V Istanbulu skončil 12. dubna 13. islámský summit s názvem „Jednota a solidarita pro spravedlnost a mír“ Organizace islámské spolupráce (IOC).  Summitu předsedal turecký prezident Recep Erdogan.

Z četných analytických zpráv a informací o události lze předpovědět další akce a strategie některých zúčastněných států.

Turecký premiér Ahmed Davutoglu zdůraznil důležitost věci „okupovaných muslimských území“: Palestiny, Náhorního Karabachu a Krymu. Vyjádřil znepokojení nad tamější situací a zdůraznil, že by měla být zachráněna pomocí kulturních, náboženských a jiných prostředků, protože tato území jsou oddělena od islámské ummy. Davutoglu to nazval jedním z hlavních témat summitu.

Turecká verze komuniké nebyla přijata. Závěrečné komuniké nicméně odsoudilo agresi Arménské republiky proti Ázerbájdžánské republice a projevilo zájem o situaci krymských muslimských Tatarů ve světle takzvaně „nedávného vývoje“ na poloostrově.

Mimoto byl na summitu přítomen jeden z extremistických vůdců krymských Tatarů a bývalý předseda takzvaného „Medžlisu krymských Tatarů“ Mustafa Džemilev – jako jediný legitimní zástupce republiky Krym. Džemilev se účastnil setkání tureckého a ázerbájdžánského prezidenta.

Summitu se též účastnil král Saúdské Arábie Salman bin Abdulaziz Al Saud. Navíc, když Salman 11. dubna vstoupil na plochu letiště v Ankaře, Erdogan tam byl. To je neobvyklé, protože podle přísného tureckého protokolu se oficiální uvítací ceremoniál pro zahraničního hosta prezidenta má konat v prezidentském paláci.  Kromě speciálního přijetí v Ankaře Salman obdržel i nejvyšší vyznamenání Turecka.

Z vyhodnocení turecké iniciativy a pozadí je zřejmé, že salafistické režimy Kataru a Saúdské Arábie se pokoušejí použít Erdoganův režim jako předvoj své expanze v Eurasii. Pravděpodobně věří, že Turecko, které řídí tok migrace do EU, by jim mohlo pomoci rozšířit vliv napříč evropským územím. Podle tohoto plánu by pokračující migrace měla strategicky měnit náboženskou, kulturní a etnickou mapu Evropy.

Turecko rovněž přijalo strategii a podniká kroky k destabilizaci situace na ruském Kavkazu a Krymu. Existuje významná pravděpodobnost, že byly uzavřeny dohody o finanční pomoci tatarským extremistům, rozmístěným na krymských hranicích v ukrajinském regionu Cherson.

To znamená, že turecké, katarské a saúdské režimy aktivovaly na širším Středním východě a v sousedních oblastech svou vlastní zahraniční politiku, alespoň částečně nezávislou na místní strategii USA. Jejich hlavním nástrojem je destabilizace protivníků a spojenců použitím islámského extremismu a řízením migrace uprchlíků.

Překlad Messin     

 

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/turkey-takes-steps-to-destabilize-caucasus-and-crimea/5521103