{"id":889,"date":"2006-03-08T17:40:55","date_gmt":"2006-03-08T16:40:55","guid":{"rendered":"http:\/\/messin.tode.cz\/?p=889"},"modified":"2006-03-08T17:40:55","modified_gmt":"2006-03-08T16:40:55","slug":"haag-byvaly-clen-chorvatskeho-parlamentu-svedci-o-zacatcich-konfliktu-v-chorvatsku","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/messin.cz\/?p=889","title":{"rendered":"Haag: B\u00fdval\u00fd \u010dlen chorvatsk\u00e9ho parlamentu sv\u011bd\u010d\u00ed o za\u010d\u00e1tc\u00edch konfliktu v Chorvatsku"},"content":{"rendered":"<p>15.\u00fanora 2006 dokon\u010dil sv\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed b\u00fdval\u00fd \u010dlen p\u0159edsednictva SFRY| za \u010cernou Horu profesor Branko Kostic.<\/p>\n<p>Milo\u0161evi\u010d prost\u0159ednictv\u00edm k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9ho v\u00fdslechu sv\u011bdka vyjasnil i \u0159e\u010d, kterou pronesl vBorovo Selu v roce 1991. \u017daloba ho toti\u017e obvi\u0148uje, \u017ee \u0159e\u010d\u00ed vyvolal u m\u00edstn\u00edch lid\u00ed bojov\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed. Kdy\u017e ale bylo Kosticovi umo\u017en\u011bno, aby citoval text projevu, tak se uk\u00e1zalo, \u017ee \u0159e\u010d byla zam\u011b\u0159en\u00e1 na uklidn\u011bn\u00ed chorvatsk\u00e9 a srbsk\u00e9 populace, kterou by m\u011bla chr\u00e1nit JNA.<\/p>\n<p>Kostic tak\u00e9 sv\u011bd\u010dil, \u017ee JNA nezni\u010dila Dubrovn\u00edk. Sv\u011bdek \u0159ekl, \u017ee JNA m\u011bla na\u0159\u00edzeno nest\u0159\u00edlet na star\u00e9 m\u011bsto, a \u017ee tak\u00e9 na star\u00e9 m\u011bsto nest\u0159\u00edlela. D\u00e1le \u0159ekl, \u017ee Chorvatsko inscenovalo \u00fatoky proti star\u00e9mu m\u011bstu a pou\u017e\u00edvalo ho jako palebn\u00e9 postaven\u00ed.<\/p>\n<p>Po Kosticov\u011b odchodu zaujal sv\u011bdeck\u00e9 m\u00edsto profesor Marko Atlagic. Ten byl v letech 1990-1992 poslancem chorvatsk\u00e9ho parlamentu (&#8222;\u201eCroatian Sabor&#8220;\u201c), kde zastupoval oblast Benkovac.<\/p>\n<p>Profesor sv\u011bd\u010dil, \u017ee Milo\u0161evi\u010d ne\u0159\u00eddil \u017e\u00e1dn\u00e9 zlo\u010dinn\u00e9 spol\u010den\u00ed\/spiknut\u00ed proti Chorvatsku. Podle Atlagice to byl naopak Tudjman, kter\u00fd m\u011bl pl\u00e1n zni\u010dit Jugosl\u00e1vii, vyhnat srbsk\u00e9 obyvatelstvo, a podmanit si \u010d\u00e1st Bosny, Srbska a \u010cern\u00e9 Hory.<\/p>\n<p>Aby sv\u00e9 tvrzen\u00ed o Tudjmanov\u011b pl\u00e1nu prok\u00e1zal, citoval profesor z programu p\u0159ijat\u00e9ho na prvn\u00edm sjezdu Tudjmanovy politick\u00e9 strany HDZ. Stranick\u00e1 politika obhajovala st\u00e1t Velk\u00e9 Chorvatsko a n\u00e1vrat k hranic\u00edm st\u00e1tu Nez\u00e1visl\u00e9 Chorvatsko (NDH), kter\u00fd existoval b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Tento st\u00e1t byl \u0159\u00edzen pro-fa\u0161istick\u00fdmi nacisty, kte\u0159\u00ed se naz\u00fdvaliUsta\u0161ovci.