V Haagu v posledn\u00edch t\u00fddnech neust\u00e1le pokra\u010duje Milo\u0161evi\u010dova obhajoba. Sv\u011bdci vypov\u00eddaj\u00ed jeden po druh\u00e9m o skute\u010dnostech, kter\u00e9 vyvracej\u00ed tvrzen\u00ed ob\u017ealoby a d\u00e1le m\u011bn\u00ed proces v \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed fra\u0161ku. Ale tohle v\u0161e je d\u00edky ml\u010den\u00ed m\u00e9di\u00ed (v\u010detn\u011b \u010cTK) pe\u010dliv\u011b skryto p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed a nehroz\u00ed tedy, \u017ee by se n\u011bkdo mohl za\u010d\u00edt podivovat, co se to tam v tom Haagu vlastn\u011b odehr\u00e1v\u00e1. Na populaci se val\u00ed z\u00e1plava balastn\u00edch informac\u00ed a to podstatn\u00e9 z\u016fstane skryto. D\u00edky m\u00e9di\u00edm tak ur\u010dit\u011b v budoucnu op\u011bt nebude probl\u00e9m rozpoutat kdekoliv na sv\u011bt\u011b dal\u0161\u00ed vylhan\u00e9 v\u00e1lky a agrese, p\u0159i kter\u00fdch bude trp\u011bt spousta lid\u00ed.<\/p>\n
Ale vra\u0165me se do Haagu. Dne 14.\u00fanora 2005 sv\u011bd\u010dil v Haagu profesion\u00e1ln\u00ed diplomat Vladislav Jovanovic, kter\u00fd m\u00e1 za sebou v\u00edce ne\u017e 40tiletou zku\u0161enost v diplomatick\u00e9m sboru Jugosl\u00e1vie. V letech 1991 a 1992 byl ministrem zahrani\u010d\u00ed. Sv\u011bdek byl \u00fa\u010dastn\u00edkem m\u00edrov\u00e9 konference o Jugosl\u00e1vii, kter\u00e1 se konala v Haagu v roce 1991. Jovanovic potvrdil, \u017ee N\u011bmecko, Rakousko a Vatik\u00e1n siln\u011b podporovali secesionistick\u00e9 vl\u00e1dy ve Slovinsku a Chorvatsku, a \u017ee zaru\u010dili republik\u00e1m je\u0161t\u011b p\u0159ed ukon\u010den\u00edm jedn\u00e1n\u00ed konference o Jugosl\u00e1vii jejich uzn\u00e1n\u00ed a samostatnost. Podle Jovanovice p\u0159ed\u010dasn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed t\u011bchto republik sabotovalo m\u00edrov\u00fd proces, proto\u017ee kdy\u017e u\u017e m\u011bli co cht\u011bli (Slovinsko a Chorvatsko) pro\u010d by d\u00e1le z\u016fst\u00e1vali u jednac\u00edho stolu? Vyjednava\u010d Lord Carrington, kter\u00fd m\u011bl pod\u00edl na rozpadu Jugosl\u00e1vie uznal, \u017ee p\u0159ed\u010dasn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed bylo chybou. Jovanovic sv\u011bd\u010dil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 akce n\u011bmeck\u00e9 diplomacie d\u00e1valy Chorvatsku d\u016fvod k provokov\u00e1n\u00ed a zesilov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed v\u00e1lky. Aby uk\u00e1zal destruktivn\u00ed roli N\u011bmecka, tak Jovanovic p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee Genscher po\u017e\u00e1dal o uzn\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti Chorvatska 23.\u010dervna 1991 – dva dny p\u0159edt\u00edm ne\u017e Chorvatsko deklarovalo jeho samostatnost.<\/p>\n
Jovanovi\u010d sv\u011bd\u010dil o chorvatsk\u00fdch poru\u0161en\u00edch zastaven\u00ed palby.<\/p>\n
