Američané v Sýrii účelově udržují obří koncentrák a zakazují lidem odejít domů

globe-32299_960_720

Whitney Webb, Global Research (originální název: Syria’s Rukban Now Little More than a US-Controlled Concentration Camp – and the Pentagon Won’t Let Refugees Leave

Naučný slovník Cambridge Dictionary definuje koncentrační tábor jako „místo, kde je velké množství lidí drženo jako vězni v extrémně špatných podmínkách, zejména z politických důvodů.“ Je nepopiratelné, že tábor Rukban přesně odpovídá tomuto popisu.

Armáda Spojených států odmítla nabídky na vyřešení rostoucí humanitární krize v uprchlickém táboře Rukban v Sýrii, který leží uvnitř 55 km zóny obsazené USA podél hranic Sýrie s Jordánskem. USA také odmítly nechat kohokoliv z odhadovaných 40.000 uprchlíků, z nichž většina jsou ženy a děti, dobrovolně opustit tábor. Přestože tu mnoho dětí umírá na nedostatek potravy, přístřeší a lékařské péče. USA také neposkytly táboru humanitární pomoc, i když je americká vojenská základna vzdálena jen asi 20 km.

Rostoucí zoufalství uvnitř tábora Rukban získalo jen slabé mediální pokrytí, pravděpodobně protože USA kontrolují oblast, ve které se tábor nachází. USA byly obviněny z odmítnutí nechat civilisty opustit oblast – i když téměř všichni vyjádřili touhu se buď vrátit na syrské území, nebo hledat útočiště v sousedních zemích, jako je Turecko – protože přítomnost tábora pomáhá ospravedlnit nezákonné obsazení oblasti USA.

Ačkoliv USA už dlouho zdůvodňují svou přítomnost v oblasti Al Tanf jako důležitou pro porážku Daeše (ISIL), vláda USA přiznala, že význam Al Tanfu spočívá v touze Spojených států zadržet Írán tím, že zablokují spojení z Íránu do Sýrie skrz území Iráku. Al Tanf leží blízko oblasti, kde se setkávají hranice Iráku, Sýrie a Jordánska. V americkém zápase s Íránem se tedy odhadovaných 40.000 obyvatel Rukbanu stalo pěšáky, jejichž základní potřeby jsou ignorovány jejich okupanty.

USA nemají zájem o setkání

V úterý 26. března se setkaly delegace Ruska, Sýrie, OSN a uprchlického tábora Rukban, aby diskutovaly o osudu obyvatel tábora poté, co průzkum OSN zjistil, že 95 procent obyvatel chce opustit tábor, zatímco 83 procent obyvatel se chce vrátit přímo do svých rodných měst v oblastech Sýrie, které jsou nyní pod kontrolou syrské vlády.

Přesto američtí vojáci a představitelé amerického ministerstva zahraničí v nedalekém Jordánsku odmítli pozvání na úterní schůzku. Americká armáda také v úterý zakázala rusko-syrské delegaci vstup do tábora Rukban. Delegace se snažila posoudit podmínky v táboře, které se podle zpráv z různých zdrojů stávají stále zoufalejšími. To potvrzují mediální zdroje financované vládou USA, jako je Hlas Ameriky.

Odmítnutí USA zúčastnit se schůzky nebo umožnit průchod delegacím přichází méně než měsíc poté, co americká armáda zablokovala vstup evakuačním autobusům ruských a syrských sil, které by umožnily uprchlíkům opustit tábor.

Autobusy by vjely přes humanitární koridory, které byly nedávno otevřeny na syrské straně Američany okupované enklávy. Zatímco obyvatelé tábora ho mohou teoreticky opustit pěšími koridory, odlehlost pusté oblasti činí tyto evakuace neproveditelnými bez dopravy vozidly. I když některé rodiny touto cestou odešly, kvůli nedostatku vedených záznamů o počtech takto odešlých lidí se nedá zjistit, kolik z nich se o to pokusilo, protože koridory byly otevřeny teprve minulý měsíc.

Často přehlíženým problémem, který jim brání v odchodu, je skutečnost, že skupiny Američany podporovaných a cvičených „umírněných rebelů“ jsou známy tím, že zabraňují obyvatelům tábora v odchodu, když za opuštění oblasti požadují vysoké platby v US dolarech. Americká armáda převzala kontrolu nad Al Tanf společně s „umírněnými rebely“ v roce 2014 po zápasu o oblast s Daeš. Od té doby bylo odhaleno, že mnohé z těchto opozičních skupin měly sympatie k teroristickým skupinám a také vazby na Daeš.

