Američtí vojenští velitelé se chystají rozšířit operace, a to včetně nasazení většího počtu amerických vojáků v první linii boje a zintenzivnění leteckých úderů. To prohlásil v pátečním vydání listu Washington Post generál John Campbell, který odchází z místa velitele amerických sil v Afghánistánu.
„Neměli bychom to přikrašlovat“, řekl Campbell. „Nehodlám odejít, aniž bych se ujistil, že vedení chápe, že tam jsou věci, které musíme udělat“.
„V posledních několika měsících roku 2015 se stalo evidentním, že musíme učinit rozhodnutí vrátit se k tomu, co jsme měli udělat na začátku.“ Dodal Campbell. „Musíme tam zůstat na léta.“
Prohlášení generála Campbella jsou poslední z řady oznámení ze strany Bílého domu a Pentagonu, která veřejně přiznávají, že americká armáda plánuje stálou vojenskou okupaci Afghánistánu.
Nejmenovaní vysocí američtí představitelé řekli nedávno Postu, že Pentagon vychází z předpokladů, že americká armáda tam zůstane na celá „desetiletí“. Americké síly musí zůstat v Afghánistánu po „velmi dlouhou dobu“, s cílem podpořit afghánský bezpečnostní aparát kombinací leteckých úderů, shromažďování zpravodajských informací, logistické pomoci a přímé účasti v pozemních bojích.
Generál Campbell se ve čtvrtek osobně setkal s Obamou, aby s ním prodiskutoval jeho návrh na revizi vládního plánu ohledně „snížení“ stavu jednotek.
Návštěva Bílého domu následovala po Campbellově výpovědi před Kongresem, během které generál řekl, že „Afghánistán nedosáhl trvalé úrovně bezpečnosti a stability, která by odůvodňovala snížení naší podpory.“ Žádal Kongres o podporu každodenních náletů.
Z odkazem na afghánskou politiku Obamovy administrativy Campbell kritizoval předchozí plány Bílého domu na snížení počtu amerických vojáků v zemi. „Byly vybudovány na naději, nikoliv na realitě, a teď platí dudáka,“ řekl.
Campbellova vyjádření, opovrhující základním principem civilní kontroly armády, jsou součástí rostoucího tlaku části politického a vojenského establishmentu na rozšíření války v Afghánistánu a po celé střední Asii a Středním východě.
Obamova administrativa, která se snaží soustředit vojenské zdroje ve východní Asii, reagovala tím, že slíbila zintenzívnit operace v Afghánistánu.
Loni v říjnu Obamova vláda změnila svůj dřívější návrh na snížení americké vojenské přítomnosti oznámením, že 10.000 vojáků zůstane v Afghánistánu nejméně do konce jeho funkčního prezidentského období. V zákulisí pak ministr obrany Ashton Carter aktivně plánuje v zemi rozšíření „tajné války“.
Obamova vláda v lednu v podstatě povolila expanzi války formálně zaměřené proti ISIS, vedené od roku 2014 v Sýrii a Iráku, také v částech severovýchodního Afghánistánu.
Tyto posuny jsou také odrazem sílící krize loutkového režimu Washingtonu v Kábulu, která podrývá úsilí vlády udržet americké sevření Afghánistánu za pomoci minimální námahy amerických pozemních sil.
Režim v Kábulu nebyl schopen zajistit klíčová města po celé zemi, včetně Kundúzu, kde se očekávají nové útoky Talibanu, centrální oblasti provincie Helmand, a dokonce ani vlastní hlavní město. Americký imperialismus zareagoval posílením své přítomnosti v zemi.
Washington znepokojují také snahy Číny zabezpečit strategické opěrné body v Afghánistánu, který USA považují za baštu své vojensko-politické agendy ve střední Asii. Podle nedělní zprávy Kábul přijal návrhy čínského velvyslance Yao Jinga na projekty ke zlepšení železniční a další infrastruktury propojující obě země, což ještě více podtrhuje zvyšující se napětí uvnitř Afghánistánu, vyvolávané rostoucím americko-čínským zápasem.
Překlad Messin, 11. 2. 2016