Jovanovi\u010dovo sv\u011bdectv\u00ed uk\u00e1zalo nesmyslnost obvin\u011bn\u00ed proti Milo\u0161evi\u010dovi. Sv\u011bdek pouk\u00e1zal na skute\u010dnost, \u017ee Srbsko nebylo \u00fa\u010dastn\u00edkem konfliktu ve Slovinsku, Chorvatsku, nebo Bosn\u011b a \u017ee Milo\u0161evi\u010d, kter\u00fd byl pouze prezidentem Srbska ( a nikoli Jugosl\u00e1vie) nem\u011bl kontrolu nad nik\u00fdm v t\u011bchto v\u00e1lk\u00e1ch.<\/p>\n
Jovanovic, kter\u00fd byl v t\u011bch dob\u00e1ch diplomatem sv\u011bd\u010dil, \u017ee Milo\u0161evi\u010d podpo\u0159il v\u0161echny m\u00edrov\u00e9 pl\u00e1ny (Vance, Vance-Owen, Owen-Stoltenberg, ak\u010dn\u00ed pl\u00e1n EU i dohodu v Daytonu o Bosn\u011b).<\/p>\n
Skute\u010dnost, \u017ee Slobodan Milo\u0161evi\u010d a srbsk\u00e1 vl\u00e1da podpo\u0159ili v\u0161echny zm\u00edn\u011bn\u00e9 pl\u00e1ny vylu\u010duje mo\u017enost „velk\u00e9ho Srbska“ a tot\u00e1ln\u011b vyvrac\u00ed tezi ob\u017ealoby, \u017ee Milo\u0161evi\u010d cht\u011bl vytvo\u0159it „velk\u00e9 Srbsko.“<\/p>\n
Jovanovi\u010d p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee Federativn\u00ed republika Jugosl\u00e1vie nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fazemn\u00ed n\u00e1roky v \u017e\u00e1dn\u00e9 z b\u00fdval\u00fdch jugosl\u00e1vsk\u00fdch republik. Jugosl\u00e1vie to prohl\u00e1sila, kdy\u017e p\u0159ijala novou \u00fastavu v roce 1992.<\/p>\n
Sv\u011bdek tak\u00e9 vzpomenul na to, jak Vance-Owen\u016fv pl\u00e1n podpo\u0159il za bosensk\u00e9 Srby Radovan Karad\u017ei\u010d. Jovanovic byl tenkr\u00e1t vysl\u00e1n z dopisem od Milo\u0161evi\u010de, Cosi\u010de a Bulatovi\u010de bosensko-srbsk\u00e9mu parlamentu p\u0159ed Karad\u017ei\u010dovou cestou do At\u00e9n. Dopis nutil bosensko-srbsk\u00fd parlament p\u0159istoupit na pl\u00e1n Vance-Owen. Karad\u017ei\u010d tak\u00e9 vyz\u00fdval parlament k podpo\u0159e pl\u00e1nu, p\u0159edt\u00edm ne\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bl do At\u00e9n s Milo\u0161evi\u010dem pl\u00e1n podepsat.<\/p>\n
Bohu\u017eel, Biljana Plav\u0161i\u010dov\u00e1 pl\u00e1n nepodporovala a obvinila ty, kte\u0159\u00ed ho podporovali ze zrady. Poda\u0159ilo se j\u00ed nakonec p\u0159esv\u011bd\u010dit bosensko-srbsk\u00fd parlament, aby ho zam\u00edtnul. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, kdo je skute\u010dn\u00fdm zr\u00e1dcem.<\/p>\n
Hlavn\u00edmi body Jovanovi\u010dova sv\u011bdectv\u00ed bylo, \u017ee Srbsko nebylo \u00fa\u010dastn\u00edkem konfliktu ve Slovinsku, Chorvatsku a Bosn\u011b. D\u00e1le tak\u00e9 to, \u017ee Srbsko a Milo\u0161evi\u010d osobn\u011b podpo\u0159ili ka\u017edou m\u00edrovou iniciativu a \u017ee v\u0161echny tyto m\u00edrov\u00e9 iniciativy vylu\u010dovaly mo\u017enost „velk\u00e9ho Srbska“.<\/p>\n
