Během 24 hodin zemřelo v Rusku při dvou bombových útocích 32 lidí a dalších 70 bylo zraněno. Šokující útoky vedly k masivnímu bezpečnostnímu zákroku po celé zemi.

K prvnímu útoku došlo v neděli na hlavním nádraží ve Volgogradu. Tam zahynulo 17 lidí a zranilo se více jak 40. Útok byl načasován na dobu, kdy cestuje nejvíce lidí v předvečer Nového roku – nejdůležitějšího svátku Ruska. Podle úřadů byla bomba odpálena v davu před detektorem kovů v železniční stanici. Podezřelý ze sebevražedného útoku byl podle Moscow Times identifikován jako Pavel Pečenkin, zdravotník a záchranář, který konvertoval k islámu a odešel z domova, aby se přidal k islámským militantům v Dagestánu.

Druhá bomba v pondělí rozervala plný trolejbus během ranní dopravní špičky. Na ulici se rozlétla těla i jejich části. Patnáct lidí zahynulo okamžitě, dalších 30 bylo zraněno.

Mluvčí ruských federálních vyšetřovatelů Vladimir Markin řekl médiím, že dvě bomby se jeví jako téměř identické, což naznačuje stejný zdroj obou útoků. „Vzhledem k tomu, že stavební prvky obou bomb jsou shodné, potvrzuje to teorii, že oba útoky jsou propojeny. Je možné, že byly sestrojeny na stejném místě,“ uvedl Markin.

Zatímco se k odpovědnosti za útoky nepřihlásila žádná skupina, sebevražedný atentátník identifikovaný na nádraží prohlašoval svou věrnost Kavkazskému emirátu, což je teroristická organizace přičleněná k aktivním skupinám v Čečensku, Dagestánu, Severní Osetii a jinde v regionu. Organizace se přihlásila k odpovědnosti už za předchozí masivní teroristické útoky, včetně útoku v moskevském metru z března 2010, který zabil nejméně 40 lidí a únoru 2011 kdy sebevražedný bombový útok na mezinárodním letišti v Moskvě zanechal dalších 37 mrtvých.

Sám Volgograd už byl dějištěm jednoho z posledních teroristických útoků v říjnu loňského roku, kdy se žena z Dagestánu odpálila v autobusu a zabila sedm lidí.

Dokka Umarov, samozvaný emir Kavkazského emirátu vydal v červenci video, kde vyzývá své stoupence, aby učinili „vše co je v jejich silách“ za účelem zmaření olympijských her v Soči novou vlnou útoků.

Uvedl, že cílem organizace je vytvořit samostatný muslimský stát napříč severním Kavkazem. Region byl vržen do chaosu rozpadem Sovětského svazu a obnovením kapitalismu v roce 1991. Od té doby proběhly dvě války v Čečensku (1994-1996 a 1999-2006), které si vyžádaly na 80.000 obětí, většinou civilistů.

Volgrograd, dříve známý jako Stalingrad, ležící na místě masivní bitvy proti nacistickému Německu před 70 lety, byl těsně po bombových útocích virtuálně uzamčen, v rámci realizace bezpečnostních opatření po celé zemi před oslavami Nového roku. V druhém ruském městě Petrohradu byl zrušen ohňostroj.

Útoky spustily u části ruských médií volání po tvrdém zákroku na obnovení práva a pořádku, stejně jako anti-muslimskou  a anti-imigrantskou agitaci. Policie rozptýlila ve Volgogradu demonstraci organizovanou ruskými nacionalisty v návaznosti na pondělní útoky, říkajíc protestujícím, že jsou jen cílem pro další případný útok.

Pravda.ru citovala bývalého plukovníka ruské FSB, jak říká, že „musíme dělat to, co Američané. Musíme mít přehled o úplně každé osobě. Tahle technologie prevence a kontroly, kterou odhalil Snowden, má skutečný účinek.“

Provládní tabloid Komsomolskaja Pravda začal volat po trestu smrti pro obviněné z organizování teroristických útoků, ale i po uvěznění jejich rodin.

