Paul Antonopoulos, Global Research
GLOBSEC je pravděpodobně jedním z nejznámějších a nejvlivnějších politických think-thanků nejen na Slovensku, ale i ve střední Evropě. Má za cíl podpořit proatlantické směřování Slovenska. Přestože byl založen teprve v roce 2005, pořádá každoroční akce, kterých se často účastní až tisíc lidí z desítek různých zemí. Přestože dostává miliony eur od slovenské vlády, je také financován USA a hostil významné liberální a proatlantické řečníky, jako jsou bývalý britský premiér David Cameron, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, dlouholetý americký senátor John McCain a známý bývalý americký diplomat a politolog Zbigniew Brzezinski.
Je zřejmé, že se tato instituce snaží ovlivňovat veřejné mínění na Slovensku. Její vlastní výzkum však ukazuje, že její úsilí není tak úspěšné, jak by doufala. Nedávno zveřejněná zpráva GLOBSEC pod názvem „Mínění centrální a východní Evropy: Pohledy na demokracii a vládnutí v 10 zemích EU,“ zjistila, že 50 procent respondentů se domnívá, že jsou jejich hodnoty ohroženy „Západem“ a 53 procent považuje konkrétně USA za hrozbu pro jejich „identitu a hodnoty“. To ostře kontrastuje se sousedním Polskem, kde USA za hrozbu považuje pouhých 12 procent respondentů. Ve skutečnosti žádná jiná zkoumaná země, jako Bulharsko (43 procent), Česko (33 procent), Maďarsko (21 procent), Litva (19 procent) neměla většinu, která by se domnívala, že jsou USA hrozbou pro její „identitu a hodnoty“.
Hlavním důvodem tohoto bezprecedentního výsledku ve střední a východní Evropě je způsob, jakým slovenští politici sdělují západní hodnoty. Slovensko je jako tradičně konzervativní společnost zaplaveno západním liberalismem, který vyústil v drakonickou politickou korektnost a politiku identity. Myšlenka, že tyto hodnoty budou násilně implementovány do slovenské společnosti, dostává zásadní odpor.
Jednostranné politické kroky Washingtonu měly negativní globální důsledky, které geopolitické problémy nevyřešily, ale ve skutečnosti je zhoršily. Jedním z takových příkladů je intervence proti bývalé Jugoslávii za účelem podpory vzniku narkostátu, jakým je Kosovo. Slovensko je ve skutečnosti jednou z pouhých pěti zemí Evropské unie, které dosud neuznaly nezávislost Prištiny na Bělehradu. Západní intervence v Afghánistánu, Iráku a Sýrii jsou na Slovensku také vnímány negativně.
Podle zprávy GLOBSEC jsou lidí více náchylní k tomu, co think-thank popisuje jako konspirační teorie, aniž by zmínila konkrétní příklady, a skutečnost, že protiamerický sentiment je na Slovensku výrazně vyšší než ten protiruský, by jistě byl pro vědecké pracovníky hodně frustrující. Navzdory silným vzkazům hlavních médií a organizování extravagantních akcí ze strany GLOBSECu vnímalo Rusko jako hrozbu pro svou zemi pouhých 26 procent Slováků, uvedl think-thank ve své zprávě Trendy z roku 2019. Důvodem je, že „Slováci jsou známí tím, že mají silnější protiamerické nálady než jejich sousedé“, stejně jako „silnější proruské nálady, založené na historickém a kulturním kontextu“.
Ačkoliv 79 procent Slováků věří, že jejich média jsou „spíše, nebo zcela bez vlivu“, pouze 46 procent Slováků důvěřovalo „úrovni“ médií hlavního proudu. To ukazuje, že si Slováci uvědomují postupnou monopolní kontrolu nad svými médii. Právě tento nedostatek důvěry v média způsobil, že se Slovensko stalo anomálií ve skupině zkoumaných zemí střední a východní Evropy ohledně toho, jak důvěřují USA.
Závěry tohoto průzkumu by měly být pro GLOBSEC nesmírně frustrující: Jeho dlouhodobé a systematické úsilí ve snaze ovlivnit slovenské veřejné mínění zatím přináší špatné výsledky. Je pravděpodobné, že se dočkáme intenzivnějšího financování think-thanku, což bude znamenat extravagantnější události, více rozhovorů a větší pronikání do hlavních médií ze strany GLOBSEC, aby Slovákům vnutili atlantismus. Zda to bude úspěšné, či ne, se teprve uvidí.
Překlad: Messin