<\/p>\n<p>Atlagic sv\u011bd\u010dil, \u017ee Tudjman sv\u00e9ho \u010dasu obhajoval ideologii \u201eVelk\u00e9ho Chorvatska\u201c . Sv\u011bdek \u010detl z knihy, kterou Tudjman napsal v roce 1964. V t\u00e9hle knize Tudjmanobhajoval zni\u010den\u00ed Jugosl\u00e1vie a n\u00e1vrat hranic b\u00fdval\u00e9ho st\u00e1tu NDH. Kv\u016fli t\u00e9to knize se dostal Tudjman dokonce do v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n<p>Podle sv\u011bdka se fa\u0161istick\u00e9 provokace v Chorvatsku odehr\u00e1valy u\u017e p\u0159ed rokem 1989. P\u0159ipomn\u011bl ud\u00e1losti, kdy se opil\u00e9 gangy Chorvat\u016f toulaly ulicemi, vyk\u0159ikovaly jm\u00e9na AnteStarevice a Ante Pavelice a \u0159\u00edkaly, \u017ee \u201eSrbov\u00e9 by viseli na vrb\u00e1ch\u201c pokud by Chorvatsko dostalo samostatnost. Chorvatsk\u00e9 org\u00e1ny\/\u00fa\u0159ady nev\u011bnovaly podle sv\u011bdka na tyto ud\u00e1losti nijak nereagovaly.<\/p>\n<p>Ante Starevic je zn\u00e1m\u00e1 chorvatsk\u00e1 osoba, kter\u00e1 oponovala Jugosl\u00e1vii. V roce 1870 psal, \u017ee Srbov\u00e9 jsou\u201codporn\u00fd pot\u011br, hnusn\u00ed otroci, lid\u00e9 vhodn\u00ed jen pro sekyru\u201c.<\/p>\n<p>Ante Starevic zalo\u017eil v roce 1861 politickou stranu HSP. Tato strana vytvo\u0159ila ozbrojenou teroristickou frakci, ze kter\u00e9 pozd\u011bji vznikli Usta\u0161ovci. Tito lid\u00e9 se k moci dostali v roce 1941, kdy\u017e N\u011bmci zabrali Jugosl\u00e1vii, a zalo\u017eili st\u00e1t Nez\u00e1visl\u00e9 Chorvatsko (NDH).<\/p>\n<p>Nehled\u011b na jeho fa\u0161istickou ideologii je Starcevic v Chorvatsku \u0161iroce uzn\u00e1van\u00fd. Chorvat\u00e9 ho ozna\u010duj\u00ed jako \u201eotce chorvatsk\u00e9ho n\u00e1roda\u201c a chorvatsk\u00e1 vl\u00e1da dodnes tiskne jeho podobiznu na bankovky m\u011bny Kuna.<\/p>\n<p>Ante Paveli\u010d byl v\u016fdce, nebo poglavnik usta\u0161ovsk\u00e9ho st\u00e1tu NDH b\u011bhem 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.Paveli\u010d je vid\u011bt na <a href=\"http:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/en\/a\/ab\/Hitler29.jpg\">tomto<\/a> obr\u00e1zku p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s Adolfem Hitlerem.<\/p>\n<p>Profesor Atlagic sv\u011bd\u010dil, \u017ee konce 80t\u00fdch a za\u010d\u00e1tkem 90t\u00fdch let neud\u011blala chorvatsk\u00e1 policie nic, aby zastavila fa\u0161istick\u00e9 provokace. Sv\u011bdek \u0159ekl, \u017ee chorvatsk\u00e9 org\u00e1ny se dokonce zapojily.<\/p>\n<p>Atlagic sv\u011bd\u010dil, \u017ee pam\u00e1tn\u00edk ob\u011bt\u00ed fa\u0161ismu v Z\u00e1h\u0159ebu byl zni\u010den a nahrazen pomn\u00edkem Mile Budaka. Budak byl usta\u0161ovsk\u00fd ministr vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00fd navrhl takzvan\u00fd \u201ez\u00e1kon o ochranu \u00e1rijsk\u00e9 kultury a chorvatsk\u00e9ho lidu\u201c kter\u00fd zak\u00e1zal \u017did\u016fm b\u00fdt ve ve\u0159ejn\u00fdch funkc\u00edch v Chorvatsku.<\/p>\n<p>22.\u010dervence 1941 Budak pronesl projev, kter\u00fd definoval usta\u0161ovskou strategii. Doslova \u0159ekl: \u201ejednu \u010d\u00e1st Srb\u016f mus\u00edme zab\u00edt, druhou t\u0159etinu transportovat, a zbytek p\u0159ijme katolickou v\u00edru\u2026 Na\u0161e nov\u00e9 Chorvatsko se do deseti let stane katolick\u00fdm.\u201c<\/p>\n<p>Sv\u011bdek vzpom\u00ednal, jak jednou Chorvatsko zak\u00e1zalo Srb\u016fm polo\u017eit pam\u011btn\u00ed v\u011bnce v prostoru b\u00fdval\u00e9ho koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Jasenovac.<\/p>\n<p>Krom\u011b ni\u010den\u00ed a odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed protifa\u0161istick\u00fdch pam\u00e1tn\u00edk\u016f Atlagic p\u0159ipomn\u011bl n\u011bkter\u00e9 hr\u016fzn\u00e9 v\u00fdroky Franjo Tudjmana.