Útoky vyvolaly vyjádření prezidenta Putina, že vláda zajistí bezpečnost zimních olympiiských her, které se budou konat během šesti týdnů v černomořském letovisku Soči, asi 435 mil jižně od Volgogradu. Plány volají po nasazení 30.000 policistů a vojáků. Město se 345.000 obyvateli se má změnit na uzavřenou pevnost s bezpečnostní zónou sahající 60 mil podél pobřeží a 25 mil do vnitrozemí.

Útoky vyvolaly prohlášení o „solidaritě“ a projevy soustrasti Obamovy administrativy ve Washingtonu, jakož i vlád Davida Camerona a Francoise Hollandeho v Londýně a Paříži.

Co se týče ruského ministerstva zahraničí, tak to zdůraznilo, že útoky v Rusku byly stejného druhu jako ty, které provádějí v USA, Sýrii, Libyi, Afghánistánu, Nigérii a dalších zemích. Ruská strana rovněž upozornila, že podpora teroristických skupin těmi, co nyní vyjadřují Moskvě „solidaritu“, rozpoutala války proti vládám Sýrie a Libye.

„Postoj některých politiků a politických stratégů, kteří se pořád snaží dělit teroristy na „dobré“ a „špatné“ v závislosti na geopolitických cílech, se začíná stávat evidentně zlomyslným,“ uvedlo ministerstvo. „Terorismus je vždy zločinem a trest musí být vždy nevyhnutelný.“

V ruském tisku se otevřeně spekuluje, že poslední teroristické útoky jsou dílem Amerikou podporovaných režimů na Blízkém východě, jako odveta za diplomatický úspěch Moskvy při odklonění Washingtonu od přímé vojenské intervence za účelem svržení vlády prezidenta Bašára al-Assada v Sýrii.

„Není pochyb o tom, že salafistické režimy Perského zálivu, především Saúdská Arábie, podporují islámský terorismus v Rusku,“ napsal Kirill Benediktov v deníku Izvestija. „Rusko je nyní dostatečně silné, aby si mohlo dovolit nepříjemná opatření vůči režimům, které by chtěly pomocí wahábistické páté kolony destabilizovat situaci v naší zemi. „

Odhaduje se, že nejméně 400 ruských islamistů, většinou ze severního Kavkazu, právě bojuje na straně Američany podporovaných „rebelů“ v Sýrii. Putinova vláda varovala, že jejich návrat do Ruska představuje hrozbu ještě dalších teroristických útoků.

Útoky opět nasměrovaly pozornost na rozpravu, která proběhla v červenci loňského roku mezi Putinem a princem Bandarem bin Sultanem, šéfem zpravodajské služby Amerikou podporované monarchie v Saúdské Arábii, která slouží jako hlavní základna podpory islamistických povstalců v Sýrii.

Podle přepisů rozpravy uniklých do médií, Bandar požadoval, aby ruská vláda ukončila veškerou podporu režimu Assada v Sýrii. Na oplátku mu nabízel společnou energetickou strategii k podpoře zvednutí cen ropy a další pobídky. Nejzávažněji řekl saúdský princ Putinovi, že by mohl zajistit, aby olympiádu v Soči nenarušily žádné teroristické útoky.

„Mohu vám dát záruku k ochraně zimních olympijských her ve městě Soči v příštím roce na pobřeží Černého moře“, řekl Bandar. „Čečenské skupiny, které ohrožují bezpečnost her, jsou řízeny námi.“

Ve stejný čas Bandar tvrdil, že nemluví jen za Saúdskou monarchii, ale také za jejího hlavního spojence, Spojené státy americké.

Putin navrženou dohodu odmítl. Prohlásil, že saúdská podpora ruských islamistů je nepřijatelná. Údajně slíbil, že Rusko bude usilovat o „masivní vojenský úder“ proti teroristickým výcvikovým táborům. Někteří analytici si poznámku vyložili jako hrozbu vojenskou akcí proti Saúdské Arábii samotné.

Vzhledem k tomu, že saúdský princ tvrdil, že je schopen pustit a vypnout terorismus na severním Kavkazu jako vodovodní kohoutek, jasná otázka vznesená ohledně posleních útoků zní, zda Saúdská monarchie, jednající buď ve shodě s CIA, nebo samostatně, dostala nyní zelenou pro strašné útoky, viděné ve Volgogradu, jako odvetu za neúspěchy utrpěné jejich zmocněnci v Sýrii.