Steven Sahiounie, Global Research
Charles Thépaut je francouzský diplomat a hostující pracovník Washingtonského institutu. Nedávno publikoval politickou analýzu týkající se americké zahraniční politiky USA vůči Sýrii.
Zatímco většina jeho analýz prokazuje profesionalitu; postrádá autor velmi důležité hledisko: názor syrského lidu žijícího v Sýrii, který představuje přibližně 10 milionů osob, což jsou zhruba dvě třetiny z původních 23 milionů před rokem 2011.
Thépaut zachází se syrskou krizí, jakoby existovala jen mezi různými vládami; jako jsou například USA, EU, Rusko, Írán a Turecko. Tyto různé země uvedené v seznamu jsou skutečně zapojeny do syrské krize, ale při jakýchkoli změnách zahraniční politiky USA je třeba vzít v úvahu utrpení a dopad na obyvatele Sýrie.
Thépaut píše:
„První krok v tomto směru je jasný, využít momentu nadcházející inaugurace k signálu Damašku, Moskvě a Teheránu, že jejich současná strategie vyčkávání na odchod Spojených států nebude fungovat“, zatímco dodává: „Kompromis s Ruskem je nakonec jediný způsob, jak dosáhnout výsledku při jednání v Sýrii.“
Politický dialog s Ruskem je nanejvýš důležitý pro nalezení řešení krize v Sýrii, která se nyní nachází ve slepé uličce. Bojiště mlčí, hlavní města a většina dálnic funguje za normálních podmínek a bez teroristické okupace. Idlíb zůstává poslední provincií obsazenou teroristy, přidruženou organizací Al-Káidy – sunnitskou militantní organizací Tahrir al-Sham (HTS), která drží jako lidské rukojmí 2 miliony osob, zatímco mezinárodní humanitární organizace podporují civilisty a rodiny radikálních islámských teroristů.
Syrská zahraniční politika nastávající Bidenovy administrativy je stále neznámá a bude teprve odhalena. Víme, že nově zvolený prezident Joe Biden požádal Anthonyho Blinkena, aby se stal ministrem zahraničí. Ten při komentování chyb Obamovy vlády v Sýrii prohlásil, že si nedokáže představit politiku opětného zapojení s Bašárem Asadem.
Povstání, které začalo v roce 2011, nebylo revolucí na nejnižší úrovni. Šlo o útok USA-NATO na syrský lid za účelem „změny režimu.“ Když USA chtějí odstranit vůdce, ne vždy je napadnou jako v případě Bushovy války s iráckým lidem, aby odstranily Saddáma Husajna, často se rozhodnou podnítit chaos a ozbrojený boj s využitím místních obyvatel, kteří pro USA a/nebo NATO vystupují jako žoldáci.
Skutečnost, že obyvatelé Sýrie nikdy nepodporovali Svobodnou syrskou armádu, kterou někteří nazývali „Obamovou armádou“, a Syrská arabská armáda se nikdy nerozpadla, je jasným důkazem, že většina syrského obyvatelstva nepodporovala americký cíl „změny režimu“. Skutečně existovalo malé procento Syřanů, kteří se řídili ideologií Muslimského bratrstva, které je dominantní silou mezi syrskou opozicí uznanou USA a EU.
Zahraniční politika USA na Středním východě je koncipována tak, aby splňovala bezpečnostní cíle Izraele. Sýrie a Izrael jsou ve válce, protože Izrael vojensky okupuje Golanské výšiny a to navzdory a bez ohledu na několik rezolucí OSN. Místo toho, aby způsobily smrt stovek tisíc neozbrojených syrských civilistů, mohly USA vyjednávat s Izraelem o odchodu z Golanských výšin. Sýrie na Izrael nezaútočila, a to ani tváří v tvář raketovým úrokům Izraele, které se staly rutinou.
Syrský prezident Asad v říjnu uvedl, že pro vedení syrsko-izraelských jednání je bezpodmínečně nutné, aby Izrael „vrátil veškerou syrskou půdu“, kterou okupuje.
Thépaut se domnívá, že „strategie použitá proti islámskému státu zůstává dobrým modelem americké vojenské akce na Středním východě. To může naznačovat ochotu udržet malý kontingent v terénu na podporu místních partnerů.“
Neuznává však syrskou a ruskou armádu, které do značné míry přispěly k porážce ISIS na syrské půdě.