Hlavn\u00edm pil\u00ed\u0159em cel\u00e9ho obvin\u011bn\u00ed proti Milo\u0161evi\u010dovi, je existence „spole\u010dn\u00e9ho zlo\u010dinn\u00e9ho pl\u00e1nu (podniku)“. Ob\u017ealoba ho vin\u00ed, \u017ee vedl masivn\u00ed spiknut\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo za c\u00edl vznik „velk\u00e9ho Srbska“. Proto podle konceptu „spole\u010dn\u00e9ho zlo\u010dinn\u00e9ho podniku“ v\u0161echny \u00fadajn\u00e9 zlo\u010diny n\u011bjak souvis\u00ed s v\u00fd\u0161e uveden\u00fdm spiknut\u00edm. Jestli\u017ee je tedy teorie spiknut\u00ed obsa\u017een\u00e1 v obvin\u011bn\u00ed \u0161patn\u00e1, pokud nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1m\u011br vytvo\u0159it „velk\u00e9 Srbsko“, potom se cel\u00e1 ob\u017ealoba zhrout\u00ed. V\u0161echny obvin\u011bn\u00ed spo\u010d\u00edvaj\u00ed na existenci spiknut\u00ed.<\/strong><\/p>\n Obrann\u00e1 strategie Milo\u0161evi\u010de je jasn\u00e1. Milo\u0161evi\u010d zni\u010d\u00ed teorii ob\u017ealoby o spiknut\u00ed. V\u0161echno, co Milo\u0161evi\u010d \u010din\u00ed, sm\u011b\u0159uje k vyvr\u00e1cen\u00ed n\u00e1zoru, \u017ee spiknut\u00ed, nebo „spole\u010dn\u00fd zlo\u010dinn\u00fd podnik“ v\u016fbec existoval. Je to velmi jednoduch\u00e9, pokud nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 spiknut\u00ed, pak Milo\u0161evi\u010d i cel\u00e9 srbsk\u00e9 veden\u00ed jsou nevinni.<\/p>\n Zd\u00e1 se, \u017ee soudci zat\u00edm nejsou schopni, nebo ochotni pochopit tuto jednoduchou Milo\u0161evi\u010dovu obranu. Soudce Bonomy \u0159ekl: „je jedno, kdo v\u00e1lku za\u010dal“ a soudci Robinsonovi zase p\u0159ipadaly zbyte\u010dn\u00e9 Milo\u0161evi\u010dovy ot\u00e1zky na Jovanovice ohledn\u011b vyjasn\u011bn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed a skute\u010dnosti, \u017ee Chorvatsko a Slovinsko sv\u00fdm neleg\u00e1ln\u00edm odtr\u017een\u00edm a \u00fatoky na JLA (arm\u00e1da Jugosl\u00e1vie) odstartovalo v\u00e1le\u010dn\u00fd konflikt.<\/p>\n Tak\u017ee je to jedno, ale ve skute\u010dnosti je to pr\u00e1v\u011b v\u011bc, kter\u00e1 jedno nen\u00ed! Pokud Srbov\u00e9 nezah\u00e1jili tuto v\u00e1lku, jestli\u017ee v\u00e1lky za\u010daly kv\u016fli agresi druh\u00e9 strany, potom je teze o masivn\u00edm srbsk\u00e9m spiknut\u00ed v\u00e1\u017en\u011b zpochybn\u011bna. Kone\u010dn\u011b, srbsk\u00e9 spiknut\u00ed nemohlo b\u00fdt z\u00e1visl\u00e9 na akc\u00edch prot\u011bj\u0161\u00ed strany.<\/p>\n 15. \u00fanora 2005 Milo\u0161evi\u010d pokl\u00e1dal Jovanovicovi ot\u00e1zky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se v\u00e1lky v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b. Podle ob\u017ealoby se jednalo o „mezin\u00e1rodn\u00ed ozbrojen\u00fd konflikt“ a „\u010d\u00e1ste\u010dnou okupaci“. Podle dlouholet\u00e9ho diplomata Jovanovice, \u0161lo v Bosn\u011b jednozna\u010dn\u011b o ob\u010danskou v\u00e1lku a ne o mezin\u00e1rodn\u00ed ozbrojen\u00fd konflikt.