<\/p>\n<p>Kdy\u017e se Tudjman v roce 1989 \u00fa\u010dastnil konference n\u011bmeck\u00e9ho diplomatick\u00e9ho sboru, tak prohl\u00e1sil, \u017ee Krajina by se \u201ezbarvila krv\u00ed\u201c, jakmile by se stal prezidentem.<\/p>\n<p>Sv\u011bdek tak\u00e9 l\u00ed\u010dil neslavn\u00e9 Tudjmanovo prohl\u00e1\u0161en\u00ed, kdy \u0159ekl: \u201ed\u011bkuji Bohu, \u017ee moje man\u017eelka nen\u00ed Srbka, nebo \u017didovka\u201c.<\/p>\n<p>Profesor Atlagic prezentoval u soudu text prohl\u00e1\u0161en\u00ed z roku 1997, kde Tudjman v chorvatsk\u00e9m parlamentu (Croatian Sabor) \u0159\u00edkal, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00edm jeho prezidentsk\u00fdm \u00fasp\u011bchem bylo etnick\u00e9 vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed Srb\u016f. Sv\u011bdek toto prohl\u00e1\u0161en\u00ed dal do souvislosti s d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm Tudjmanov\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm z roku 1990, kdy \u0159ekl, \u017ee 250.000 Srb\u016f by m\u011blo opustit Chorvatsko.<\/p>\n<p>Krom\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch prohl\u00e1\u0161en\u00ed chorvatsk\u00e9ho veden\u00ed byli Srbov\u00e9 vy\u010di\u0161t\u011bni z chorvatsk\u00fdch \u0161kol a policie. Chorvatsko \u0161lo dokonce tak daleko, \u017ee srbochorvatsk\u00fd jazyk p\u0159ejmenovalo na chorvat\u0161tinu.<\/p>\n<p>\u017d\u00e1dn\u00e1 fa\u0161istick\u00e1 vl\u00e1da by nebyla kompletn\u00ed bez n\u00e1sil\u00ed proti \u201ene\u017e\u00e1douc\u00edm\u201c men\u0161in\u00e1m, aTudjmanova vl\u00e1da nebyla \u017e\u00e1dnou v\u00fdjimkou.<\/p>\n<p>Profesor Atlagic \u0159ekl, \u017ee mezi roky 1990 a 1992 Tudjmanova vl\u00e1da vyp\u00e1lila p\u0159es 4.000 srbsk\u00fdch domov\u016f v z\u00e1padn\u00ed Slav\u00f3nii.<\/p>\n<p>V b\u0159eznu 1991 se b\u011bsn\u00edc\u00ed chorvat\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9 prohnali m\u011bstem Zadar a b\u011bhem pouh\u00e9 jedn\u00e9 noci zni\u010dili 350 srbsk\u00fdch obchod\u016f a dom\u016f.<\/p>\n<p>Sv\u011bdek tak\u00e9 sv\u011bd\u010dil, \u017ee chorvat\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9 zni\u010dili v\u00edce ne\u017e 160 srbsk\u00fdch pravoslavn\u00fdch kostel\u016f.<\/p>\n<p>Dokonce i chorvat\u0161t\u00ed politici naz\u00fdvan\u00ed jako \u201eum\u00edrn\u011bn\u00ed\u201c u\u010dinili n\u011bkter\u00e1 pobu\u0159uj\u00edc\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Atlagic sv\u011bd\u010dil, \u017ee 2.b\u0159ezna 1992 Stjepan Mesi\u010d \u0159ekl na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vGospi\u010di: \u201ejestli bude m\u00edt Chorvatsko vlastn\u00ed st\u00e1t, tak se tam Srbov\u00e9 vejdou pod jedin\u00fd de\u0161tn\u00edk.\u201c Stjepan Mesi\u010d je p\u0159itom sou\u010dasn\u00fdm chorvatsk\u00fdm prezidentem a sv\u011bd\u010dil d\u0159\u00edve v procesu jako sv\u011bdek ob\u017ealoby. Mesi\u010d si tak\u00e9 u\u017e v minulosti (v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech) odpykal men\u0161\u00ed trest ve v\u011bzen\u00ed za kriminalitu.<\/p>\n<p>V\u0161echny tyto d\u016fkazy ukazuj\u00ed, \u017ee krajin\u0161t\u00ed Srbov\u00e9 byli p\u0159inuceni j\u00edt do v\u00e1lky, aby se ubr\u00e1nili fa\u0161istick\u00e9mu chorvatsk\u00e9mu st\u00e1tu, kter\u00fd se nijak netajil s pl\u00e1ny na jejich vyhlazen\u00ed. Tyto skute\u010dnosti \u00fapln\u011b m\u011bn\u00ed a jsou v rozporu s tvrzen\u00edm ob\u017ealoby, \u017ee za v\u00e1lku byl odpov\u011bdn\u00fd Milo\u0161evi\u010d.