Výraz „vedlejší škoda“ není ničím jiným než eufemismem pro státem podporovanou hromadnou vraždu. Tímto termínem se označují lidé zabití při akcích, kteří „nebyli úmyslným terčem.“ Ve skutečnosti jde o čirou propagandu. Vždy bylo nutné a morální chránit lidi proti agresorům. Ale na druhé straně nebylo nikdy morální ani vůbec kdy nutné bombardovat města plná nevinných lidí.

Zřídka vidíme tváře, nebo známe identity těchto bytostí, jejichž stav/status je redukován na vedlejší škodu. Je to šedá zóna, kde se oběť stává méně než člověkem. Stojí za pozornost, že během vietnamské války používali Henry Kissinger a Robert Mcnamaratermín „integers“ („celá čísla/celky“). Tento termín sloužil k popisování počtu civilních úmrtí a upřednostňovali ho při zveřejňování, aby zamlžili skutečnost, že šlo o lidské bytosti. Tak úžasná je síla „doublespeaku.“

Civilisté zabití v souvislosti s tím, co dominantní/vládnoucí moc předkládá jako „pokrok“ jsou nazýváni vedlejší škodou, zatímco ti zabití úmyslně jsou oběti „terorismu.“ Jenomže bohužel až příliš často je skutečně těžké rozpoznat rozdíl mezi těmito dvěma věcmi. Vlády pravidelně činí jedno a nazývají to jinak, ale konečným výsledkem je stále to samé; mrtví civilisté. Takže, bez ohledu na to, jak to nazvete (válka proti terorismu, rozšiřování demokracie, změna režimu, obrana naší svobody) jakmile je civilní obyvatelstvo zachyceno válkou, není to ničím více než terorismem a vraždou, i když jsou oběti později nazvány vedlejší škodou?

Když se nad tím zamyslíme, tak pravděpodobně neexistuje žádný termín, který by byl více odporný a nemorální, než je ten, který vyřazuje/zahazuje význam života ostatních lidí tím, že je označuje za pouhou vedlejší škodu; obzvláště když jejich smrt nastane v souvislosti se získáním nějakého vojenského, či politického cíle. Jako vedlejší škoda tito lidé snáší stejný konec, jako tuk, který je vyřazen řezníkem.

Je bohužel důležité poznamenat, že ti, kdo používají termín „vedlejší škoda“, ho zdá se strategicky používají na cizince; takové jako jsou Iráčané, či Afghánci. Dokonce i když je dvoutunová a laserem naváděná bomba shozena na malou vesnici, tvrdí se, že hromadná úmrtí byla „náhodná“ a „tragická“, až se jim dalo předejít, pokud by se jen teroristé přestali bránit, nebo jak to nazývají někteří z nás, vzorovat/klást odpor. Takže, raději než s těmito lidmi zacházet jako s obětí zlých akcí, jsou jednoduše odepsáni jako vedlejší škoda, tj. drť/úlomky („rubble“)

Žádný morální člověk by se ani ve snu nezmiňoval o policistovi zabitém při pokusu zachraňovat lidi ve světovém obchodním centru (WTC) jako o vedlejší škodě, ačkoliv byl také „náhodnou“ obětí, a nikoli přímým terčem útoku. Všichni můžeme uznat fakt, že policista byl fyzickou osobou, a ne nějakou nešťastnou statistikou. Tato osoba se stala obětí ohavného činu násilí, který způsobil její smrt. Podobně jsou i nevinné oběti akcí naší vlády ve „válce proti terorismu“ více než statistikou. Jsou to také oběti odporných násilných činů.

Zastánci amerických vojáků zabíjejících lidi v Iráku by nás rádi přesvědčili o tom, že jejich zabíjení je omluvitelné, protože k nim dochází v „sebeobraně.“ Děsivou skutečností je to, že většina zabití v této i jiných válkách je jednoduchou vraždoumaskovanou za sebeobranu. Jinak bychom museli přijmout za morálně platný následující myšlenkový postup:

Ti Iráčané se pokoušeli zabít MĚ, tak jsem musel zabít JE. Jak říkali mí vůdci, měli by mě vítat jako osvoboditele a nechat mě zabezpečit pro ně jejich zemi. Jsem tu, abych těmto chudým lidem pomohl, a všechno co dělají je to, že na mě střílí!

