Dne 9. února 2016 zemřel z neznámých příčin ve věznici v Haagu Zdravko Tolimir (1948-2016). Zprávy o jeho smrti bez výjimky obsahovaly poznámku, že byl usvědčen z genocidy a zločinů proti lidskosti. Nikdo neřekl, že rozsudek vynesl samozvaný soud, zřízený atlantským impériem za účelem vykouzlení zástěrky legitimity pro jeho dobytí Jugoslávie. Každý citoval farizejské prohlášení předsedajícího „soudce“ Theodora Merona, který řekl, že Tolimir „si byl vědom genocidních záměrů bosensko-srbského vedení a byl zodpovědný za genocidu.“

Stejně tak každý nadhazoval Srebrenici a údajný srbský masakr muslimských „mužů a chlapců“ (vždycky tato fráze), a nezapomenul to nazvat nejhorším zvěrstvem v Evropě od druhé světové války.

Stejně jako nikdo – alespoň ne na Západě –  nezmínil Prisca Matimba Nyambeho, zambijského soudce zděšeného odpornou úrovní důkazů svých kolegů. Pohřben za 534 stranami fraškovitých „detailů“ rozsudku, křičí Nyambeho statečný nesouhlas s ostatními „soudci“, kteří nebyli schopni prokázat ani jedno obvinění z obžaloby.

„Bez jediného kusu důkazu předloženého během tohoto procesu ohledně písemného plánu na zločinný kriminální podnik za účelem vraždy, nebo jakéhokoliv důkazu přímých prohlášení prokazujících tento záměr, se většina při vyvození závěrů ohledně zavinění obviněného spoléhá na nepřímé důkazy,“ napsal Nyambe.

Zmíněnou notoricky známou doktrínu „zločinného kriminálního podniku“ vymyslel americký právník pro zvláštní účely zajistit tribunálu odsouzení lidí, kteří se provinili především tím, čím byli, spíše než tím, co mohli, či nemohli udělat.

Veškeré důkazy tribunálu proti Tolimirovi, napsal Nyambe, byly nepřímé a na základě domněnek a předpokladů ostatních soudců.

„V souhrnu záznamu důkazů jsem zcela nepřesvědčen o vině obžalovaného z jakéhokoliv skutku uvedeného v obžalobě,“ zakončil Nyambe.

 Nejenom, že je Tolimir nevinen, ale žalobcům – a soudcům, kteří jim nadržují – se nepodařilo prokázat, že se mnoho věcí z obžaloby skutečně stalo, argumentuje Nyambe. Proboha, tohle je soud, který došel k názoru, že zabití tří lidí představuje „genocidu.“

 Ani ne sedm měsíců po usvědčení Tolimira soudce Meron označil svědectví z třetí ruky a doslechu jako věrohodný „důkaz“ obviňující bosenské Srby ze spiknutí, které bylo ve skutečnosti plánem nacistického Chorvatska za druhé světové války zaměřeným na Srby samotné.  Tolik jen k jeho důvěryhodnosti, či skutečnému zločinnému kriminálnímu podniku, kterým je ICTY.

Mám malé pochyby, jestli samozvaný soud neklesne ještě hlouběji na dno, než splní svůj účel. Do té doby však Zlatko Tolimir zůstane ukázkovým příkladem toho, jak ve skutečnosti vypadá imperiální „pravda“ a „spravedlnost.“

Překlad Messin

 

Zdroj: http://grayfalcon.blogspot.cz/2016/02/a-death-and-reminder.html