Polský mediální zdroj Nie zveřejnil šokující zprávu o přímé účasti Polska na destabilizaci Ukrajiny. Polské ministerstvo zahraničí pozvalo v září 2013 do země ukrajinské militantní aktivisty a trénovalo je poblíž Varšavy. Vzhledem k jejich odpovědnosti za pozdější destruktivní akce a úmrtí během majdanských nepokojů, může být pak Varšava s tímto peklem přímo spojena. Polsko tak pro NATO hraje ve východní Evropě špinavou roli jakéhosi „slovanského Turecka“.
Dopad zprávy Nie může mít také vliv na domácí polskou politiku, protože prokazuje, že politické elity obelhávají členy parlamentu. To by mohlo později mít přímé politické důsledky pro stranu premiéra Tuska, ironicky nazvanou „Právo a spravedlnost“. Tento skandál slouží jako upozornění, že Polsko začíná napodobovat způsoby svého pozvaného neokoloniálního ředitele – USA, čímž se prohlubuje loutkové postavení Varšavy vůči jeho pánům ve Washingtonu.
Podle zprávy přišlo do Polska 86 euromajdanských bojovníků, z nichž někteří vypadali starší 40 let, na pozvání polského ministerstva zahraničních věcí. Krycí záminkou a údajným důvodem návštěvy bylo prosazování spolupráce mezi Technologickou univerzitou ve Varšavě a Národní technickou univerzitou v Kyjevě.
Avšak ve skutečnosti byli tito jedinci bleskově odvezeni do Legionowa, místa na periferii Varšavy. Tam strávili čtyři týdny v policejním výcikovém středisku v pluku trénujícím destabilizaci.
„Studenti“ polské policejní akademie mlátili pořádkovou policii na EuroMajdanu v Kyjevě v lednu 2014.
Zdroj dále uvádí, že fotky účastníků ukazují lidi s nacistickými odznaky a tetováním, s jejich polskými vojenskými instruktory, postrádajícími jakoukoliv vnější identifikaci.
Radikálové se dozvěděli následující dovednosti a techniky: zvládání davu, identifikace cíle, praktiky vedení, ochrana proti policejním plynům a stavění barikád. Co je však důležitejší, zabývali se hodinami střelby, kterých součástí byly mimochodem i ostřelovací pušky.
Je zcela jasné, že „studenti“ přišli do Varšavy kvůli válce a ne kvůli akademické práci. A jejich výcvik tam vyústil křestem duchovních potomků Bandery.
Tato odhalení zdůrazňují, jaký přípravný výcvik dostali od Západu euromajdanští militantní aktivisté, a že Polsko bylo vybráno jako místo pro jejich trénink. Díky své přímé účasti a podpoře při tréninku radikálů Polsko rychle dostálo své reputace nejdůležitějšího státu na frontové linii NATO.
Když Polský Sejm na začátku prosince 2013 odhlasoval svou „plnou solidaritu s občany Ukrajiny, kteří s velkým odhodláním ukazují světu svou touhu zajistit plné členství své země v EU“, věděli málo, že násilný předvoj, který jen pár dní předtím házel zápalné lahve a napadal policisty, pravděpodobně získal svou taktiku méně než hodinu jízdy od místa, kde hlasovali. Většina členů parlamentu pravděpodobně neměla tušení, že jejich vláda trénuje tyto násilné prvky a byla by šokována, pokud o této kauze věděla.
Nejhorší ironií je skutečnost, že Polsko cvičilo bojovníky, kteří ctí muže, který oslavoval etnické čistky Poláků z Ukrajiny, prováděné za druhé světové války nejstrašnějším způsobem, jaký si lze představit. Navzdory všemu svému pokřiku o vlastenectví a nacionalismu pracuje polská vláda ve skutečnosti proti svým dlouhodobým zájmům tím, že tak podpořila radikální anti-polské prvky v přímém sousedství. Tahle špinavá banderovská záležitost je důležitým rysem americké zahraniční politiky, spočívající ve spojenectví, podpoře a budování nebezpečných radikálních sil, které se mohou později vrátit a uškodit jim (tj. Al-Kajda v sovětsko-afghánském konfliktu a mezinárodní džihádisté působící dnes v Libyi a Sýrii) Díky své chamtivé a nacionalisticky myšlené spolupráci s USA v úsilí o faktické vzkříšení Polsko-litevské unie Polsko opustilo své evropské zásady a slepě se stává americkým buldokem ve východní Evropě.
Překlad Messin, 19. 4. 2014