{"id":750,"date":"2013-03-17T10:38:51","date_gmt":"2013-03-17T09:38:51","guid":{"rendered":"http:\/\/messin.tode.cz\/?p=750"},"modified":"2013-03-17T10:38:51","modified_gmt":"2013-03-17T09:38:51","slug":"imperium-pred-soudem-rizeny-strach-ve-valce-v-iraku-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/messin.cz\/?p=750","title":{"rendered":"Imp\u00e9rium p\u0159ed soudem: \u0158\u00edzen\u00fd strach ve v\u00e1lce v Ir\u00e1ku (2)"},"content":{"rendered":"<div><strong>Br\u00e1ny pekla se otev\u0159ely<\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Kanadsk\u00e1 novin\u00e1\u0159ka Naomi Kleinov\u00e1 popisuje v\u00a0knize \u0160okov\u00e1 doktr\u00edna, Vzestup kalamitn\u00edho kapitalismu (2007, \u010desky 2010), kterak ministr obrany Donald Rumsfeld t\u011bsn\u011b p\u0159ed atent\u00e1ty z\u00a011.z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ednesl n\u00e1vrh na rozs\u00e1hl\u00e9 privatizace v\u00a0arm\u00e1d\u011b. Ne\u0161lo o to, \u017ee by Rumfeld cht\u011bl u\u0161et\u0159it pen\u00edze da\u0148ov\u00fdch poplatn\u00edk\u016f, jeliko\u017e p\u0159edt\u00edm prosadil nav\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fddaj\u016f na obranu. Cht\u011bl, aby se ozbrojen\u00e9 s\u00edly propojily s\u00a0korporacemi, sn\u00ed\u017eily n\u00e1klad na zam\u011btnance a pen\u00edze z\u00a0ve\u0159ejn\u00fdch zdroj\u016f p\u0159evedly do pokladnic soukrom\u00fdch firem. Parametry v\u00e1lky s\u00a0terorem se m\u011bly nastavit tak, aby se maximalizovala jej\u00ed v\u00fdnosnost. St\u00e1t m\u011bl zaji\u0161\u0165ovat bezpe\u010dnost t\u00edm, \u017ee j\u00ed bude nakupovat za tr\u017en\u00ed ceny, a tak se nap\u0159\u00edklad nov\u011b zalo\u017een\u00e9 ministerstvo pro vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnost jako zbrusu nov\u00e1 odno\u017e Bushova re\u017eimu stala instituc\u00ed, kter\u00e1 pro vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed \u201evnit\u0159n\u00edch nep\u0159\u00e1tel\u201c nab\u00edrala v\u00fdhradn\u011b soukrom\u00e9 pole\u010dnosti.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>\u0160lo o to vyu\u017e\u00edt zvl\u00e1\u0161tnosti glob\u00e1ln\u00edho boje proti terorismu, kter\u00fd nelze vyhr\u00e1t vojensky, proto\u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 rozs\u00e1hl\u00fd. M\u016f\u017ee b\u00fdt ale z\u00e1rove\u0148 velmi v\u00fdnosn\u00fd, proto\u017ee vy\u017eaduje v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed. Tento rys permanentn\u00ed v\u00e1lky p\u0159ipomn\u011bl Dick Cheney v\u00a0tzv. doktr\u00edn\u011b jednoho procenta, je\u017e ospravedl\u0148ovala invazi do Ir\u00e1ku: i pouh\u00e1 jedno procentn\u00ed \u0161ance, \u017ee n\u011bco znamen\u00e1 hrozbu, p\u0159edstavuje dost velk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, aby USA zareagovaly, jakoby hrozba byla stoprocentn\u00ed. V\u00e1lka zkr\u00e1tka sk\u00fdtala obrovsk\u00e9 mo\u017enosti pro zbroja\u0159sk\u00e9 i bezpe\u010dnostn\u00ed firmy a jej\u00ed neomezen\u00e1 podoba se m\u011bla st\u00e1t zdrojem zisk\u016f.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>P\u0159\u00edstup USA tak od za\u010d\u00e1tku vykazoval praktiky koloni\u00e1ln\u00edch imp\u00e9ri\u00ed, kter\u00e1 v\u00a0minulosti okupovala ciz\u00ed zem\u011b. Nejprve bylo t\u0159eba naj\u00edt vhodnou z\u00e1minku, kter\u00e1 by vyzdvihla neodkladnost vojensk\u00e9ho z\u00e1sahu. V\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b to byl strach ze zbran\u00ed hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed, a\u010dkoliv inspekto\u0159i OSN upozor\u0148ovali, \u017ee Ir\u00e1k do konce devades\u00e1t\u00fdch let v\u0161echny biologick\u00e9 a chemick\u00e9 zbran\u011b zni\u010dil. Je\u0161t\u011b na sklonku roku 2002 nav\u0161t\u00edvili kolem p\u011bti set m\u00edst, ale nic nena\u0161li. Zv\u00e1\u017e\u00edme-li ofici\u00e1ln\u00ed d\u016fvody k\u00a0invazi, tedy p\u0159\u00edtomnost dikt\u00e1tora a zbran\u00ed hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed, pak by daleko vhodn\u011bj\u0161\u00edmi kandid\u00e1ty tehdy byly nap\u0159\u00edklad P\u00e1kist\u00e1n nebo Egypt, jejich\u017e vl\u00e1dci byli ov\u0161em ameri\u010dt\u00ed spojenci. Postupn\u011b sice le\u017e vy\u0161la najevo, jen\u017ee na v\u00e1lce to u\u017e nic zm\u011bnit nemohlo \u2013 Ir\u00e1k ve skute\u010dnosti \u017e\u00e1dnou hrozbu pro sv\u011bt nep\u0159edstavoval, byla to oslaben\u00e1 zem\u011b, vystaven\u00e1 ekonomick\u00fdm sankc\u00edm, a pr\u00e1v\u011b proto ji bylo mo\u017en\u00e9 snadno obsadit.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed f\u00e1zi byl do Bagd\u00e1du dosazen nejvy\u0161\u0161\u00ed vyslanec B\u00edl\u00e9ho domu, Paul Bremer, m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed, kter\u00fd rozjel vlnu divok\u00fdch privatizac\u00ed a utu\u017eil zde politickou kontrolu. Ir\u00e1\u010dan\u00e9 se toti\u017e po svr\u017een\u00ed Sadd\u00e1ma aktivizovali, za\u010dali si na \u0159ad\u011b m\u00edst organizovat volby, vyd\u00e1vat noviny a protestovali proti zvy\u0161uj\u00edc\u00edmu se nedostatku potravin a pr\u00e1ce. Bremer zanedlouho na\u0159\u00eddil volby odvolat, zru\u0161il \u00fastavod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a USA m\u00edsto toho jmenovaly loutkov\u00e9 veden\u00ed v\u00a0podob\u011b ir\u00e1ck\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed rady. Ameri\u010dan\u00e9 nav\u00edc za\u010dali rozd\u00e1vat vstupenky k\u00a0moci na z\u00e1klad\u011b etnick\u00e9 a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti, \u010d\u00edm\u017e posilovali rozd\u011bln\u00ed zem\u011b mezi soupe\u0159\u00edc\u00ed frakce. Na \u00fa\u0159adech doch\u00e1zelo k\u00a0\u010distk\u00e1m a politici se za\u010dali op\u00edrat o lok\u00e1ln\u00ed milice a krimin\u00e1ln\u00ed gangy.