Politick\u00e1 nezbytnost diktuje, \u017ee b\u00fdval\u00fd jugosl\u00e1vsk\u00fd v\u016fdce bude shled\u00e1n vinn\u00fdm – i kdy\u017e d\u016fkazy neexistuj\u00ed.<\/p>\n
U\u017e dva roky uplynuly od zah\u00e1jen\u00ed procesu se Slobodanem Milo\u0161evi\u010dem v Haagu. Hlavn\u00ed \u017ealobkyn\u011b Carla del Ponte tenkr\u00e1t triumf\u00e1ln\u011b obvinila Milo\u0161evi\u010de z 66 v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f a zlo\u010din\u016f proti lidskosti v\u010detn\u011b genocidy. CNN byla mezi t\u011bmi, kte\u0159\u00ed to naz\u00fdvali „nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm soudem od Norimberku“, d\u00e1le \u017ealobou za “ zlo\u010diny st\u0159edov\u011bk\u00e9ho divo\u0161stv\u00ed“ , kter\u00e9 byly sp\u00e1chan\u00e9 „\u0159ezn\u00edkem z B\u011blehradu“.<\/p>\n
Ale od t\u011bch \u00fato\u010dn\u00fdch dn\u016f se v\u011bci za\u010daly vyv\u00edjet pro hlavn\u00ed \u017ealobkyni velmi nep\u0159\u00edzniv\u011b. Obvin\u011bn\u00ed v p\u0159\u00edpadu Kosova byla o\u010dek\u00e1v\u00e1na jako nejsiln\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st kauzy. \u017daloba v\u0161ak selhala nejen v dokazov\u00e1n\u00ed Milo\u0161evi\u010dovy osobn\u00ed odpov\u011bdnosti za zv\u011brstva sp\u00e1chan\u00e1 v zemi, ale samotn\u00e1 existence a rozsah zv\u011brstev vyvol\u00e1vaj\u00ed pochyby.<\/p>\n
\u010cetn\u00ed sv\u011bdci ob\u017ealoby byli usv\u011bd\u010deni ze l\u017e\u00ed – nap\u0159. Bilall Avdiu, kter\u00fd tvrdil, \u017ee vid\u011bl „kolem p\u016fl tuctu zmrza\u010den\u00fdch t\u011bl“ v Ra\u010daku. V\u00fdjev sporn\u00e9ho masakru byl hlavn\u00edm spou\u0161t\u011bc\u00edm mechanismem bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie. Soudn\u00ed dokumentace nakonec potvrdila, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 z t\u011bl nebylo zmrza\u010deno. (V\u0161e nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee mrtv\u00ed byli \u010dlenov\u00e9 UCK padl\u00ed v boji a instalovan\u00ed na m\u00edsto p\u0159es noc Alb\u00e1nci. S\u00e1m tehdej\u0161\u00ed \u0161\u00e9f UCK Hashim Thaci \u0159ekl v rozhovoru, \u017ee u Ra\u010daku byla svedena tuh\u00e1 bitva, p\u0159i kter\u00e9 m\u011bli velk\u00e9 ztr\u00e1ty. Proti neudr\u017eiteln\u00e9 verzi o masakru civilist\u016f sv\u011bd\u010d\u00ed i fakt, \u017ee Srbov\u00e9 p\u0159ed z\u00e1sahem upozornili novin\u00e1\u0159e, aby p\u0159i\u0161li na m\u00edsto z\u00e1sahu proti UCK v Ra\u010daku. Tito novin\u00e1\u0159i se pohybovali cel\u00fd den voln\u011b po vesnici ani\u017e by cokoliv zpozorovali. Ve\u010der pak YU arm\u00e1da za alb\u00e1nsk\u00e9 st\u0159elby z kopc\u016f opustila vesnici. Druh\u00fd den r\u00e1no u\u017e Ameri\u010dan Walker hl\u00e1sil n\u00e1lez t\u011bl le\u017e\u00edc\u00edch v \u0159ad\u011b ve vesnici a hrozn\u00fd masakr. Walker je mu\u017e z velmi zaj\u00edmavou minulost\u00ed v El Salvadoru, ale o tom a\u017e n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b – pozn. mess<\/em>)<\/p>\n Zasv\u011bcenci, kte\u0159\u00ed m\u011bli