USA neuvedly důvod k odmítnutí úterní schůzky a dříve uvedly, že jejich odmítnutí evakuačních autobusů bylo založeno na názoru, že autobusy nesplňují americké „ochranné normy“.

Hrozné podmínky a americké pokrčení ramen

Zatímco USA tvrdily, že zablokovaní uprchlíci do syrsko-ruských autobusů jsou pod „ochranou“ USA, udělaly jen málo proto, aby snížily utrpení desítek tisíc civilistů v Rukbanu, i když je oblast pod úplnou americkou vojenskou kontrolou. Americká vojenská základna je jen pár kilometrů daleko. Rozsah „americké pomoci“ v táboře Rukban byl výcvik hrstky zdravotních sester v táboře, které pracují v podmínkách, které popisují jako „dobu kamennou“, v důsledku chronického nedostatku základních léků a lékařů.

Zatímco zdravotní péče rozhodně chybí, nejnaléhavějším problémem je přístup k potravinám, protože hladovění se pro osoby v Rukbanu stalo skutečnou hrozbou. Opoziční zpravodajská služba SOHR loni v říjnu uvedla, že tábor Rukban byl měsíce bez jídla, či nezbytných zásob. Do tábora se mohly dostat pouze dvě dodávky pomoci, provozované společně syrským Červeným půlměsícem (SARC) a OSN.

Jedna z těchto zásilek se však téměř neuskutečnila poté, co OSN z „bezpečnostních a logistických“ důvodů zpozdila pomoc. I když OSN neuvedla, jaké „bezpečnostní důvody“ zpoždění vyvolaly, zjevně to nebyla syrská vláda. OSN také v tomtéž prohlášení uvedla, že konvoj obdržel souhlas Damašku. To naznačuje, že „bezpečnostní“ obavy se týkaly ozbrojenců podporovaných Spojenými státy v americkém prostoru obklopujícím Al Tanf. Zejména ruské a syrské zdroje tvrdily, že tito militanti často „vyloupí“ pomoc určenou obyvatelům tábora pro sebe.

Od té doby se situace uvnitř tábora trvale zhoršovala. Věci se staly tak zoufalými, že se jedna matka v lednu pokusila se svými dětmi upálit poté, co nemohla po tři dny najít žádné jídlo a raději chtěla pro děti rychlou smrt, než aby sledovala, jak trpí hladem. Jiní zase v táboře zachránili rodinu, kdy matka a její dítě byli vážně zraněni. Poslední pomoc od OSN a SARC přišla na začátku února, první zásilka za období delší než tři měsíce.

Nedostatek potravin v kombinaci s nedostatkem lékařské péče způsobily spoustu úmrtí – většina z nich jsou děti mladší dvou let, které často umírají na podvýživu a nemoci, kterým lze předejít. Jiní zemřeli mrazem z důvodu nedostatku adekvátního úkrytu, kdy kvůli tomu zemřelo 8 dětí. Satelitní snímky pořízené začátkem března ukázaly v sousedství tábora nedávno vytvořený masový hrob obsahujícího odhadem 300 těl.

Navzdory zoufalým podmínkám méně než 20 km od své vojenské základy USA odmítly poslat jídlo, lékaře, zdravotnické potřeby nebo jinou formu pomoci obyvatelům Rukbanu a zároveň jim brání v odchodu. USA však poskytly militantním skupinám ve stejné oblasti vojenskou a logistickou podporu.

Rukban dává záminku

Kromě toho, že řídily hladové a špinavé podmínky v táboře Rukban, USA také poskytly pomoc militantním skupinám přítomným v oblasti, kterou kontrolují – včetně teroristů z Daeš, kteří se „usadili“ v táboře stráženém USA a neomezeně terorizují uprchlíky v táboře. Tyto militantní skupiny nejen kontrolují tok potravin a pomoci v táboře, ale terorizují jeho nejzranitelnější obyvatele, nutí ženy a děti do sexuálního otroctví a zapojují se do obchodu s lidmi.  To vše se odehrává v „bezkonfliktní zóně“ řízené americkou armádou.

