Zákaz přístupu médií k vojenských tribunálům na Guantánamu jen zesílil pochybnosti

globe-32299_960_720

Bronwen Maddox, The Australian

S každou příležitostí dostat se z problému Guantánamo si USA pouze vyrobí další.

Nejnovějším je rozhodnutí o zákazu přístupu médiíí k tribunálům pro 14 „nejcenějších“ vězňů Guantánama.

Vydaný přepis soudu s Khalidem Shaikhem Mohammedem, údajným třetím nejvyšším velitelem Al-Kaidy, který se podle Pentagonu konal minulou sobotu, způsobil šok množstvím jeho údajných přiznání: Mohammed říká, že měl roli při útocích z 11.září 2001 a skoro třech tuctech dalších útoků.

Znepokojení ale také způsobila možnost, že přiznání mohlo být získáno mučením.

Sdělení zdá se podporuje americké tvrzení, že přinejmenším někteří z více než 400 zadržovaných mužů na Guantánamu jsou vysoce nebezpeční teroristé.

Jenomže tyto tribunály a nové utajování stále umožňují obviňování USA z porušování svých vlastních principů spravedlnosti při jejich válce proti terorismu.

Charakter vojenských tribunálů byl vždy kontroverzní. Při předběžných výsleších tyto tribunály stanovily, že vězni z Guantánama jsou „nepřátelskými bojovníky“ a tak USA prohlašují, že je mohou soudit zvláštní vojenské komise, nebo je možné je zadržovat na neomezenou dobu bez obvinění.

USA vymyslely status „nepřátelský bojovník“ v reakci na kritiku, že rozbíjejí Ženevské konvence, podle kterých musí status vězně určit kompetentní soudní dvůr.

Ale kritici, které vedou obhájci zadržovaných říkají, že tribunály nejsou férovým nástrojem, jak rozpoznat nevinné nezúčastněné diváky od nepřátelských bojovníků a nedávají vězňům férovou možnost právně napadnout své zadržování.

Vězeň, který stane před porotou tří vojenských důstojníků nemá, jak upozorňují, právníka, ale pouze vládou jmenovaného zástupce.

Vězeň nemá právo slyšet důkazy proti němu, pokud jsou tajné. Jen zřídka může povolat svědky (Mohammedova žádost o dva byla zamítnuta).

Plukovník Dwight Sullivan, šéf skupiny obhájců Pentagonu určených pro vězně řekl, že tribunály nedokážou poskytnout vězňům adekvátní prostředky k napadení důkazů proti nim.

Všech přibližně 550 předchozích slyšení bylo otevřeno médiím, přestože některé materiály byly utajeny. Ministerstvo obrany tvrdí, že slyšení s těmito 14 zadržovanými musí být z bezpečnostních důvodů neveřejná.

Jenomže kritici říkají, že je to kvůli tomu, že byli mučeni.

Scott Horton, předseda mezinárodně právního výboru Advokátní komory města New York (International law committee of the New York City Bar Association) řekl, že Pentagon byl znepokojen tím, že „těchto 14 řekne, co jim udělali. Oni byli mučeni a týráni a tento fakt podléhá utajení“.

Tisková agentura Associated Press rozhodnutí o utajení zpochybňuje, uznává sice, že požadavek utajení částí slyšení z důvodu bezpečnosti je možný, ale úplné uzavření porušuje principy ústavního práva i vlastní principy ministerstva.

Vydaný přepis slyšení s Mohammedem tyto obavy nijak nerozptyluje. Mohammed v něm říká, že některá prohlášení učinil následkem špatného zacházení „lidí z CIA“ poté, co byl zadržen v roce 2003.

K objasnění se ho kapitán NAVY vedoucí vojenskou porotu zeptal: „existuje nějaké prohlášení, které jste udělal z důvodu tohoto zacházení – jak říkáte mučení. Udělal jste nějaké prohlášení kvůli tomu?“ Odpověď je nejasná, protože spadá do části, kterou Pentagon vyškrtnul.

Nicméně, těsně před dlouhým popisem svých teroristických aktivit Mohammed také řekl členům tribunálu, že v tom okamžiku nemluvil pod nátlakem.

Spojené státy měly během těchto slyšení vězňů možnost prokázat svá tvrzení, že mezi zadrženými jsou nejhorší teroristé a začít odpovídat na kritiku Guantánama a vojenských komisí.

Namísto toho daly prostřednictvím nařízeného utajování, pro které se najde jen stěží nějaké ospravedlnění, nedůvěřivému světu ještě více důvodů myslet si, že mají co skrývat.

Překlad Messin, 20.3. 2007 Zdroj