<\/p>\n Sv\u011bdek tak\u00e9 dosv\u011bd\u010dil, \u017ee B\u011blehrad nem\u011bl v Bosn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 voj\u00e1ky po odvol\u00e1n\u00ed jugosl\u00e1vsk\u00e9 lidov\u00e9 arm\u00e1dy v roce 1992.<\/p>\n K potvrzen\u00ed toho \u010detl Milo\u0161evi\u010d zpr\u00e1vu gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka OSN z 30.5.1992. Podle t\u00e9to zpr\u00e1vy JLA st\u00e1hla v\u0161echny voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed nebyli obyvateli Bosny a Hercegoviny. Zpr\u00e1va tak\u00e9 uv\u00e1d\u011bla, \u017ee JLA byla dokonce napad\u00e1na bosensk\u00fdmi Muslimy, kdy\u017e se pokou\u0161ela ustoupit.<\/p>\n Zpr\u00e1va gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka OSN d\u00e1le uv\u00e1d\u011bla, \u017ee voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed bydleli v Bosn\u011b, a kte\u0159\u00ed tak\u00e9 v Bosn\u011b logicky z\u016fstali, nebyli pod kontrolou B\u011blehradu, ale byli pod velen\u00ed gener\u00e1la Mladi\u010de.<\/p>\n Zpr\u00e1va OSN tak\u00e9 poznamen\u00e1vala, \u017ee Chorvatsko, na rozd\u00edl od Srbska m\u011blo v Bosn\u011b vojenskou p\u0159\u00edtomnost. Zpr\u00e1va tak zpochyb\u0148uje tvrzen\u00ed Z\u00e1h\u0159ebu, \u017ee ne\u0159\u00eddil p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky ozbrojen\u00fdch sil, kte\u0159\u00ed \u0161li do Bosny.<\/p>\n Jovanovic \u0159ekl, \u017ee se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee zpr\u00e1va bude diskutov\u00e1na Radou bezpe\u010dnosti OSN je\u0161t\u011b p\u0159ed uvalen\u00edm sankc\u00ed na Jugosl\u00e1vii. Bohu\u017eel, zpr\u00e1va byla zdr\u017eena a p\u0159e\u010dtena a\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den ulo\u017een\u00ed sankc\u00ed.<\/p>\n Soud u\u017e d\u0159\u00edve sly\u0161el d\u016fkaz, \u017ee zpr\u00e1va gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka OSN byla zadr\u017eov\u00e1na rakousk\u00fdm diplomatem Peterem Hohenfellnerem, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b p\u0159edsedaj\u00edc\u00edm Rady. Zpr\u00e1vu gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka obdr\u017eel Raku\u0161an v\u010das, ale \u00famysln\u011b nerozdal je zasedaj\u00edc\u00edm a\u017e do doby, kdy uvalili sankce na Jugosl\u00e1vii.<\/strong><\/p>\n Jovanovic popsal Rakousko jako kl\u00ed\u010dov\u00e9ho spojence chorvatsk\u00fdch a slovinsk\u00fdch secesionist\u016f b\u011bhem jeho sv\u011bdectv\u00ed. Z\u0159ejm\u00fd z\u00e1v\u011br je, \u017ee Rakousko prost\u0159ednictv\u00edm pana Hohenfellnera odep\u0159elo Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN z\u00e1sadn\u00ed informaci , aby chr\u00e1nilo Chorvatsko a zv\u00fd\u0161ilo tlak na to, co zbylo z Jugosl\u00e1vie.<\/strong><\/p>\n Pro jeho v\u00fdhodn\u00e9 postaven\u00ed v diplomatick\u00e9m sboru Jugosl\u00e1vie byl Jovanovic tak\u00e9 schopn\u00fd sv\u011bd\u010dit o americk\u00e9 politice v\u016f\u010di Jugosl\u00e1vii.<\/p>\n Jovanovic uvedl, \u017ee kdy\u017e se americk\u00fd diplomat Warren Zimmerman stal v zemi velvyslancem, tak sd\u011blil feder\u00e1ln\u00edm a republikov\u00fdm \u010dinitel\u016fm, \u017ee jejich zem\u011b u\u017e nen\u00ed ve strategick\u00e9m z\u00e1jmu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Jovanovic citoval tak\u00e9 dal\u0161\u00edho americk\u00e9ho diplomata Jamese Bakera, jak \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jednostrann\u00fd odchod Slovinska a Chorvatska by zp\u016fsobil spou\u0161\u0165, kter\u00e1 by v Jugosl\u00e1vii vyvolala v\u00e1lku. Sv\u011bdek charakterizoval americkou politiku v\u016f\u010di Jugosl\u00e1vii v roce 1991 jako pokryteckou. Na jedn\u00e9 stran\u011b toti\u017e USA tvrdily, \u017ee neuznaj\u00ed republiky, kter\u00e9 vystoup\u00ed z Jugosl\u00e1vie jednostrann\u011b. Na druhou stranu ov\u0161em USA tvrdily, \u017ee Jugosl\u00e1vie nem\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt arm\u00e1du, aby tomuto jednostrann\u00e9mu vystoupen\u00ed, kter\u00e9 bylo v rozporu s jugosl\u00e1vskou \u00fastavou p\u0159ede\u0161la. Zpr\u00e1va CIA, kterou m\u011bli Ameri\u010dan\u00e9 k dispozici, „p\u0159edv\u00eddala“ krvav\u00fd rozpad Jugosl\u00e1vie. Spojen\u00e9 st\u00e1ty blokovaly hospod\u00e1\u0159skou spolupr\u00e1ci s Jugosl\u00e1vi\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 p\u011bstovaly ekonomickou spolupr\u00e1ci p\u0159\u00edmo s jednotliv\u00fdmi republikami. Nakonec USA vymazaly Jugosl\u00e1vii ze seznamu nejprot\u011b\u017eovan\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1rod\u016f. USA v podstat\u011b podporovaly jugosl\u00e1vskou r\u00e9toriku, ale z\u00e1rove\u0148 uskute\u010d\u0148ovaly politiku, kter\u00e1 ji podkop\u00e1vala.<\/p>\n Proto\u017ee byl Jovanovic bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edkem Milo\u0161evi\u010de, mohl i sv\u011bd\u010dit i o jeho postoj\u00edch k v\u00e1le\u010dn\u00fdm zlo\u010din\u016fm a etnick\u00fdm \u010distk\u00e1m. Sv\u011bd\u010dil, \u017ee Milo\u0161evi\u010d vydal prohl\u00e1\u0161en\u00ed odsuzuj\u00edc\u00ed krimin\u00e1ln\u00ed \u010diny sp\u00e1chan\u00e9 v\u0161emi t\u0159emi stranami v Bosn\u011b.<\/p>\n Jovanovi\u010d sv\u011bd\u010dil o skute\u010dnosti, \u017ee 50.000 a\u017e 70.000 bosensko-muslimsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f na\u0161lo bezpe\u010dn\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b v Srbsku b\u011bhem bosensk\u00e9 v\u00e1lky. Srbsko podle diplomata poskytlo \u00fato\u010di\u0161t\u011b celkem 700.000 a\u017e 800.000 uprchl\u00edk\u016fm. V\u011bt\u0161ina uprchl\u00edk\u016f byli Srbov\u00e9, ale podle Jovanovice byli mezi uprchl\u00edky i Chorvat\u00e9 a Muslimov\u00e9 a bylo s nimi nakl\u00e1d\u00e1no stejn\u011b jako s etnick\u00fdmi Srby.<\/p>\n Jovanovi\u010d zd\u016fraznil skute\u010dnost, \u017ee Srbsko a Milo\u0161evi\u010d osobn\u011b podpo\u0159il Cutlier\u016fv pl\u00e1n v Bosn\u011b. Pl\u00e1n, kter\u00fd byl podeps\u00e1n v\u0161emi t\u0159emi stranami p\u0159ed vypuknut\u00edm v\u00e1lky, volal po rozd\u011blen\u00ed Bosny na t\u0159i autonomn\u00ed kantony. Bohu\u017eel, bosensk\u00fd Muslim Alija Izetbegovi\u010d hlasoval pro v\u00e1lku a st\u00e1hl sv\u016fj podpis pod t\u00edmto dokumentem (na podn\u011bt americk\u00e9ho diplomata Zimmermana, pozn. mess<\/em>)<\/p>\n Skute\u010dnost, \u017ee Srbov\u00e9 podepsali Cutileir\u016fv pl\u00e1n ukazuje, \u017ee nebyl z\u00e1jem tvo\u0159it \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 Srbsko. Pokud by pl\u00e1n na velk\u00e9 Srbsko existoval, Srbsko by nemohlo Cutlier\u016fv pl\u00e1n podepsat, proto\u017ee Bosna se podle n\u011bho st\u00e1vala nez\u00e1visl\u00fdm st\u00e1tem. Krom\u011b sv\u011bdectv\u00ed o \u010detn\u00fdch m\u00edrov\u00fdch iniciativ\u00e1ch Milo\u0161evi\u010de Jovanovic sv\u011bd\u010dil i o prohl\u00e1\u0161en\u00edch, kter\u00e9 u\u010dinili ostatn\u00ed v\u016fdci v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii.<\/p>\n Jovanovic vzpomenul na projev chorvatsk\u00e9ho prezidenta Tudjmana v Z\u00e1h\u0159ebu 24.kv\u011btna 1992 kde \u0159ekl: „v\u00e1lky by nebylo, kdyby ji Chorvatsko necht\u011blo, ale usoudili jsme , \u017ee skrz v\u00e1lku m\u016f\u017eeme dos\u00e1hnout nez\u00e1vislosti Chorvatska. To je d\u016fvod, pro\u010d jsme vedli politick\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed a z\u00e1rove\u0148 jsme p\u0159ipravovali vojensk\u00e9 jednotky. Pokud bychom to ned\u011blali, nikdy bychom nedos\u00e1hli sv\u00e9ho c\u00edle. To znamen\u00e1, v\u00e1lka mohla b\u00fdt odm\u00edtnuta pouze pokud bychom se vzdali na\u0161eho c\u00edle a t\u00edm byla pouze nez\u00e1vislost na\u0161eho st\u00e1tu“.<\/p>\n Jovanovic tak\u00e9 vzpomenul na Izetbegovi\u010d\u016fv projev k bosensk\u00e9mu parlamentu 7.\u00fanora 1991 (p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem v\u00e1lky) kdy\u017e \u0159\u00edkal: „Ob\u011btoval bych m\u00edr pro vl\u00e1dnut\u00ed v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b\u2026ale neob\u011btoval bych ho pro svrchovanost.“<\/p>\n Skute\u010dnost, \u017ee Izetbegovi\u010d ozn\u00e1mil z\u00e1m\u011bry j\u00edt do v\u00e1lky, je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm ne\u017e v\u00e1lka vypukla, ukazuje kdo nese odpov\u011bdnost za v\u00e1lku. Podobn\u011b Tudjman otev\u0159en\u011b p\u0159ipustil, \u017ee Chorvatsko vyjedn\u00e1valo se zl\u00fdmi \u00famysly, proto\u017ee cht\u011blo v\u00e1lku. To n\u00e1m ukazuje, kdo nese za v\u00e1lku odpov\u011bdnost. Nesmyslnost obvin\u011bn\u00ed Srbska z t\u00e9to v\u00e1lky je o\u010dividn\u00e1.<\/p>\n