u soudu Milo\u0161evi\u010de potopit ale u soudu nic takov\u00e9ho neud\u011blali. Rade Markovi\u010d, b\u00fdval\u00fd \u0161\u00e9f jugosl\u00e1vsk\u00e9 tajn\u00e9 bezpe\u010dnosti ukon\u010dil sv\u016fj v\u00fdstup s t\u00edm, \u017ee jeho star\u00fd \u0161\u00e9f byl rok a p\u016fl vystaven „tlaku a mu\u010den\u00ed“ aby podepsal tvrzen\u00ed napsan\u00e9 tribun\u00e1lem. Dal\u0161\u00ed „zasv\u011bcenec“ Ratomir Tanic se nakonec uk\u00e1zal jako mu\u017e placen\u00fd britskou tajnou slu\u017ebou.<\/p>\n Kdy\u017e se p\u0159e\u0161lo k obvin\u011bn\u00edm zahrnuj\u00edc\u00ed v\u00e1lky v Bosn\u011b a Chorvatsku, ob\u017ealob\u011b se za\u010dalo da\u0159it trochu l\u00e9pe. V kauze nejv\u011bt\u0161\u00edho masakru, do kter\u00e9ho m\u011bl b\u00fdt Milo\u0161evi\u010d zapleten – 2000-4000 mrtv\u00fdch „mu\u017e\u016f a chlapc\u016f“ ve Srebrenici, ale nevyprodukoval t\u00fdm Carly del Ponteov\u00e9 nic, co by m\u011blo odm\u00edtnout p\u011bt let star\u00fd verdikt vy\u0161et\u0159ovatel\u016f pov\u011b\u0159en\u00fdch holandskou vl\u00e1dou. Ten konstatuje, \u017ee “ nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz o tom, \u017ee by p\u0159\u00edkaz k zab\u00edjen\u00ed p\u0159i\u0161el od srbsk\u00fdch politick\u00fdch v\u016fdc\u016f z B\u011blehradu“.<\/p>\n K pos\u00edlen\u00ed ochabuj\u00edc\u00ed ob\u017ealoby se v Haagu objevili sv\u011bdci z vysok\u00e9 politiky. Naposled to byl kandid\u00e1t na prezidenta v USA, b\u00fdval\u00fd gener\u00e1l NATO Wesley Clark. (Clark byl osobn\u011b odpov\u011bdn\u00fd za velen\u00ed p\u0159i bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie – pozn. mess<\/em>) Ten povolil znesv\u011bcen\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho procesu a sv\u011bd\u010dil neve\u0159ejn\u011b. Washington si vy\u017e\u00e1dal pr\u00e1vo o vyjmut\u00ed jak\u00e9koliv \u010d\u00e1sti v\u00fdpov\u011bdi, kter\u00e1 by byla „proti z\u00e1jm\u016fm USA“.<\/p>\n Pro ka\u017ed\u00e9ho nestrann\u00e9ho p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edho je t\u011b\u017ek\u00e9 nep\u0159ijmout z\u00e1v\u011br, \u017ee Carla del Ponte pracuje pozp\u00e1tku – vypracuje obvin\u011bn\u00ed a teprve potom sh\u00e1n\u00ed d\u016fkazy. Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee ve sv\u011btle takov\u00e9hoto nepln\u011bn\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00e9ho postupu se ozvala jedin\u00e1 z\u00e1padn\u00ed organizace na ochranu lidsk\u00fdch pr\u00e1v – the British Helsinki Group. Richard Dicker – soudn\u00ed pozorovatel pro sledov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v z organizace Human Rights Watch pouze prohl\u00e1sil, \u017ee je „ochromen“ \u017ealobou a p\u0159\u00edpadem. Cynik m\u016f\u017ee \u0159\u00edci, \u017ee vzhledem k tomu, \u017ee George Soros je mecen\u00e1\u0161em Human Rights Watchs stejn\u011b jako financuje tribun\u00e1l v Haagu, tak ani nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee by Dicker \u0159\u00edkal n\u011bco jin\u00e9ho.