V\u0161ichni u\u017e to v\u00edte. B\u00fdval\u00fd jugosl\u00e1vsk\u00fd prezident Slobodan Milo\u0161evi\u010d je mrtv\u00fd. Jeho t\u011blo bylo nalezeno 11.3. 2006 v cele haagsk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed Scheveningen.<\/p>\n
Ponech\u00e1m nyn\u00ed stranou dosud pln\u011b nevyjasn\u011bn\u00e9 okolnosti jeho smrti. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m v\u0161ak, \u017ee nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou bude infarkt. Ot\u00e1zkou z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edtomnost n\u011bkter\u00fdch ciz\u00edch l\u00e1tek v krvi, kter\u00e9 mohly \u010dinnost Milo\u0161evi\u010dova oslaben\u00e9ho srdce ovlivnit. Nechci se p\u0159edem pou\u0161t\u011bt do \u017e\u00e1dn\u00fdch spekulac\u00ed. \u010cek\u00e1m na dal\u0161\u00ed informace, kter\u00e9 ur\u010dit\u011b p\u0159ijdou. Trouf\u00e1m si v\u0161ak tvrdit, \u017ee nejm\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00e1 je sebevra\u017eda.<\/p>\n
Je\u0161t\u011b v p\u00e1tek Milo\u0161evi\u010d telefonicky hovo\u0159il s p\u0159edstavitelem Socialistick\u00e9 strany SrbskaMiloradem Vucelicem a \u0159ekl mu \u201enem\u011bj obavy. Nezni\u010d\u00ed m\u011b a nezlom\u00ed m\u011b. J\u00e1 je v\u0161echny poraz\u00edm<\/em>\u201c. Vucelic v\u0161ak tak\u00e9 \u0159ekl, \u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee je Milo\u0161evi\u010d velmi nemocn\u00fd.<\/p>\n B\u011bhem dne\u0161ka tak\u00e9 rusk\u00fd ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Lavrov potvrdil, \u017ee na rusk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed skute\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el Milo\u0161evi\u010d\u016fv dopis, kter\u00fd napsal den p\u0159ed svou smrt\u00ed. V dopise si st\u011b\u017eoval na \u0161patn\u00fd zp\u016fsob l\u00e9\u010dby a \u017e\u00e1dal Lavrova o pomoc. Lavrov d\u00e1le uvedl, \u017ee Rusko m\u00e1 pr\u00e1vo na ned\u016fv\u011bru k vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed smrti Milo\u0161evi\u010de, kterou prov\u00e1d\u00ed haagsk\u00fd tribun\u00e1l. Reagoval tak na ned\u016fv\u011bru, kterou ICTY vyj\u00e1d\u0159il Rusku t\u00edm, \u017ee nepustil do Moskvy Milo\u0161evi\u010de na l\u00e9\u010den\u00ed, i kdy\u017e se Rusko zaru\u010dilo, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n Smrt Slobodana Milo\u0161evi\u010de p\u0159irozen\u011b vyvolala velmi silnou medi\u00e1ln\u00ed odezvu. Na obrazovce zpravodajsk\u00e9ho kan\u00e1lu \u010cT se v sobotu pom\u011brn\u011b rychle objevuje jej\u00ed zam\u011bstnanec Maty\u00e1\u0161 Zrno. S nap\u011bt\u00edm o\u010dek\u00e1v\u00e1m Zrnovo hodnocen\u00ed dosavadn\u00edho pr\u016fb\u011bhu procesu a hlavn\u011b odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku redaktora, pro\u010d se proces t\u00e1hne tak dlouho. O\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee se zm\u00edn\u00ed o probl\u00e9mech tribun\u00e1lu cokoliv dok\u00e1zat, nebo alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 skute\u010dn\u00e1 fakta. Sly\u0161\u00edm ale pouze v\u00fdroky typu:<\/p>\n \u201eMilo\u0161evi\u010d prodlu\u017eoval soud dlouh\u00fdmi monology a politick\u00fdmi