Tyto extremistické skupiny včetně Daeše, jsou dobře vyzbrojeny, podle jordánského brigádního generála Sami Kafawina, který v roce 2017 řekl NBC News, že tyto skupiny „mají kompletní zbraňové systémy… ruční zbraně, RPG, protiletadlové střely“.

Oficiálním důvodem americké základny v Al Tanfu byly dlouhodobé protiteroristické operace, které údajně směřují proti Daeš. Z této základny však bylo zahájeno jen velmi málo útoků proti teroristické skupině a zpráva vydaná OSN loni v srpnu zjistila, že Daeš získal „oddychový prostor“ v oblastech okupovaných USA, včetně Al Tanfu. USA uvedly, že základnu Al Tanf používají k výcviku syrských opozičních bojovníků, kteří pak ovládají oblast kolem základny, včetně Rukbanu.

S prohlášením USA, že Daeš je nyní v Sýrii kompletně poražen, se oficiální zdůvodnění pro jejich ilegální okupaci syrského území velmi zeslabilo. Za těchto argumentačně slabých okolností musí USA stále více přiznávat hlavní motiv pro svou přítomnost v Al Tanfu – zadržování Íránu a udržení rozdělené Sýrie.

Skutečně, nedávný článek Reuters uvádí, že Američany kontrolované pásmo kolem Al Tanfu, které zahrnuje tábor Rukban „ je navrženo tak, aby chránilo americké vojáky z posádky TANF a udržovalo strategickou oporu Washingtonu v oblasti, která je blízko zásadní zásobovací trasy íránských zbraní vstupujících do Sýrie z Iráku.“ To koncem loňského roku potvrdil generál Joseph Votel, když řekl NBC News, že americká základna v Al Tanfu je klíčem k tomu, aby se zabránilo „nadvládě Íránu“ v Sýrii.“

To následovalo poté, co loni v červenci prohlásil poradce pro národní bezpečnost John Bolton, že američtí vojáci zůstanou v Sýrii „tak dlouho, dokud bude íránská hrozba pokračovat na celém Blízkém východě.“ Nejméně 1.000 amerických vojáků se rozhodlo zůstat v Sýrii nelegálně navzdory porážce Daeš a nedávným výzvám Donalda Trumpa ke stažení vojáků.

USA byly obviněny ze zneužívání civilistů uvězněných v Rukbanu jako „štítu“ pro jejich pokračující operace v Sýrii, jejichž cílem je omezit regionální vliv Íránu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov začátkem tohoto měsíce řekl, že „skutečnost, že lidem není dovoleno opustit tábor a že jsou rukojmími, naznačuje, že USA potřebují tento tábor, aby tam nadále ospravedlnily svou nelegální přítomnost.“ Objevilo se ještě několik dalších vysvětlení pro americké odmítnutí nechat obyvatele tábora opustit oblast.

Pokrytectví amerických „humanitárních obav“

Situace v táboře Rukban odhaluje temnou realitu za americkou okupací syrského území v Al Tanfu a jinde. S cílem pokračovat ve své politice zadržování Íránu a rozdělení a naporcování Sýrie jsou USA ochotné uvěznit 40.000 lidí – z nichž mnohé jsou děti – v koncentračním táboře, kde je blokována mezinárodní pomoc a kde je jídlo tak vzácné, že se matky vrhají s dětmi do ohně, aby se vyhnuly pomalému hladovění.

Podle Cambridge Dictionary definuje koncentrační tábor jako „místo, kde je velké množství lidí drženo jako vězni v extrémně špatných podmínkách, zejména z politických důvodů.“

Že USA ospravedlňují svou agresivní politiku po celém světě – od Sýrie až po Venezelu i jinde – jako motivovanou „humanitárním zájmem“ – když uprchlický tábor pod kompletní kontrolou USA čelí hladovění a jeho obyvatelé jsou násilně drženi v táboře americkou armádou navzdory touze ho opustit – je nechutným Orwellovským překroucením. To všechno „zabraňuje“ šíření vlivu Íránu na Blízkém východě.

Překlad Messin

 

      

 

Zdroj: https://www.globalresearch.ca/syrias-rukban-us-controlled-concentration-camp-pentagon-wont-let-refugees-leave/5673032

 

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde