Andy Wilcoxson

Většina z toho, co mělo být „zpravodajskými reportážemi“ z procesu s Radovanem Karadžičem v Haagu, balancuje někde mezi hysteríí a naprostou absurditou. Mediální pokrytí není často ničím více, než jekotem a často nazývá Karadžiče „řezníkem“, „démonem“ či „netvorem“ a všemi dalšími přezdívkami, které na něj naši takzvaní novináři mohou vrhnout.

Přirovnávání k Miloševičovi neplatí

Média jsou plná bezduchého srovnávání Miloševičova procesu s Karadžičovým, i když v obranných strategiích obou mužů jsou podstatné rozdíly.

I když se oba muži rozhodli se hájit sami, Miloševič vyžadoval objevovat se na lavici obžalovaných sám. Na rozdíl od Miloševiče chce být Karadžič u soudu podporován skupinou mezinárodních právníků, kteří by byli fyzicky přítomní v soudní síni a pomáhali mu v právních procedurách apod.

Jenomže Miloševič měl tribunál jen opovržení. Nazýval žalobce „druhá strana“ a nikdy neoslovoval soudce „vaše ctihodnosti“. Karadžičův postoj k tribunálu je úplně jiný. Karadžič soudce oslovuje „vaše excelence“ a na konci jednoho předběžného slyšení vedl přátelský rozhovor se soudcem Bonomym o jeho svatém patronovi.

Miloševič trval na tom vyslechnout každého svědka proti němu, ale Karadžič souhlasil s tím, že svědectví některých svědků může být přijato v psané formě bez svědkovy osobní přítomnosti a podání živého svědectví.

Karadžičovo žádání o více času je rozumné

Karadžič byl ostře odsouzen v médiích za požadování dalších 9 měsíců pro přípravu své obhajoby. Někteří vědátoři jej obvinili z „výsměchu spravedlnosti“ a „zdržování soudu“, protože se odmítnul účastnit soudu, dokud nedostane řádný čas na přípravu obhajoby. Říkají, že prý „měl na obhajobu čas 14 let“, takže už žádný další čas nepotřebuje.

Ve skutečnosti Karadžič neměl 14 let. Obvinění proti němu se stále mění. Obžaloba obvinila Karadžiče z litanie absolutních zločinů v určitých městech a vesnicích po celé Bosně a Hercegovině. Zřejmě věděl nějakou dobu, že byl obviněn z hlavních zločinů v Sarajevu a ve Srebrenici, ale obžaloba ho také obviňuje z četných zločinů v několika jiných městech a vesnicích, a tyto zločiny byly zpochybněny.

Obžaloba naposledy doplnila obvinění proti němu 27.února 2009 a dokonce ještě tehdy Karadžič nevěděl, ze kterých zločinů ve kterých městech a vesnicích bude nakonec obviněn, a to až do 19.října, kdy obžaloba „potvrdila“ verzi obvinění. Pak doslova o týden později, 26.října, soud odstartoval proces proti němu.

Proces je zdržen, protože obžaloba čekala s rozhodnutím, ze kterých zločinů ho obviní, až doby doby do jednoto týdne před začátkem soudu. Obviňování Karadžiče ze zdržování procesu, protože potřebuje na přípravu více než týden je proto falešné a zlomyslné.

Dokonce i kdyby byl vinen, Karadžič by pozdržením začátku soudu „neuniknul spravedlnosti“. Pokud dostane 9 měsíců na přípravu, celé je stejně stráví ve vězení. Neunikl by před ničím.

To obžaloba „dostala 14let na přípravu“ a neexistuje žádná omluva, proč by nemohla mít obžalobu dávno připravenou, když byl minulý rok Karadžič zatčen.

Obžaloba je neuvěřitelně pokrytecká. Když potřebovali čas na přípravu případu Aleksovski, argumentovali, že by nebylo rozumné držet obžalovaného 5 let ve vězení, než začali proces. Ale když Karadžič požádá o 9 měsíců na přípravu obhajoby proti obvinění, které vydali týden předtím, obviňují jej z obstrukcí. A nyní toto obvinění používají k obhajobě záměru znemožnit Karadžičovi vlastní obranu a přidělit mu právníka zvoleného tribunálem, který by měl uloženou povinnost vést proti jeho vůli obhajobu.

Vmanévrovávání obžalovaného a zkreslování důkazů

Pokud by byl Karadžič skutečně genocidní šílenec, jak z něho dělají, tribunál by k jeho odsouzení neměl žádné triky tohoto druhu zapotřebí. Ve skutečnosti, pokud by byl opravdu vinen, tak by měly být chováním tribunálu nejvíce pobouřeny jeho oběti. Pokud mu tribunál neposkytne jasný proces, důvěryhodnost jakéhokoliv rozsudku bude vážně zpochybněna.

Bohužel to vypadá, že prioritou tohoto soudu je rychlost, protože soudci a všichni žalobci vědí, že jejich práce je vmanévrovat a odsoudit obžalovaného. Méně času na obhajobu znamená méně schopnosti vyvracet důkazy obžaloby, nebo napadnout výklad důkazů obžaloby.

