Zapomeňte na Střední východ a Koreu: Balkán je znovu ve varu

Justin Raimondo, Antiwar.com

 

Zatímco se pozornost světa zaměřuje na ohniska na Středním východě a v Koreji, příští válka nemusí vypuknout v těchto regionech, ale spíše jako opakování starého konfliktu, který byl do značné míry zapomenut.

V rozhovoru pro evropské vydání Politico vyhrožoval albánský premiér Edi Rama válkou, pokud bude Kosovu odepřen vstup do Evropské unie.

„Albánský premiér uvedl, že pokud bude slábnout perspektiva vstupu západního Balkánu do EU, nelze vyloučit spojení Kosova s Albánií.“

 

Albánský premiér Edi Rama pro Politico řekl, že Evropa bude čelit noční můře, pokud se Balkán „zblázní“ protože se přistoupení k EU dostává mimo agendu a region se stává šedou zónou, kde mají ostatní hráči větší vliv než Evropská unie.

Co myslel Rama pod pojmem „zblázní“? Mě to zní jako válka. A že by byla jasným výsledkem spojení Kosova s Albánií, kterým Rama straší. Srbsko by mohlo rychle jednat tak, aby zajistilo bezpečnost obklíčené srbské menšině v Kosovu, tomto případě: a Rusko, stojící za Bělehradem, by mohlo podpořit Srby.

Neochota EU připustit Kosovo a Bosnu tkví v bezostyšně nedemokratických praktikách těchto dvou států pod vedením gaunerů („thugocracies“), kde jsou rutinou politické násilí, volební podvody a otevřená korupce.

Od války v Kosovu v roce 1999 se po celém regionu rozšířilo pan-albánské hnutí, které se snaží vytvořit velkou Albánii. Při podpoře kosovského hnutí za nezávislost, během kterého napadly Jugoslávii, podporovaly USA toto hnutí vojensky i politicky.

Nyní se to vrací, aby nás to strašilo a hrozilo opakováním balkánského konfliktu. Největší opoziční strana v Kosovu je rozhodnuta pro referendum ohledně spojení s Albánií, i přes výslovný zákaz téhle možnosti v ústavě této země. Sporadická teroristická činnost albánských separatistů v sousední Makedonii znamená ohrožení jednoty země. V Bosně, kde Muslimové vládnou „multietnickému“ státu, usiluje srbská menšina o nezávislost. Také v Černé Hoře si dělají nároky na autonomii okrajové radikální skupiny obhajující „Velkou Albánii“. Vůči územním požadavkům albánských nacionalistů není imunní ani Řecko. Stručně řečeno, albánské menšiny v celém regionu – zradikalizované ultranacionalistickou ideologií – jsou destabilizujícím faktorem.

Rama ve skutečnosti hrozí anexí Kosova a vytvořením „Velké Albánie“, což je krok, který by určitě zažehnul konflikt se Srbskem, které se snaží ochránit to, co zbylo ze srbské menšiny v severní části země. Albánský premiér dále řekl Politico, že takové spojení „není mým přáním, ale možnou alternativou k zavřeným dveřím do Evropské unie.“

To je otevřené vydírání: dejte nám členství v EU, nebo se nad nestabilním Balkánem bude opět vznášet přízrak války. Jak se vyjádřil Rama:

„Jediným způsobem, jak Balkán udržet v tomto klidném a kooperativním režimu – je otevřená cesta do Evropské unie, zachování jasné perspektivy a udržení pozitivních emocí ohledně EU. Nikdo by se nechtěl spojovat do menších svazků, ale když není naděje a žádná perspektiva, pak se samozřejmě mohou stát malá spojení.“

Srbská reakce byla rychlá a jednoznačná:

„Srbští představitelé v pátek varovali před další válkou na Balkáně, pokud se Albánci budou snažit vytvořit společný stát s Kosovem ve válkou vyčerpaném evropském regionu a Západ takový plán neodmítne…

 

„Srbský vládní ministr Alexander Vulin řekl, že očekává, že EU a NATO taková prohlášení odsoudí, jinak by mohla být na Balkáně další válka.

 

„Vulin řekl, že nová válka na Balkáně by zahrnovala také Makedonii a Černou Horu, které mají velké populace etnických Albánců.“

Další bod k věci doplnil premiér Alexander Vučič, který poznamenal: „kdybych řekl, že všichni Srbové by měli žít v jednom státě, tak by mě pověsili v Bruselu na stožár. A tohle je co? Proč ten dvojí metr?

Západní mocnosti vždycky používaly Albánce jako beranidlo k omezení ruského vlivu na Balkáně. To byla skutečná příčina války v Kosovu a také západní podpory bosenských Muslimů (dnes Bosňáků). Politická korektnost byla také faktorem: Albánci jsou převážně muslimové, zatímco Srbové a ostatní Slované jsou pravoslavní. (kromě katolických Chorvatů, pozn. Mess)

Kosovská válka zrodila uprostřed Balkánu gangsterský stát: Kosovo je hlavním evropským městem heroinu a albánská mafie z Prištiny natahuje svá chapadla do všech zemí západní Evropy. Je také epicentrem podpory muslimského terorismu v regionu: během války v Kosovu stála v konkrétním boji o moc Al-Kajda na straně západních mocností. Kosovo je úrodnou půdou pro nábor teroristických skupin.

Západní vojáci, včetně těch amerických jsou v Kosovu dodnes, aby násilnické Albánce oddělili od stále se zmenšující srbské menšiny.

S Albánií a Černou Horou v NATO by mohly být Spojené státy na Balkáně krevní mstou lehce vtaženy do znovu obnoveného konfliktu. A to by muselo znamenat novou konfrontaci s Ruskem, historickým ochráncem Slovanů – což je přesně to, o co jde válečné straně.

Co proboha dělá nepatrná Albánie v NATO, natož miniaturní Černá Hora? Jakému zájmu slouží podpora Albánců v jejich snaze vytvořit „Velkou Albánii“ – ambice, která je staví do přímého střetu s každým jiným národem v tomto regionu?

Balkán je synonymem pro etnicko-náboženské rozdělení a konflikt: vyhledejte si v Googlu termín „balkanizace“. Neříká se mu nadarmo evropský sud se střelným prachem. Zatímco je světová pozornost fixovaná na Střední východ a východní Asii, kde je zaostřeno na ISIL a korejského vůdce, zapomenuté konflikty v tomto historicky nestálém minovém poli mohou každým okamžikem explodovat. Dvacet let po Američany podporovaném „osvobození“ Kosova je Pandořina skříňka dokořán – a to co se z ní valí, není nic pěkného.

Překlad Messin

 

Zdroj: http://original.antiwar.com/justin/2017/04/25/will-the-next-war-erupt-in-the-balkans/