<\/p>\n<p>Soudci i ob\u017ealoba u\u010dinili b\u011bhem sv\u011bdectv\u00ed profesora Atlagice \u010dast\u00e9 z\u00e1sahy a p\u0159eru\u0161en\u00ed, aby Milo\u0161evi\u010de donutili dostat se ot\u00e1zkami k podrobnostem o jednotliv\u00fdch incidentech v obvin\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>Jenom\u017ee zam\u011b\u0159en\u00ed pozornosti na jednotliv\u00e9 podrobnostmi incident\u016f by bylo proMilo\u0161evi\u010de tou nejhloup\u011bj\u0161\u00ed strategi\u00ed, jakou by mohl p\u0159ijmout. Jedinou v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 ho m\u00e1 spojovat s chorvatsk\u00fdm a bosensk\u00fdm obvin\u011bn\u00edm, je tvrzen\u00ed ob\u017ealoby, \u017ee vedl obrovsk\u00e9 spiknut\u00ed, ale toto nechala ob\u017ealoba odej\u00edt do neur\u010dit\u00e9ho stavu. Ob\u017ealoba m\u011bla ve zvyku \u0159\u00edkat, \u017ee c\u00edlem spiknut\u00ed bylo vytvo\u0159en\u00ed \u201eVelk\u00e9ho Srbska\u201c, ale tuto tezi opustila a nenahradila ji ni\u010d\u00edm jin\u00fdm.<\/p>\n<p>Uk\u00e1z\u00e1n\u00edm, \u017ee vypuknut\u00ed v\u00e1lky bylo v\u00fdsledkem n\u00e1siln\u00fdch muslimsk\u00fdch a chorvatsk\u00fdch provokac\u00ed, a t\u00edm, \u017ee uk\u00e1zal, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 srbsk\u00e9 spiknut\u00ed neexistovalo, Milo\u0161evi\u010d \u00fapln\u011b zru\u0161il tvrzen\u00ed p\u0159edlo\u017een\u00e9 ob\u017ealobou, a tud\u00ed\u017e u\u010dinil specifick\u00e1 obvin\u011bn\u00ed bezv\u00fdznamn\u00e1\/nepodstatn\u00e1.<\/p>\n<p>Milo\u0161evi\u010d ur\u010dit\u011b zam\u011b\u0159\u00ed svou pozornost na n\u011bkter\u00e9 specifick\u00e9 incidenty za \u00fa\u010delem obrany srbsk\u00fdch lid\u00ed a zji\u0161t\u011bn\u00ed pravdy o jist\u00fdch ud\u00e1lostech, ale nemus\u00ed to d\u011blat za \u00fa\u010delem prok\u00e1zat vlastn\u00ed nevinnost, proto\u017ee mezi n\u00edm a t\u011bmito zlo\u010diny nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 spojen\u00ed.<\/p>\n<h1><span style=\"font-size: small;\">Messin, 8.3. 2006 <\/span><a href=\"http:\/\/www.slobodan-milosevic.org\/news\/smorg021506.htm\"><span style=\"font-size: small;\">ZDROJ<\/span><\/a><\/h1>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>15.\u00fanora 2006 dokon\u010dil sv\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed b\u00fdval\u00fd \u010dlen p\u0159edsednictva SFRY| za \u010cernou Horu profesor Branko Kostic. Milo\u0161evi\u010d prost\u0159ednictv\u00edm k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9ho v\u00fdslechu sv\u011bdka vyjasnil i \u0159e\u010d, kterou pronesl vBorovo Selu v roce 1991. \u017daloba ho toti\u017e obvi\u0148uje, \u017ee&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[13],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/889"}],"collection":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=889"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/889\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=889"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=889"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/messin.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=889"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}