{"id":458,"date":"2007-01-03T17:08:17","date_gmt":"2007-01-03T16:08:17","guid":{"rendered":"http:\/\/messin.tode.cz\/?p=458"},"modified":"2007-01-03T17:08:17","modified_gmt":"2007-01-03T16:08:17","slug":"william-engdahl-velka-konecna-ruska-hra","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/messin.cz\/?p=458","title":{"rendered":"William Engdahl: Velk\u00e1 kone\u010dn\u00e1 rusk\u00e1 hra"},"content":{"rendered":"<p>Na leto\u0161n\u00ed z\u00e1\u0159ijov\u00e9 sch\u016fzce Vladim\u00edra Putina, francouzsk\u00e9ho prezidenta Jacquese Chiraca a n\u011bmeck\u00e9 kancl\u00e9\u0159ky Angely Merkel v Pa\u0159\u00ed\u017ei se Rusko projevilo jako znovu se vyno\u0159uj\u00edc\u00ed sv\u011btov\u00e1 velmoc. Nov\u00e9 Rusko z\u00edsk\u00e1v\u00e1 na vlivu \u0159adou strategick\u00fdch tah\u016f s vyu\u017eit\u00edm sv\u00fdch geopolitick\u00fdch aktiv v energetice \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm v oblasti ropy a zemn\u00edho plynu. P\u0159itom li\u0161\u00e1ck\u00fdm zp\u016fsobem vyu\u017e\u00edv\u00e1 strategick\u00fdch nesmysl\u016f a politick\u00fdch omyl\u016f Washingtonu. Nov\u00e9 Rusko rovn\u011b\u017e zji\u0161\u0165uje, \u017ee nebude-li jednat rozhodn\u011b, brzy se ocitne v obkl\u00ed\u010den\u00ed a v kle\u0161t\u00edch vojensk\u00e9ho rivala, USA, a k obran\u011b mu zb\u00fdv\u00e1 m\u00e1lo prost\u0159edk\u016f. Tato v\u00e1lka, o kter\u00e9 se mnoho nehovo\u0159\u00ed, je bitvou s nejvy\u0161\u0161\u00edmi s\u00e1zkami ve h\u0159e na sc\u00e9n\u011b sou\u010dasn\u00e9 sv\u011btov\u00e9 politiky. Z hlediska washingtonsk\u00fdch strat\u00e9g\u016f jsou Ir\u00e1n a S\u00fdrie pouhou p\u0159edehrou k Velk\u00e9 Kone\u010dn\u00e9 Rusk\u00e9 H\u0159e.<\/p>\n<p align=\"left\">Form\u00e1ln\u00ed program sch\u016fzky se t\u00fdkal francouzsk\u00fdch investic v Rusku a ot\u00e1zky ir\u00e1nsk\u00e9ho (Rusy budovan\u00e9ho) jadern\u00e9ho programu. Zahrnoval nicm\u00e9n\u011b i ot\u00e1zku budouc\u00edch rusk\u00fdch energetick\u00fdch dod\u00e1vek do zem\u00ed EU a p\u0159edev\u0161\u00edm N\u011bmecka. To byl indik\u00e1tor nov\u00e9 s\u00edly Putinova Ruska. Putin n\u011bmeck\u00e9 kancl\u00e9\u0159ce nazna\u010dil, \u017ee Rusko by \u201cmohlo\u201d p\u0159esm\u011brovat \u010d\u00e1st budouc\u00ed t\u011b\u017eby plynu z ob\u0159\u00edho pole \u0160tokman v Barentsov\u011b mo\u0159i. Projekt otev\u0159en\u00ed nalezi\u0161t\u011b za 20 mld dolar\u016f, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt ukon\u010den v roce 2010, byl navr\u017een tak, aby bylo mo\u017en\u00e9 dod\u00e1vat zkapaln\u011bn\u00fd zemn\u00ed plyn do termin\u00e1l\u016f ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech.<\/p>\n<p>Po katastrof\u00e1ln\u00edch nezdarech \u201cbarevn\u00fdch revoluc\u00ed\u201d v Gruzii a na Ukrajin\u011b p\u0159ed dv\u011bma lety, sponzorovan\u00fdch Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, za\u010dalo Rusko extr\u00e9mn\u011b pe\u010dliv\u011b rozehr\u00e1vat svou strategickou energetickou kartu; \u00edr\u00e1nsk\u00fdmi jadern\u00fdmi reaktory po\u010d\u00ednaje, p\u0159es zbroja\u0159sk\u00e9 prodeje Venezuele a dal\u0161\u00edm latinskoamerick\u00fdm zem\u00edm a strategickou spoluprac\u00ed s Al\u017e\u00edrem p\u0159i obchodech se zemn\u00edm plynem kon\u010de.<\/p>\n<p>V tut\u00e9\u017e dobu, kv\u016fli zahrani\u010dn\u00ed politice vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se bezosty\u0161n\u00fdm pohrd\u00e1n\u00edm jak spojenci tak i nep\u0159\u00e1teli, se Bushova vl\u00e1da pono\u0159ila je\u0161t\u011b hloub\u011bji do geopolitick\u00e9ho marasmu. Tato bezohledn\u00e1 politika je v\u00edce ne\u017e s k\u00fdmkoli jin\u00fdm spojov\u00e1na s Dickem Cheneym, b\u00fdval\u00fdm \u0161\u00e9fem Halliburtonu.<\/p>\n<p>\u201cCheneyho prezidentov\u00e1n\u00ed\u201d, co\u017e je zp\u016fsob jak\u00fdm jednou historikov\u00e9 bezpochyby ozna\u010d\u00ed roky vl\u00e1dy George W. Bushe, je zalo\u017eeno na jasn\u00e9 strategii. Jeho kritici, kte\u0159\u00ed se zam\u011b\u0159ili na jeho nejviditeln\u011bj\u0161\u00ed komponenty, ji \u010dasto nech\u00e1pou nebo\u0165 si v\u0161\u00edmaj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm Ir\u00e1ku, St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu a uk\u0159i\u010den\u00fdch jest\u0159\u00e1b\u016f v jeho okol\u00ed a jeho star\u00e9ho par\u0165\u00e1ka, ministra zahrani\u010d\u00ed Dona Rumsfelda.<\/p>\n<p>\u201cCheneyho strategi\u00ed\u201d je americk\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politika zalo\u017een\u00e1 na zaji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 kontroly glob\u00e1ln\u00ed energetiky velkou americkou \u010dty\u0159kou, \u010dili s USA sv\u00e1zan\u00fdch soukrom\u00fdch ropn\u00fdch gigant\u016f \u2013 Chevron Texaco nebo ExxonMobil, BP \u010di Royal Dutch Shell. P\u0159edev\u0161\u00edm c\u00edl\u00ed na kontrolu v\u0161ech hlavn\u00edch sv\u011btov\u00fdch ropn\u00fdch region\u016f a pol\u00ed zemn\u00edho plynu. Tato kontrola jde ruku v ruce s rostouc\u00ed snahou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f o tot\u00e1ln\u00ed vojenskou p\u0159evahu nad jednou potenci\u00e1ln\u00ed hrozbou jejich glob\u00e1ln\u00edm ambic\u00edm \u2013 Ruskem. K propojen\u00ed americk\u00e9 vojensk\u00e9 a energetick\u00e9 politiky do koherentn\u00ed strategie dominance je Cheney pravd\u011bpodobn\u011b ide\u00e1ln\u00ed osobou. Na po\u010d\u00e1tku 90. let, za Bushe seniora, byl Cheney ministrem obrany.<\/p>\n<p>Vl\u00e1da Bushe a Cheneyho se \u0159\u00edd\u00ed z\u00e1jmy koalice velk\u00fdch ropn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a \u0161pi\u010dkov\u00fdch spole\u010dnost\u00ed americk\u00e9ho vojensko-pr\u016fmyslov\u00e9ho komplexu. Tyto soukrom\u00e9 podniky prosazuj\u00ed svou moc kontrolou vl\u00e1dn\u00ed politiky Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem je nutn\u00e1 agresivn\u00ed militaristick\u00e1 agenda. Je zhu\u0161t\u011bna v b\u00fdval\u00e9 Cheneyho spole\u010dnosti, Halliburton Inc., p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed sv\u011btovou spole\u010dnost pro energetick\u00e9 a geofyzik\u00e1ln\u00ed slu\u017eby v jednom, a je tak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00edm stavitelem vojensk\u00fdch z\u00e1kladen na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<p>Abychom pochopili tuto politiku je t\u0159eba se pod\u00edvat, jak Cheney, je\u0161t\u011b coby gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Halliburton, prakticky v p\u0159edve\u010der sv\u00e9ho viceprezidentstv\u00ed nahl\u00ed\u017eel na probl\u00e9my budouc\u00edch ropn\u00fdch dod\u00e1vek.<\/p>\n<p><strong>\u201cKde \u010dek\u00e1 hlavn\u00ed v\u00fdhra\u201d: Cheneyho lond\u00fdnsk\u00fd projev roku 1999<\/strong><\/p>\n<p align=\"left\">Roku 1999, tedy t\u011bsn\u011b p\u0159ed americk\u00fdmi volbami, kter\u00e9 z n\u011bj u\u010dinily nejmocn\u011bj\u0161\u00edho viceprezidenta v historii, Cheney v projevu p\u0159ed kolegy z ropn\u00e9ho pr\u016fmyslu na London Institute of Petroleum mnoh\u00e9 odhalil. V r\u00e1mci glob\u00e1ln\u00edho p\u0159ehledu p\u0159edlo\u017eil z\u00e1stupc\u016fm nejv\u011bt\u0161\u00edch ropn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed shrnut\u00ed:<\/p>\n<p><em><strong>\u201ePodle n\u011bkter\u00fdch odhad\u016f v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch let dojde k pr\u016fm\u011brn\u00e9mu dvouprocentn\u00edmu ro\u010dn\u00edmu r\u016fstu celosv\u011btov\u00e9 ropn\u00e9 popt\u00e1vky, ruku v ruce s t\u0159\u00edprocentn\u00edm p\u0159irozen\u00fdm \u00fabytkem produkce z dan\u00fdch zdroj\u016f. Znamen\u00e1 to, \u017ee v roce 2010 budeme pot\u0159ebovat o pades\u00e1t mili\u00f3n\u016f barel\u016f denn\u011b nav\u00edc. Kde ale tuto ropu vz\u00edt? Je zjevn\u00e9, \u017ee okolo devades\u00e1ti procent ropn\u00fdch aktiv kontroluj\u00ed vl\u00e1dy a n\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnosti. Ropa je v z\u00e1klad\u011b st\u00e1tn\u00ed obchod. I kdy\u017e mnoh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 oblasti nab\u00edzej\u00ed zna\u010dn\u00e1 mno\u017estv\u00ed ropy, z\u016fst\u00e1v\u00e1 nad\u00e1le m\u00edstem kde le\u017e\u00ed hlavn\u00ed v\u00fdhra St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod s dv\u011bma t\u0159etinami sv\u011btov\u00e9 ropn\u00e9 produkce p\u0159i nejni\u017e\u0161\u00edch t\u011b\u017en\u00edch n\u00e1kladech. Spole\u010dnosti sice tou\u017e\u00ed po lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edstupu do t\u00e9to oblasti, ale pokrok je pomal\u00fd. Je sice pravdou, \u017ee nov\u00e9 technologie, a tak\u00e9 privatizace, a t\u00edm otev\u00edr\u00e1n\u00ed se \u0159ady zem\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, vytvo\u0159ily pro mnoho ropn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed \u0159adu nov\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed. Kdy\u017e se ale ohl\u00e9dneme zp\u011bt na po\u010d\u00e1tek 90. let vid\u00edme, \u017ee se o\u010dek\u00e1val v\u00fdzna\u010dn\u00fd objem nov\u00fdch sv\u011btov\u00fdch rezerv z oblast\u00ed, jako b\u00fdval\u00fd Sov\u011btsk\u00fd svaz a \u010c\u00edna. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se v\u011bci nevyvinuly zcela podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Nam\u00edsto toho se bonanzou devades\u00e1t\u00fdch let staly \u00fasp\u011b\u0161n\u011b otev\u0159en\u00e9 podmo\u0159sk\u00e9 zdroje.\u201c<br \/>\n<\/strong><\/em><br \/>\nCheneyho post\u0159ehy ur\u010dit\u011b stoj\u00ed za pe\u010dliv\u00e9 p\u0159e\u010dten\u00ed. Postuloval konzervativn\u00ed r\u016fst celosv\u011btov\u00e9 popt\u00e1vky po rop\u011b koncem sou\u010dasn\u00e9 dek\u00e1dy, t.j. asi za \u010dty\u0159i roky. Odhadoval, \u017ee sv\u011bt bude muset naj\u00edt zdroje, poskytuj\u00edc\u00ed dal\u0161\u00edch 50 mili\u00f3n\u016f barel\u016f denn\u011b. Celkov\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 ropn\u00e1 produkce se pohybuje zhruba okolo 83 milion\u016f barel\u016f ropn\u00e9ho ekvivalentu. Aby nedo\u0161lo katastrof\u00e1ln\u00edmu nedostatku a n\u00e1sledn\u00fdm devastuj\u00edc\u00edm dopad\u016fm na glob\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00fd r\u016fst znamen\u00e1 to, \u017ee sv\u011bt, podle Cheneyho odhadu, mus\u00ed nal\u00e9zt nov\u00e9 ropn\u00e9 zdroje, o objemu v\u00edce ne\u017e 50% denn\u00ed glob\u00e1ln\u00ed t\u011b\u017eby z roku 1999, a to zhruba do roku 2010. Toto mno\u017estv\u00ed p\u0159edstavuje ekvivalent p\u011bti nov\u00fdch ropn\u00fdch oblast\u00ed, srovnateln\u00fdch velikost\u00ed se Saudskou Ar\u00e1bi\u00ed. A to je zatracen\u011b velk\u00e1 spousta nov\u00fdch ropn\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n<p>Za p\u0159edpokladu, \u017ee n\u00e1b\u011bh nov\u00e9ho velk\u00e9ho nalezi\u0161t\u011b do pln\u00e9 produkce trv\u00e1 a\u017e sedm nebo i v\u00edce let a m\u00e1me-li zabr\u00e1nit t\u011b\u017ek\u00fdm energetick\u00fdm v\u00fdpadk\u016fm, a \u0161plh\u00e1n\u00ed cen ropy a plynu a\u017e do nebe, nezb\u00fdv\u00e1 mnoho \u010dasu. Cheneyho odhad nav\u00edc vych\u00e1zel z p\u0159\u00edli\u0161 st\u0159\u00edzliv\u00fdch odhad\u016f objemu budouc\u00edch ropn\u00fdch import\u016f \u010c\u00edny a Indie, dvou nejrychleji rostouc\u00edch konzument\u016f ropy na planet\u011b.