Sadd\u00e1m Husajn dostal trest smrti za zlo\u010diny, kter\u00e9 sp\u00e1chal v\u00edce ne\u017e rok p\u0159edt\u00edm, co si s\u00a0n\u00edm pot\u0159\u00e1sal v\u00a0Bagd\u00e1du rukou Donald Rumsfeld. Poj\u010fme si vyt\u00e1hnout n\u011bkter\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 fakta z\u00a0minulosti.<\/p>\n
20.prosince 1983 napsal Washington Post<\/em> , \u017ee Rumsfeld \u201enav\u0161t\u00edvil Ir\u00e1k za \u00fa\u010delem n\u011b\u010deho, \u010demu\u017e ameri\u010dt\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed pokus o upevn\u011bn\u00ed pr\u00e1v\u011b zlep\u0161en\u00fdch vztah\u016f Ameriky s\u00a0touto zem\u00ed.\u201c<\/p>\n O dva dny pozd\u011bji citovaly New York Times<\/em> \u201evysok\u00e9ho americk\u00e9ho p\u0159edstavitele\u201c kter\u00fd \u201e\u0159ekl, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty z\u016fst\u00e1vaj\u00ed p\u0159ipraveny zalo\u017eit pln\u00e9 diplomatick\u00e9 vztahy s\u00a0Ir\u00e1kem a \u017ee to je pro Ir\u00e1\u010dany \u00fasp\u011bch.\u201c<\/p>\n 29.b\u0159ezna 1984 informovaly Times<\/em>, \u017ee \u201eameri\u010dt\u00ed diplomat\u00e9 sami vyslovuj\u00ed uspokojen\u00ed ohledn\u011b vztah\u016f Ir\u00e1ku a Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a navrhuj\u00ed obnoven\u00ed norm\u00e1ln\u00edch diplomatick\u00fdch vztah\u016f.\u201c Washington m\u011bl pro Sadd\u00e1m\u016fv re\u017eim i n\u011bco vybran\u00fdch pochoutek, jak poznamenaly Times, v\u010detn\u011b \u201e\u00fav\u011br\u016f na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 produkty v\u00a0celkov\u00e9 hodnot\u011b 840 milion\u016f dolar\u016f,\u201c zat\u00edmco po Rumsfeldov\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b o t\u0159i m\u011bs\u00edce d\u0159\u00edve \u201enebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky rozhovor\u016f zve\u0159ejn\u011bny, ale z\u00e1padn\u00ed diplomat\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty si s\u00a0Ir\u00e1kem vym\u011bnily n\u011bkter\u00e9 zpravodajsk\u00e9 informace ohledn\u011b Ir\u00e1nu.\u201c<\/p>\n O p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, 17.\u010dervence 1984 nast\u00ednil \u010dl\u00e1nek v\u00a0New York Times<\/em> dal\u0161\u00ed informace sd\u011bluj\u00edc\u00ed, \u017ee vl\u00e1da USA \u201eud\u011blila Ir\u00e1ku za posledn\u00ed dva roky \u00fav\u011bry na n\u00e1kup potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho zbo\u017e\u00ed v\u00a0hodnot\u011b 2 miliard dolar\u016f.\u201c \u010cl\u00e1nek p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00ed pov\u011b\u0159enec pro St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod Donald Rumsfeld zde uskute\u010dnil dv\u011b soukrom\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy s\u00a0ir\u00e1ck\u00fdm prezidentem\u201c a zpr\u00e1va se jen tak mimochodem zmi\u0148ovala, \u017ee \u201ezpr\u00e1vy ministerstva zahrani\u010d\u00ed ohledn\u011b lidsk\u00fdch pr\u00e1v byly v\u016f\u010di ir\u00e1ck\u00e9mu prezidentovi jednotn\u011b kritick\u00e9 a tvrd\u00ed, \u017ee \u0159\u00edd\u00ed policejn\u00ed st\u00e1t.\u201c<\/p>\n Pln\u00e9 diplomatick\u00e9 vztahy mezi Washingtonem a Bagd\u00e1dem byly obnoveny 11 m\u011bs\u00edc\u016f po Rumsfeldov\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v\u00a0prosinci 1983 u Sadd\u00e1ma \u2013 kter\u00fd pokra\u010doval po cel\u00e9 desetilet\u00ed v\u00a0pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jedovat\u00fdch plyn\u016f, akc\u00edch, kter\u00e9 sotva po\u0161kodily vztahy s\u00a0administrativou Ronalda Reagana.<\/p>\n Jako nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159edstavitel USA, kter\u00fd po \u0161est let nav\u0161t\u011bvoval Ir\u00e1k, slou\u017eil Rumsfeld jako Reagan\u016fv hlavn\u00ed mu\u017e pro oteplen\u00ed vztah\u016f se Sadd\u00e1mem. V\u00a0roce 1984 vyrobili Ameri\u010dan\u00e9 za \u00fa\u010delem prodeje do Bagd\u00e1du 45 zd\u00e1nliv\u011b civiln\u00edch helikopt\u00e9r Bell 214ST. Podle americk\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch zdroj\u016f je Sadd\u00e1mova arm\u00e1da shledala docela u\u017eite\u010dn\u00e9 pro \u00fatok jedovat\u00fdm plynem na kurdsk\u00e9 civilisty v\u00a0roce 1988. Novin\u00e1\u0159 Jeremy Scahill pouk\u00e1zal, \u017ee \u201ejako odpov\u011b\u010f na plynov\u00e1n\u00ed byly americk\u00fdm sen\u00e1tem jednomysln\u011b schv\u00e1leny rozs\u00e1hl\u00e9 sankce, kter\u00e9 by zamezily Ir\u00e1ku v\u00a0p\u0159\u00edstupu k v\u011bt\u0161in\u011b americk\u00fdch technologi\u00ed. Opat\u0159en\u00ed byla ale zabita B\u00edl\u00fdm domem.\u201c<\/p>\n Toto jsou skute\u010dnosti, kter\u00e9 by ve\u0159ejnost o sou\u010dasn\u00e9m ministru obrany Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f m\u011bla v\u011bd\u011bt.<\/p>\n P\u0159eklad Messin, 7.11. 2006 <\/em>ZDROJ<\/em><\/a><\/p>\n