Švýcarská policie zadržela v kantonu Neuchatel bývalou vojačku bosensko-muslimské armády, Albánku Elfetu Veseli. Ta v době občanské války žila v Bosně se svým otcem Rahmanem. Žena je podezřelá ze zabití dvanáctiletého srbského chlapce Slobodana Stojanoviče. Toho měla zavraždit extrémně brutálním způsobem v roce 1992 ještě za účasti dalších osob u obce Donja Kamenica v oblasti Zvornik (nedaleko Srebrenice).
Následuje informace z knihy „Srebrenica – Příběh politicky korektního rasismu“ od Alexandra Dorina:
Rodiče malého Slobodana Stojanoviče tehdy žili v etnicky smíšené vesnici Donja Kamenica. Podle statistiky z roku 1991 zde žilo 1.921 Muslimů a 306 Srbů. Srbští obyvatelé vesnice si v červnu 1992 uvědomovali hrozící pohromu, věděli, že se schyluje k útoku na srbské obyvatele vesnice a připravovali se k útěku. Stojanovičovi tedy v noci uprchli do jiné obce v okolí k jednomu ze svých známých. Malý chlapec si neustále stěžoval, že ve své vesnici nechali jejich pejska a za každou cenu chtěl, aby se pro zvíře vrátili, což otec pochopitelně odmítl. Po určité době se ale chlapec nepozorovaně vytratil. Po zoufalém marném hledání bylo rodičům jasné, že musel padnout do rukou Muslimům. Až 6. června 1993 byla objevena jeho zmučená mrtvola nedaleko Zvorniku.
Zde informace z knihy raději přeruším. Je to hrůzné čtení. Obsahuje totiž konkrétní popis chlapcových zranění a zohavení, způsobených nožem, či podobnou zbraní, včetně konečného průstřelu hlavy. Chlapcovy ostatky byly po ohledání patologem Dr. Zoranem Stankovičem pohřbeny na hřbitově ve vesnici Drinjača.
Kniha pokračuje informací, že to byli nakonec sami muslimští obyvatelé z okolí, kteří začali mluvit o tom, kdo malého Slobodana tak strašlivě mučil a nakonec zastřelil. Měla to být Albánka jménem Elfeta Veseli (ročník 1960), které tehdy sloužila v muslimské armádě válečného velitele Nasera Oriče. Elfetu Veseli od té doby už ale nikdo neviděl. Nejprve kolovala zpráva, že má zdržovat i Itálii, zatímco později se tvrdilo, že žije ve Švýcarsku u svého bratra Muhameda Veseli. (což se nyní jejím zadržením tam potvrdilo, pozn. Mess)
Tolik tedy část informací z knihy.
Tento konkrétní zločin nám může přiblížit situaci, která panovala v okolí Srebrenice tři roky před jejím pádem. Zatímco jsme byli masírováni neustále opakovanou polopravdou (hlavně co se týče počtů mrtvých i způsobu smrti) o takzvaném Srebrenickém masakru, události mu předcházející byly v hlavních médiích dlouho tabu. Zvířecké mučení a vraždění Srbů a vypalování jejich vesnic ze strany Muslimů, včetně mudžáhidů dovezených sem tajnými službami z arabských zemí bylo tehdy smutnou realitou.
Elfeta Veseli byla poprvé zmíněna loni v srpnu při bosenském procesu proti Naseru Oričovi a dalším osobám, které se dopouštěly vraždění srbských zajatců v okolí Srebrenice v roce 1992. Bosenské orgány podaly proto už minulý rok žádost švýcarským orgánům o její zadržení.
Jak je možné, že k zadržení této ženy došlo až za takovou spoustu let? Zřejmě zde nebyla žádná vůle a už vůbec to nebyla vůle slavného tribunálu ICTY. Veseli přece stála na té „naší, správné straně“. Ale to už je zas jiný a vám mnohým velmi známý příběh, který se neustále opakuje.
Messin
http://veterani.ba/naslovna/?p=6175