<\/p>\n<p>Druh\u00fdm pozoruhodn\u00fdm bodem Cheneyho lond\u00fdnsk\u00e9ho projevu byla pozn\u00e1mka, \u017ee \u201em\u00edstem kde \u010dek\u00e1 hlavn\u00ed v\u00fdhra z\u016fst\u00e1v\u00e1 St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod s t\u00e9m\u011b\u0159 sedmdes\u00e1ti procenty sv\u011btov\u00fdch z\u00e1sob ropy a nejni\u017e\u0161\u00edmi n\u00e1klady\u201c. Jak ov\u0161em v\u00fdsti\u017en\u011b poznamenal, tato \u201eko\u0159ist\u201c byla v rukou n\u00e1rodn\u00edch st\u00e1t\u016f, nedostupn\u00e1 soukrom\u00fdm z\u00e1jm\u016fm, a t\u00edm z dosahu Cheneyho Halliburtonu a jeho p\u0159\u00e1tel z ExxonMobile, Chevron \u010di Shell nebo BP.<\/p>\n<p>Zemi s druh\u00fdmi nejv\u011bt\u0161\u00edmi ropn\u00fdmi rezervami na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b po Saudsk\u00e9 Ar\u00e1bii, Ir\u00e1ku, tehdy vl\u00e1dl Sadd\u00e1m Hussein. Ir\u00e1n, kter\u00fd m\u00e1 n\u00e1davkem k ropn\u00fdm rezerv\u00e1m i druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1soby zemn\u00edho plynu na sv\u011bt\u011b, ovl\u00e1dala nacionalistick\u00e1 teokracie, nejev\u00edc\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 nad\u0161en\u00ed v\u016f\u010di investic\u00edm soukrom\u00fdch americk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed. Ropn\u00e9 rezervy Kaspick\u00e9ho baz\u00e9nu byly u\u017e tehdy p\u0159edm\u011btem ho\u0159k\u00e9 geopolitick\u00e9 rozm\u00ed\u0161ky mezi Washingtonem a Moskvou.<\/p>\n<p>Kdy\u017e se te\u010f posuneme v \u010dase do z\u00e1\u0159\u00ed 2000, do v\u00edru volebn\u00ed kampan\u011b Bushe a Cheneyho, z\u00edsk\u00e1 Cheneyho pozn\u00e1mka, \u017ee \u201eropa z\u016fst\u00e1v\u00e1 v z\u00e1klad\u011b st\u00e1tn\u00edm, ne soukrom\u00fdm obchodem\u201c, nov\u00fd v\u00fdznam. V tomto m\u011bs\u00edci vydali Cheney, Don Rumsfeld, Paul Wolfowitz a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed, kte\u0159\u00ed se p\u0159ipojili k nov\u00e9 Bushov\u011b vl\u00e1d\u011b, politick\u00fd manifest pod n\u00e1zvem \u201eP\u0159estavba americk\u00e9 obrany\u201c (Re-building America\u2019s Defences). Dokument vydal subjekt nazvan\u00fd Project for the New American Century (PNAC).<\/p>\n<p>Cheneyho skupina PNAC po nov\u00e9m prezidentsk\u00e9m kandid\u00e1tu po\u017eadovala, aby na\u0161el vhodnou z\u00e1minku k vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky Ir\u00e1ku, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed jeho obsazen\u00ed a p\u0159evzet\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 kontroly nad druh\u00fdmi nejv\u011bt\u0161\u00edmi ropn\u00fdmi rezervami na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b. Zpr\u00e1va nepokryt\u011b uv\u00e1d\u011bla, \u017ee \u201eokam\u017eit\u00e9 ospravedln\u011bn\u00ed poskytuje nevy\u0159e\u0161en\u00fd konflikt s Ir\u00e1kem (sic), p\u0159i\u010dem\u017e ot\u00e1zku re\u017eimu Sadd\u00e1ma Husseina p\u0159evy\u0161uje pot\u0159eba v\u00fdrazn\u00e9 americk\u00e9 vojensk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v Z\u00e1livu\u2026\u201c<\/p>\n<p>Cheney se v z\u00e1\u0159\u00ed 2000 p\u0159ihl\u00e1sil k politick\u00e9mu dokumentu deklaruj\u00edc\u00edm, \u017ee kl\u00ed\u010dov\u00e1 je \u201eamerick\u00e1 vojensk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost v Z\u00e1livu\u201c a zm\u011bna ir\u00e1ck\u00e9ho re\u017eimu, bez ohledu na to, zda je Sadd\u00e1m Hussein hodn\u00fd \u010di \u0161patn\u00fd nebo zl\u00fd hoch. Byl to prvn\u00ed krok v p\u0159esunu americk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil k m\u00edstu \u201ekde \u010dek\u00e1 skute\u010dn\u00e1 v\u00fdhra\u201c.<\/p>\n<p>Nebylo n\u00e1hodou, \u017ee Cheney hned na po\u010d\u00e1tku roku 2001 dostal p\u0159edsednictv\u00ed v prezidentsk\u00e9 energetick\u00e9 komisi, kde \u00fazce spolupracoval s p\u0159\u00e1teli z velk\u00fdch ropn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, v\u010detn\u011b Kena Lay z Enron, s n\u00edm\u017e byl p\u0159edt\u00edm zapleten do projektu afg\u00e1nsk\u00e9ho plynovodu, a tak\u00e9 s Jamesem Bakerem III.<\/p>\n<p>\u017daloba podle americk\u00e9ho z\u00e1kona o svobodn\u00e9m p\u0159\u00edstupu k informac\u00edm, ji\u017e vznesl Sierra Club a Judicial Watch, p\u016fvodn\u011b s c\u00edlem z\u00edskat \u00fadaje o Cheneyho roli v kalifornsk\u00e9 energetick\u00e9 krizi, byla nakonec poh\u0159bena v b\u0159eznu 2003 v debat\u00e1ch, vedouc\u00edch k americk\u00e9mu bombardov\u00e1n\u00ed a okupaci Ir\u00e1ku. Po\u017eadovala aby viceprezident zve\u0159ejnil v\u0161echny dokumenty a z\u00e1znamy jedn\u00e1n\u00ed ve spojitosti s jedn\u00edm energetick\u00fdm projektem z roku 2001.<\/p>\n<p>Navzdory zu\u0159iv\u00e9 opozici Cheneyho i B\u00edl\u00e9ho domu americk\u00e9 Ministerstvo obchodu nakonec v l\u00e9t\u011b 2003 uvolnilo \u010d\u00e1st t\u011bchto dokument\u016f. Podivn\u00e9. Mezi soubory o dom\u00e1c\u00edm energetick\u00e9m p\u0159ehledu byly detailn\u00ed mapy ir\u00e1ck\u00fdch ropn\u00fdch pol\u00ed, ropovod\u016f, rafin\u00e9ri\u00ed a termin\u00e1l\u016f, stejn\u011b jako dva grafy detailn\u011b zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed ir\u00e1ck\u00e9 ropn\u00e9 a plynov\u00e9 projekty a \u201eciz\u00ed uchaze\u010de o kontrakty na ir\u00e1ck\u00e1 ropn\u00e1 pole\u201c. Seznam \u201eciz\u00edch uchaze\u010d\u016f\u201c zahrnoval Rusko, \u010c\u00ednu a Francii, t\u0159i \u010dleny Rady bezpe\u010dnosti, kte\u0159\u00ed otev\u0159en\u011b nesouhlasili s ud\u011blen\u00edm souhlasu OSN k americk\u00e9 invazi do Ir\u00e1ku.<\/p>\n<p>Prvn\u00edm aktem pov\u00e1le\u010dn\u00e9 okupace ze strany Washingtonu bylo zneplatn\u011bn\u00ed a anulov\u00e1n\u00ed v\u0161ech kontrakt\u016f mezi dosavadn\u00ed ir\u00e1ckou vl\u00e1dou, Ruskem, \u010c\u00ednou a Franci\u00ed. Ir\u00e1ck\u00e1 ropa se m\u011bla st\u00e1t americkou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, obhospoda\u0159ovanou americk\u00fdmi spole\u010dnostmi nebo jejich \u00fazk\u00fdmi britsk\u00fdmi sp\u0159\u00edzn\u011bnci; prvn\u00edm v\u00edt\u011bzstv\u00edm ve vysok\u00e9 h\u0159e o \u201ehlavn\u00ed v\u00fdhru\u201c.<\/p>\n<p>To je p\u0159esn\u011b to, o \u010dem se Cheney zmi\u0148oval ve sv\u00e9m lond\u00fdnsk\u00e9m projevu. Dostat ropn\u00e9 zdroje St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu z rukou nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f do rukou kontrolovan\u00fdch Ameri\u010dany. Vojensk\u00e1 okupace Ir\u00e1ku byla prvn\u00edm podstatn\u00fdm krokem v americk\u00e9 strategii. Kone\u010dnou \u201ehlavn\u00ed v\u00fdhrou\u201c Washingtonu je ov\u0161em kontrola energetick\u00fdch rezerv Ruska.<\/p>\n<p><strong>\u201eHlavn\u00ed v\u00fdhra\u201c \u2013 rozlo\u017een\u00ed Ruska<\/strong><\/p>\n<p>Washington ze zjevn\u00fdch vojensk\u00fdch a politick\u00fdch d\u016fvod\u016f samoz\u0159ejm\u011b nem\u016f\u017ee otev\u0159en\u011b p\u0159ipustit, \u017ee jeho strategick\u00fdm z\u00e1m\u011brem od p\u00e1du Sov\u011btsk\u00e9ho svazu je vytou\u017eenou \u201ehlavn\u00ed v\u00fdhrou\u201c rozpad a rozlo\u017een\u00ed Ruska a efektivn\u00ed kontrola nad jeho obrovsk\u00fdmi zdroji ropy a plynu. Rusk\u00fd medv\u011bd v\u0161ak nad\u00e1le disponuje impozantn\u00ed vojenskou silou, jakkoli polorozpadlou, a st\u00e1le m\u00e1 sv\u00e9 nukle\u00e1rn\u00ed zuby.<\/p>\n<p>Uprost\u0159ed devades\u00e1t\u00fdch let spustil Washington promy\u0161len\u00fd proces s c\u00edlem dostat b\u00fdval\u00e9 satelity sov\u011bt\u016f, jednoho po druh\u00e9m, nejen do Evropsk\u00e9 unie, ale i do Washingtonem dominovan\u00e9ho NATO. Do roku 2004 u\u017e bylo do NATO v\u010dlen\u011bno Polsko, \u010cesk\u00e1 republika, Ma\u010farsko, Estonsko, Litva, Loty\u0161sko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Gruzie byla na spadnut\u00ed.<br \/>\nToto p\u0159ekvapiv\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO, k zd\u011b\u0161en\u00ed mnoh\u00fdch v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b i Rusku, ov\u0161em bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed strategie, d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm deklarovan\u00e9 Cheneyho p\u0159\u00e1teli a PNAC ve zpr\u00e1v\u011b \u201eRebuilding America\u2019s Defences\u201c.<\/p>\n<p>V roce 1996 se \u010dlen PNAC a vrchn\u00ed \u0161\u00e9f americk\u00e9ho zbroja\u0159sk\u00e9ho gigantu Lockheed-Martin, Cheneyho par\u0165\u00e1k Bruce Jackson, stal \u0161\u00e9fem velice vlivn\u00e9 Washingtonsk\u00e9 lobistick\u00e9 skupiny: Americk\u00e9ho v\u00fdboru pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO, pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e9ho na Americk\u00fd v\u00fdbor pro NATO.<\/p>\n<p>Do v\u00fdboru rovn\u011b\u017e pat\u0159ili \u010dlenov\u00e9 PNAC, Paul Wolfowitz, Richard Perle, Stephen Hadley a Robert Kagan. Kaganovou man\u017eelkou je Victoria Nuland, kter\u00e1 je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b americk\u00fdm vyslancem v NATO. V letech 2000-2003 byla Cheneyho poradcem pro zahrani\u010dn\u00ed politiku. Hadleyho, kovan\u00e9ho jest\u0159\u00e1ba bl\u00edzk\u00e9ho Cheneymu, jmenoval prezident Bush jako osobu, kter\u00e1 nahradila Condoleezzu Rice jako poradce pro n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost.<\/p>\n<p>S\u00ed\u0165 v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u0161tv\u00e1\u010de Cheneyho se p\u0159enesla z PNAC na kl\u00ed\u010dov\u00e1 m\u00edsta Bushovy vl\u00e1dy a \u0159\u00edd\u00ed politiku NATO a Pentagonu. Bruce Jackson a dal\u0161\u00ed, pot\u00e9 co \u00fasp\u011b\u0161n\u011b lobovali Kongres za roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO o Polsko, \u010ceskou republiku a Ma\u010farsko roku 1999, se p\u0159esunuli a za\u010dali organizovat tzv. Vilniuskou skupinu, lobuj\u00edc\u00ed za v\u010dlen\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch deseti b\u00fdval\u00fdch \u010dlensk\u00fdch zem\u00ed Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy na rusk\u00e9 periferii do NATO. Jackson to nazval \u201cVelk\u00fd t\u0159esk\u201d.<\/p>\n<p>Prezident Bush ve sv\u00fdch stanovisc\u00edch t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO opakovan\u011b pou\u017eil term\u00edn \u201cnov\u00e1 Evropa\u201d. 5. \u010dervence 2002, v projevu oslavuj\u00edc\u00edm v\u016fdce Vilniusk\u00e9 skupiny, Bush prohl\u00e1sil: \u201cN\u00e1\u0161 n\u00e1rod sd\u00edl\u00ed spole\u010dnou vizi nov\u00e9 Evropy, kde jsou svobodn\u00e9 evropsk\u00e9 st\u00e1ty vz\u00e1jemn\u011b spojeny a prost\u0159ednictv\u00edm spolupr\u00e1ce a partnerstv\u00ed tvo\u0159\u00ed spole\u010dnou alianci se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.