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>\u010casopis The Economist psal nejprve o kapitalistick\u00e9m snu v\u00a0ir\u00e1ck\u00e9m balen\u00ed. Ten se ale prom\u011bnil v\u00a0no\u010dn\u00ed m\u016fru, spolu s\u00a0t\u00edm, jak se rozvr\u00e1cen\u00e1 zem\u011b ocitala v\u00a0chaosu. Jeden pozorovatel shrnul situaci slovy; \u201eV Ir\u00e1ku se otev\u0159ely br\u00e1ny pekla.\u201c Ir\u00e1k v\u00a0d\u016fsledku n\u00e1sil\u00ed a b\u00eddy opustilo n\u011bkolik milion\u016f lid\u00ed a uvoln\u011bn\u00e1 m\u00edsta po propu\u0161t\u011bn\u00fdch pracuj\u00edc\u00edch ze zru\u0161en\u00fdch st\u00e1tn\u00edch podnik\u016f za\u010dali obsazovat zam\u011bstnanci zahrani\u010dn\u00edch firem a bezpe\u010dnostn\u00edch agentur. Korporace jako Halliburton nebo Blackwater byly nejviditeln\u011bj\u0161\u00edmi vlajkov\u00fdmi lod\u011bmi arm\u00e1d soukrom\u00fdch ozbrojenc\u016f, kte\u0159\u00ed zaplavili zemi, aby vyd\u011blali na ir\u00e1ck\u00fdch zak\u00e1zk\u00e1ch. Jejich p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed nakonec p\u0159ev\u00fd\u0161ili po\u010det voj\u00e1k\u016f, byla obvykle zaji\u0161t\u011bna beztrestnost p\u0159ed ir\u00e1ck\u00fdmi autoritami. V\u00a0roce 2008 zisky Halliburtonu, kter\u00fd se stal p\u0159edn\u00edm vl\u00e1dn\u00edm dodavatelem, p\u0159es\u00e1hly dvacet\u010dy\u0159i miliard dolar\u016f. Kdy\u017e viceprzidentovi Dicku Cheneymu, kter\u00fd d\u0159\u00edve t\u00e9to korporaci \u0161\u00e9foval, jeden z\u00a0opozi\u010dn\u00edch sen\u00e1tor\u016f vytkl v\u00e1le\u010dn\u00e9 k\u0161efta\u0159en\u00ed, Cheney mu odsekl: \u201eNaser si!\u201c<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Priority USA dokl\u00e1d\u00e1 i postoj k\u00a0rop\u011b. Z\u00e1kon o ropn\u00e9m pr\u016fmyslu, kter\u00fd ji\u017e zvolen\u00e1 ir\u00e1ck\u00e1 vl\u00e1da p\u0159ijala v\u00a0roce 2007, prov\u00e1zely protesty odbor\u00e1\u0159\u016f. Nezab\u00fdval se toti\u017e t\u00edm, nakolik maj\u00ed zahrani\u010dn\u00ed investo\u0159i spolupracovat s\u00a0Ir\u00e1\u010dany, a umo\u017e\u0148oval, aby hlavn\u00ed zdroje bohatstv\u00ed nepodl\u00e9haly demokratick\u00e9 kontrole. Proti jeho schv\u00e1len\u00ed se vzedmul odpor, ale ameri\u010dt\u00ed politici za\u010dali sv\u00fdm ir\u00e1ck\u00fdm sv\u011b\u0159enc\u016fm hrozit zastaven\u00edm podpory, pokud nevyjdou zahrani\u010dn\u00edm investor\u016fm vst\u0159\u00edc. Ir\u00e1\u010dan\u00e9 poslechli a za\u010dali na\u0159izovat ropn\u00fdm podnik\u016fm, aby p\u0159estali s\u00a0odbor\u00e1\u0159i vyjedn\u00e1vat. P\u0159esto\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0t\u011bchto politik\u016f byli b\u00fdval\u00fdmi disidenty v\u011bzn\u011bn\u00fdmi za Sadd\u00e1movy \u00e9ry, nyn\u00ed sami hrozili zat\u010den\u00edm ka\u017ed\u00e9mu, kdo se jim postav\u00ed do cesty. Ropn\u00e1 pole byla n\u00e1sledn\u011b prod\u00e1na v\u00a0aukc\u00edch korporac\u00edm, jako je BP, zat\u00edmco na odbor\u00e1\u0159e byly uplat\u0148ov\u00e1ny protiteroristick\u00e9 z\u00e1kony. Ekonomick\u00e1 utopie tak d\u00e1l ni\u010dila demokracii a obna\u017eila styl vl\u00e1dnut\u00ed, ve