Geopolitika vstupu Makedonie do EU. Tlak z Bulharska

globe-32299_960_720

Paul Antonopoulos, Global Research

Přístupová jednání Severní Makedonie o vstupu do EU se zastavují kvůli naléhání Bulharska, aby si sousední země přestala přivlastňovat historii a uznala, že mluví bulharským dialektem. Problém však nedávno eskaloval, když bulharský ministr obrany Krasim Karakachanov uvedl, že se Severní Makedonie může stát členem EU pouze, pokud se stane součástí Bulharska nebo albánskou provincií. Karakachanov dal rozhodujícím činitelům v makedonském hlavním městě v podstatě na výběr – Velkou Albánii nebo Velké Bulharsko.

V samostatném incidentu řekl Karakachanov v říjnu loňského roku Skopje: „Pokud jste se najednou rozhodli vytvořit novou národnost, udělejte nám laskavost a nekraďte bulharskou historii, a navíc nefalšujte dějiny Bulharska pěstováním pocitu nenávisti směrem k Bulharsku, Bulharům a všemu bulharskému.“

Jedná se o odkaz na komplikovanou problematiku identity v Severní Makedonii, jejíž obyvatelé se kdysi převážně identifikovali jako Bulhaři a malé množství jako Srbové. Titův režim ve staré Jugoslávii však propagoval, aby přijali makedonskou identitu.

To mělo sloužit třem účelům:

Byla to součást politiky typu „silná Jugoslávie, slabé Srbsko“. V Socialistické republice Makedonii měla velký vliv Srbská pravoslavná církev. Připoutání k Srbsku bylo oslabeno vynálezem kanonicky neuznané Makedonské pravoslavné církve, která v roce 1967 vyhlásila autokefii od Srbské pravoslavné církve.

Oslabit pro-bulharský sentiment v regionu, kdy se lidé před existencí socialistické Jugoslávie chtěli znovu spojit s Bulharskem.

Uplatnit nárok na hlavní řecké přístavní město Soluň, které se matoucím způsobem nachází v řecké oblasti Makedonie, ve které se nachází 90 procent starověké Makedonie (pouze 10 procent v Severní Makedonii).

V rámci budování nové makedonské identity začali jugoslávští vědci v roce 1945 provádět změny v bulharském jazyce a nazvali jej makedonština. Rovněž zkonstruovali novou historickou časovou osu, která tvrdila, že obyvatelé Socialistické republiky Makedonie měli společnou historii se starořeckými postavami, jako byl Alexandr Veliký a středověkými bulharskými postavami, jako byl car Samuel, který měl ironickou přezdívku „Bulhar“.

Vzhledem k tomu, že dnešní Severní Makedonie dosáhla v roce 1991 nezávislosti na Jugoslávii, upřednostnila upevnění makedonské identity. To po celá desetiletí zhoršovalo vztahy se sousedním Řeckem. Ačkoliv se Atény a Skopje vyrovnaly podpisem Prespanské dohody z roku 2018, kdy Řecko přijalo název Severní Makedonie výměnou za vzdání se územních aspirací vůči severnímu Řecku a uznání, že staří Makedonci byli Řekové, problém s Bulharskem zůstal nevyřešen.

První ministr zahraničních věcí nynější Severní Makedonie Denko Maleski loni řekl: „jsme v době, kdy byly makedonské dějiny chráněny mocnou jugoslávskou federací a bez tlaku si šlo selektivně vybrat stavební kameny makedonského národa, šlo vyškrtnout zmínky o „bulharštině“ a místo toho napsat „makedonštinu“. Maleski není v Makedonii jediný, kdo žádá navrácení bulharské identity, přičemž se několik akademiků a politiků také zbavuje historického revizionismu a propagandy z jugoslávské éry.  Ve skutečnosti i vlivný youtuber se na svém kanálu vyjádřil: „byli jsme krmeni komunistickými lžemi. Nejsme Makedonci. Jsme Bulhaři.“

Posedlost Skopje udržováním propagandy jugoslávské éry přispívá k vnitřnímu kolapsu země. V konfliktu z roku 2001 jsme mohli vidět vpád Albánců z Kosova do oblastí Severní Makedonie jako pokračování projektu Velké Albánie, i když nakonec selhal. Řekové Skopje vždy varovali, že upřednostňování historického revizionismu je odvádí od skutečné hrozby – rozpadu jejich země způsobenému albánskými separatisty soustředěnými v severozápadní části země. Ministerstvo financí nyní ovládají Albánci, kteří tvoří více než 25 procent obyvatelstva. Posledních 100 dní mandátu premiérů bude navíc uděleno Albánci. Podle zprávy organizace Gallup Balkan Monitor z roku 2010, 53 procent Albánců v Severní Makedonii podporuje Velkou Albánii, což je nárůst ze 44 procent v roce 2008 a 52 procent v roce 2009. Ačkoliv po jedenácti letech od vydání zprávy nejsou k dispozici žádné oficiální údaje, lze očekávat, že čísla budou ještě vyšší.

Z tohoto důvodu Karakachanov varoval Severní Makedonii, že se stane součástí Velké Albánie, či Velkého Bulharska, případně i obou. Protože Skopje trvá na tvrzení, že jejich jazyk není bulharský dialekt a že historičtí hrdinové jako car Samuel Bulhar byli ve skutečnosti Makedonci a ne Bulhaři, zvyšují Albánci svou politickou sílu a mnohokrát prokázali, že jsou k dosažení Velké Albánie ochotni použít násilí.

Bulharští vojenští vůdci pravděpodobně uznávají, že v budoucnu v určitém okamžiku vypukne v sousední zemi konflikt, pokud nebudou Albánci schopni dosáhnout oddělení politickými prostředky. Takový konflikt by mohl ospravedlnit bulharský vojenský zásah.

To není nepravděpodobné vzhledem k tomu, že kvůli makedonským územním ambicím vůči Řecku před třemi lety nyní řecké letectvo hlídá svůj vzdušný prostor na základě mandátu NATO. Pokud by v Makedonii vypukla občanská válka, nebylo by nemožné si představit, že by Bulharsko zasáhlo, navzdory svým obtížným vztahům se Skopje, jaké kdysi mělo Řecko a mělo by tak faktickou kontrolu nad zemí, stejně jako má nyní Řecko nad svým vzdušným prostorem.

Výběr mezi Velkou Albánií a Velkým Bulharskem by se mohl stát obtížnou volbou, kterou Skopje možná bude muset učinit, pokud bude pokračovat v udržování propagandy jugoslávské éry a historickém revizionismu vůči Bulharsku, místo aby čelilo skutečnému ohrožení své územní suverenity – albánskému separatismu.

Překlad Messin

 

       

Zdroj: https://www.globalresearch.ca/skopje-decide-halting-yugoslav-era-propaganda-against-bulgaria-albanian-separatism/5736812

 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat