Znepřátelování Ruska: Specialita Bidenovy administrativy

globe-32299_960_720

Ted Galen Carpenter, Global Research

 

Zdá se, že administrativa Joea Bidena je odhodlána překonat své předchůdce v činech, kterými si jistě znepřátelí Rusko. Jen za poslední dva týdny se Spojené státy a jejich spojenci z NATO vynasnažili Moskvu vyprovokovat hned při čtyřech různých příležitostech. Takové nezodpovědné chování vyhrocuje již tak nebezpečné napětí s velmocí vyzbrojenou jadernými zbraněmi.

Washington nasadil bojový tón výběrem zvláštního vyslance v Kremlu, což mělo být snahou o nápravu pošramocených bilaterálních vztahů. Místo výběru někoho, kdo by byl pro ruské vůdce alespoň trochu snesitelný, vyslala administrativa náměstkyni ministra zahraničí pro politické záležitosti Victorii Nulandovou. Ta je nejenom otevřená rusofobka obecně, ale je zvláště proslulá svou rolí při pomoci demonstrantům svrhnout zvoleného proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. To bylo v roce 2014, kdy Nulandová působila jako náměstkyně ministra zahraničí v administrativě Baracka Obamy. Ruská vlády na ní uvalila zákaz cestování a další sankce – opatření, která byla zrušena těsně před její poslední diplomatickou misí v rámci dohody, ve které Washington zrušil podobná omezení proti vysoce postavenému představiteli ministerstva zahraničí. Výběr Nulandové jako velvyslankyně pro jednání s vládou Vladimira Putina byl buď neuvěřitelně hluchý, nebo záměrným projevem opovržení.

Jiné nedávné akce USA silně naznačují, že se jednalo o to druhé. Jen několik dní poté, co Nulandová dokončila svá z velké části neplodná jednání, přeletěly nad Černým mořem Spojené státy svými dvěma bombardéry B1-B. Oblast je považována za velmi citlivou pro ruskou armádu, protože se na této vodní ploše nachází hlavní námořní základna země. Válečné lodě a letadla USA a NATO v posledních dnech znatelně rozšířily svou přítomnost v Černém moři, ale vyslání bombardérů schopných nést jaderné zbraně bylo obzvláštně provokativní. Jak se dalo předvídat, Rusové zasáhli bojovými letouny, aby „vyprovodili“ ty americké. Jednalo se o klasický případ, kdy Washington vytvořil bezdůvodnou provokaci.

Ještě více provokativní byly komentáře, které pronesl ministr obrany Lloyd Austin během své návštěvy Ukrajiny v polovině října. Ve svých poznámkách na ukrajinském ministerstvu obrany zdůraznil, že členství Kyjeva v NATO je téměř na stole a že „žádná třetí země nemá právo veta na rozhodnutí o členství země v NATO. Ukrajina… má právo rozhodovat o své budoucí zahraniční politice a očekáváme, že tak bude moci činit bez jakéhokoliv vnějšího zasahování.“ O několik dní dříve Pentagon vypustil do věčně jestřábího deníku Washington Post příběh o nadcházející cestě Austina, díky kterému je podpora USA pro ukrajinskou žádost o členství v NATO ještě jasnější.

Jistě, nejednalo se o novou zprávu; Washington tento postoj zastává od léta a trvá na tom, že Ukrajina a Gruzie mají „právo“ do NATO vstoupit, pokud splní standardy aliance pro členství. Obzvláště neužitečné načasování však bylo, když s tím přišel ministr obrany právě nyní navzdory opakovaným varováním Moskvy, že přijetí Ukrajiny či Gruzie do NATO bude patřit akcím, které překračují „červenou čáru“, pokud jde o bezpečnost Ruska. Je to také maximálně arogantní postoj, založený na předpokladu, že Moskva by si neměla stěžovat, i když nejmocnější vojenská aliance v dějinách vytváří stále větší a hrozivější přítomnost na ruských hranicích. Ruští představitelé okamžitě reagovali na Austinovy komentáře a varovali, že přijetí Ukrajiny do NATO by bylo „extrémně nebezpečné“ a setkalo by se s blíže nespecifikovanými odvetnými opatřeními.

Další incidenty, ke kterým došlo v době Austinovy cesty do Evropy, zanechaly vztahy mezi NATO a Ruskem v troskách. Začátkem tohoto měsíce NATO vyhostilo 8 ruských diplomatů ze své styčné kanceláře v sídle NATO v Bruselu pro údajné špionážní aktivity. Kreml zareagoval o několik dní později pozastavením všech svých zbývajících aktivit v bruselském zařízení a nařídil uzavření moskevské kanceláře NATO ke dni 1. listopadu. „Po určitých opatřeních přijatých NATO již neexistují základní podmínky pro společnou práci“, řekl stručně novinářům ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Američtí představitelé se zdají kupodivu překvapeni i rozhořčeni rychle se zhoršujícími vztahy s Ruskem. Jsou obzvláště znepokojeni, protože to komplikuje proklamovanou touhu Washingtonu zaměřit se na Čínu jako na hlavní bezpečností hrozbu pro Spojené státy. Jak se však dalo předvídat, národně-bezpečnostní vedení a jeho ozvěna ve zpravodajských médiích kladou veškerou vinu za rostoucí napětí na Kreml.

Pokud Bidenova administrativa brzy nezmění kurs, mohou se vztahy s Moskvou stát ještě horšími, než byly za studené války – a tento vývoj by ohrozil světový mír. Od té doby, co se administrativa Billa Clintona rozhodla rozšířit NATO do střední a východní Evropy, podnikají Spojené státy a jejich evropští spojenci jeden krok za druhým, aby si znepřátelili Rusko, a skličující výsledky jsou snadno patrné. Administrativa Joea Bidena bohužel místo toho, aby zvrátila arogantní, provokativní politiku Washingtonu, tuto nebezpečnou strategii zdvojnásobuje. Výsledek může být pro všechny zúčastněné velmi tragický.

Překlad Messin

 

Zdroj: https://www.globalresearch.ca/antagonizing-russia-biden-administration-specialty/5759876