Alexej Navalnyj – příběh tuneláře

globe-32299_960_720

kob-forum.eu

Přeloženo, zkompilováno a zkráceno podle  RG.RU, TASS.RU.

Alexej Navalnyj se stal v roce 2009 poradcem gubernátora Kirovské oblasti Nikity Bělych (t.č. ve výkonu trestu). V této funkci Alexej Navalnyj „naléhavě radil“ vedení úspěšné firmy Kirovles, která tehdy byla jedním z největších podniků v Kirovské oblasti, aby svou produkci neprodával přímo, ale přes monopolního prostředníka, firmu svého přítele Petra Oficerova, a to za nevýhodně nízké ceny. Dřevo pak koncovým zákazníkům prodávala firma „Vjatská lesní společnost“ za ceny obvyklé. Firma Kirovles skončila v bankrotu, lidé přišli o práci, vyšetřovatelé vyčíslili škody na mnoho milionů.

Začátkem léta 2013 byl tunelář Navalnyj odsouzen k nepodmíněnému trestu vězení na pět let, avšak odvolací soud na podzim téhož roku trest změnil na podmíněný.

Toto však nebyl první tunelářský podnik Navalného, přesněji řečeno rodiny Navalných.

Celá rodina se podílela ještě na jiném podvodu, ve kterém okradla firmu Yves Rocher. Bratr „lídra opozice“ Oleg Navalnyj pracoval v roce 2008 jako vrcholový manažer ve státním podniku Pošta Ruské federace. Firma Yves Rocher prodává velkou část své produkce zásilkovým způsobem. Protože Pošta RF nestíhala doručovat všechny zásilky Yves Rocher včas, z čehož firmě plynuly ztráty, Oleg Navalnyj nabídl „pomoc“. Část zakázek by za 55 milionů rublů převzala soukromá firma „Hlavní abonentní agentura s.r.o.“ (OOO Glavnaja podpisnaja agentura). Tuto firmu založil otec Navalných a oba bratři krátce před podáním „výhodné nabídky“ firmě Yves Rocher a nikdy nevlastnila žádné dopravní prostředky.

Podstatou činnosti Hlavní abonentní agentury bylo, že činnost nasmlouvanou s firmou Yves Rocher objednala u přepravní firmy AvtoSAGA s.r.o. za 31 milionů rublů a rozdíly byly převáděny na účet rodinné firmy Kobjakovské tkalcovny, patřící rodině Navalných, a to na základě fiktivních smluv.

Na základě oznámení ředitele ruské pobočky Yves Rocher bylo zahájeno trestní stíhání, na jehož konci byli Navalní 30.12. 2014 pravomocně odsouzeni ke třem a půl rokům vězení, přičemž Oleg nepodmíněně, zatímco Alexej dostal trest podmíněný, s podmíněným odkladem na pět let. Ten mu byl později změněn na domácí vězení, pro porušování podmínek.

Odsouzením ve věci Yves Rocher se tak Alexej Navalnyj stal asi jediným odsouzeným v dějinách justice, který v době, kdy již byl v jedné podmínce, dostal ještě jeden podmíněný trest.

Podle podmínek stanovených rozsudkem se měl Navalnyj dvakrát měsíčně hlásit vězeňské službě. Poté, co se „berlínský pacient“ zotavil, měl se neprodleně vrátit do Ruska, což neučinil a porušil tím podmínku. Toto bylo citováno jako důvod jeho zatčení při návratu do Ruska. Nicméně na jednání soudu se ukázalo, že Navalnyj svou povinnost hlásit se vězeňské služně ignoroval již několik let, avšak podněty ke změně trestu z podmíněného na nepodmíněný moskevské soudy opakovaně zamítaly.

Tolik tedy na vysvětlenou, v jaké „opozici vůči diktátorskému režimu“ se Navalnyj nachází. V „opozici vůči režimu“ se tak podle všeho zřejmě musí nacházet kromě Navalného i významná část ruských soudů, které jsou schopny bez mrknutí oka udělit dva souběžné podmíněné tresty a ignorovat porušování podmínek odkladu u podmíněného trestu.

https://rg.ru/2021/02/02/tri-istorii-kotorye-priveli-navalnogo-k-konfliktu-s-zakonom.html

https://tass.ru/info/10608787

Zdroj: https://kob-forum.eu/2021/02/03/alexej-navalnyj-pribeh-tunelare/

K výše uvedenému převzatému článku snad jen pro doplnění ukázka, jaké „informace“ nám ke kauze poskytuje naše veřejnoprávní ČT, kde se ve včerejším pořadu Události, komentáře vyjádřil redaktor Jaroslav Šimov z Rádia Svobodná Evropa:

„Ano, byl kdysi odsouzen k podmíněnému trestu za jisté finanční nesrovnalosti, to je velice složitá kauza, kterou vždy považoval za vykonstruovanou, a Evropský soud ve Štrasburku mu dal za pravdu a dokonce ruská vláda musela částečně Navalnému zaplatit kompenzaci, takže se jedná o proces, který má výrazné politické pozadí.“

Evropský rozsudek (pokud ho chceme brát vůbec za objektivní) se ovšem týkal pouze následného zadržování Navalného ruskými úřady, nikoliv trestných činů tunelování, za které byl právoplatně odsouzen. O jejich „vykonstruování“ tedy žádný soud nikdy nerozhodnul. To jen k posouzení vyjádření „novináře“ Šimova.

Messin