Osvobodí prezident Trump Juliana Assange?

globe-32299_960_720

Justin Raimondo, Antiwar.com

 

Bývalý britský velvyslanec na Kubě, Paul Webster Hare si přeje vpád britské policie na velvyslanectví Ekvádoru a vyčmuchání Juliana Assange – ve jménu zachování diplomacie:

„Ekvádorci musí částečně odříznout přístup Assange k internetu – možná do doby, než bude po volbách. Ale to problém nevyřeší.

 

Nyní se musí právní orgány Spojeného království rozhodnout, jestli precedent Assange nestanoví, že manipulace s „odcizeným majetkem“ během jeho pobytu na velvyslanectví není dostatečným důvodem k dočasnému zrušení nedotknutelného postavení diplomatické mise Ekvádoru.“

 

V bizarním světě v jakém dnes žijeme, je vpád na nedotknutelné území velvyslanectví „zpětným prosazování diplomacie“, řečeno velvyslancem Harem. Ten pokračuje v blábolení „Je čas k upevnění samotné diplomacie ve světě, který se zdá v zájmu podněcovaném národním zápalem stále ochotnější odmítnout budování konsensu.“

Ať už to znamená cokoliv.

Takže co je přesně tím důvodem pro vpád na místo, které je zákonným územím Ekvádoru?

Podle Hareho si server Wikileaks zasednul výhradně na Spojené státy a tak není ve skutečnosti kvalifikován jako zastánce transparentnosti:

 „Pokud chcete mít vliv, musíte transparentnost aplikovat na každý stát – nepoužívat ho k bušení jen do jednoho. Chce-li být hodnocen jako okno do podvodné diplomacie, potom musí Wikileaks zkoumat komunikaci všech států.“

 

Kde byl velvyslanec od roku 2008? Jak poukázal New Yorker:

„V prosinci 2006 publikoval server Wikileaks svůj první dokument: tajné rozhodnutí podepsané Sheikem Hassanem Dahirem Aweysem, somálským povstaleckým vůdcem pro Svaz islámských soudů, které bylo sebráno z provozu sítě Tor do Číny. Dokument volal po popravách vládních úředníků najatými „kriminálníky“ jako zabijáky.

 

Assange následně pokračoval odhalením toho, jak keňský vůdce Daniel Arap Moi vyraboval vlastní zemi.  Ten rok, všechno počínaje nelegálními aktivitami bank na Kajmanských ostrovech až po seznamy členů krajně pravicové Britské národní strany si našlo cestu na stránky Wikileaks. Následující rok vydal server telefonní hovory, odhalující roli peruánských politiků, kteří se obohatili ve skandálu „Petrogate“. První zprávy o závažné havárii v iránském jaderném zařízení v Natanzu byly odhaleny Wikileaks. Tento rok také představoval řadu dalších odhalení týkajících se jiných vlád, než Spojených států, ale pojďme se podívat na některé z těch hlavních v následujících letech: v roce 2012 publikoval Wikilekas soubory k Sýrii (Syria Files) – kompendium milionů emailů odeslaných a obdržených syrskými vládními úředníky a státními společnostmi: v roce 2015 Wikileaks publikoval dokumenty k Saúdské Arábii (Saudi cables), tvořené tisíci emailů, telegramů a memorand saúdských vládních úředníků.

Je toho mnohem víc. Ale něco vás napadne. Velvyslanec má hlavu tak hluboko ve svém zadku, že není schopen myslet.

„Assangeho činy, pokud nebudou zpochybněny, ohrožují základní prvky diplomatické praxe – stejně jako právo na zbezpečení diplomatů a neomezenou komunikaci a mohly by mít negativní dopad na diplomacii, jak se praktikuje po celém světě.“

 

Co může mít více „negativní dopad na diplomacii, jak se praktikuje po celém světě“, než vpád na státní velvyslanectví uskutečněný hostitelskou zemí? Ani Sovětský svaz a jeho východoevropské satelity si nedovolili podniknout takovou akci: když kardinál József Mindszety dostal azyl na americkém velvyslanectví v Budapešti po rozdrcení maďarské revoluce v roce 1956, zůstal tam 15 let a komunisté se ho neopovážili dotknout. Protože i oni uznávali, že porušení posvátnosti velvyslanectví by mělo katastrofální následky – ale velvyslanec Hare ne. A má tu drzost odvolávat se na ctnost „diplomacie“!

Hare pokračuje ve spekulacích, že ekvádorská vláda, jejíž prezident Rafael Correa podporuje Hillary Clintonovou a pohrdá Donaldem Trumpem, může mít brzy svého obtížného hosta dost. Slizký Hare tomu říká „lahodná ironie“. Člověk si ho může úplně představit, jak si olizuje rty, když to píše.

             

A je to pravda: prezident Correa může Assange krásně vykopnout na ulici, kde už roky čeká britská policie, aby ho chytla. Correa bezpochyby touží lézt do zadku Hillary, o které si pravděpodobně – a možná mylně – myslí, že obsadí Bílý dům. Hrdinný zakladatel Wikileaks nebyl nikdy ve větším nebezpečí. Koneckonců bylo hlášeno, že Hillary řekla „Nemůžeme toho chlápka prostě vydronovat“? (zabít dronem, pozn. mess). A já bych řekl, že by byla schopná to klidně udělat, ale možná ne nevyhnutelně.

Je velkou ironií, že pokud bude Donald Trump zvolen prezidentem, Assange může být volný doma. Není těžké si představit Trumpovu vládu, jak vyvíjí tlak na Brity, aby ho nechali odejít z velvyslanectví a vyhledat jiné bezpečné útočiště – možná dokonce i Spojené státy. Neprohlásil koneckonců Trump „Miluji Wikileaks!“?

Žijeme v bizarním světě, kde nahoře je dole, vlevo je vpravo, diplomat argumentuje proti nedotknutelnosti diplomatických úřadů a prezidentský kandidát republikánů chválí muže, který odkryl drancování amerického imperialismu po celém světě. Ano, je to divné, ale víte co? Takhle to mám svým způsobem docela rád.

Překlad Messin

 

Zdroj: http://original.antiwar.com/justin/2016/11/03/will-president-trump-free-julian-assange/

 

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich