\u00edch zem\u00edch, i ze strany EU, bylo v\u0161echno maxim\u00e1ln\u011b utajov\u00e1no a lh\u00e1no. P\u0159iznalo se jen to, co se dalo prok\u00e1zat.<\/p>\n<p>Na podobnou ze\u010f ml\u010den\u00ed narazil Daniele Ganser p\u0159i sv\u00fdch re\u0161er\u0161\u00edch k\u00a0tajn\u00fdm arm\u00e1d\u00e1m NATO v\u00a0Evrop\u011b. K\u00a0dispozici m\u011bl pouze ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9 procesn\u00ed akta a dokumenty. NATO a britsk\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba MI 6 mu odm\u00edtly p\u0159\u00edstup do archiv\u016f. To \u0161okuje. Utajen\u00e9 operace zvl\u00e1\u0161tn\u00edch tajn\u00fdch slu\u017eeb (vra\u017edy, masakry, pu\u010de a teroristick\u00e9 \u00fatoky) v\u00a0evropsk\u00fdch demokraci\u00edch nemohou b\u00fdt odhaleny, proto\u017ee NATO a MI 6 odm\u00edtaj\u00ed zp\u0159\u00edstupnit sv\u00e9 archivy\u2026 Ganser tud\u00ed\u017e mohl prozkoumat jen \u0161pi\u010dku ledovce. To, co se mu p\u0159itom poda\u0159ilo dostat na povrch, je temn\u00e9 a vyvol\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zky, jestli evropsk\u00e9 zem\u011b byly a jsou ve skute\u010dnosti suver\u00e9nn\u00ed. Demokracie se staly fra\u0161kou a volebn\u00ed z\u00e1stupci lidu loutkami, kter\u00e9 nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00e9 potuchy, kolik tajn\u00fdch operac\u00ed prob\u011bhlo v\u00a0jejich zem\u00edch od roku 1945.<\/p>\n<p><strong>Politika omezen\u00e9 suverenity<\/strong><\/p>\n<p>V\u00fdzkum tajn\u00fdch arm\u00e1d NATO vych\u00e1z\u00ed z\u00a0toho, \u017ee se tajn\u00e9 slu\u017eby \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f NATO p\u0159i sv\u00e9m vstupu do NATO musely zav\u00e1zat zabr\u00e1nit tomu, aby se v\u00a0jejich zem\u00edch nedostali k\u00a0moci komunist\u00e9. To znamen\u00e1 z\u00e1sah do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed t\u011bchto zem\u00ed. Prezident de Gaulle m\u011bl p\u0159i vystoupen\u00ed Francie z\u00a0NATO tento postup explicitn\u011b odm\u00edtnout, jako z\u00e1sah do n\u00e1rodn\u00ed suverenity.<\/p>\n<p>V\u00a0roce 1967 zve\u0159ejnili nor\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00fd nedatovan\u00fd dokument NATO, kter\u00fd byl podeps\u00e1n zastupuj\u00edc\u00edm velitelem americk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil v\u00a0Evrop\u011b, J.P. McConnelem. Z\u00a0tohoto dokumentu vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee USA byly p\u0159ipraveny vojensky zas\u00e1hnout v\u00a0Evrop\u011b, pokud by tam byly ohro\u017een\u00e9 jejich z\u00e1jmy: \u201eV p\u0159\u00edpad\u011b vnitrost\u00e1tn\u00edch nepokoj\u016f, kter\u00e9 by mohly ovlivnit americk\u00e9 jednotky, nebo jejich mise, jako vojensk\u00e1 povst\u00e1n\u00ed, nebo siln\u00fd vnitrost\u00e1tn\u00ed odpor proti vl\u00e1d\u011b, mus\u00ed americk\u00e1 arm\u00e1da ud\u011blat v\u0161echno co je v\u00a0jej\u00edch sil\u00e1ch, aby potla\u010dila takov\u00e9to nepokoje nasazen\u00edm vlastn\u00edch zdroj\u016f.\u201c<\/p>\n<p><strong>D\u016fsledky pro historick\u00fd v\u00fdzkum<\/strong><\/p>\n<p>Vzhledem ke zlo\u010din\u016fm, kter\u00e9 v\u00fdzkum k\u00a0t\u00e9matu tajn\u00fdch arm\u00e1d NATO u\u017e dnes shrom\u00e1\u017edil, mus\u00ed politici a historici po\u017eadovat od sv\u00fdch parlament\u016f, aby u\u017e dnes byly otev\u0159eny a pro v\u00fdzkum zp\u0159\u00edstupn\u011bny tajn\u00e9 archivy st\u00e1t\u016f NATO. Historie studen\u00e9 v\u00e1lky bude muset b\u00fdt p\u0159eps\u00e1na. Zat\u00edmco k\u00a0historii Sov\u011btsk\u00e9ho svazu po roce 1989 nov\u00fd archivn\u00ed materi\u00e1l umo\u017enil sv\u011bdomit\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed zahrani\u010dn\u00ed a vnit\u0159n\u00ed politiky, vych\u00e1z\u00ed st\u00e1le mnoho lid\u00ed na Z\u00e1pad\u011b z\u00a0toho, \u017ee s\u00a0USA v\u00a0roce 1945 se do Evropy vr\u00e1tila i svoboda. \u017de tomu tak tragick\u00fdm zp\u016fsobem nebylo, bude muset historick\u00fd v\u00fdzkum nad\u00e1le zpracov\u00e1vat.<\/p>\n<p>Daniele Ganser (nar. 29.8.1972 v\u00a0Lugano, \u0160v\u00fdcarsko) je \u0161v\u00fdcarsk\u00fd historik a v\u00fdzkumn\u00edk. Studoval na univerzit\u00e1ch v\u00a0Basileji, Amsterodamu a na London School of Economic and Political Science. Vyu\u010duje na univerzit\u011b v\u00a0Basileji. V\u011bnuje se sou\u010dasn\u00fdm d\u011bjin\u00e1m po roce 1945. Jeho prvn\u00ed knihou byla \u201eKub\u00e1nsk\u00e1 krize \u2013 OSN bez \u0161anc\u00ed\u201c (2006). Zn\u00e1m\u00e1 je jeho definice: \u201eTeror se hod\u00ed v\u00edc, ne\u017eli jak\u00e1koliv jin\u00e1 vojensk\u00e1 strategie k\u00a0tomu, aby se manipulovalo obyvatelstvo.\u201c<\/p>\n<p><em>Zdroj:<\/em><\/p>\n<p><em>Dr. Henriette Hanke G\u00fcttinger<br \/>\nEuropa nach dem Zweiten Weltkrieg: Freiheitliche Demokratien oder Satelliten der USA?<\/em><a href=\"http:\/\/www.zeit-fragen.ch\/ausgaben\/2008\/nr24-vom-962008\/europa-nach-dem-zweiten-%0Bweltkrieg-freiheitliche-demokratien-oder-satelliten-der-usa\/\"><br \/>\n<em>http:\/\/www.zeit-fragen.ch\/ausgaben\/2008\/nr24-vom-962008\/europa-nach-dem-zweiten-<br \/>\nweltkrieg-freiheitliche-demokratien-oder-satelliten-der-usa\/<\/em><\/a><\/p>\n<p><em>\u010cl\u00e1nek vy\u0161el ve sloven\u0161tin\u011b na serveru prop.sk. P\u0159eklad Messin 1.7.2008<\/em><\/p>\n<div class=\"article-cont-clear clear\"><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<div id=\"clear3\" class=\"clear\"><\/div>\n<div id=\"decoration1\" class=\"decoration\"><\/div>\n<div id=\"decoration2\" class=\"decoration\"><\/div>\n<\/div>\n<div id=\"clear5\" class=\"clear\"><\/div>\n<div id=\"footer\">\n<div class=\"inner_frame\">\n<p>\u00a9 2016 eStr\u00e1nky.cz<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Evropa po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce: Svobodn\u00e9 demokracie, nebo satelity USA?O za\u010d\u00e1tku roku 2008 je kone\u010dn\u011b dostupn\u00e1 v\u00fdzkumn\u00e1 pr\u00e1ce historika Daniele Gansera \u201e Tajn\u00e9 arm\u00e1dy NATO v\u00a0Evrop\u011b \u2013 Inscenovan\u00fd teror a utajen\u00e9 veden\u00ed v\u00e1lky\u201c i v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[17],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/298"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=298"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/298\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=298"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=298"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=298"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}