projevy\u201c, \u201evysl\u00fdchal (chud\u00e1ky) sv\u011bdky cel\u00e9 hodiny a dny\u201c, \u201esoudci ho dokonce n\u011bkdy (!) museli p\u0159eru\u0161it\u201c, \u201eMilo\u0161evi\u010d prodlu\u017eoval proces zdravotn\u00edmi p\u0159est\u00e1vkami\u201c<\/p>\n Vid\u00edm, \u017ee ze Zrna \u017e\u00e1dn\u00e1 faktick\u00e1 skute\u010dnost prost\u011b nevypadne. Pozd\u011bji se na stejn\u00e9m kan\u00e1le objevuje vedle Zrna i b\u00fdval\u00fd zpravodaj OSN pro b\u00fdvalou Jugosl\u00e1vii Ji\u0159\u00ed Dienstbier. Ten u\u017e na rozd\u00edl od Zrna odpov\u00ed redaktorovi na ot\u00e1zku, pro\u010d se proces t\u00e1hne tak dlouho pravdou:<\/p>\n \u201eProces trval tak dlouho proto\u017ee se \u017ealobc\u016fm st\u00e1le neda\u0159ilo Milo\u0161evi\u010dovi prok\u00e1zat vinu.\u201c<\/p>\n D\u00e1le se Ji\u0159\u00ed Dientsbier zmi\u0148uje o dal\u0161\u00edch v\u011bcech, kter\u00e9 jsou pro Zrna zjevn\u011b tabu. Mluv\u00ed o tom, \u017ee p\u0159ed soudem m\u011bli stanout tak\u00e9 Hasim Thaci, Agim Ceku, Tudjman a Izetbegovi\u010d. Zrno s podivn\u00fdm v\u00fdrazem sleduje Dienstbiera a ml\u010d\u00ed\u2026Netrouf\u00e1m si \u0159\u00edci, se mu t\u00e9 chv\u00edli hon\u00ed hlavou.<\/p>\n Zrno na \u010cT byl ale jen slab\u00fdm odvarem toho, co dnes n\u00e1sledovalo v ti\u0161t\u011bn\u00fdch m\u00e9di\u00edch. Jednozna\u010dn\u011b nejhor\u0161\u00edm vrcholem propagandy byla nej\u010dten\u011bj\u0161\u00ed MF Dnes.<\/p>\n Nap\u0159\u00edklad koment\u00e1\u0159 od Teodora Marjanovi\u010de (redaktor MF Dnes) s n\u00e1zvem \u201eStr\u016fjce balk\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lek zem\u0159el, ani\u017e byl potrest\u00e1n<\/em>\u201c. Podle Marjanovi\u010de Milo\u0161evi\u010d \u201ezem\u0159el daleko od zem\u00ed, kter\u00e9 zt\u00fdral a zni\u010dil<\/em>\u201c. V koment\u00e1\u0159i nejsou v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 fakta, nicm\u00e9n\u011b autor nev\u00e1h\u00e1 Milo\u0161evi\u010de op\u011bt srovnat p\u0159\u00edmo s Adolfem Hitlerem \u201epat\u0159\u00ed do stejn\u00e9 kategorie jako Adolf Hitler<\/em>\u201c. Marjanovi\u010d se domn\u00edv\u00e1, \u017ee Milo\u0161evi\u010d rozdm\u00fdchal na Balk\u00e1n\u011b nacionalistickou z\u00e1\u0161\u0165. Nehled\u011b na pr\u016fb\u011bh procesu i skute\u010dnost Marjanovi\u010d klidn\u011b nap\u00ed\u0161e, \u017ee \u201eMilo\u0161evi\u010dovi hrdlo\u0159ezov\u00e9 prov\u00e1d\u011bli svoje d\u00edlo zk\u00e1zy\u201c<\/em>.<\/p>\n Vrcholem propagandy je ov\u0161em \u010dl\u00e1nek \u201eRozpad Jugosl\u00e1vie: deset let boj\u016f<\/em>\u201c , kter\u00fd napsal v dne\u0161n\u00edm MF Dnes Stanislav Drahn\u00fd. Krom\u011b toho, \u017ee autor a vedouc\u00ed zahrani\u010dn\u00ed redakce listu nev\u00e1h\u00e1 nazvat Milo\u0161evi\u010de bulv\u00e1rn\u00ed p\u0159ezd\u00edvkou \u201ebalk\u00e1nsk\u00fd \u0159ezn\u00edk<\/em>\u201c, zde pod\u00e1v\u00e1 absolutn\u011b zkreslen\u00fd obraz konfliktu v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii.<\/p>\n Autor se poslu\u0161n\u011b dr\u017e\u00ed imperi\u00e1ln\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd tvrd\u00ed, \u017ee Srbov\u00e9 za\u00fato\u010dili na v\u0161echny ostatn\u00ed. Ani slovo o chorvatsk\u00e9m nacionalistick\u00e9m teroru proti Srb\u016fm na za\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let a vzestupu usta\u0161ovsk\u00e9ho fa\u0161ismu. Ani slovo o p\u0159ed\u010dasn\u00e9m uzn\u00e1n\u00ed Chorvatska na n\u00e1tlak N\u011bmecka, bez dohody o pr\u00e1vech Srb\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v Chorvatsku. Ani slovo o skute\u010dnosti, \u017ee mezi roky 1990 a 1992 Tudjmanova vl\u00e1da vyp\u00e1lila p\u0159es 4.000 srbsk\u00fdch domov\u016f v z\u00e1padn\u00ed Slav\u00f3nii. Ani slovo o bosensk\u00e9m referendu o nez\u00e1vislosti, kterou odm\u00edtlo v\u00edce ne\u017e 1\/3 obyvatel Bosny a Hercegoviny. Ani slovo o tom, \u017ee v Bosn\u011b prob\u00edhala klasick\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e9 se aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila v\u0161echna etnika. Podle Drahn\u00e9ho prost\u011b Srbov\u00e9 vzali zbran\u011b a za\u010dali v\u0161echny najednou zab\u00edjet.<\/p>\n Podle autora \u201edali v\u016fdci bosensk\u00fdch Srb\u016f svolen\u00ed k masakru ve m\u011bst\u011b Srebrenica<\/em>\u201c. Jak na toto autor p\u0159i\u0161el ??? I p\u0159i \u201eprocesu\u201c s gener\u00e1lem Krsti\u010dem, kter\u00fd dostal 35 let zaSrebrenicu bylo \u0159e\u010deno, \u017ee gener\u00e1l \u017e\u00e1dn\u00fd rozkaz nevydal, ani o \u017e\u00e1dn\u00fdch poprav\u00e1ch nev\u011bd\u011bl. Jeho \u201evina\u201c spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee m\u011bl \u00fadajn\u011b p\u0159edv\u00eddat \u201egenocidu\u201c.<\/p>\n Dal\u0161\u00ed klasickou l\u017e\u00ed je vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, \u017ee \u201eza ne\u010dinn\u00e9ho p\u0159ihl\u00ed\u017een\u00ed nizozemsk\u00fdch jednotek OSN zde srbsk\u00e1 polovojensk\u00e1 komanda povra\u017edila osm tis\u00edc m\u00edstn\u00edch mu\u017e\u016f a chlapc\u016f<\/em>\u201c . Pokud Holan\u010fan\u00e9 n\u011bco na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bli, potom to bylo pouze nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed lid\u00ed do autobus\u016f. \u017deny a d\u011bti poslali \u201egenocidn\u00ed\u201c Srbov\u00e9 na muslimsk\u00e9 \u00fazem\u00ed do Tuzly, \u010d\u00e1st mu\u017e\u016f zajali (o pozd\u011bj\u0161\u00edm osudu \u010d\u00e1sti z nich se vedou spory) a rozhodn\u011b t\u011bch zajat\u00fdch a u\u017e v\u016fbec ne popraven\u00fdch nebylo 8.000. V\u011bt\u0161ina mrtv\u00fdch mu\u017e\u016f ze Srebrenice zahynula p\u0159i zmaten\u00e9m \u00fat\u011bku a pokusech prob\u00edt se. Do\u0161lo zde i k jednotliv\u00fdm poprav\u00e1m, ov\u0161em nikdo nikde nedok\u00e1zal, \u017ee by byly prov\u00e1d\u011bny na n\u011b\u010d\u00ed rozkaz, nato\u017e na rozkaz bosensko-srbsk\u00fdch v\u016fdc\u016f. Jednalo se sp\u00ed\u0161e o jednotliv\u00e9 msty m\u00edstn\u00edch milicion\u00e1\u0159\u016f za masakry p\u00e1chan\u00e9 na Srbech Muslimy v p\u0159edchoz\u00edch letech v okoln\u00edch vesnic\u00edch. Hlavn\u011b zde \u0159\u00e1dil muslimsk\u00fd velitel Srebrenice Naser Ori\u010d, kter\u00fd proslul p\u0159edev\u0161\u00edm masakry srbsk\u00fdch civilist\u016f, v\u010detn\u011b \u017een a d\u011bt\u00ed o pravoslavn\u00fdch v\u00e1noc\u00edch.<\/p>\n