Okupační vládce Iráku Paul Bremer ohlásil, že všechny státem vlastněné podniky budou prodány soukromým investorům. Publicistka Salah Hemeid to však kritizuje jako nedemokratické. Gailani, který je součástí Američany jmenované a jim podřízené loutkové Prozatímní vládní rady uvedl, že Irák dovolí „až stoprocentní zahraniční vlastnictví ve všech sektorech kromě přírodních zdrojů“. Dodal, že irácké zdroje ropy, které jsou druhé největší na světě po Saudské Arábii, zůstanou zatím v rukou vlády.

Tato skutečnost může narazit na kontroverzní reakci mnoha Iráčanů, kteří nesympatizují s USA. Někteří iráčtí podnikatelé se obávají, že bohatí zahraniční investoři se těší neférově lepším podmínkám a že prostě odčerpají ze země zisky. Nejvíce zneklidňuje fakt, že nová politika vyhlíží jako volnotržní manifest sepsaný Washingtonem, který nastoupí do země, jež byla více než 30 let postavena na ekonomice se silnou rolí státu, která poskytovala obyvatelům dotované potraviny a služby.

Kritici vytýčené linie poukazují na to, že jak co se ekonomie týče, tak co se týče dalších aspektů života v Irácké společnosti, nemělo by být rozhodnutí v rukou amerických okupačních sil ani jimi vybrané rady, a poukazují na to, že se neví, zda si irácký lid privatizaci přeje. Pro Iráčany jsou některé politické a sociální otázky důležitější než zisk – zejména pokud je zisk s těmito otázkami v rozporu.

/převzato a kráceno z www.part.cz/