kter\u00e9m nez\u00e1le\u017e\u00ed ani tak na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1kona, jako na kontrole zdroj\u016f a lid\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong>Ukon\u010dit vl\u00e1du strachu<\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ozv\u011bny v\u00e1lky v\u00a0Ir\u00e1ku dolehly tak\u00e9 do postkomunistick\u00e9ho \u010ceska. Mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia i mnoz\u00ed politici tehdy st\u00e1li na ztracen\u00e9 vart\u011b Z\u00e1padu a c\u00edtili, \u017ee pat\u0159\u00ed do \u201enov\u00e9 Evropy\u201c, kter\u00e1 je tak n\u011bjak z\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed. T\u00fdden\u00edk Respekt psal nap\u0159\u00edklad o tom, \u017ee Bushovi se da\u0159\u00ed o \u201epot\u0159eb\u011b za\u00fato\u010dit na Ir\u00e1k p\u0159esv\u011bd\u010dit v\u011bt\u0161inu obyvatel sv\u00e9 zem\u011b\u201c, ale \u017ee \u201em\u00edstn\u00ed celebrity a um\u011blci si postavili hlavu\u201c. Nejsp\u00ed\u0161 se cht\u011bli lacin\u011b zviditelnit na demonstrac\u00edch. Naproti tomu \u0159ada \u010desk\u00fdch um\u011blc\u016f, kte\u0159\u00ed prod\u011blali zku\u0161enost s\u00a0totalitou, st\u00e1la na t\u00e9 sv\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 stran\u011b. Podle Lidov\u00fdch novin n\u00e1s zase za\u010dal ohro\u017eovat \u201en\u011bmeck\u00fd pacifismus\u201c, nebo\u0165 tehdej\u0161\u00ed vl\u00e1da Gerharda Schr\u00f6dera nepodpo\u0159ila v\u00e1lku. Redakto\u0159i n\u00e1m vysv\u011btlili, \u017ee podle n\u011bmeck\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e vede nejsna\u017e\u0161\u00ed cesta k\u00a0volebn\u00edmu v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u201epo z\u00e1dech americk\u00e9ho prezidenta\u201c. A vyj\u00e1d\u0159ili obavy: Co kdy\u017e te\u010f velkorys\u00fdm Ameri\u010dan\u016fm dojde trp\u011blivost a my kv\u016fli N\u011bmc\u016fm z\u016fstaneme v\u00a0Evrop\u011b v\u00a0boji proti terorist\u016fm \u00fapln\u011b sami? V\u00e1clav Havel na\u0161t\u011bst\u00ed tato rizika moud\u0159e rozpoznal a p\u0159ipojil se k\u00a0dopisu osmi st\u00e1tn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed za\u010d\u00e1tkem roku 2003 USA v\u00a0jejich kon\u00e1n\u00ed podpo\u0159ili.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Havel v\u011b\u0159il, \u017ee se do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f vt\u011blil jejich celo\u017eivotn\u00ed boj za lidsk\u00e1 pr\u00e1va, kter\u00e1 podle n\u011bj st\u00e1la v\u00fd\u0161 ne\u017e pr\u00e1va st\u00e1t\u016f. Jen\u017ee t\u00edm depolitizoval zab\u00edjen\u00ed jako n\u00e1stroj vy\u0161\u0161\u00ed moci, co\u017e bylo v\u00a0souladu se samotnou r\u00e9torikou v\u00e1lky s\u00a0terorem, je\u017e byla pln\u00e1 moralizuj\u00edc\u00edch hesel a v\u00fdzev. S\u00e1m sice nad p\u0159\u00ed\u010dinami invaze vyjad\u0159oval pochybnosti, ale d\u00e1l trval na tom, \u017ee v\u00e1lka byla mor\u00e1ln\u011b