<\/p>\n Judith Armatta, americk\u00e1 pr\u00e1vni\u010dka a p\u0159\u00edsed\u00edc\u00ed z\u00a0dal\u0161\u00ed organizace Coalition for International Justice (tak\u00e9 placen\u00e1 Sorosem) jde je\u0161t\u011b d\u00e1l: \u201c a\u017e p\u0159ijdou rozsudky a on zmiz\u00ed v\u00a0cele, nikdo u\u017e ho nebude p\u0159ich\u00e1zet poslouchat, p\u0159estane existovat\u201d. Tyto a podobn\u00e9 n\u00e1zory tla\u010d\u00ed na soud, kter\u00fd chce za ka\u017edou cenu ur\u010dit vinu. Zd\u00e1 se, \u017ee Milo\u0161evi\u010d je pro Armattovou, Dickera a dal\u0161\u00ed stoupence ji\u017e p\u0159edem jednozna\u010dn\u011b vinen.<\/p>\n Na Balk\u00e1n\u011b byly bezesporu b\u011bhem 90.let sp\u00e1ch\u00e1ny stra\u0161n\u00e9 zlo\u010diny a je dob\u0159e, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou za n\u011b odpov\u011bdn\u00ed skl\u00e1daj\u00ed u soudu \u00fa\u010dty. Ale soudn\u00ed tribun\u00e1l v\u00a0Haagu, kter\u00fd vznikl a je financov\u00e1n jako politick\u00fd n\u00e1stroj NATO, kter\u00e9 vedlo p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety protipr\u00e1vn\u00ed v\u00e1lku proti Jugosl\u00e1vii prok\u00e1zal svoj\u00ed zaujatost u\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b naprost\u00e9 neochoty zab\u00fdvat se d\u016fkazy ohledn\u011b viny z\u00e1padn\u00edch v\u016fdc\u016f v\u00e1le\u010dn\u00fdmi zlo\u010diny b\u011bhem bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie.<\/p>\n Tribun\u00e1l m\u00e1 daleko k nestrann\u00e9mu vykonavateli spravedlnosti, jak st\u00e1le v\u011b\u0159\u00ed mnoho lid\u00ed. Soud u\u017e jasn\u011b demonstroval zaujatost ve prosp\u011bch ekonomicky a vojensky nejmocn\u011bj\u0161\u00edch st\u00e1t\u016f. Milo\u0161evi\u010d je na lavici ob\u017ealovan\u00fdch, proto\u017ee vstoupil do cesty t\u011bmto z\u00e1jm\u016fm. Bez ohledu na to, co prob\u00edh\u00e1 u tohoto soudu, politick\u00e1 nutnost diktuje uznat ho vinn\u00fdm. Pokud ne ze v\u0161ech obvin\u011bn\u00ed, pak alespo\u0148 tak, aby z\u016fstal ve v\u011bzen\u00ed na do\u017eivot\u00ed. Potupen\u00ed spravedlnosti, kter\u00e9 prob\u00edh\u00e1 v Haagu posledn\u00ed dva roky poskytuje st\u0159\u00edzlivou lekci pro ty, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b alespo\u0148 trochu doufaj\u00ed v nov\u011b ustanoven\u00fd Mezin\u00e1rodn\u00ed soud OSN.<\/p>\n Spojen\u00e9 st\u00e1ty si ji\u017e zajistily, \u017ee nebudou pat\u0159it pod jeho jurisdikci. \u010clenov\u00e9 Rady bezpe\u010dnosti OSN budou m\u00edt moc zdr\u017eovat, \u010di zastavit jeho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed syst\u00e9m, ve kter\u00e9m by byl z\u00e1kon stejn\u011b aplikovateln\u00fd na v\u0161echny je p\u011bkn\u00e1 p\u0159edstava. Ale ve sv\u011bt\u011b, ve kter\u00e9m jsou n\u011bkter\u00e9 st\u00e1ty jasn\u011b rovn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jin\u00e9, je realizace vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n <\/p>\n Neil Clark je autor, kter\u00fd se zab\u00fdv\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed Evropou a Balk\u00e1nem<\/p>\n