Politickou situaci asi nejlépe vystihuje ponižující video, na kterém vrcholný politik a hlava Parlamentu žebravě prosí o slitování velitele milice, vysvětluje mu, proč byl „přistižen“ ve své rezidenci se dvěma ženami, a naléhá, že na tom není nic skandálního.

„Ve jménu Božím“ říká Nouri Abu Sahmein milicionáři Haithamovi al-Tajourimu. „ Nic před vámi neskrývám, Haithame“. Viditelně vystrašený Sahmein mu říká, že ženy měly mít „citlivé informace“ v době, kdy obdržel tipy ohledně spiknutí za účelem zavraždění jeho osoby.

„Chci to všechno skončit, ale chci to pochopit. Nejsem blázen,“ odpoví velitel milice mimo záběr kamery.

Zveřejnění videa na televizních obrazovkách v zemi vyvolalo rozruch a také výzvy k prošetření od generálního prokurátora, zda nedošlo z obou stran k nějakému zločinu.

Nakonec ale video především zdůraznilo, jak slabí a nevýznamní jsou tváří tvář milici i ti nejvyšší politici země. Milice se v zemi od roku 2011 staly jak vymahači práva tak i zároveň pachateli bezpráví.

Vláda Libye za celou dobu nedokázala dokončit program odzbrojení a demobilizace milic. Úředníci se je místo toho snažili uplatit, utratili miliardy dolarů za pokusy zařadit ozbrojence do plnění různých ozbrojených úkolů, avšak bez získání jejich loajality – nebo vybudování státu, kterému by loajální být mohli.

Nyní je vláda se svou špatně fungující armádou a policií na kontrolu milice příliš slabá.

Případ ostudného videa s kňučícím předsedou Parlamentu byl jen posledním v řadě. Před pěti měsíci byl zadržován v pěti hvězdičkovém hotelu přímo předseda vlády Ali Zidan a v průběhu únosu si ho dokonce předaly dvě soupeřící skupiny milic. Tehdy byl unesen i syn ministra obrany a držen milicí čtyři měsíce až do svého propuštění v lednu. Jeho otec se stal dočasným premiérem poté, co Zidana odvolal minulý měsíc Parlament.

Loni v létě milice zatarasily Parlament a ministerstva, aby vynutily přijetí zákona o „politické izolaci,“ který zakazuje být v politice komukoliv, kdo za 42 let vlády Kaddáfího zastával jakoukoliv funkci. To zahrnovalo i množství lidí, kteří se Kaddáfím v průběhu let rozešli a dávno už byli důležitými představiteli opozice a nyní se samozřejmě snažili podílet na obnově země.

„Zákon rozdělil zemi na dva tábory. Buďto jste s námi, nebo proti nám,“ říká Hanah Salah, libyjský pozorovatel organizace Human Rights Watch. Salah zákon nazývá „bodem obratu“, který „absolutně legitimizuje použití násilí k dosažení svých cílů.“

Milice vznikly z brigád bojovníků, které bojovaly proti Kaddáfího silám během roku 2011. Od té doby se jejich počty násobí a roste i jejich moc. Vyrabovali totiž Kaddáfího sklady a mnoho zbraní dostali také ze zahraničí.

Mnohé jsou spojeny s konkrétními městy, nebo kmeny, ale rozšiřily svou moc geograficky. Například milice z třetího největšího města Libye – Misuráty, je postrachem hlavního města Tripolisu, stejně jako milice z oblasti západního Zintánu. Milice spolu soupeří a podporují dva hlavní znepřátelené bloky v Parlamentu. Některé milice na východě země zase podporují autonomii tamější oblasti Cyrenaica, jejíž obyvatelé si již dlouho stěžují na diskriminaci od Tripolisu.

Jiní jsou založeni na ideologii, zejména zastánci tvrdé linie islamistických milicí, mnozí inspirováni al-Kajdou.

Bývalý člen Parlamentu al-Tawati al-Eiydha říká, že milicionáři unesli několik zákonodárců, pak je svlékli, ponižovali a fotografovali za účelem vydírání a poslušnosti. Bývalý poslanec řekl agentuře Associated Press, že se setkal s jednou obětí, která popsala své utrpení. Po dalším šetření zjistil další a další oběti, které byly vystaveny stejnému zacházení.

„Pak jsem pochopil, proč byly umlčeny hlasy těch, co volají po prosazování státní kontroly nad milicemi,“ řekl al-Eiydha.

Další bývalý zákonodárce Mohammed Domaa potvrdil AP, že mu stejný muž popsal únos také. Muž řekl Domaaovi, že byl zadržován milicí téměř týden za „morální zločin“ a byl mučen a fotografován.

„Byl ve stavu nervového zhroucení,“ řekl Domaa, který brzy poté, co mu bylo řečeno o incidentu, odstoupil na protest kvůli únosům a polarizaci v Parlamentu.

„Chtěli jsme právní stát, chtěli jsme, aby pouze stát používal sílu. Ale dostali jsme milici, co soustředí ve svých rukou moc,“ řekl.

Milice jasně podkopává státní moc po celé zemi.

V posledních dvou letech milice zavraždila asi 200 významných osobností, včetně nejvyšších policejních úředníků, státních zástupců, soudců a aktivistů, především ve východní části, zejména v Benghází a Darmě, pevnostech islamistických milic.

Podle pozorovatele Salaha nemají vyšetřovatelé odvahu jít na místo činu nebo zatýkat. Svědci svědčí zřídka, protože mají strach z pomsty. Soudy jsou zavřené, protože se soudci bojí atentátu.

„V mnoha oblastech Libye došlo ke zhroucení práva a pořádku,“ říká Salah.

Ve městě Darma nemá vláda vůbec žádnou pravomoc. Čelí tam mnoha islámským extremistickým milicím, které se snaží vytvářet zákony podle islámského práva Šaríja.

V pátek se radikálové předváděli ve městě v desítkách pickupů s namontovanými zbraněmi a vlajícími černými islámskými prapory. Po městě se zřizují kontrolní stanoviště, údajně pro řešení sporů mezi obyvateli podle islámského práva.

Během celostátního hlasování o ústavě muselo být toto v Darmě kvůli milicím zrušeno. Ostřelovaly a zablokovaly volební místnosti. Bývalý městský prokurátor byl zastřelen. Těla cizinců byla pohozena v ulicích a ozbrojenci zaútočili na kancelář městské pokladny, ze které vláda vydává peníze na platy policii.

Hanan al-Bereik, právník z Darmy, řekl, že obyvatelé zorganizovali třídenní sezení, požadující po vládě, aby je zbavila milicí. Ale úřady neodpověděly.

„Chtějí islámský stát… ale všichni lidé to odmítají,“ říká Bereik o milicích. „Ženy žijí v hrůze. Neexistuje žádný způsob, jak by mohly chodit v noci ven…Obáváme se o naše děti.“

Dramatický pokus východní milice prodat nelegálně loď plnou ropy šokovala Libyjce neschopností své vlády. Pokus byl zmařen až zásahem americké válečné lodi nedaleko Kypru. Milice má od loňského roku pod kontrolou většinu ropných zařízení v zemi. Zastavení výroby tak visí neustále ve vzduchu, i když vláda uzavřela s milicemi vratkou dohodu.

„Země nemá nic… lidé jsou znechucení a mají toho dost,“ řekl zaměstnanec letecké společnosti při popíjení kávy v kavárně v Tripolisu. „Chceme prezidenta.“