Zkuste si tento argument sebeobrany zjednodušit. Američtí vojáci se účastní invaze do Iráku, který je zemí vzdálenou tisíce mil od jejich domova, která nikdy nenapadla Ameriku. Vojáci mají nabité zbraně s prstem na spoušti. Zatímco jsou tam iráčtí občané, kteří namítají, že jejich země byla napadena cizí armádou. Pohybují se s vlastními nabitými zbraněmi a míří jimi na americké vojáky činící nájezdy. Američtí vojáci potom střílejí a zabíjejí „cizince“ v jejich vlastní rodné zemi. Podle amerických politiků a vojenských velitelů taková zabíjení nejsou vraždou; jsou sebeobranou. Tito „povstalci“ by se měli správně vzdát a mírumilovně složit zbraně.

S tímto způsobem myšlení potom předpokládám, že pokud bude stát v cestě osoba s nabitou zbraní a mířící na vás, tak jste oprávněni ji zabít, pokud máte u sebe zbraň.Oni, a nikoliv vy, by podle hesla vedlejší škoda, měli jediní používat sebeobranu! Oh, mohli byste říci, že zloděj nepovoleně vstoupil na cizí pozemek, správně? Američtí vojáci dělají to samé, nejsou jimi? Slyšeli jsme, že se tomu říká změna režimu, šíření demokracie, boj proti terorismu a tak dále. Ale jak jinak to nazvat nedovolený přístup na cizí území? Není to nic více než invaze, která je nedovoleným vstupem na sud prachu.

Když stát shodí bomby na jinou zemi a způsobí nevyhnutelnou smrt nevinných, nemůže být zproštěn odpovědnosti jen proto, že je nechtěl zabít. Nemůže být nikdy sám nevinný, jakkoliv to ospravedlňuje. Nemůže být nikdy nic jiného než plně odpovědný za každou a kteroukoliv smrt, kterou způsobí. Muži, ženy a děti zredukovaní na statistiku nikdy neodstraní celkovou vinu agresorského státu.

Vrazi vycházejí ze zřejmého předpokladu, že naše cíle a naše životy jsou důležitější, než životy nějakých cizinců, a proto, abychom dosáhli těchto cílů, máme právo vraždit je bez následků. Protože „vítěz“ není nikdy trestán, musí mít pravdu… správně? Ale jaký by toto mohl být druh spravedlnosti? Je to základní právo, zákonné právo, morální právo? Ve skutečnosti to není nic z toho; je to jednoduše právo nadřazené síly/moci. Je to ten samý druh práva, který byl vykonáván tyrany během historie; dávající jim ospravedlnění vraždit miliony za účelem dosažení „většího dobra.“

Tak se tito nešťastní lidé, vedlejší škody války, byli nuceni stát mučedníky kvůli nekontrolované síle, která způsobila jejich smrt. Byli vyřazeni/odhozeni z důvodu vyššího zájmu; nezaloženém na jejich vlastní víře, ale na té naší. V této věci by mělo být zcela evidentní, že někdo, kdo prohlašuje, že věří ve svobodu a rovnoprávnost, by nikdy nemohl použít frázi „vedlejší škoda“ bez toho, aniž by byl naprostý pokrytec. Taková arogance nemůže pokračovat navždy. Vražda nevinných lidí je vraždou, tečka.

Ano, je pravda, že ve válce umírají nevinní lidé. Ano, nevinní lidé vždycky umírají, když jsou bombardována jejich města a jsou napadeny jejich domovy. Toto všechno jsou důvody, proč je zapotřebí se pevně postavit proti každé útočné válce , kterou se zabývá naše vláda!

Nakonec je jedno, jak to nazvete. Půl milionu iráckých dětí, které zemřely v důsledku sankcí se nestará, jak to pojmenujete. Ony a jejich krajané, kteří umírají dnes, se nestarají o dvojí řeč („doublespeak“) používanou takzvanými vědci/vzdělanci, stranickými loajalisty, podporovateli války, nebo nějakými jinými zastánci našich brutálních válek – jsou totiž mrtví.

Překlad Messin, 10.8. 2006 ZDROJ