Tony Cartalucci, Global Research
Až 6.000 vojáků má být vysláno, aby vpadlo do Libye, obsadilo ji a zmocnilo se ropných polí, údajně ohrožovaných teroristy vyzbrojenými a dosazenými k moci NATO v roce 2011. The London Telegraph píše téměř jak jen v poznámce pod čarou o značné západní vojenské síle, posílané okupovat Libyi v operaci, která je podle nich zaměřena na boj proti „islámskému státu“. Ve svém článku „Islámský stát bojuje o kontrolu nad klíčovým libyjským skladem ropy“ se píše:
„Podle plánu by až 1.000 britských vojáků tvořilo součást společných sil o celkovém počtu 6.000 mužů, společně s Itálií – bývalou koloniální velmocí Libye – kteří by cvičili a radili libyjským silám. Britské jednotky by se také mohly zapojit v první linii.“
Člověk by napadlo, že zahraniční vojenská síla 6.000 vojáků poslaných do Libye by měla zaplnit noviny palcovými titulky se zuřivými debatami předcházejícími schválení operace. Avšak zdá se, že debata nebyla, ani žádné schválení veřejností, a to vše za minimálního mediálního pokrytí. Američtí, britští a evropští vojáci, včetně bývalých koloniálních vládců Libye – Italů – znovu protlačují přímou vojenskou intervenci v Libyi.
List Mirror v článku o plánovaném útoku, který má zabránit kradení ropy Islámským státem tvrdí, že 6.000 západních vojáků v Libyi bude čelit na 5.000 teroristům z ISIS. To vyvolává otázky o věrohodnosti obou uváděných důvodů západní intervence a charakteru nepřítele, proti kterému má být zásah veden.
Vojenská doktrína obecně předepisuje drtivou převahu invazních sil vůči obráncům. Například během bitvy o irácké město Fallúdža v roce 2004 nasadily USA 10.000 vojáků proti 3.000 až 4.000 obránců. To znamená, že vůbec není v plánu rozsáhlá operace k přímé konfrontaci a zničení ISIS v Libyi, a stejně jako západní intervence jinde, je místo toho navržena k udržování hrozby ISIS, a k západnímu ospravedlnění další územní vojenské intervence v Libyi a mimo ni.
Tak záměrně navržený záchytný bod v Libyi, bude pak možné nevyhnutelně rozšířit k zabezpečení operací US Africom pro zbytek severní Afriky.
USA a Británie „bojují“ proti teroristům, kterým dali moc
Jak již bylo od roku 2011 vysvětleno geopolitickými analytiky, teroristické organizace jako Al-Káida a její různé odnože nejsou ani zdaleka skutečnými protivníky Západu. Kromě toho, že jsou financovány, vyzbrojovány a podporovány nejbližšími a nejstaršími spojenci Západu na Středním východě – zejména Saúdy a Katarem – slouží tyto teroristické organizace dvojímu účelu. Za prvé jako žoldnéřské armády, pomocí kterých Západ v zastoupení bojuje proti vybraným státům. Za druhé, slouží jako záminka pro přímé západní vojenské intervence, když zástupná válka selže, nebo není možná.
To první bylo ilustrováno v 80. letech na samém počátku Al-Káidy, kde byla použita jako zástupná síla ze strany USA a Saúdů v boji proti Sovětům v Afghánistánu. V roce 2001 byla přítomnost Al-Káidy v Afghánistánu použita jako záminka pro invazi USA a okupaci, která přetrvává dodnes.
V roce 2011 byli doslova ti samí teroristé zorganizováni, vyzbrojeni, financováni a vybaveni leteckým krytím NATO s cílem svrhnout vládu v Libyi. Odtamtud, kde byli přezbrojeni, byli posláni do člena NATO Turecka, kde pak vpadli ze severu do Sýrie, přesněji do Idlibu a klíčového města Allepo.
Business Insider píše ve svém článku „REPORT: USA otevřeně posílají těžké zbraně z Libye syrským rebelům“:
Podle vlády se předchozí operace CIA v Benghází se týkala hledání, zpětného odkupu a ničení těžkých zbraní uloupených z libyjských vládních skladů, ale v říjnu jsme informovali o důkazech, že američtí agenti – zejména zavražděný velvyslanec Chris Stevens – přinejmenším věděli o přesunu těžkých zbraní z Libye džihádistickým syrským rebelům.
V Sýrii bylo několik pozorování raket SA-7 už dříve před létem 2012, a existují náznaky, že alespoň některé z Kaddáfího 20.000 přenosných tepelně naváděných střel byly získány dříve.
Libyjská loď se 400 tunami zbraní určených pro syrské rebely zakotvila 6. září v jižním Turecku. Kapitán lodi byl „Libyjec z Benghází“, pracující pro novou libyjskou vládu. Muž, který tuto zásilku zorganizoval, šéf Vojenské rady v Tripolisu Abdelhakim Belhadj, pracoval přímo se Stevensem během libyjské revoluce.
Zmínka Business Insideru o spolupráci toho Libyjce přímo s velvyslancem Stevensem je obzvláště důležitá. Belhadj byl doslova vůdcem teroristické organizace uvedené na seznamu amerického ministerstva zahraničí – Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG) – Al-Káidy v Libyi. Přes své zjevné vazby na Al-Káidu byl otevřeně podporován USA během libyjské války v roce 2011, a později pózoval na fotografiích s americkými senátory, včetně senátora za Arizonu Johna McCaina v době po operaci NATO na změnu režimu. Vůdce LIFG, Abdelhakim Belhadj, je nyní údajně vysoce postaveným vůdcem ISIS v Libyi.
Fox News ve své zprávě z března 2015 s názvem „ISIS proměnil Libyi na novou podpůrnou základnu – bezpečné útočiště“ tvrdí:
Herridge hlásí, že jeden z údajných vůdců ISIS v severní Africe je Abdelhakim Belhadj , který byl viděn USA jako ochotný partner při svržení libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2001.
Je jasné, že Západ s ISIS nebojuje, ale naopak ho jasně vytvořil a záměrně ho udržuje, aby mu pomohl ospravedlnit jeho vojenské a geopolitické manévry po celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky, a postupoval tak dál ve svých ambicích na regionální i globální politickou, vojenskou a ekonomickou hegemonii.
Přesně tu samou techniku – obrněná vozidla používaná v boji – původně nesoucí znaky libyjských „rebelů“, doslova jen přemalovali vlajkou ISIS, podobně stejně jako rekvizity v nějakém špatném pokračování série z Hollywoodu.
S angloamerickým a evropským vojenským zásahem do zničené Libye ovládané teroristy – Libye, které jsme s NATO naší intervencí v roce 2011 slíbili přinést mír, stabilitu, „svobodu“ a „demokracii“, vidíme naprosté nebezpečí svěřit ostatní národy podobnému osudu napáchanému západní intervencí, nejvíce zejména v Sýrii.
Překlad Messin, 5. 2. 2016