Americká armáda, která nelegálně okupuje několik syrských základen, je tu aby kradla syrské ropné zdroje, což nařídil prezident Trump a nebojuje proti ISIS. To syrské vládě zabránilo rafinovat svou ropu na benzín a topný olej. To způsobilo, že syrské obyvatelstvo neustále trpí nedostatkem tepla a dopravy. Když se Sýrie pokouší za pomocí lodí dovážet ropu pro potřeby obyvatelstva, aby do země dopravily tuto mízu základních životních služeb, je jim v tom ze strany USA často zabraňováno. Představte si obyčejného Syřana, který sedí v mrazivých teplotách, není schopen si koupit plyn na vaření, aby si uvařil jídlo, a musí denně chodit kilometry, protože jejich auta, či taxíky nečinně stojí s prázdnými nádržemi.
Válka proti ISIS v Sýrii skončila. ISIS vždy přežije jako ideologie radikálního islámu, podobná jejich bratrům v Al-Káidě a Muslimském bratrstvu. ISIS nemá v Sýrii žádné území, ale může i nadále provádět náhodné teroristické činy v Sýrii a také v USA a Evropě. Pro americkou vojenskou okupaci Sýrie neexistuje žádné vojenské ospravedlnění.
Thepaut píše: „Pravděpodobně zde zůstanou ekonomické sankce zaměřené na Asadův režim.“
Sankce USA a EU vůči syrské vládě nevytvořily žádnou revoluci ani „změnu režimu“. Sankce brání Syřanům získat: peníze od příbuzných v zahraničí; chemoterapeutické léky a další zahraniční speciální léky; benzín; plyn na vaření; materiály z USA nebo zemí EU, které by byly použity k opravě a obnově domů, nemocnic, škol a podniků, které byly poškozeny během války. Protože syrské energetické generátory pracují na palivo, které je kradeno americkou armádou, žije syrská populace s jednou a půl hodinou elektrického proudu ve třech přídělech za den. To není dostatek času k zmrazení potravin doma, čehož výsledkem jsou otravy z jídla.
Thépaut píše,
„jedním z předpokladů prolomení diplomatické patové situace je uznání, že Spojené státy nemají ani prostředky, ani ambice řešit syrský zmatek samostatně.“
Avšak konflikt by měl vyřešit ten národ, který válku způsobil a který zaplavil bojiště žoldáky a zbraněmi. Mezi první kroky by mělo patřit stažení amerických okupačních sil a zrušení sankcí, které poškozují syrské civilní obyvatelstvo.
„Malá skupina“ se skládá z Velké Británie, Egypta, Francie, Německa, Jordánska a Saúdské Arábie. Thepaut radí, aby Biden s touto skupinou pracoval diplomaticky. Občané z každé z těchto zemí byli přítomni v Sýrii a bojovali jako radikální islámští teroristé za „změnu režimu“ ve stát, co se řídí islámským právem. Saúdská Arábie utratila miliardy dolarů na podporu teroristů podporovaných USA a je obviněna z dodávek nervového plynu sarin, použitého při útoku ve východní Ghútě v roce 2013. „Malá skupina“ by měla být součástí procesu v Astaně, spolu s Ruskem, Tureckem a Íránem, kde členem nikdy USA nebyly.
„Spojené státy a EU už dlouho podmiňují financování projektů obnovy viditelným pokrokem v politickém procesu,“ napsal Thépaut.
Rezoluce OSN 2254 je přijatým rámcem syrské vlády, která na jednání soustavně vysílá delegace. Syrský výbor pro reformu ústavy dosáhl pokroku. Sankce USA a EU, které brání syrské obnově, by měly být odstraněny.
Jelikož do nového roku 2021 zbývají dny, připravuje se Sýrie na své prezidentské volby. Ty poslední v roce 2014 pozorovala mezinárodní delegace aktivistů. Nadcházející volby budou mít monitorovací systém OSN. Sankce USA a EU by měly být před volbami zrušeny, jinak by voliči nemohli dojet k volbám a volit.
Překlad Messin
Zdroj: https://www.globalresearch.ca/diplomat-urges-biden-engage-others-resolve-syrian-crisis/5733088