\u201d<\/p>\n<p>Z\u00e1sluhy za v\u010dlen\u011bn\u00ed pobaltsk\u00fdch zem\u00ed a ostatn\u00edch \u010dlen\u016f Vilniusk\u00e9 skupiny do NATO si p\u0159ipsal b\u00fdval\u00fd \u0159editel Lockheed-Martin, Bruce Jackson. P\u0159i sv\u011bdectv\u00ed p\u0159ed Sen\u00e1tn\u00ed komis\u00ed pro zahrani\u010dn\u00ed vztahy 1. dubna 2003 se ozna\u010dil za tv\u016frce konceptu \u201cVelk\u00e9ho t\u0159esku\u201d roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO, pozd\u011bji p\u0159ijat\u00e9ho Vilniuskou skupinou pobaltsk\u00fdch a v\u00fdchodoevropsk\u00fdch zem\u00ed. Jak poznamenal, \u201c\u00b4Velk\u00fd t\u0159esk\u00b4 po\u010d\u00edtal s p\u0159ijet\u00edm t\u011bchto sedmi zem\u00ed\u201d a vyzdvihl strategick\u00e9 v\u00fdhody tohoto roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a z toho plynouc\u00ed mor\u00e1ln\u00ed (sic) v\u00fdhody pro spole\u010denstv\u00ed demokratick\u00fdch zem\u00ed\u201d. Tyto teze p\u0159ijalo 19. kv\u011btna 2000 v litevsk\u00e9m Vilniusu za sv\u00e9 dev\u011bt nov\u00fdch evropsk\u00fdch demokraci\u00ed. Staly se hlavn\u00edmi c\u00edli Vilniusk\u00e9 skupiny. Jackson mohl zm\u00ednit i p\u0159\u00ednos pro americk\u00fd zbroja\u0159sk\u00fd pr\u016fmysl, v\u010detn\u011b jeho star\u00fdch p\u0159\u00e1tel u Lockheed-Martin, vytvo\u0159en\u00edm nov\u00e9ho objemn\u00e9ho zbroja\u0159sk\u00e9ho odbyti\u0161t\u011b v r\u00e1mci NATO na sam\u00e9 hranici Ruska.<\/p>\n<p>Jakmile bylo dosa\u017eeno zm\u00edn\u011bn\u00fdch c\u00edl\u016f NATO, Jackson a ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 lobby roku 2003 ukon\u010dili \u010dinnost Americk\u00e9ho v\u00fdboru pro NATO, hladce p\u0159e\u0161li k dal\u0161\u00edmu projektu a ve stejn\u00e9 kancel\u00e1\u0159i otev\u0159eli novou lobistickou organizaci: Project on Transnational Democracies (Projekt nadn\u00e1rodn\u00edch demokraci\u00ed), podle jejich vlastn\u00edch prohl\u00e1\u0161en\u00ed zorganizovan\u00e9 za \u00fa\u010delem \u201cvyu\u017e\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k urychlen\u00ed demokratick\u00fdch reforem a integrace, k n\u00ed\u017e dojde v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dek\u00e1d\u011b v \u0161ir\u0161\u00edm euroatlantick\u00e9m regionu\u201d. Jin\u00fdmi slovy, postarat se o \u0159adu \u201cbarevn\u00fdch revoluc\u00ed\u201d a zm\u011bn re\u017eim\u016f nap\u0159\u00ed\u010d ruskou Eurasi\u00ed. V\u0161ichni t\u0159i hlavn\u00ed protagonist\u00e9 Projektu nadn\u00e1rodn\u00edch demokraci\u00ed pracuj\u00ed pro republik\u00e1nskou stranu a Jackson a Scheunemann maj\u00ed \u00fazk\u00e9 vztahy s p\u0159edn\u00edmi vojensk\u00fdmi dodavateli, zejm\u00e9na Lockheed-Martin a Boeing.<\/p>\n<p>Jackson a ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 PNAC a Americk\u00e9ho v\u00fdboru pro NATO vytvo\u0159ili tak\u00e9 mocnou lobistickou organizaci V\u00fdbor pro osvobozen\u00ed Ir\u00e1ku (CLI). Poradensk\u00fd sbor CLI se skl\u00e1dal z jest\u0159\u00e1b\u00edch demokrat\u016f, jako jsou poslanec Stephen Solarz a sen\u00e1tor Robert Kerrey. Ovl\u00e1dali ho neokonzervativci a stoupenci republik\u00e1nsk\u00e9 strany Jeane Kirkpatrick, Robert Kagan, Richard Perle, William Kristol a b\u00fdval\u00fd \u0159editel CIA James Woolsey. \u010cestn\u00fdmi p\u0159edsedy byli sen\u00e1tor Joe Liebermann (D-CT) a John McCain (R-AZ). Jackson popisoval, \u017ee ho p\u0159\u00e1tel\u00e9 v B\u00edl\u00e9m dom\u011b po\u017e\u00e1dali, aby v roce 2002 vytvo\u0159il CRI, zopakoval \u00fasp\u011bch, jeho\u017e dos\u00e1hl tlakem na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO a vytvo\u0159il strukturu vl\u00e1dn\u00ed kampan\u011b k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Kongresu a ve\u0159ejnosti aby podpo\u0159ily v\u00e1lku. \u201cLid\u00e9 v B\u00edl\u00e9m dom\u011b \u0159\u00edkali: \u201cPot\u0159ebujeme v\u00e1s, abyste co se t\u00fd\u010de Ir\u00e1ku ud\u011blal tot\u00e9\u017e, co jste ud\u011blal pro NATO\u201d, uvedl Jackson v rozhovoru z 1. ledna 2003 pro \u010dasopis American Prospect.<\/p>\n<p>Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, obkl\u00ed\u010den\u00ed Ruska zem\u011bmi NATO, barevn\u00e9 revoluce nap\u0159\u00ed\u010d Eurasi\u00ed a v\u00e1lka v Ir\u00e1ku jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed jedn\u00e9 a tet\u00e9\u017e komplexn\u00ed americk\u00e9 geopolitick\u00e9 strategie, s kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem jednou prov\u017edy rozlo\u017eit Rusko jako potenci\u00e1ln\u00edho rivala v\u00fdhradn\u00ed americk\u00e9 velmocensk\u00e9 hegemonie. Prim\u00e1rn\u00edm c\u00edlem t\u00e9to strategie je Rusko \u2013 ne Ir\u00e1k, ani Ir\u00e1n.<\/p>\n<p>V pr\u016fb\u011bhu uv\u00edtac\u00edho ceremoni\u00e1lu v B\u00edl\u00e9m dom\u011b u p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159ijet\u00ed nov\u00fdch \u010dlen\u016f NATO v roce 2004 prezident Bush poznamenal, \u017ee posl\u00e1n\u00ed NATO se nyn\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ilo daleko za perimetr aliance. \u201c\u010clenstv\u00ed v NATO dos\u00e1hlo a\u017e k zem\u00edm St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu, aby pos\u00edlily na\u0161i schopnost bojovat proti teroru a p\u0159isp\u011bly k na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 bezpe\u010dnosti,\u201d \u0159ekl. Ale posl\u00e1n\u00edm NATO te\u010f bude v\u00edce, ne\u017e jen glob\u00e1ln\u00ed bezpe\u010dnost. \u201cNyn\u00ed hovo\u0159\u00edme o tom, jak podpo\u0159it a roz\u0161\u00ed\u0159it svobodu v r\u00e1mci \u0161ir\u0161\u00edho St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu,\u201d dodal Bush. Svoboda v tomto smyslu znamen\u00e1 dr\u017eet se kolej\u00ed Washingtonem kontrolovan\u00e9ho NATO.<\/p>\n<p>Konec Jelcinovy \u00e9ry v\u0161ak m\u00edrn\u011b rozhodil americk\u00e9 pl\u00e1ny. Putin se za\u010dal pomalu a opatrn\u011b projevovat jako dynamick\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed s\u00edla oddan\u00e1 p\u0159estavb\u011b Ruska, kter\u00e1 m\u00e1 n\u00e1sledovat obdob\u00ed drancov\u00e1n\u00ed zem\u011b kombinovanou \u010dinnost\u00ed z\u00e1padn\u00edch bank a zkorumpovan\u00fdch rusk\u00fdch oligarch\u016f \u0159\u00edzen\u00fdch IMF.<\/p>\n<p>Rusk\u00e1 ropn\u00e1 produkce vzrostla od kolapsu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu tou m\u011brou, \u017ee v obdob\u00ed americk\u00e9 v\u00e1lky v Ir\u00e1ku (2003) bylo Rusko druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm sv\u011btov\u00fdm producentem ropy hned po Saudsk\u00e9 Ar\u00e1bii.<\/p>\n<p><strong>Skute\u010dn\u00fd v\u00fdznam af\u00e9ry kolem Jukos<\/strong><\/p>\n<p align=\"left\">Roku 2003, za vl\u00e1dy Vladim\u00edra Putina, do\u0161lo v nov\u00e9 rusk\u00e9 energetick\u00e9 geopolitice k rozhoduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti. Bylo to p\u0159esn\u011b v dob\u011b, kdy dal Washington brut\u00e1ln\u011b najevo, \u017ee hodl\u00e1 militarizovat Ir\u00e1k a St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod, bez ohledu na sv\u011btov\u00e9 protesty a OSN.<\/p>\n<p>Abychom spr\u00e1vn\u011b pochopili ruskou energetickou geopolitiku, je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 sestavit si stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled ud\u00e1lost\u00ed kolem senza\u010dn\u00edho zat\u010den\u00ed rusk\u00e9ho miliard\u00e1\u0159sk\u00e9ho oligarchy Michaila Chodorkovsk\u00e9ho (v \u0159\u00edjnu 2003) a n\u00e1sledn\u00e9ho zest\u00e1tn\u011bn\u00ed jeho ob\u0159\u00edho ropn\u00e9ho seskupen\u00ed Jukos.<\/p>\n<p>Chodorkovsk\u00fd byl zat\u010den na leti\u0161ti v Novosibirsku 25. \u0159\u00edjna 2003 \u00da\u0159adem rusk\u00e9ho vrchn\u00edho prokur\u00e1tora na z\u00e1klad\u011b obvin\u011bn\u00ed s da\u0148ov\u00fdch \u00fanik\u016f. Na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto obvin\u011bn\u00ed zmrazila Putinova vl\u00e1da akcie Jukos Oil. Pak v\u016f\u010di Jukos podnikla dal\u0161\u00ed kroky, kter\u00e9 vedly ke kolapsu jejich cen.<br \/>\nO \u010dem se z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia, kter\u00e1 obvykle vykreslovala akce Putinovy vl\u00e1dy jako n\u00e1vrat k metod\u00e1m sov\u011btsk\u00e9 \u00e9ry, tak\u0159ka nezm\u00ednila bylo to, co spustilo Putinovu dramatickou akci.<\/p>\n<p>Chodorkovsk\u00fd byl zat\u010den pouh\u00e9 \u010dty\u0159i t\u00fddny p\u0159ed rozhoduj\u00edc\u00edmi volbami do rusk\u00e9 Dumy, kde se mu za pou\u017eit\u00ed jeho nezm\u011brn\u00e9ho bohatstv\u00ed poda\u0159ilo koupit hlasy zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inu. Kontrola Dumy byla prvn\u00edm Chodorkovsk\u00e9ho krokem v pl\u00e1nu kandidovat v nast\u00e1vaj\u00edc\u00edm roce v prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch proti Putinovi. V\u00edt\u011bzstv\u00ed v Dum\u011b by umo\u017e\u0148ovalo pozm\u011bnit ve sv\u016fj prosp\u011bch volebn\u00ed z\u00e1kon, a tak\u00e9 pozm\u011bnit Dum\u011b p\u0159edlo\u017een\u00fd kontroverzn\u00ed \u201cZ\u00e1kon o podzemn\u00edch zdroj\u00edch\u201d. Tento z\u00e1kon by zabr\u00e1nil Jukosu a ostatn\u00edm soukrom\u00fdm spole\u010dnostem z\u00edskat kontrolu nad nerostn\u00fdmi zdroji, a br\u00e1nil i stavb\u00e1m soukrom\u00fdch produktovod\u016f nez\u00e1visl\u00fdch na ropovodech a plynovodech pat\u0159\u00edc\u00edch rusk\u00e9m st\u00e1tu.<\/p>\n<p>Chodorkovsk\u00fd t\u00edm poru\u0161il Putinovi dan\u00fd slib oligarch\u016f, kter\u00fd jim umo\u017enil ponechat si sv\u00e1 aktiva \u2013 de facto ukraden\u00e1 st\u00e1tu v podvodn\u00fdch aukc\u00edch v obdob\u00ed za Jelcina \u2013 jestli\u017ee z\u016fstanou mimo ruskou politiku a vr\u00e1t\u00ed \u010d\u00e1st ukraden\u00fdch pen\u011bz. Chodorkovsk\u00fd, nejmocn\u011bj\u0161\u00ed oligarcha t\u00e9 doby, slou\u017eil jako n\u00e1stroj toho, z \u010deho se vyklubal zjevn\u00fd, Washingtonem podporovan\u00fd pu\u010d proti Putinovi.<\/p>\n<p>K Chodorkovsk\u00e9ho zat\u010den\u00ed do\u0161lo po jeho neve\u0159ejn\u00e9m setk\u00e1n\u00ed s viceprezidentem Dickem Cheneym (14. \u010dervence 2003).<\/p>\n<p>Po setk\u00e1n\u00ed s Cheneym zapo\u010dala jedn\u00e1n\u00ed o p\u0159evzet\u00ed v\u00fdznamn\u00e9ho pod\u00edlu v Jukos, kter\u00fd se m\u011bl pohybovat mezi 25% a 40% firmami ExxonMobil a ChevronTexaco, z n\u00ed\u017e p\u0159i\u0161la Condi Rice. To ve skute\u010dnosti m\u011blo poskytnout Chodorkovsk\u00e9mu ochranu p\u0159ed mo\u017en\u00fdm vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00edm Putinovy vl\u00e1dy, proto\u017ee by do\u0161lo k prov\u00e1z\u00e1n\u00ed Jukos s americk\u00fdmi ropn\u00fdmi giganty, a t\u00edm i Washingtonem. Washington by pak prost\u0159ednictv\u00edm americk\u00fdch ropn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed mohl de facto vetovat v\u00fdstavbu budouc\u00edch rusk\u00fdch ropovod\u016f, plynovod\u016f a ropn\u00e9 kontrakty. Den p\u0159ed sv\u00fdm \u0159\u00edjnov\u00fdm zat\u010den\u00edm za da\u0148ov\u00e9 \u00faniky Chodorkovsk\u00fd jednal v Moskv\u011b s George H. W. Bushem, zastupuj\u00edc\u00edm mocnou a tajemnou Carlyle Group. Prob\u00edrali posledn\u00ed detaily n\u00e1kupu akci\u00ed Jukos americk\u00fdmi firmami.