Ruský velvyslanec v Bosně a Hercegovině Igor Kalabukov řekl, že nevidí žádný problém v myšlence Milorada Dodika o nezávislé Republice srbské v rámci Bosny a Hercegoviny.

Podle ruského velvyslance, který poskytl vyjádření místnímu státnímu médiu BiH Public Service (BHRT), by však všechna rozhodnutí měla být výsledkem politického a demokratického dialogu mezi všemi stranami v Bosně a Hercegovině.

Velvyslanec dále uvedl, že ruský postoj je takový, že v Bosně a Hercegovině nyní není Vysoký představitel (OHR), protože nebyl dodržen postup pro jmenování Němce Christiana Schmidta do této funkce. Připomněl, že o jmenování německého diplomata rozhodli vyslanci členských států Rady pro nastolení míru (PIC) bez konsensu a souhlasu v Radě bezpečnosti OSN.

„Jako garant Daytonské dohody jsme členem PIC, ale nepracujeme v OHR (Úřad vysokého představitele), dokud tam bude Christian Schmidt. Nepodporujeme žádné oficiální kontakty se Schmidtem,“ řekl Kalabukov. Zhodnotil také, že rozhodnutí předchozího protektora Bosny – Rakušana Valentina Inzka – uvalit zákon zakazující popírání genocidy, které přijal jako vysoký představitel na samém konci svého mandátu, bylo „subjektivní a nevyvážené.“

„Nejlepší by bylo, kdyby to rozhodnutí bylo v institucích Bosny a Hercegoviny, během debaty, během dialogu. Ten dialog se vede. Samozřejmě nemusí o tomto dialogu všichni vědět, ale diskutuje se o tom v diplomatických kruzích. Je to termín, který musí být kvůli politickým dopadům vyvážený a velmi citlivý,“ řekl ruský velvyslanec.

Kalabukov poukázal na to, že „nevidí problém v tom, že Republika srbská zrušila rozhodnutí vysokého představitele, ačkoliv Inzko tak rozhodl v souladu se svými pravomocemi“, dodal, že je to záležitost celého Národního shromáždění Republiky srbské.

„Nechtěli jsme vinit celý národ“

Rusko podle něj v roce 2015 nepodpořilo v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o Srebrenici, kterou připravila Velká Británie, protože, jak uvedl, předloha byla nevyvážená a obviňovala celý národ.

Kalabukov také řekl, že rozhodnutí haagského tribunálu (ICTY) jsou sporná i pro Rusko.

„Když jsme byli na začátku tohoto příběhu o zřízení tohoto soudu, řekli jsme, že jeho činnost vnímáme jako nástroj usmíření v Bosně a Hercegovině. To se bohužel nestalo. Myslíme si, že to, co se tam udělalo, nevedlo k usmíření a toleranci v Bosně a Hercegovině, a proto je znám náš postoj k těmto rozhodnutím a všem tragickým událostem,“ zdůraznil.

Ruská diplomacie se podle něj v Bosně a Hercegovině snaží „vyvažovat pozici veškerého mezinárodního vlivu.“

Vybral a doplnil Messin

 

 

Zdroj: https://www.b92.net/eng/news/region.php?yyyy=2021&mm=11&dd=11&nav_id=112227