ospravedlniteln\u00e1. A tomu uv\u011b\u0159ili i jin\u00ed. Proch\u00e1z\u00ed-li \u010dlov\u011bk tehdej\u0161\u00ed tisk, vid\u00ed hlavn\u011b z\u00e1padn\u00ed voj\u00e1ky, proti kter\u00fdm stoj\u00ed anonymn\u00ed terorist\u00e9, a dozv\u00edd\u00e1 se, \u017ee \u201ev\u00e1lka prosp\u00edv\u00e1 sv\u011btov\u00fdm trh\u016fm\u201c. USA se po svr\u017een\u00ed tyrana soust\u0159ed\u00ed \u010dist\u011b na obnovu Ir\u00e1ku a my jim v\u00a0tom m\u00e1me pom\u00e1hat. Nic p\u0159itom nem\u016f\u017ee b\u00fdt d\u011btsky naivn\u00edmu snu o Z\u00e1padu vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obrazy ir\u00e1ck\u00fdch zajatc\u016f s\u00a0elektrick\u00fdmi dr\u00e1ty na t\u011blech a se zakryt\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi. Permanentn\u00ed v\u00e1lka se zvrh\u00e1v\u00e1 a nad lidsk\u00e1 pr\u00e1va n\u00e1hle stav\u00ed mechanismy soci\u00e1ln\u00ed kontroly, kter\u00e9 korumpuj\u00ed kritiku, vedou k\u00a0ned\u016fv\u011b\u0159e, strachu a apatii.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Z\u00a0naivn\u00edho atlantismu b\u00fdval\u00fdch disident\u016f se stala sou\u010d\u00e1st boje proti terorismu, jen\u017e je zalo\u017een na b\u00e1zi opakovan\u00e9ho vyvol\u00e1v\u00e1n\u00ed strachu. Zat\u00edmco na jedn\u00e9 stran\u011b varuj\u00ed p\u0159ed hrozbami a nejistotou, na druh\u00e9 stran\u011b pocity bezmoci kompenzuj\u00ed spojenectv\u00edm se siln\u011bj\u0161\u00ed velmoc\u00ed. Vzkaz je jasn\u00fd: poslouchejme autority a n\u00e1sledujme jejich veden\u00ed; ob\u011bti pak nehraj\u00ed roli \u2013 jsou stejn\u011b anonymn\u00ed, jako je tomu u cel\u00e9 v\u00e1lky s\u00a0terorem. Jen\u017ee je tu probl\u00e9m: mrtv\u00ed jsou skute\u010dn\u00ed, odhady se pohybuj\u00ed v\u00a0rozmez\u00ed od sto pades\u00e1ti tis\u00edc do jednoho milionu. Podle studie z\u00a0roku 2006, kter\u00e1 byla Buhovou vl\u00e1dou pochopiteln\u011b zpochybn\u011bna, si ir\u00e1ck\u00e1 v\u00e1lka vy\u017e\u00e1dala \u017eivoty 655\u00a0000 lid\u00ed. Tis\u00edce dal\u0161\u00edch skon\u010dily v\u00a0tajn\u00fdch v\u011bznic\u00edch v\u00a0Ir\u00e1ku i zem\u00edch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Mnoho v\u011bz\u0148\u016f si pro\u0161lo poni\u017eov\u00e1n\u00edm, bit\u00edm, d\u00e1vkami elektrick\u00e9ho proudu, <em>waterboardingem <\/em>a dal\u0161\u00edmi odporn\u00fdmi praktikami, a\u010dkoli dnes n\u011bkte\u0159\u00ed vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 sami p\u0159izn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee devades\u00e1t procent zadr\u017een\u00fdch se ni\u010d\u00edm neprovinilo.