<\/p>\n<p>Jukos tehdy rovn\u011b\u017e p\u0159edlo\u017eil nab\u00eddku na odkoupen\u00ed firmy Sibn\u011bft Borise Berezovsk\u00e9ho, dal\u0161\u00edho z oligarch\u016f Jelcinovy \u00e9ry. Jukos-Sibn\u011bft, by pak s 19,5 miliardami barel\u016f ropy a zemn\u00edho plynu vlastnil druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed rezervy ropy a plynu na sv\u011bt\u011b, hned po ExxonMobil. Z hlediska produkce by byl Jukos-Sibn\u011bft \u010dtvrtou nejv\u011bt\u0161\u00ed firmou na sv\u011bt\u011b s t\u011b\u017ebou 2,3 milion\u016f barel\u016f denn\u011b. N\u00e1kup Jukos-Sibn\u011bft ze strany Exxon a Chevron by znamenal doslova energetick\u00fd st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat. V\u011bd\u011bl to Cheney, v\u011bd\u011bl to Bush a v\u011bd\u011bl to i Chodorkovsk\u00fd.<\/p>\n<p>Ale v\u011bd\u011bl to p\u0159edev\u0161\u00edm Vladim\u00edr Putin a jednal rozhodn\u011b, aby tomu zabr\u00e1nil.<\/p>\n<p>Chodorkovsk\u00fd si vytvo\u0159il velmi p\u016fsobiv\u00e9 vazby k anglo-americk\u00fdm mocensk\u00fdm struktur\u00e1m. Podle vzoru nadace Open Society sv\u00e9ho bl\u00edzk\u00e9ho p\u0159\u00edtele George Sorose zalo\u017eil filantropickou nadaci Open Russia Foundation. Ve v\u00fdboru ORF byli i Henry Kissinger a jeho p\u0159\u00edtel Jacob Lord Rotschild, potomek lond\u00fdnsk\u00e9 bankovn\u00ed rodiny a sv\u00e9 m\u00edsto tam m\u011bl tak\u00e9 b\u00fdval\u00fd americk\u00fd velvyslanec v Moskv\u011b Arthur Hartman.<\/p>\n<p>Kr\u00e1tce po Chodorkovsk\u00e9ho zat\u010den\u00ed zve\u0159ejnily Washington Post, \u017ee uv\u011bzn\u011bn\u00fd rusk\u00fd miliard\u00e1\u0159 po\u017e\u00e1dal Stuarta Eizenstata \u2013 b\u00fdval\u00e9ho n\u00e1m\u011bstka ministra financ\u00ed, n\u00e1m\u011bstka ministra zahrani\u010d\u00ed a n\u00e1m\u011bstka ministra obchodu za Clintonovy vl\u00e1dy \u2013 aby se ve Washingtonu zasadil za jeho osvobozen\u00ed. Chodorkovsk\u00fd bezesporu m\u011bl hluboce vypracovan\u00e9 vztahy k anglo-americk\u00fdm vl\u00e1dnouc\u00edm struktur\u00e1m.<\/p>\n<p>N\u00e1sledn\u00e9 protesty z\u00e1padn\u00edch m\u00e9di\u00ed a p\u0159edstavitel\u016f, obvi\u0148uj\u00edc\u00edch Rusko z n\u00e1vratu ke komunistick\u00fdm praktik\u00e1m a hrub\u00e9 silov\u00e9 politice, pohodln\u011b ignorovaly fakt, \u017ee Chodorkovsk\u00fd nebyl \u017e\u00e1dn\u00e9 nevi\u0148\u00e1tko. Chodorkovsk\u00fd jednostrann\u011b p\u0159eru\u0161il kontrakt s British Petroleum. BP byl partnerem Jukosu a investoval 300 milion\u016f dolar\u016f do vrt\u016f na velmi slibn\u00e9m sibi\u0159sk\u00e9m ropn\u00e9m poli Pribskoje.<\/p>\n<p>Jakmile BP dokon\u010dila vrty vystrnadil ji Chodorkovsk\u00fd gangstersk\u00fdmi metodami, kter\u00e9 by byly ve v\u011bt\u0161in\u011b rozvinut\u00fdch zem\u00edch nez\u00e1konn\u00e9. Roku 2003 u\u017e ropn\u00e1 produkce v Pribskoje dosahovala 129 milion\u016f barel\u016f s tr\u017en\u00edm ekvivalentem asi 8 miliard dolar\u016f. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, roku 1998, kdy IMF poskytl Rusku miliardy aby zabr\u00e1nil kolapsu rublu, p\u0159evedla Chodorkovsk\u00e9ho banka Menatep neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 4,8 mld dolar\u016f z fond\u016f IMF do rukou n\u011bkolika vybran\u00fdch partner\u016f, mezi nimi\u017e bylo i n\u011bkolik americk\u00fdch bank. Protestn\u00ed v\u0159\u00edsk\u00e1n\u00ed z Washingtonu po Chodorkovsk\u00e9ho zat\u010den\u00ed tedy bylo fale\u0161n\u00e9, ne-li p\u0159\u00edmo pokryteck\u00e9. Vid\u011bno o\u010dima Kremlu byl Washington p\u0159isti\u017een s tlust\u00fdmi prsty v ciz\u00ed kapse.<\/p>\n<p>Extempore Putin \u2013 Chodorkovsk\u00fd signalizovalo rozhodn\u00fd obrat Putinovy vl\u00e1dy k p\u0159estavb\u011b Ruska a budov\u00e1n\u00ed strategick\u00e9 obrany proti \u00fatoku veden\u00e9mu Cheneym a jeho britsk\u00fdm p\u0159\u00edtelem Tony Blairem. To v\u0161e prob\u00edhalo v kontextu s nestydat\u00fdm americk\u00fdm z\u00e1borem Ir\u00e1ku, a po prohl\u00e1\u0161en\u00ed Bushovy vl\u00e1dy, j\u00edm\u017e USA jednostrann\u011b zru\u0161ily z\u00e1vazky v\u016f\u010di Rusku v r\u00e1mci smlouvy ABM, aby mohly pokra\u010dovat ve v\u00fdvoji protiraketov\u00e9 obrany, kter\u00fd\u017eto akt nemohl b\u00fdt v Moskv\u011b ch\u00e1p\u00e1n jinak, ne\u017e jako nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postup proti rusk\u00e9 bezpe\u010dnosti.<\/p>\n<p>V roce 2003 skute\u010dn\u011b nebyly pot\u0159ebn\u00e9 nijak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed znalosti o vojensk\u00e9 strategii k zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee pentagon\u0161t\u00ed jest\u0159\u00e1bi a jejich spojenci ve vojensk\u00e9m pr\u016fmyslu a ropn\u00fdch spole\u010dnostech sd\u00edleli vizi o Spojen\u00fdch st\u00e1tech nev\u00e1zan\u00fdch \u017e\u00e1dn\u00fdmi mezin\u00e1rodn\u00edmi dohodami, samoz\u0159ejm\u011b jednaj\u00edc\u00edch v r\u00e1mci jimi definovan\u00fdch z\u00e1jm\u016f. Jejich doporu\u010den\u00ed zve\u0159ejnil jeden z mnoha washingtonsk\u00fdch mozkov\u00fdch trust\u016f. Ihned po p\u0159evzet\u00ed moci Bushem a Cheneym (v lednu 2001) zve\u0159ejnil The National Institute for Public Policy (NIPP) \u201ePrincipy a po\u017eadavky pro americk\u00e9 jadern\u00e9 s\u00edly a kontrolu zbran\u00ed\u201c. Dokument po\u017eaduj\u00edc\u00ed jednostrann\u00e9 americk\u00e9 ukon\u010den\u00ed redukce po\u010dtu jadern\u00fdch zbran\u00ed podepsalo 27 vysok\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f b\u00fdval\u00fdch a sou\u010dasn\u00e9 vl\u00e1dy. Na seznamu je i jm\u00e9no dne\u0161n\u00edho Bushova poradce pro n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost (Stephen Hadley); n\u00e1m\u011bstka ministra obrany (Stephen Cambone), a je zde tak\u00e9 admir\u00e1l James Woolsey, b\u00fdval\u00fd \u0161\u00e9f CIA a p\u0159edseda washingtonsk\u00e9 neziskov\u00e9 organizace Freedom house. Freedom House sehr\u00e1la z\u00e1sadn\u00ed roli v Ameri\u010dany sponzorovan\u00e9 ukrajinsk\u00e9 \u201eoran\u017eov\u00e9\u201c a v\u0161ech ostatn\u00edch \u201ebarevn\u00fdch revoluc\u00edch\u201c v zem\u00edch b\u00fdval\u00e9ho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.<\/p>\n<p>Na tyto ud\u00e1losti brzy nav\u00e1zala Washingtonem financovan\u00e1 s\u00e9rie skryt\u00fdch pokus\u016f o destabilizaci \u0159ady Moskv\u011b bl\u00edzk\u00fdch vl\u00e1d na rusk\u00e9 periferii. Zahrnovaly i gruz\u00ednskou \u201er\u016f\u017eovou revoluci\u201c (v listopadu 2003), kter\u00e1 zbavila moci Edouarda Shevardnadze ve prosp\u011bch mlad\u00e9ho a pro NATO orientovan\u00e9ho prezidenta Michaila Saakishviliho, vystudovan\u00e9ho ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Sedmat\u0159icetilet\u00fd Saakashvili p\u0159\u00edhodn\u011b podpo\u0159il v\u00fdstavbu ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, kter\u00fd m\u00e1 omezit kontrolu Moskvy nad ropovody s kaspickou ropou z \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu. Od n\u00e1stupu Saakashviliho udr\u017euj\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty s Gruzi\u00ed \u00fazk\u00e9 vztahy. Gruz\u00ednsk\u00e9 jednotky maj\u00ed americk\u00e9 vojensk\u00e9 poradce a Washington poskytl mili\u00f3ny dolar\u016f na p\u0159\u00edpravu Gruzie pro vstup do NATO.<\/p>\n<p align=\"left\">Po gruz\u00ednsk\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 revoluci zorganizovaly v listopadu 2004 Woolseyho Freedom House, National Endowment for Democracy (NED), Soros Foundation a ostatn\u00ed Washingtonem podporovan\u00e9 nevl\u00e1dn\u00ed organizace drze provokativn\u00ed \u201eoran\u017eovou revoluci\u201c na Ukrajin\u011b. C\u00edlem tohoto p\u0159evratu bylo instalovat re\u017eim podporuj\u00edc\u00ed vstup do NATO pod sporn\u00fdm prezidentstv\u00edm Viktora Ju\u0161\u010denka v zemi strategicky schopn\u00e9 naru\u0161it tok v hlavn\u00edch ropovodech a plynovodech z Ruska do z\u00e1padn\u00ed Evropy. Washingtonem podporovan\u00e1 \u201edemokratick\u00e1 opozi\u010dn\u00ed hnut\u00ed\u201c v sousedn\u00edm B\u011blorusku rovn\u011b\u017e za\u010dala dost\u00e1vat mili\u00f3nov\u00e9 dary v dolarech od Bushovy vl\u00e1dy, sou\u010dasn\u011b s Kirgizstanem, Uzbekist\u00e1nem a dal\u0161\u00edmi b\u00fdval\u00fdmi sov\u011btsk\u00fdmi republikami, jist\u011b jen \u010dirou n\u00e1hodou tvo\u0159\u00edc\u00edmi bari\u00e9ru v\u016f\u010di potenci\u00e1ln\u00edm energetick\u00fdm produktovod\u016fm mezi \u010c\u00ednou a Ruskem a b\u00fdval\u00fdmi sov\u011btsk\u00fdmi st\u00e1ty, jako nap\u0159. Kazachst\u00e1n\u2026<\/p>\n<p>V centru americk\u00fdch tah\u016f je kontrola energie, ropovod\u016f a plynovod\u016f. Nelze se divit, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 v Kremlu, a p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00e1m Vladim\u00edr Putin, z\u00edskali podez\u0159en\u00ed, \u017ee nov\u00fd texask\u00fd spole\u010dn\u00edk ve zbrani, George W. Bush, s Putinem ve skute\u010dnosti hovo\u0159il \u201erozeklan\u00fdm jazykem\u201c, jak by konstatovali indi\u00e1ni.<\/p>\n<p>Koncem roku 2004 bylo v Moskv\u011b u\u017e jasn\u00e9, \u017ee se naplno rozb\u011bhla dal\u0161\u00ed studen\u00e1 v\u00e1lka, tentokr\u00e1t v oblasti strategick\u00e9 kontroly energetick\u00fdch zdroj\u016f a jednostrann\u00e9 jadern\u00e9 nadvl\u00e1dy. Z nezam\u011bniteln\u00e9ho vzorce akc\u00ed podniknut\u00fdch Washingtonem od rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu bylo jasn\u00e9, \u017ee hlavn\u00edm c\u00edlem USA v konfrontaci s Eurasi\u00ed nen\u00ed \u010c\u00edna ani Ir\u00e1k ani Ir\u00e1n. Kone\u010dn\u00fdm geopolitick\u00fdm c\u00edlem Washingtonu je kompletn\u00ed rozklad Ruska, jedin\u00e9 eurasijsk\u00e9 zem\u011b schopn\u00e9 zorganizovat efektivn\u00ed aliance prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch obrovsk\u00fdch zdroj\u016f ropy a plynu. To ale samoz\u0159ejm\u011b nikdy nemohlo b\u00fdt vysloveno ve\u0159ejn\u011b.<\/p>\n<p>Po roce 2003 se Putin a rusk\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politika, obzvl\u00e1\u0161t\u011b energetick\u00e1, navr\u00e1til k z\u00e1kladn\u00edmu konceptu geopolitiky \u201emate\u0159sk\u00e9 pevniny\u201c sira Halforda Mackindera, tvo\u0159\u00edc\u00ed od roku 1946 z\u00e1klad sov\u011btsk\u00e9 strategie v pr\u016fb\u011bhu studen\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n<p>Putin ud\u011blal \u0159adu obrann\u00fdch tah\u016f, aby v\u016f\u010di st\u00e1le zjevn\u011bj\u0161\u00ed washingtonsk\u00e9 politice obkli\u010dov\u00e1n\u00ed a oslabov\u00e1n\u00ed Ruska obnovil alespo\u0148 udr\u017eitelnou rovnov\u00e1hu sv\u00e9 zem\u011b. Tento \u00fakol mu o n\u011bco zjednodu\u0161ily n\u00e1sledn\u00e9 strategick\u00e9 chyby Ameri\u010dan\u016f. Kdy\u017e se bank na obou stran\u00e1ch nav\u00fd\u0161il \u2013 NATO i Rusku \u2013 vykro\u010dilo Putinovo Rusko od prost\u00e9 obrany k nov\u00e9 dynamick\u00e9 ofenz\u00edv\u011b, aby si zajistilo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a \u017eivotaschopn\u011bj\u0161\u00ed geopolitickou pozici za pou\u017eit\u00ed energie jako p\u00e1ky.