Během procesu s Miloševičem obžaloba často zkreslovala důkazy a odsuzovala svými otevřenými prohlášeními, totéž se chystá učinit i v tomto procesu.

Vynikající příklad tohoto zákeřného druho obžaloby je vidět ve formě telefonického rozhovoru představeného obžalobou při její zahajovací řeči, kde Karadžič říká, „kolem Sarajeva je 20.000 ozbrojených Srbů…bude to černý kotel, kde zemře 300.000 Muslimů. Zmizí. Takoví lidé zmizí z povrchu země.“ Noviny London Times ve svém zpravodajství označily nahrávky za „jasný indikátor genocidního záměru, bez ponechání žádných pochyb“ a tak se snažila obžaloba zobrazit důkaz u soudu.

Nicméně, když se podíváte na Karadžičovy výroky ve správném kontextu, věci vypadají radikálně odlišně než jak byly představeny obžalobou a médii. Náhodou vlastním originální přepis toho telefonického hovoru z doby, kdy byl přijat jako důkaz v procesu se Slobodanem Miloševičem a Karadžič tehdy řekl přesně toto :“Oni (bosenští Muslimové) se připravují na válku.. pokoušejí se tady (v Sarajevu) vést válku.. oni se úplně zbláznili…zmizí..takové lidé zmizí z povrchu země, jestli teď začnou (válku)… musejí vědět, že kolem Sarajeva je 20.000 ozbrojených Srbů.. je to šílenost, oni zmizí. Sarajevo bude černým kotlem, kde zemře 300.000 Muslimů, nemají to v hlavě v pořádku.“

Karadžič neřekl, že chtěl zabít Muslimy v Sarajevu. On řekl, že pokud budou Muslimové tak šílení a zahájí válku, množství z nich zemře. Je tam spousta rozdílů mezi tím co řekl, a tím jaký obraz toho se pokoušela obžaloba a média vykreslit.

Řekl jsem to předtím a řeknu to znovu, pokud by byl opravdu vinen, obžaloba by nemusela lhát o svých důkazech aby jej odsoudila. Žádný inteligentní člověk by nemohl brát slova z telefonátu jako důkaz genocidního záměru, ale takto jsou věci prezentovány u soudu žalobcem a tak byly i ohlášeny tiskem.

Tihle lidé vědí, že lžou. Karadžič na pásce vyjadřoval soucit s muslimskou populací, když řekl „jsou tam obyčejní lidé, a nechápou, že sází svoje krky a že muslimští lidé zmizí, chudí Muslimové zmizí, oni nevědí kam je vede (Alija Izetbegovič – vůdce bosenských Muslimů), kam zevede Muslimy.“

Karadžič prozrazuje, že je rozhněván na politické muslimské vůdce, nikoliv na muslimské lidi samotné. Jaký je na tom genocidní záměr? Říká „tam venku jsou obyčejní (muslimští) lidé, a já si myslím, že by měli být přivítáni s otevřenou náručí. Ale u vedení nebudeme váhat, musejí vědět, že pokud chtějí vystoupit (z Jugoslávie), budou muset začít proti nám válku, zaútočit na nás a pak dostanou naši odpověď.“

Karadžič tohle všechno neříkal pro nějaký veřejný prospěch. Řekl to všechno v soukromém telefonickém rozhovoru, který byl nahrán a zaznamenán bez jeho vědomí. Dokonce ani nemluvil s nikým důležitým, mluvil s osobním přítelem básníkem Gojko Djokem, který mu zavolal jedné noci, když Karadžič se svou ženou zrovna sledoval filmy.

Dokonce i když není nahrávka obviňující, u amerického soudu by nebyla vůbec povolena, protože nikdo neví kdo jí vlastnil během války a zda nebyla za roky, než byla použita u soudu nějak upravena. Ale znovu, tribunál nemá takové standardy, na jaké jsme zvyklí u nás v Americe.

Závěr

Ochota tribunálu přijmout sporný důkaz a sklon obžaloby lhát o důkazech zdůrazňují potřebu silné obrany pro Karadžiče.

Pokud mu tribunál proti jeho vůli vnutí právníka, nebude to proto, že byl nerozumný a zdržoval soud – i když se s tím jistě pokusí operovat. Čas na přípravu o který žádá, je více než rozumný ve světle faktu, že obžaloba byla dokončena jen sedm dní před začátkem procesu.

Pokud tribunál vnutí Radovanu Karadžičovi právníka proti jeho vůli, nebude to proto, aby představoval obhajobu, která má vyvrátit obvinění proti němu a srbským lidem. Bude to proto, že už napsali odsuzující rozsudek a nechtějí si to nechat zmršit předložením opačných důkazů, nebo odhalováním falešnosti jejich argumentace. Chtějí obhájce, který bude hrát, zatímco oni vmanévrují obžalovaného – vítejte v „mezinárodní spravedlnosti“ v Novém světovém pořádku.

Překlad Messin, 15.12.2009

Zdroj: http://www.slobodan-milosevic.org/news/karadzic_smorg110309.htm