Paul Antonopoulos, Infobrics.org
I když Ázerbajdžán za pomoci syrských žoldáků a tureckých speciálních sil dobyl od Arménů sedm okresů bývalé autonomní oblasti Sovětského svazu Náhorní Karabach, vypadá to na vypuknutí nového konfliktu. Po ponižující porážce způsobené nepřipraveností/a nebo nezájmem arménského premiéra Nikola Pašinjana při snaze udržet si kontrolu nad sedmi okresy byla Ázerbajdžánu hypoteticky poskytnuta přímá pozemní cesta, aby mohl vstoupit přímo do enklávy Nachičevan koridorem přes arménskou provincii Syunik, kterou Ázerbajdžánci nazývají Zangezur. To bylo údajně dohodnuto podpisem trilaterální dohody o příměří z 10. listopadu (Arménie-Ázerbajdžán-Rusko).
Monte Melkonian – podplukovník z první války v Náhorním Karabachu (1988-1994), řekl na počátku devadesátých let, že pokud Arméni ztratí Náhorní Karabach s Ázerbajdžánem, ztratí dále provincii Syunik, tenký pás země oddělující Ázerbajdžán od Nachičevanu. Uvedl, že „pokud ztratíme Karabach, obrátíme poslední stránku historie našeho lidu.“ Věřil, že pokud by ázerbajdžánské síly uspěly v deportaci Arménů z Karabachu, postupovaly by dále na Syunik a další oblasti Arménie. Pokud by Ázerbajdžán dobyl provincii Syunik, spojilo by to nejen vlastní Ázerbajdžán s Nachičevanem, ale také by to Turecku poskytlo přímý přístup ke Kaspickému moři, bohatému na ropu a plyn a dále do Střední Asie.
Ázerbajdžán hájí svou pozici k opětovnému získání Náhorního Karabachu a okolních okresů. Ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev také tvrdil, že jeho zemi jde pouze o to, aby znovu získala to, co nazývá okupovaným územím.
Turečtí a ázerbajdžánští nacionalisté však vyzvali k okupaci provincie Syunik, která by ukončila oddělení Nachičevanu od vlastního Ázerbajdžánu. Mnoho prominentních Arménů varuje, že dlouhodobým cílem Turecka a Ázerbajdžánu je vytvoření menšího arménského státu v místě kolem dnešní severní Arménie. Zdá se, že se Ázerbajdžán připravuje na nový vojenský konflikt, ve kterém by od Arménie dobyl Syunik.
Alijev během projevu na ekonomické konferenci minulý týden řekl, že „nový dopravní koridor projde Zangezurem, historickým územím Ázerbajdžánu, a spojí Ázerbajdžán s jeho nedílnou součástí, Nachičevanskou autonomní republikou a Tureckem.“ Ignorujíc Alijevův blud, že je Syunik historicky ázerbajdžánské území, se mluvčí arménského ministerstva zahraničí Anna Naghdalyan vyjádřila, že „takovým provokativním prohlášením, označujícím Zangezur za historické ázerbajdžánské území a odkazem na imaginární koridor, prezident Ázerbajdžánu záměrně podkopává trilaterální prohlášení z 9. listopadu a 11. ledna. Článek 9 trilaterálního prohlášení z 9. listopadu zřízení žádného koridoru nezmiňuje.“
Ázerbajdžánský prezident v úterý uvedl, že „Arménie chce bránit realizaci koridoru Zangezur, ale neuspějí. Donutíme je.“ To jasně ukazuje, že Ázerbajdžán je připraven použít sílu k otevření koridoru přes arménské území, aby spojil Nachičevan s vlastním Ázerbajdžánem. Alijevovo prohlášení přišlo, jakmile ázerbajdžánská média na konci února informovala, že ázerbajdžánské ozbrojené síly provedou v Karabachu speciální operaci. „Nemůžeme přesně říct, ve které oblasti se to stane, ale na obou stranách dochází k hromadění vojenského vybavení,“ uvádí se ve zprávě.
V dalším náznaku, že se Ázerbajdžán připravuje na novou vojenskou operaci proti provincii Syunik, kroužil poblíž hranic s Arménií turecký letoun včasného varování Boeing 737 AEW & C. Jedná se o stejné letadlo s kódovým označením „CENAH01“, které bylo používáno během úvodních dnů loňské války. Existují také zprávy, že Ázerbajdžán povolává záložníky, zatímco turecká á ázerbajdžánská armáda současně prováděla společná cvičení poblíž arménských hranic.
Domněnka, že se Ázerbajdžán připravuje na nový konflikt, přichází v době, kdy se zdá, že Ukrajina se připravuje na jarní ofenzivu proti milicím na Donbasu. Existuje možnost, že Ázerbajdžán a Ukrajina, oba blízcí spojenci Turecka, mohou zahájit simultánní operace, aby donutily Rusko dělat ústupky jménem milicí Donbasu a Arménie. Turecko silně zdůrazňuje, že Krym je Ruskem okupované ukrajinské území a že tatarská menšina je údajně utlačována. Turecko navíc poskytuje drony ukrajinské armádě a rovněž tvrdí, že nebude váhat zasáhnout proti Arménii, pokud se nepodřídí jeho požadavkům.
Navzdory pokusům Pašinjana odvrátit Arménii od Ruska směrem k liberálnímu Západu nyní Moskva pomáhá arménské armádě s reformou a přezbrojením. Arménský ministr obrany Vagharshak Harutyunyan v poslední době uvedl, že „uskutečňování vojenské reformy není jen plánováno, ale již se provádí, a naši ruští kolegové jsou do tohoto procesu přímo zapojeni.“ Hlavní úsilí bude podle něj směřovat k rozvoji řídících systémů, zpravodajských služeb, elektronického boje, protivzdušné obrany a bezpilotních letadel, raketových sil a dělostřelectva.“ V reakci na to Alijev uvedl, že Rusko by nemělo pomáhat Arménii modernizovat svou armádu nebo poskytovat nové zbraně.
Ještě důležitější je, že Arménie je členským státem Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Pokud by Arménii napadl stát, který není členem, mají jí povinnost pomoci Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Rusko.
Ačkoliv je nepředstavitelné, že by Ázerbajdžán byl i s tureckou podporou ochoten znepřátelit si Rusko až k vojenskému konfliktu, vyvstává otázka, zda by Moskva dokázala zvládnout současně konflikty na Kavkaze a Donbasu, pokud Ázerbajdžán a Ukrajina zahájí současné jarní útoky, navíc s ruskými závazky v Sýrii a nepřímo v Libyi. Je pravděpodobné, že Turecko bude naléhat na Ázerbajdžán a Ukrajinu, aby podnikly současně kroky k získání ústupků od Ruska, jako je nucení Arménie otevřít dopravní koridor mezi vlastním Ázerbajdžánem a Nachičevanem.
Překlad Messin
Zdroj: http://infobrics.org/post/32936/