<\/p>\n<p><strong>Mackinderovo srdce pevniny a Brzezinsk\u00e9ho \u0161achov\u00e1 partie<\/strong><\/p>\n<p>Zde je nezbytn\u011b nutn\u00e9 porozum\u011bt historick\u00e9mu pozad\u00ed pojmu \u201egeopolitika\u201c. V roce 1904 p\u0159ednesl britsk\u00fd geograf Halford Mackinder p\u0159ed lond\u00fdnskou Royal Geographic Society v Lond\u00fdn\u011b projev, kter\u00fd m\u011bl zm\u011bnit historii. V projevu nazvan\u00e9m \u201eSt\u011b\u017eejn\u00ed geografick\u00fd bod historie\u201c se Mackinder pokusil definovat vztahy mezi region\u00e1ln\u00ed geografi\u00ed st\u00e1tu \u2013 jeho topografi\u00ed, vazbou na mo\u0159e nebo pevninu \u010di klima \u2013 a jeho politikou a postaven\u00edm ve sv\u011bt\u011b. Postuloval dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed skupiny mocnost\u00ed: n\u00e1mo\u0159n\u00ed, v\u010detn\u011b Brit\u00e1nie, Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a Japonska, a velk\u00e9 pevninsk\u00e9 mocnosti Eurasie, kter\u00e9 dok\u00e1zaly rozvojem \u017eeleznice sjednotit velk\u00e9 pevninsk\u00e9 oblasti a u\u010dinit je nez\u00e1visl\u00fdmi na mo\u0159i.<\/p>\n<p>Pro Mackindera, zan\u00edcen\u00e9ho protagonistu Imp\u00e9ria, bylo pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed hegemonie Britsk\u00e9ho imp\u00e9ria po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nezbytn\u011b nutn\u00e9 za ka\u017edou cenu zabr\u00e1nit sbl\u00ed\u017een\u00ed z\u00e1jm\u016f n\u00e1rod\u016f v\u00fdchodn\u00ed Evropy \u2013 Polska, \u010ceskoslovenska, Rakousko-Uherska \u2013 a rusk\u00fdm \u201esrdcem eurasijsk\u00e9 pevniny\u201c neboli, jak tomu tak\u00e9 \u0159\u00edkal, \u201est\u011b\u017eejn\u00edho geografick\u00e9ho bodu\u201c. Po m\u00edrov\u00fdch rozhovorech z Versailles shrnul sv\u00e9 my\u0161lenky do proslaven\u00e9ho r\u010den\u00ed:<\/p>\n<p><strong>\u201eKdo ovl\u00e1d\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed Evropu ovl\u00e1d\u00e1 srdce pevniny;<br \/>\nKdo ovl\u00e1d\u00e1 srdce pevniny ovl\u00e1d\u00e1 sv\u011btov\u00fd ostrov;<br \/>\nKdo ovl\u00e1d\u00e1 sv\u011btov\u00fd ostrov ovl\u00e1d\u00e1 sv\u011bt.\u201c<\/strong><\/p>\n<p>Mackinderov\u00fdm \u201esrdcem pevniny\u201c je kl\u00ed\u010dov\u00e1 oblast Eurasie a \u201esv\u011btov\u00fdm ostrovem\u201c cel\u00e1 Eurasie, v\u010detn\u011b Evropy, St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu a Asie. Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, kter\u00e1 nikdy nebyla sou\u010d\u00e1st\u00ed kontinent\u00e1ln\u00ed Evropy, vid\u011bl samostatnou n\u00e1mo\u0159n\u00ed mocnost. Mackinderova geopolitick\u00e1 perspektiva ovlivnila vstup Brit\u00e1nie do velk\u00e9 v\u00e1lky v roce 1914 i jej\u00ed vstup do druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po\u010d\u00ednaje rokem 1943 formovala kalkulovan\u00e9 Churchillovy provokace v\u016f\u010di st\u00e1le paranoidn\u011bj\u0161\u00edmu Stalinovi, jimi\u017e vl\u00e1kal Rusko do stavu zn\u00e1m\u00e9ho jako studen\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n<p>Z perspektivy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f se b\u011bhem cel\u00e9 studen\u00e9 v\u00e1lky (v letech 1946-1991) jednalo pouze o kontrolu Mackinderova sv\u011btov\u00e9ho ostrova, konkr\u00e9tn\u011b o to jak zabr\u00e1nit tomu, aby ji nez\u00edskaly samotn\u00e9 n\u00e1rody eurasijsk\u00e9 pevniny se srdcem v Rusku. Ukazuje to i pohled na mapu s pol\u00e1rn\u00ed projekc\u00ed americk\u00fdch vojensk\u00fdch spojenc\u016f z dob studen\u00e9 v\u00e1lky: Sov\u011btsk\u00fd svaz byl geopoliticky izolov\u00e1n a bylo mu br\u00e1n\u011bno v jak\u00e9mkoli v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm propojen\u00ed se z\u00e1padn\u00ed Evropou, St\u0159edn\u00edm v\u00fdchodem \u010di Asi\u00ed. Studen\u00e1 v\u00e1lka byla o rusk\u00e9m sna\u017een\u00ed obej\u00edt \u017eeleznou oponu spu\u0161t\u011bnou NATO.<\/p>\n<p>B\u00fdval\u00fd americk\u00fd poradce pro n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost Zbigniew Brzezinski, v pr\u00e1ci napsan\u00e9 v post-sov\u011btsk\u00e9 \u00e9\u0159e v roce 1997, se v\u00fdslovn\u011b odvol\u00e1v\u00e1 na Mackinderovu geopolitiku, kdy\u017e popisuje z\u00e1kladn\u00ed strategick\u00fd c\u00edl Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f udr\u017eet Eurasii od mo\u017en\u00e9ho sjednocen\u00ed do koherentn\u00edho ekonomick\u00e9ho a vojensk\u00e9ho bloku \u010di protiv\u00e1hy v\u016f\u010di jedin\u00e9 zemi se statutem supervelmoci, Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n<p>Abychom pochopili c\u00edle americk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky od po\u010d\u00e1tku prezidentstv\u00ed Bush-Cheney (2001), je u\u017eite\u010dn\u00e9 citovat z Brzezinskeho odhaluj\u00edc\u00edho \u010dl\u00e1nku v newyorsk\u00fdch \u201eForeign Affairs\u201c V\u00fdboru pro zahrani\u010dn\u00ed vztahy (CFR), vyd\u00e1n\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed\/\u0159\u00edjen 1997:<\/p>\n<p>\u201cEurasie je domovem v\u011bt\u0161iny sv\u011btov\u00fdch politicky asertivn\u00edch a dynamick\u00fdch st\u00e1t\u016f. V\u0161ichni histori\u010dt\u00ed uchaze\u010di o sv\u011btovou nadvl\u00e1du poch\u00e1zeli z Eurasie. Jsou zde nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00ed aspiranti na region\u00e1ln\u00ed hegemonie, \u010c\u00edna a Indie stejn\u011b tak, jako v\u0161ichni potenci\u00e1ln\u00ed politi\u010dt\u00ed nebo ekonomi\u010dt\u00ed vyz\u00fdvatel\u00e9 americk\u00e9 nadvl\u00e1dy. Po Spojen\u00fdch st\u00e1tech je zde dal\u0161\u00edch \u0161est n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch nejv\u011bt\u0161\u00edch ekonomik investuj\u00edc\u00edch do zbrojen\u00ed stejn\u011b tak, jako v\u0161echny obecn\u011b zn\u00e1m\u00e9 jadern\u00e9 mocnosti, a\u017e na jednu v\u00fdjimku s utajen\u00fdm jadern\u00fdm programem. Eurasie m\u00e1 75% populace, 60% hrub\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho produktu a 75% energetick\u00fdch zdroj\u016f planety. Jej\u00ed souhrnn\u00fd mocensk\u00fd potenci\u00e1l americk\u00fd zasti\u0148uje.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nEurasie je kl\u00ed\u010dov\u00fd sv\u011btov\u00fd superkontinent. Mocnost dominuj\u00edc\u00ed Eurasii by byla schopn\u00e1 aplikovat rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na dva ze t\u0159\u00ed sv\u011btov\u00fdch ekonomicky produktivn\u00edch region\u016f, z\u00e1padn\u00ed Evropu a v\u00fdchodn\u00ed Asii. U\u017e letm\u00fd pohled na mapu ukazuje, \u017ee zem\u011b dominuj\u00edc\u00ed Eurasii bude t\u00e9m\u011b\u0159 automaticky kontrolovat St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod i Afriku. Jeliko\u017e Eurasie p\u0159edstavuje rozhoduj\u00edc\u00ed geopolitickou \u0161achovnice, je neposta\u010duj\u00edc\u00ed utv\u00e1\u0159et jednu politiku pro Evropu a jinou pro Asii. To, co se stane s distribuc\u00ed moci na eurasijsk\u00e9m kontinentu, bude m\u00edt rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na americkou glob\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1du\u2026\u201c<\/p>\n<p>Pokud vezmeme za slovo washingtonsk\u00e9ho strat\u00e9ga Brzezinsk\u00e9ho a za\u010dneme vn\u00edmat axiomy Halforda Mackindera jako z\u00e1kladn\u00ed hybn\u00fd motiv anglick\u00e9, a pozd\u011bji americk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky po v\u00edce ne\u017e stolet\u00ed, za\u010dne b\u00fdt jasn\u00e9 pro\u010d se reorganizovan\u00fd rusk\u00fd st\u00e1t za prezidentstv\u00ed Vladim\u00edra Putina dal do pohybu, aby odolal p\u0159edehr\u00e1m a neskr\u00fdvan\u00fdm pokus\u016fm o rozlo\u017een\u00ed, subvencovan\u00fdch Washingtonem pod z\u00e1st\u011brkou demokracie. Co Putin pou\u017eil k vyztu\u017een\u00ed rusk\u00e9 obrany? Jedn\u00edm slovem: energie.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Rusk\u00e1 energetick\u00e1 politika<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">Sou\u010dasn\u00e9 Rusko, vyj\u00e1d\u0159eno celkovou \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u00ed, \u00famrtnost\u00ed a ekonomickou prosperitou, nen\u00ed mocnost\u00ed sv\u011btov\u00e9ho form\u00e1tu. Z energetick\u00e9ho pohledu je to ov\u0161em kolos. Co se t\u00fd\u010de \u00fazem\u00ed je st\u00e1le nejv\u011bt\u0161\u00edm celon\u00e1rodn\u00edm pevninsk\u00fdm st\u00e1tem na sv\u011bt\u011b, rozprost\u00edraj\u00edc\u00edm se od Pacifiku a\u017e k bran\u00e1m Evropy. M\u00e1 rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fazem\u00ed, rozs\u00e1hl\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje, k nim\u017e pat\u0159\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 z\u00e1soby zemn\u00edho plynu, zdroje energie, kter\u00fd je dnes v hled\u00e1\u010dku hlavn\u00edch glob\u00e1ln\u00edch mocensk\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f. Nav\u00edc je jedinou silou t\u00e9to planety schopnou vojensky \u010delit Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm, i p\u0159es kolaps Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a zhor\u0161en\u00ed stavu ozbrojen\u00fdch sil.<\/p>\n<p>V Rusku je v\u00edce ne\u017e 130 000 ropn\u00fdch studn\u00ed a okolo 2000 prozkouman\u00fdch ropn\u00fdch a plynov\u00fdch depozit, z nich\u017e asi 900 nen\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1no. Ropn\u00e9 rezervy odhadovan\u00e9 na 150 miliard barel\u016f jsou pravd\u011bpodobn\u011b srovnateln\u00e9 s Ir\u00e1kem. Mohly by b\u00fdt mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ale doposud nejsou vyu\u017eity kv\u016fli pot\u00ed\u017e\u00edm s vrty v n\u011bkter\u00fdch odlehl\u00fdch arktick\u00fdch oblastech. Pr\u016fzkum t\u011bchto oblast\u00ed se stal ekonomick\u00fdm teprve kv\u016fli cen\u00e1m ropy p\u0159ekra\u010duj\u00edc\u00edm 60 dolar\u016f za barel.<\/p>\n<p>Moment\u00e1ln\u011b mohou b\u00fdt rusk\u00e9 ropn\u00e9 produkty exportov\u00e1ny na zahrani\u010dn\u00ed trhy t\u0159emi cestami: severn\u00ed cestou do z\u00e1padn\u00ed Evropy p\u0159es Baltsk\u00e9 a \u010cern\u00e9 mo\u0159e; z D\u00e1ln\u00e9ho v\u00fdchodu do \u010c\u00edny nebo Japonska a na v\u00fdchodoasijsk\u00e9 trhy. Rusko m\u00e1 ropn\u00e9 termin\u00e1ly na Baltu v Petrohrad\u011b a nov\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd termin\u00e1l v Primorsku. Ve v\u00fdstavb\u011b jsou dal\u0161\u00ed: ve Vladivostoku, z\u00e1livu Batarejnaja a Us\u0165-Luga.<\/p>\n<p>Rusk\u00fdm st\u00e1tem vlastn\u011bn\u00e1 s\u00ed\u0165 plynovod\u016f, takzvan\u00fd \u201ejednotn\u00fd syst\u00e9m p\u0159epravy plynu\u201c, zahrnuje rozs\u00e1hlou s\u00ed\u0165 potrub\u00ed a kompresn\u00edch stanic, t\u00e1hnouc\u00edch se nap\u0159\u00ed\u010d Ruskem v\u00edce ne\u017e 150 000 kilometr\u016f. Ze z\u00e1kona je m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edvat jen st\u00e1tem vlastn\u011bn\u00fd Gazprom. Tato s\u00ed\u0165, mimo samotn\u00e9 ropy a zemn\u00edho plynu, je pravd\u011bpodobn\u011b nejcenn\u011bj\u0161\u00edm aktivem rusk\u00e9ho st\u00e1tu. Zde je srdce Putinovy nov\u00e9 geopolitiky spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na zemn\u00edm plynu a j\u00e1dro konfliktu se z\u00e1padn\u00edmi ropn\u00fdmi a plyna\u0159sk\u00fdmi spole\u010dnostmi, stejn\u011b jako s Evropskou uni\u00ed, jej\u00edm\u017e komisa\u0159em pro energetiku je Andras Piebalgs z nov\u00e9ho \u010dlensk\u00e9ho st\u00e1tu NATO Loty\u0161ska, d\u0159\u00edve sou\u010d\u00e1sti SSSR.<\/p>\n<p>Kdy\u017e v Moskv\u011b za\u010dalo b\u00fdt roku 2001 jasn\u00e9, \u017ee Washington nach\u00e1z\u00ed cestu jak z\u00edskat pobaltsk\u00e9 st\u00e1ty pro NATO, podpo\u0159il Putin v\u00fdstavbu velk\u00e9ho ropn\u00e9ho p\u0159\u00edstavu na rusk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Baltsk\u00e9ho mo\u0159e v Primorsku n\u00e1kladem 2,2 mld dolar\u016f. Tento projekt, zn\u00e1m\u00fd jako Baltsk\u00fd syst\u00e9m ropovod\u016f (BPS), zna\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eil exportn\u00ed z\u00e1vislost Ruska na Loty\u0161sku, Litv\u011b a Polsku. Baltick\u00e1 je hlavn\u00ed ruskou exportn\u00ed trasou, j\u00ed\u017e proud\u00ed ropa z rusk\u00e9 Z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e9 a Timan-Pe\u010dorsk\u00e9 provincie na z\u00e1pad do Primorsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu v rusk\u00e9 \u010d\u00e1sti Finsk\u00e9ho z\u00e1livu. BPS otev\u0159en\u00fd v b\u0159eznu 2006 m\u00e1 denn\u00ed kapacitu v\u00edce ne\u017e 1,3 mili\u00f3nu barel\u016f ropy sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed z Ruska na z\u00e1padoevropsk\u00e9 a dal\u0161\u00ed trhy.<\/p>\n<p>V tomt\u00e9\u017e m\u011bs\u00edci, b\u0159eznu 2006, byl p\u0159edsedou rusko-n\u011bmeck\u00e9ho konsorcia buduj\u00edc\u00edho plynovod, t\u00e1hnouc\u00ed se asi 1200 km pod hladinou Baltsk\u00e9ho mo\u0159e, jmenov\u00e1n b\u00fdval\u00fd n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Gerhard Schr\u00f6der. Majoritn\u00edm akcion\u00e1\u0159em v projektu North European Gas Pipeline (NEGP) je s 51% rusk\u00fdm st\u00e1tem vlastn\u011bn\u00fd Gazprom, nejv\u011bt\u0161\u00ed plyna\u0159sk\u00e1 spole\u010dnost na sv\u011bt\u011b. N\u011bmeck\u00e9 spole\u010dnosti BASF a E.On se pod\u00edlej\u00ed po 24,5%. Projekt s odhadovan\u00fdmi n\u00e1klady 4,7 mld euro byl zapo\u010dat koncem roku 2005 a propoj\u00ed plynov\u00fd termin\u00e1l v rusk\u00e9m p\u0159\u00edstavn\u00edm m\u011bst\u011b Vyborg na Baltu pobl\u00ed\u017e Petrohradu s blatsk\u00fdm m\u011bstem Greifswald ve v\u00fdchodn\u00edm N\u011bmecku. Aby bylo mo\u017en\u00e9 plynovod z\u00e1sobovat bude v r\u00e1mci joint-venture mezi Gazpromem a BASF rozvinuto Ju\u017eno-ruskoje plynov\u00e9 pole na z\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159i. Tento posledn\u00ed v\u00fdznamn\u00fd akt Gerharda Schr\u00f6dera jako kancl\u00e9\u0159e vyvolal hlasit\u00e9 protesty prowashingtonsk\u00e9 polsk\u00e9 vl\u00e1dy stejn\u011b tak jako Ukrajiny, kte\u0159\u00ed tak ztratili kontrolu nad tranzity z Ruska. I p\u0159es \u00fazk\u00e9 vazby na Bushovu vl\u00e1du byla kancl\u00e9\u0159ka Angela Merkel nucena t\u011b\u017ece polknout a projekt akceptovat. N\u011bmeck\u00fd pr\u016fmysl zkr\u00e1tka z\u00e1vis\u00ed na rusk\u00fdch energetick\u00fdch importech. Rusko je zdaleka nejv\u011bt\u0161\u00edm dodavatelem zemn\u00edho plynu do N\u011bmecka.<\/p>\n<p>Gigantick\u00e9 lo\u017eisko plynu \u0160tokman v rusk\u00e9m sektoru Barentsova mo\u0159e, severn\u011b od p\u0159\u00edstavu Murmansk, se nakonec rovn\u011b\u017e stane sou\u010d\u00e1st\u00ed dod\u00e1vek plynu NEGP. Po dokon\u010den\u00ed bude NEGP dv\u011bma paraleln\u00edmi plynovody dod\u00e1vat N\u011bmecku dal\u0161\u00edch a\u017e 55 miliard krychlov\u00fdch metr\u016f rusk\u00e9ho plynu.<\/p>\n<p>V dubnu 2006 Putinova vl\u00e1da ozn\u00e1mila, \u017ee p\u0159ikro\u010duje k prvn\u00ed f\u00e1zi v\u00fdstavby ropovodu v\u00fdchodn\u00ed Sibi\u0159-Tich\u00fd oce\u00e1n (ESPO), dlouh\u00e9ho ropovodu sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edho z Tai\u0161et v Irkutsk\u00e9 oblasti pobl\u00ed\u017e jezera Bajkal ve v\u00fdchodn\u00ed Sibi\u0159i do z\u00e1livu P\u011brevoznaja na rusk\u00e9m pacifick\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed, za v\u00edce ne\u017e 11,5 mld dolar\u016f. V\u00fdstavbu realizuje Transn\u011bft, spole\u010dnost vlastn\u011bn\u00e1 rusk\u00fdm st\u00e1tem. Po dokon\u010den\u00ed bude denn\u011b p\u0159e\u010derp\u00e1vat a\u017e 1,6 milion\u016f barel\u016f ze Sibi\u0159e na rusk\u00fd D\u00e1ln\u00fd v\u00fdchod a odtud do po energii la\u010dn\u00edc\u00ed asijsk\u00e9 oblasti Pacifiku, p\u0159edev\u0161\u00edm do \u010c\u00edny. Prvn\u00ed \u00fasek m\u00e1 b\u00fdt dokon\u010den na sklonku roku 2008. Nav\u00edc Putin ozn\u00e1mil pl\u00e1ny na v\u00fdstavbu ropn\u00e9 rafinerie na \u0159ece Amur pobl\u00ed\u017e \u010d\u00ednsk\u00fdch hranic na rusk\u00e9m D\u00e1ln\u00e9m v\u00fdchod\u011b, co\u017e m\u00e1 umo\u017enit prodej rafinovan\u00fdch produkt\u016f do \u010c\u00edny a na asijsk\u00e9 trhy. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se sibi\u0159sk\u00e1 ropa dost\u00e1v\u00e1 k Pacifiku pouze po \u017eeleznici.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nTrasa Tai\u0161et-P\u011brevoznaja maximalizuje rusk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed strategick\u00e9 v\u00fdhody a z\u00e1rove\u0148 se postar\u00e1 o ropn\u00e9 exporty do \u010c\u00edny a Japonska. V budoucnu bude zem\u011b schopn\u00e1 exportovat ropu do Japonska p\u0159\u00edmo z p\u0159\u00edstavu Nachodka. Japonsko z\u00e1visl\u00e9 na ropn\u00fdch dovozech se zoufale sna\u017e\u00ed naj\u00edt nov\u00e9, bezpe\u010dn\u00e9 ropn\u00e9 zdroje mimo nestabiln\u00ed St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod. ESPO m\u016f\u017ee dod\u00e1vat ropu i do Severn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Koreje vybudov\u00e1n\u00edm odbo\u010dek do t\u011bchto zem\u00ed z Vladivostoku a ropovodem mezi Blagov\u011b\u0161\u010denskem a Daqingem do \u010c\u00edny. Tai\u0161etsk\u00e1 trasa poskytuje jasn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed pro energetickou spolupr\u00e1ci mezi Ruskem a \u010c\u00ednou, Japonskem a dal\u0161\u00edmi zem\u011bmi D\u00e1ln\u00e9ho v\u00fdchodu.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Sachalin: Velk\u00fd Olej v rusk\u00fdch ot\u011b\u017e\u00edch<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">Koncem z\u00e1\u0159\u00ed 2006 do\u0161lo k zd\u00e1nliv\u011b mal\u00e9 neshod\u011b, kter\u00e1 v\u0161ak vy\u00fastila ve sta\u017een\u00ed ekologick\u00e9ho povolen\u00ed Royal Dutch Shell p\u0159i projektu na zkapal\u0148ov\u00e1n\u00ed zemn\u00edho plynu Sachalin II, kter\u00fd m\u011bl koncem za\u010d\u00edt dod\u00e1vat LPG do Japonska, Ji\u017en\u00ed Koreje a ostatn\u00edm z\u00e1kazn\u00edk\u016fm. Shell je hlavn\u00edm partnerem v anglo-japonsk\u00e9m projektu rozvoje t\u011b\u017eby ropy a zemn\u00edho plynu na velk\u00e9m rusk\u00e9m ostrov\u011b Sachalin, le\u017e\u00edc\u00edm severn\u011b od japonsk\u00e9ho Hokkaid\u00f3.<\/p>\n<p align=\"justify\">V tut\u00e9\u017e dobu Putinova vl\u00e1da ozn\u00e1mila, \u017ee ekologick\u00e9 po\u017eadavky nespl\u0148uje ani ExxonMobil ve sv\u00e9m ropn\u00e9m termin\u00e1lu De Kastri, stav\u011bn\u00e9m na Sachalinu jako sou\u010d\u00e1st projektu Sachalin I. Pole Sachalin I podle odhadu obsahuje 8 miliard barel\u016f ropy a zna\u010dn\u00fd objem plynu, co\u017e se vyj\u00e1d\u0159eno v geologick\u00e9 terminologii rovn\u00e1 vz\u00e1cn\u00e9mu objevu obrovsk\u00e9ho supernalezi\u0161t\u011b.<br \/>\nPo\u010d\u00e1tkem 90. let Jelcinova vl\u00e1da v zoufal\u00e9m pokusu o p\u0159il\u00e1k\u00e1n\u00ed pot\u0159ebn\u00e9ho investi\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu a technologi\u00ed do oblasti vyu\u017eit\u00ed rusk\u00fdch ropn\u00fdch a plynov\u00fdch z\u00e1sob v dob\u011b kdy byla v pot\u00ed\u017e\u00edch a cena ropy n\u00edzk\u00e1. P\u0159ed sv\u00fdm neslavn\u00fdm odchodem Jelcin zaru\u010dil americk\u00fdm a ostatn\u00edm velk\u00fdm z\u00e1padn\u00edm ropn\u00fdm hr\u00e1\u010d\u016fm velkorys\u00e1 t\u011b\u017eebn\u00ed pr\u00e1va k dv\u011bma velk\u00fdm ropn\u00fdm projekt\u016fm, Sachalin I a Sachalin II. V r\u00e1mci tzv. PSA neboli Dohody o sd\u00edlen\u00ed produkce, z\u00edskal ExxonMobil, hlavn\u00ed partner projektu Sachalin I, bezda\u0148ovou ruskou koncesi.<\/p>\n<p>Podle podm\u00ednek PSA, typick\u00fdch pro vztahy velk\u00fdch anglo-americk\u00fdch ropn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed se slab\u00fdmi zem\u011bmi t\u0159et\u00edho sv\u011bta, musela rusk\u00e1 vl\u00e1da naopak platit za ropn\u00e1 a plynov\u00e1 pr\u00e1va formou \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho pod\u00edlu z p\u0159\u00edpadn\u00e9 produkce ropy a plynu. Ale prvn\u00ed kapka ropy by do Ruska p\u0159itekla a\u017e po pokryt\u00ed ve\u0161ker\u00fdch n\u00e1klad\u016f projektu. PSA byla p\u016fvodn\u011b vymy\u0161lena Washingtonem a velk\u00fdmi ropn\u00fdmi spole\u010dnostmi k usnadn\u011bn\u00ed v\u00fdhodn\u00e9 kontroly nad velk\u00fdmi projekty v zem\u00edch t\u0159et\u00edho sv\u011bta. Hlavn\u00ed americk\u00e9 ropn\u00e9 spole\u010dnosti (spolupracuj\u00edc\u00ed s Institutem Jamese Bakera, kter\u00fd roku 2001 napsal z\u00e1klad pro Energy Task Force Review Dicka Cheneyho) skryt\u00e9 za fas\u00e1dou ir\u00e1ck\u00fdm st\u00e1tem vlastn\u011bn\u00e9 ropn\u00e9 spole\u010dnosti, pou\u017eily podm\u00ednek PSA k obnoven\u00ed kontroly nad ir\u00e1ckou ropnou produkc\u00ed.<\/p>\n<p>Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu rusk\u00e1 vl\u00e1da ozn\u00e1mila, \u017ee jeho termin\u00e1l na Sachalinu m\u00e1 probl\u00e9my, ozn\u00e1mil ExxonMobil dal\u0161\u00ed nav\u00fd\u0161en\u00ed n\u00e1klad\u016f projektu. Firma jej\u00edm\u017e pr\u00e1vn\u00edkem je James Baker III, bl\u00edzk\u00fd B\u00edl\u00e9mu domu Bushe-Cheneyho, ozn\u00e1mila n\u00e1r\u016fst n\u00e1klad\u016f o 30%, co\u017e by podle PSA je\u0161t\u011b v\u00edce odd\u00e1lilo jak\u00fdkoliv rusk\u00fd pod\u00edl na dod\u00e1vk\u00e1ch. Tato zpr\u00e1va p\u0159i\u0161la t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm kdy se ExxonMobil chystal otev\u0159\u00edt ropn\u00fd termin\u00e1l De Kastri na Sachalinu. Rusk\u00e9 Ministerstvo pro \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a Agentura pro vyu\u017eit\u00ed podzemn\u00edch zdroj\u016f znenad\u00e1n\u00ed ozn\u00e1mily, \u017ee termin\u00e1l \u201enespl\u0148uje ekologick\u00e9 po\u017eadavky\u201c a \u00fadajn\u011b zva\u017euj\u00ed pozastaven\u00ed produkce ExxonMobil jako takov\u00e9.<\/p>\n<p>V r\u00e1mci dal\u0161\u00ed PSA dr\u017e\u00ed pr\u00e1va na ropn\u00e9 a plynov\u00e9 zdroje v oblasti Sachalin II a v\u00fdstavbu prvn\u00edho rusk\u00e9ho projektu na zkapaln\u011bn\u00fd zemn\u00ed plyn britsk\u00fd Royal Dutch Shell. Projekt v hodnot\u011b 20 mld dolar\u016f zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 p\u0159es 17 000 lid\u00ed a je z 80% dokon\u010den. Tento nejv\u011bt\u0161\u00ed integrovan\u00fd ropn\u00fd a plynov\u00fd projekt na sv\u011bt\u011b zahrnuje prvn\u00ed ruskou mimopob\u0159e\u017en\u00ed ropnou produkci, stejn\u011b jako prvn\u00ed ruskou mimopob\u0159e\u017en\u00ed integrovanou plo\u0161inu pro t\u011b\u017ebu plynu.<\/p>\n<p>Jasn\u00e9 tahy rusk\u00e9 vl\u00e1dy proti ExxonMobil a Shell byly v bran\u017ei interpretov\u00e1ny jako pokus, j\u00edm\u017e se Putinova vl\u00e1da pokou\u0161\u00ed o znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed kontroly nad rusk\u00fdmi ropn\u00fdmi a plynov\u00fdmi zdroji, jich\u017e se Rusko vzdalo za Jelcinovy \u00e9ry. Je to v souladu s Putinovou novou energetickou strategi\u00ed.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Rusko-tureck\u00fd plynov\u00fd projekt Blue Stream<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">V listopadu 2005 dokon\u010dil rusk\u00fd Gazprom posledn\u00ed etapu 1213 kilometr\u016f dlouh\u00e9ho plynovodu Blue Stream v hodnot\u011b 3,2 mld dolar\u016f. Tento projekt p\u0159iv\u00e1d\u00ed plyn z plynov\u00e9ho pole Krasnodar, kter\u00fd vede podvodn\u00edm plynovodem pod hladinou \u010cern\u00e9ho mo\u0159e do termin\u00e1lu Durus pobl\u00ed\u017e Samsun na tureck\u00e9m \u010dernomo\u0159sk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed. Odtud je rusk\u00fd plyn dod\u00e1v\u00e1n do Ankary. Po dosa\u017een\u00ed pln\u00e9 kapacity (2010) sem bude ro\u010dn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bt odhadem 16 miliard krychlov\u00fdch metr\u016f plynu.<\/p>\n<p align=\"justify\">Gazprom nyn\u00ed projedn\u00e1v\u00e1 transit rusk\u00e9ho plynu do jihoevropsk\u00fdch zem\u00ed a v\u00fdchodn\u00edho St\u0159edomo\u0159\u00ed, v\u010detn\u011b nov\u00fdch kontrakt\u016f a nov\u00fdch objem\u016f dod\u00e1van\u00e9ho plynu. \u0158ecko, ji\u017en\u00ed It\u00e1lie a Izrael, ti v\u0161ichni jsou n\u011bjakou formou v jedn\u00e1n\u00ed s Gazpromem o p\u0159ipojen\u00ed k plynovodu Blue Stream odbo\u010dkami v Turecku. Nyn\u00ed se projedn\u00e1v\u00e1 nov\u00e1 trasa pro dod\u00e1vky plynu \u2013 zem\u011bmi v\u00fdchodn\u00ed a st\u0159edn\u00ed Evropy. Pracovn\u00ed n\u00e1zev tohoto projektu je Jihoevropsk\u00fd plynovod. Hlavn\u00edm c\u00edlem je vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho syst\u00e9mu pro transport plynu, jak Ruskem tak i za pomoci t\u0159et\u00edch zem\u00ed.<\/p>\n<p>Shrnuto a podtr\u017eeno, krom\u011b rostouc\u00edch ambic\u00ed Gazpromu vstoupit na rychle se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed trh se zkapaln\u011bn\u00fdm zemn\u00edm plynem v celosv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, je energie, ropa, plyn a jadern\u00e9 technologie, hlavn\u00ed oblast\u00ed rusk\u00e9ho sna\u017een\u00ed vybudovat v p\u0159edzv\u011bsti nast\u00e1vaj\u00edc\u00edho st\u0159etu se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty novou ekonomickou alianci po cel\u00e9 Eurasii.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Americk\u00fd pl\u00e1n \u201enukle\u00e1rn\u00ed p\u0159evahy\u201c<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">Kl\u00ed\u010dem k \u00fasp\u011bchu Putinova Ruska je jeho schopnost uh\u00e1jit svou eurasijskou energetickou strategii pomoc\u00ed v\u011brohodn\u00e9ho vojensk\u00e9ho zastra\u0161en\u00ed, aby tak mohlo \u010delit ji\u017e z\u0159ejm\u00fdm vojensk\u00fdm pl\u00e1n\u016fm Washingtonu, v zn\u00e1m\u00fdch v terminologii Pentagonu jako celospektr\u00e1ln\u00ed p\u0159evaha.<\/p>\n<p>V \u010dl\u00e1nku \u201eVzestup americk\u00e9 nukle\u00e1rn\u00ed p\u0159evahy\u201c publikovan\u00e9m ve v\u011bstn\u00edku newyorsk\u00e9ho CFR \u201eForeign Affairs\u201c (b\u0159ezen\/duben 2006), tvrd\u00ed auto\u0159i Kier Lieber a Daryl Press n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n<p align=\"justify\">\n\u201eDnes, poprv\u00e9 za t\u00e9m\u011b\u0159 50 let, stoj\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty na prahu dosa\u017een\u00ed nukle\u00e1rn\u00ed nadvl\u00e1dy. Pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty bude pravd\u011bpodobn\u011b ji\u017e brzy mo\u017en\u00e9 zni\u010dit prim\u00e1rn\u00edm \u00faderem rusk\u00fd a \u010d\u00ednsk\u00fd nukle\u00e1rn\u00ed arzen\u00e1l s dalek\u00fdm dosahem. Tento dramatick\u00fd posun v rovnov\u00e1ze nukle\u00e1rn\u00edch sil vych\u00e1z\u00ed z \u0159ady zlep\u0161en\u00ed v americk\u00e9m jadern\u00e9m syst\u00e9mu, rychle se zten\u010duj\u00edc\u00edho rusk\u00e9ho arzen\u00e1lu a hlem\u00fd\u017ed\u00edho tempa p\u0159i modernizaci \u010d\u00ednsk\u00fdch jadern\u00fdch sil. Pokud se politika Washingtonu nezm\u011bn\u00ed nebo Moskva a Peking nepodniknou kroky k nav\u00fd\u0161en\u00ed a p\u0159ipravenosti sv\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil, budou Rusko a \u010c\u00edna \u2013 a cel\u00fd zbytek sv\u011bta \u2013 \u017e\u00edt mnoho dal\u0161\u00edch let ve st\u00ednu americk\u00e9 nukle\u00e1rn\u00ed p\u0159evahy.\u201c<\/p>\n<p align=\"justify\">Auto\u0159i tvrd\u00ed, a opr\u00e1vn\u011bn\u011b, \u017ee se rusk\u00fd strategick\u00fd nukle\u00e1rn\u00ed arzen\u00e1l od kolapsu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v roce 1991 \u201eprudce upad\u00e1\u201c. Rovn\u011b\u017e vyvozuj\u00ed, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty sleduj\u00ed a u\u017e po n\u011bjak\u00fd \u010das usiluj\u00ed o dosa\u017een\u00ed glob\u00e1ln\u00ed nukle\u00e1rn\u00ed nadvl\u00e1dy. N\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed strategie Bushovy vl\u00e1dy v z\u00e1\u0159\u00ed 2002 explicitn\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ofici\u00e1ln\u00ed americkou politikou bylo dos\u00e1hnout glob\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 nadvl\u00e1dy, co\u017e je dnes, s ohledem na akce Washingtonu po ud\u00e1lostech ze z\u00e1\u0159\u00ed 2001, zpr\u00e1va net\u011b\u0161\u00edc\u00ed \u0159adu zem\u00ed.<\/p>\n<p>Jedn\u00edm z prioritn\u00edch projekt\u016f ministra obrany Rumsfelda bylo vybudov\u00e1n\u00ed multimiliardov\u00e9 americk\u00e9 protiraketov\u00e9 obrany, co\u017e bylo americk\u00fdm voli\u010d\u016f prod\u00e1no jako \u201eobrana proti mo\u017en\u00fdm teroristick\u00fdm \u00fatok\u016fm\u201c. Ve skute\u010dnosti, jak bylo otev\u0159en\u011b p\u0159izn\u00e1no v Moskv\u011b a Pekingu, je nam\u00ed\u0159ena pouze proti dv\u011bma skute\u010dn\u00fdm nukle\u00e1rn\u00edm mocnostem, Rusku a \u010c\u00edn\u011b.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nJak zd\u016fraz\u0148uje \u010dl\u00e1nek ve Foreign Affairs, \u201etyp protiraketov\u00e9 obrany, kterou Spojen\u00e9 st\u00e1ty mohou hodnov\u011brn\u011b nasadit, m\u00e1 v\u00fdznam p\u0159edev\u0161\u00edm v ofenzivn\u00edm a ne defenzivn\u00edm smyslu \u2013 jako dopln\u011bk americk\u00e9ho prvn\u00edho \u00faderu, nikoli jako autonomn\u00ed \u0161t\u00edt. Pokud by Spojen\u00e9 st\u00e1ty provedly nukle\u00e1rn\u00ed \u00fatok na Rusko (nebo \u010c\u00ednu), c\u00edlov\u00e9 zemi by z\u016fstal jen mal\u00fd zbytkov\u00fd arzen\u00e1l \u2013 pokud v\u016fbec n\u011bco. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b by dokonce i relativn\u011b mal\u00fd nebo neefektivn\u00ed syst\u00e9m protiraketov\u00e9 obrany mohl b\u00fdt v\u00edce ne\u017e dostate\u010dn\u00fd k odra\u017een\u00ed jak\u00e9hokoli odvetn\u00e9ho \u00faderu, proto\u017ee zdevastovan\u00e9mu nep\u0159\u00edteli by zbylo jen m\u00e1lo hlavic a klamn\u00fdch c\u00edl\u016f\u201c.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nV souvislosti s \u010dinnost\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 aktivn\u011b p\u0159esunuly jednotky partner\u016f v NATO do Afganistanu a nyn\u00ed Libanonu a aktivn\u011b podporuj\u00ed b\u00fdval\u00fd st\u00e1t SSSR, Gruzii, dnes kl\u00ed\u010dovou pro kaspick\u00fd ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan, ve snah\u00e1ch o p\u0159ipojen\u00ed k NATO a odsunu Putinov\u00fdch jednotek, nen\u00ed divu, \u017ee se Moskva c\u00edt\u00ed pon\u011bkud znepokojena sliby americk\u00e9ho prezidenta o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie po Ameri\u010dany definovan\u00e9m \u201e\u0161ir\u0161\u00edm St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b\u201c. Samotn\u00fd term\u00edn \u201e\u0161ir\u0161\u00ed St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod\u201c je v\u00fdtvorem r\u016fzn\u00fdch Cheneymu bl\u00edzk\u00fdch washingtonsk\u00fdch mozkov\u00fdch trust\u016f, v\u010detn\u011b jeho PNAC, a vztahuje se na nearabsk\u00e9 zem\u011b, jako Turecko, Ir\u00e1n, Izrael, P\u00e1kist\u00e1n, Afganistan, st\u0159edoasijsk\u00e9 zem\u011b (b\u00fdval\u00e9 \u010d\u00e1sti SSSR) a Azerbajd\u017ean, Gruzii a Arm\u00e9nii. Prezident Bush tento term\u00edn ve vztahu k dan\u00e9 oblasti, zahrnut\u00e9 ve washingtonsk\u00e9m projektu \u201e\u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie\u201c v tomto regionu, poprv\u00e9 ofici\u00e1ln\u011b pou\u017eil na summitu G-8 v l\u00e9t\u011b 2004.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nRusk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed 3. \u0159\u00edjna varovalo, \u017ee Rusko \u201epodnikne nezbytn\u00e9 kroky\u201c jestli\u017ee budou v Polsku um\u00edst\u011bny prvky nov\u00e9ho americk\u00e9ho protiraketov\u00e9ho syst\u00e9mu. Polsko je nyn\u00ed \u010dlenem NATO. Jeho ministr obrany Radek Sikorski d\u0159\u00edve pracoval v AEI, washingtonsk\u00e9m jest\u0159\u00e1b\u00edm mozkov\u00e9m trustu Richarda Perle. Byl rovn\u011b\u017e v\u00fdkonn\u00fdm \u0159editelem New Atlantic Initiative, projektu zam\u011b\u0159en\u00e9ho na vta\u017een\u00ed zem\u00ed b\u00fdval\u00e9 Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy do NATO pod rou\u0161kou \u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie. Spojen\u00e9 st\u00e1ty, via NATO, buduj\u00ed Evropsk\u00fd protiraketov\u00fd obrann\u00fd syst\u00e9m.