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>I kdy\u017e George Bush ani jin\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zlo\u010dinci nebyli postaveni p\u0159ed soud, ukazuje se, \u017ee to nen\u00ed zas tak nesplniteln\u00e1 my\u0161lenka. V\u00a0\u00fanoru 2011 musel Bush od\u0159\u00edci projev ve \u0160v\u00fdcarsku, kde se chystaly masivn\u00ed protesty a n\u00e1vrh na pod\u00e1n\u00ed \u017ealoby, podobn\u011b jako tomu bylo v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b chilsk\u00e9ho dikt\u00e1tora Augusta Pinocheta. K\u00a0tomu ale zat\u00edm nedo\u0161lo. Skute\u010dn\u00fd trest dnes hroz\u00ed b\u00fdval\u00e9mu analytikovi zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb Bradley Manningovi, jen\u017e p\u0159edal zpr\u00e1vy o americk\u00fdch zlo\u010dinech serveru Wikileaks a kter\u00fd je u\u017e skoro t\u0159i roky na samotce. S\u00e1m denn\u011b p\u0159ich\u00e1zel do styku se zpr\u00e1vami o vojenk\u00fdch akc\u00edch a byl zd\u011b\u0161en z\u00a0jejich obsahu \u2013 nap\u0159\u00edklad z\u00a0proslul\u00e9ho videa, kde se voj\u00e1ci v\u00a0helikopt\u00e9\u0159e bav\u00ed t\u00edm, jak st\u0159\u00edlej\u00ed neozbrojen\u00e9 Ir\u00e1\u010dany. Takov\u00fdch informac\u00ed existovaly stovky tis\u00edc str\u00e1nek a popisovaly mu\u010den\u00ed i zab\u00edjen\u00ed civilist\u016f, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011bla arm\u00e1da Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f nebo priv\u00e1tn\u00ed akt\u00e9\u0159i, kter\u00e9 si naj\u00edmala.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Manning\u016fv soud proto nen\u00ed jen st\u00edh\u00e1n\u00edm nezn\u00e1me\u00e9ho voj\u00e1ka, kter\u00fd se odv\u00e1\u017eil informovat sv\u011bt o zv\u011brstvech a zab\u00edjen\u00ed, ale tak\u00e9 sign\u00e1l pro v\u0161echny, aby se b\u00e1li odhalovat zlo\u010diny t\u011bch, kdo budou u moci. Obrana spole\u010dnosti proto mus\u00ed naru\u0161it d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ry, kter\u00e9 mezi n\u00e1mi mocn\u00ed r\u00fdsuj\u00ed. Mu\u00ed h\u00e1jit pr\u00e1vo na otev\u0159en\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed\u00a0a formulaci takov\u00fdch po\u017eadavk\u016f, kter\u00e9 n\u00e1s \u017eivota ve strachu zbav\u00ed. Mnoz\u00ed to dnes \u0159\u00edkaj\u00ed jasn\u011b: V\u00e1lka proti Manningovi je v\u00e1lkou proti v\u0161em.<\/div>\n<div><\/div>\n<div><em>Zdroj: A2 6\/013, autor: Jaroslav Fiala\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Br\u00e1ny pekla se otev\u0159ely Kanadsk\u00e1 novin\u00e1\u0159ka Naomi Kleinov\u00e1 popisuje v\u00a0knize \u0160okov\u00e1 doktr\u00edna, Vzestup kalamitn\u00edho kapitalismu (2007, \u010desky 2010), kterak ministr obrany Donald Rumsfeld t\u011bsn\u011b p\u0159ed atent\u00e1ty z\u00a011.z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ednesl n\u00e1vrh na rozs\u00e1hl\u00e9 privatizace v\u00a0arm\u00e1d\u011b. Ne\u0161lo o&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/750"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=750"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/750\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=750"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=750"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=750"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}