Global Research, 18.8.2007

Je to nový stupeň absurdity pro Ameriku.

Muselo to přijít. Nyní vás může dostat do potíží i zamračený pohled či grimasa.

„Speciálně cvičení bezpečnostní pracovníci“ budou na letištích po celé zemi sledovat „mikro výrazy“ pasažérů, které odhalí proradné jednání a zákeřné úmysly. Tito agenti, kteří doslova mohou mít váš osud ve svých rukou, dostali vznešené, Orwellovské jméno: „Behavior Detection Officers“. /něco jako „Strážníci odhalující chování“./

Napadlo by vůbec někoho, že se vyplní proroctví George Orwella z jeho románu „1984“? Orwell ve svém románu píše „museli jste všechno dělat živě, ze zvyku, který se stal instinktem, kvůli předpokladu, že každý vámi vydaný zvuk byl zaslechnut, a hlavně ve tmě, každý váš pohyb byl zaznamenán.“

Při studiu „mikro výrazů“ – ano, je to vlastně studijní obor a jsou někteří, kteří mají tolik drzosti nazývat to vědou – bylo stanoveno, že pokud lidé chtějí utajit emoce, pravdu o jejich pocitech lze vyčíst z výrazu tváře. Tihle experti určili, že v lidském výrazu/pohledu jsou klíčovými věcmi strach a znechucení, protože mohou naznačovat klam.

Jak je to se strachem a znechucením na letištích? Jsem vystrašená a znechucená už celé týdny předtím, než se musím na letišti vůbec ukázat. Vlastně se bráním na nějakou cestu letadlem vůbec pomyslet. Dost na tom, že bych měla být hodiny uvězněna v přecpaném letadle bez potravin, či vody, nebo nefunkčními záchody; nyní jsou tam bezpečnostní agenti interpretující výrazy vašeho obličeje. Policejní hlídači tváří, již umístěni na nejméně deseti letištích, nejsou jako takoví rozpoznatelní. Ale pozorovatel může být u úschovny zavazadel, u přepážky prodeje lístků, nebo poblíž detektorů kovů a rentgenů. Dopravní bezpečnostní správa (TSA) doufá, že do konce roku 2008 bude tuto práci vykonávat na 500 lidí.

Ale co žena, která nastoupí do letadla, aby navštívila svého umírajícího příbuzného? Nebo muž, který cestuje do jiného státu za účelem návštěvy odborníka na rakovinu, jako poslední šance k prodloužení svého života? Co chlap, který se právě pohádal s manželkou a je nyní znepokojen, že případná havárie by znamenala, že jejich poslední rozhovor proběhl ve hněvu? Všichni někdy máme špatný den, obzvláště na současných letištích. Nevypadá v těchto dnech každý koho potkáme kysele a nepříjemně? Opačně to platí taky. Když jsme šťastní a radostní a díváme se na druhé, vidíme v nich štěstí. Nebo i v případě, že tomu tak není, díváme se na ně laskavě a se soucitem. Je lidská přirozenost, pohlížet na jiné skrz čočku naší vlastní reality.

Zde se už dostáváme do skutečné absurdity. Tito „Behavior Detection Officers“ pracují očividně v párech. Podle jednoho scénáře se strážce přesune „pomoct“ pasažérovi se zavazadly poté, co byla zkontrolována. Potom by se ho zeptal, kam má namířeno. Pokud pasažérova reakce spustí poplašné zvonění v dobře vycvičené mysli strážce, další strážce se pohne a zadrží ho. Pojďme si tohle skutečně vyjasnit. Pokud by ke mně takto přišel cizinec, poslala bych tu osobu k čertu a přidala pár nadávek.

Takže zatímco zaměstnanci TSA zabavují naše nůžky a láhve, oni se chystají nás upřeně sledovat, hledajíc každé nějaké podezřelé znamení teroristického záměru v našem výrazu obličeje, povzdech, pokrčení nosu? Kdo ví co? Konečně, jsou to právě sami „Behavior Detection Officers kteří jednají opravdu podezřele. O tom není v žádném případě pochyb.

Překlad Messin, 20.8.2007 ZDROJ