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nJedin\u00fdm mo\u017en\u00fdm c\u00edlem takov\u00e9ho syst\u00e9mu je Rusko, ve smyslu umo\u017en\u011bn\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho prim\u00e1rn\u00edho \u00faderu Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Dokon\u010den\u00ed Evropsk\u00e9ho obrann\u00e9ho protiraketov\u00e9ho syst\u00e9mu, militarizace cel\u00e9ho St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu, obkl\u00ed\u010den\u00ed Ruska a \u010c\u00edny propojenou s\u00edt\u00ed nov\u00fdch americk\u00fdch vojensk\u00fdch z\u00e1kladen, mnoh\u00fdch z nich vybudovan\u00fdch pod rou\u0161kou \u201ev\u00e1lky proti teroru\u201c, to v\u0161e se nyn\u00ed Kremlu jev\u00ed jako sou\u010d\u00e1st v\u011bdom\u00e9 americk\u00e9 strategie snahy o celospektr\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1du. Pentagon to naz\u00fdv\u00e1 \u201eeskalac\u00ed p\u0159evahy\u201c, schopnosti zv\u00edt\u011bzit v jakkoli veden\u00e9 v\u00e1lce, v\u010detn\u011b nukle\u00e1rn\u00ed.<\/p>\n<p align=\"justify\">\n<strong>Vojensk\u00fd status Moskvy<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">Moskva tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 st\u00e1le z\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed realit\u011b nebyla tak docela pasivn\u00ed. V projevu o stavu zem\u011b v kv\u011btnu 2003 hovo\u0159il Vladim\u00edr Putin o pos\u00edlen\u00ed a modernizaci prost\u0159edk\u016f rusk\u00e9ho nukle\u00e1rn\u00edho zastra\u0161en\u00ed pomoc\u00ed nov\u00fdch typ\u016f zbran\u00ed ur\u010den\u00fdch pro rusk\u00e9 strategick\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9 \u201ezajist\u00ed dlouhodobou obranyschopnost Ruska i jeho spojenc\u016f\u201c. Rusko, v okam\u017eiku kdy Bushova vl\u00e1da jednostrann\u011b odstoupila od Smlouvy o antiraket\u00e1ch, \u010d\u00edm\u017e de facto anulovala dohodu Start II, p\u0159eru\u0161ilo proces stahov\u00e1n\u00ed a likvidace raket SS-18.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nRusko nikdy nep\u0159estalo b\u00fdt potentn\u00edm subjektem produkuj\u00edc\u00edm jedine\u010dn\u00e9 vojensk\u00e9 technologie \u2013 je to trend trvaj\u00edc\u00ed od doby jeho vzniku jako modern\u00edho st\u00e1tu. Zat\u00edmco jeho arm\u00e1da, n\u00e1mo\u0159nictvo a letectvo jsou v \u017ealostn\u00e9m stavu, prvky umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed obrozen\u00ed vojensk\u00e9 moci Ruska jsou st\u00e1le tady. Rusko na r\u016fzn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch veletrz\u00edch neust\u00e1le vystavuje svou \u0161pi\u010dkovou vojenskou techniku a efektivn\u011b p\u0159edv\u00e1d\u00ed jej\u00ed mo\u017enosti.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nI p\u0159es finan\u010dn\u00ed a ekonomick\u00e9 pot\u00ed\u017ee Rusko i nad\u00e1le produkuje jedine\u010dn\u00e9 vojensk\u00e9 technologie, jak uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00e9 anal\u00fdze z r. 2004 washingtonsk\u00fd Power nad Interest News Report (PINR). Jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f po rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu byl obrn\u011bn\u00fd transport\u00e9r BMP-3, jen\u017e p\u0159ed z\u00e1padn\u00edmi bojov\u00fdmi vozidly up\u0159ednostnily Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty a Om\u00e1n.<\/p>\n<p align=\"justify\">O rusk\u00e9m syst\u00e9mu protivzdu\u0161n\u00e9 obrany S-300 a jeho mnohem v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1stupci S-400 se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsou mnohem \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e americk\u00fd syst\u00e9m Patriot. Ke kdysi pl\u00e1novan\u00e9mu vojensk\u00e9mu cvi\u010den\u00ed, p\u0159i n\u011bm\u017e m\u011bly b\u00fdt porovn\u00e1ny Patriot a S-300 ov\u0161em nedo\u0161lo, tak\u017ee nad\u0159azenost tohoto rusk\u00e9ho komplexu nad americk\u00fdm z\u016fst\u00e1v\u00e1 sice nezpochybniteln\u00fdm, ale p\u0159esto neprok\u00e1zan\u00fdm tvrzen\u00edm. Dal\u0161\u00ed polo\u017ekou na seznamu jsou vojensk\u00e9 vrtuln\u00edky \u0159ady Kamov-50 vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed p\u0159elomov\u00fdch \u0161pi\u010dkov\u00fdch technologi\u00ed a taktik, co\u017e z nich \u010din\u00ed s\u00edlu srovnatelnou s t\u00edm nejlep\u0161\u00edm, co maj\u00ed Ameri\u010dan\u00e9 k dispozici. Potvrzuj\u00ed to i zdroje z evropsk\u00e9ho vrtuln\u00edkov\u00e9ho pr\u016fmyslu.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nP\u0159i ned\u00e1vn\u00e9m spole\u010dn\u00e9m indicko-americk\u00e9m vojensk\u00e9m cvi\u010den\u00ed indick\u00e9 letectvo vybaven\u00e9 modern\u00edmi rusk\u00fdmi bitevn\u00edky SU-30 ve v\u011bt\u0161in\u011b st\u0159et\u016f p\u0159ekonalo americk\u00e9 F-15, co\u017e donutilo americk\u00e9ho gener\u00e1la letectva Hala Homburga p\u0159ipustit, \u017ee rusk\u00e1 technologie v indick\u00fdch rukou vyhl\u00e1sila americk\u00e9mu letectvu \u201ebud\u00ed\u010dek\u201c. Rusk\u00fd vojensk\u00fd komplex vyv\u00edj\u00ed dal\u0161\u00ed vrtuln\u00edky, tanky a obrn\u011bn\u00e1 vozidla, soum\u011b\u0159iteln\u00e9 s t\u00edm nejlep\u0161\u00edm, co m\u016f\u017ee nab\u00eddnout z\u00e1pad.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nExport zbran\u00ed, n\u00e1davkem k rop\u011b a plynu, byl pro Rusko jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch zp\u016fsob\u016f jak z\u00edskat tolik pot\u0159ebnou tvrdou m\u011bnu. V sou\u010dasnosti je Rusko druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm export\u00e9rem vojensk\u00e9 technologie po Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Podle zpr\u00e1v z r\u016fzn\u00fdch \u010dasopis\u016f, magaz\u00edn\u016f a periodik, m\u00e1 dnes rusk\u00e1 modern\u00ed vojensk\u00e1 technologie v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci b\u00fdt exportov\u00e1na ne\u017e dod\u00e1v\u00e1na rusk\u00fdm ozbrojen\u00fdm sil\u00e1m. To m\u00e1 vliv na budouc\u00ed americk\u00e9 bojov\u00e9 operace, proto\u017ee prakticky v\u0161echny odbojov\u00e9, guerillov\u00e9, separatistick\u00e9 nebo teroristick\u00e9 ozbrojen\u00e9 skupiny po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b \u2013 tyt\u00e9\u017e jim\u017e budou Spojen\u00e9 st\u00e1ty s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed \u010delit v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch v\u00e1lk\u00e1ch \u2013 jsou vybaveny rusk\u00fdmi zbran\u011bmi nebo jejich odvozeninami.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nRusk\u00fd nukle\u00e1rn\u00ed arzen\u00e1l hr\u00e1l od konce Sov\u011btsk\u00e9ho svazu d\u016fle\u017eitou politickou roli a poskytoval rusk\u00e9mu st\u00e1tu z\u00e1kladn\u00ed bezpe\u010dnost. Po trpk\u00fdch intern\u00edch \u0161arv\u00e1tk\u00e1ch mezi jednotliv\u00fdmi slo\u017ekami rusk\u00e9ho hlavn\u00edho velen\u00ed, trvaj\u00edc\u00edmi od roku 1998 do 2003, toto velen\u00ed spole\u010dn\u011b s Ministerstvem n\u00e1rodn\u00ed obrany zjistilo, \u017ee dal\u0161\u00ed politika zanedb\u00e1v\u00e1n\u00ed nukle\u00e1rn\u00edch ve prosp\u011bch p\u0159estavby konven\u010dn\u00edch sil je tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 napjat\u00fdm omezen\u00edm rozpo\u010dtu netolerovateln\u00e1. V roce 2003 muselo Rusko odkoupit od Ukrajiny strategick\u00e9 bombard\u00e9ry a mezikontinent\u00e1ln\u00ed balistick\u00e9 rakety, skladovan\u00e9 tamt\u00e9\u017e. Od t\u00e9 doby maj\u00ed strategick\u00e9 nukle\u00e1rn\u00ed s\u00edly prioritu. Finance rusk\u00e9ho st\u00e1tu dnes stoj\u00ed na siln\u00fdch z\u00e1kladech, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky vysok\u00fdm cen\u00e1m ropy a plynu. Rusk\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka je s \u010d\u00e1stkou v\u00edce ne\u017e 270 mld dolar\u016f p\u00e1t\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm dr\u017eitelem dolarov\u00fdch rezerv na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nMateri\u00e1ln\u00ed z\u00e1kladnou ozbrojen\u00fdch sil Ruska je jeho vojensk\u00fd pr\u016fmysl. Rusk\u00e1 federace zd\u011bdila v\u011bt\u0161inu sov\u011btsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho pr\u016fmyslov\u00e9ho komplexu.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nDnes USA s jen mal\u00fdmi fanf\u00e1rami roz\u0161i\u0159uj\u00ed sv\u016fj vliv a vojenskou p\u0159\u00edtomnost na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b i p\u0159es v\u0161eobecn\u00fd pokles jejich vojensk\u00fdch z\u00e1vazk\u016f a v\u00fddaj\u016f. Pro\u010d? Odpov\u011bd\u00ed je zcela jist\u011b z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti ropa. Ale v geopolitick\u00fdch term\u00ednech jde o ovl\u00e1dnut\u00ed eurasijsk\u00e9 pevniny, o Rusk\u00fd p\u0159\u00edstup k mo\u0159i \u2013 p\u0159esn\u011b to, co tvrdil Mackinder, \u017ee se mus\u00ed ud\u011blat. D\u016fraz na americkou \u201enukle\u00e1rn\u00ed p\u0159evahu\u201c nad Ruskem je v sou\u010dasn\u00e9 sv\u011btov\u00e9 politice faktorem skr\u00fdvaj\u00edc\u00edm velk\u00fd potenci\u00e1l zav\u00e9st sv\u011bt do nukle\u00e1rn\u00edho pekla v d\u016fsledku chybn\u00fdch \u00favah.<\/p>\n<p align=\"justify\">\nZ\u00e1kladn\u00ed argument Mackinderovy geopolitiky st\u00e1le plat\u00ed: \u201eVelk\u00e9 geografick\u00e9 reality z\u016fst\u00e1vaj\u00ed: pevninsk\u00e1 mocnost proti n\u00e1mo\u0159n\u00ed mocnosti, vnitrozem\u00ed proti pomez\u00ed, centrum proti periferii\u2026\u201c To Rusko ch\u00e1pe do posledn\u00edho p\u00edsmenka, stejn\u011b jako Washington.<\/p>\n<p align=\"justify\">\n<em>F. William Engdahl je \u0161\u00e9fredaktorem Global Research a autorem knihy \u201eA Century of War: Anglo-American Oil Politics and the New World Order\u201c (Stolet\u00ed v\u00e1lek: Anglo-americk\u00e1 ropn\u00e1 politika a Nov\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d), Pluto Press Ltd. Brzy bude publikov\u00e1na jeho nov\u00e9 kniha o GMO (geneticky modifikovan\u00fdch potravin\u00e1ch \u2013 p.p.) \u201eSeeds of Destruction: The Hidden Political Agenda Behind GMO\u201c (S\u00e9m\u011b destrukce: Skryt\u00e1 politick\u00e1 agenda za GMO). V\u00edce na jeho webov\u00e9 str\u00e1nce www.engdahl.oilgeopolitics.net<\/em><\/p>\n<p align=\"justify\">.<\/p>\n<p>Zdroj \u010dl\u00e1nku: http:\/\/www.globalresearch.ca\/\u2026 articleId=340<\/p>\n<p align=\"justify\">\u010cl\u00e1nek byl oti\u0161t\u011bn ve WM magaz\u00ednu \u010d. 57\/2006, www.mwm.cz<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Na leto\u0161n\u00ed z\u00e1\u0159ijov\u00e9 sch\u016fzce Vladim\u00edra Putina, francouzsk\u00e9ho prezidenta Jacquese Chiraca a n\u011bmeck\u00e9 kancl\u00e9\u0159ky Angely Merkel v Pa\u0159\u00ed\u017ei se Rusko projevilo jako znovu se vyno\u0159uj\u00edc\u00ed sv\u011btov\u00e1 velmoc. Nov\u00e9 Rusko z\u00edsk\u00e1v\u00e1 na vlivu \u0159adou strategick\u00fdch tah\u016f s&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[14],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/458"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=458"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/458\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=458"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=458"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=458"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}