Michel Chossudovsky: O co jde na Haiti

globe-32299_960_720

Ještě před pár týdny se většina mezinárodního společenství zavázala, že nebude vyjednávat se vzbouřenci proti prezidentu Jean-Bertrandu Aristidovi. Nyní jsou tito vzbouřenci vyneseni za pomoci USA a Francie k moci jako demokratická opozice . Exprezidenta Aristida odvezlo americké letadlo do střední Afriky. Vraždění pokračuje, ale dělají ho ti správní , tak se o něm nemluví. Jednotlivé zprávy navíc neposkytují dostatek informací o příčinách toho, co se na Haiti děje. Analýzu zájmů, které stojí za státním převratem v této středoamerické republice, nicméně přinesl profesor ekonomie v kanadské Ottawě Michel Chossudovski na internetové stránce Globalresearch.ca.

Nejchudší země západní polokoule

Haiti vzniklo na přelomu 18. a 19. století jako republika vzbouřených černých otroků. Jeho minulost poznamenaly vojenské intervence USA (jen mezi lety 1849-1913 jich bylo 24, v letech 1915-1934 bylo Haiti okupováno) i místní diktatury, jejichž zosobněním byli zejména otec a syn Duvalierovi, vládnoucí v letech 1957-1986. Na konci své vlády umožnili rozsáhlé ekonomické reformy prosazované Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou (SB), které vedly k osekání státních sociálních výdajů, oslabení ekonomiky a částečné likvidaci zemědělství (ve kterém se angažuje 75 % obyvatel země, a které bylo poškozeno dumpingem ze strany USA). Sociální problémy vyvolaly odpor. V prezidentských volbách byl v roce 1990 zvolen jako kandidát chudých katolický kněz Aristide, ač jeho protikandidát Bazin, bývalý úředník SB, byl masivně podporován USA. Aristidova první vláda nicméně trvala jen osm měsíců, pak byl svržen vojenským převratem. Vojenská diktatura si jako svého premiéra zvolila Bazina, její vláda vrátila neoliberální reformy – a zároveň povraždila asi 4000 lidí a statisíce vyhnala z jejich domovů. Protože imigrace do USA znamenala vážný problém, přišla vojenská diktatura o svého mocného patrona a nakonec ji roku 1994 svrhla americká intervence.

Tato intervence vrátila Aristida, ale už ne jako prezidenta chudých , ale jako poslušného vykonavatele západních příkazů. Byla zrušena haitská armáda a obnova haitských ozbrojených sil byla svěřena žoldnéřské společnosti DynCorp. Především se ale země ocitla pod ještě silnějším diktátem MMF a SB. Ty měly drtivé důsledky na zemi, v níž nezaměstnanost dosahuje 60 %, jeden lékař připadá na více než 8000 obyvatel a kterou i studie SB z roku 1996 označila za nejchudší zemi na západní polokouli. Během let 1994-2004 poklesla minimální mzda takřka na polovinu (ze tří dolarů na den na 1,5-1,75 dolaru). Reformy vnucené MMF skončily fiaskem i po ekonomické stránce – zavinily inflaci, devalvaci měny a (následkem pádu reálných mezd) kolaps kupní síly.

Kdo se dere k moci?

Ani úslužná vláda přizpůsobeného prezidenta Aristida ale nestačila USA. Ty se rozhodly podpořit opozici a nastolit na Haiti ještě poslušnější režim, v podstatě svůj protektorát. Výmluvné je, že v únoru 2003 byl velvyslancem USA na Haiti jmenován James Fooley, významný činitel ministerstva zahraničí USA v době bombardování Jugoslávie a protagonista podpory teroristické Kosovské osvobozenecké armády. To pro něj byla jistě dobrá zkušenost při podpoře opozice na Haiti.

Klíčová polovojenská síla opozice FLRN je totiž vytvořena z FRAPH, eskader smrti vojenské diktatury z let 1991-1994. Její hlavní velitel Guy Philippe prodělal výcvik americké tajné služby CIA v Ekvádoru a podporu CIA celé FRAPH zachytila i zpráva OSN z roku 1996. Americké tajné službě nevadilo, že byla zapletena do obchodu s drogami, a že se i její čelní důstojníci podíleli na zdokumentovaných masakrech (i americký list New York Times odhaduje, že počty obětí polovojenských jednotek byly v řádu tisíců). Nevadí to ani dnešní nenásilné občanské opozici , která s FLRN udržuje čilé kontakty.

Tuto občanskou opozici tvoří jednak více než 200 různých politických organizací s různými politickými ambicemi a jednak skupina 184 organizací občanské společnosti, organizace vedená Andrém Apaidem, americkým občanem vlastnícím na Haiti podniky textilní a elektronické výroby pro USA (mezi odběratele patří i americký počítačový gigant IBM). Výnosnost jeho podnikání je při tom založena především na nízkých mzdách, které vyplácí – v přepočtu 68 amerických centů na den, což je méně než polovina oficiální minimální mzdy. Tato opozice je podporována vládními i nevládními strukturami USA-Národní demokratickou nadací (jež podporuje též protichávezovskou opozici ve Venezuele) a Mezinárodním republikánským institutem. Apaid byl v pravidelném kontaktu s ministrem zahraničí USA Colinem Powellem.

Lži a skryté cíle

Kdyby měly USA o krizi na Haiti skutečně humanitární zájem, proč by podporovaly polovojenské jednotky s minulostí eskader smrti a občanskou opozici vedenou mužem, jehož bohatství plyne z prohlubování bídy jeho spoluobčanů? Skutečné důvody je třeba hledat jinde. Cílem je podmanění Haiti a vytvoření faktického protektorátu USA. Ty zde mají tři hlavní oblasti zájmu.

Prvním z nich je obchod s drogami. Haiti je hlavní přestupní stanicí pro přesun kokainu z Kolumbie do USA, celkově přes Haiti projde 14 % amerického kokainu. Na praní peněz z narkotik mají přitom značný zájem mnohé banky – a také americká tajná služba CIA, která penězi z drog financuje své tajné operace. Podmanění Haiti bude mít svůj význam i v tom, že posílí roli dolaru v globálním obchodu s narkotiky, v němž (jako v celé globální ekonomice) soupeří s eurem.

Dalším cílem je zostřené pokračování neoliberálních reforem, pro něž bude diktátorská vláda nesporně příznivějším prostředím než slabší režim váhavého prezidenta Aristida s minulostí vůdce chudých .

A konečně je cílem militarizace Karibského moře. Stane-li se z Haiti fakticky americká kolonie a poskytne-li prostor pro americkou armádu, budou zde USA moci vytvořit svou předsunutou vojenskou základnu a využívat ji k nátlaku na režimy, které jsou pro ně z jejich hlediska nepohodlné. Haiti má pro USA vskutku strategickou polohu – na severozápad od něj je Kuba, na jihu se nachází Venezuela…

Messin, 10.3.2004 ZDROJ: www.globalresearch.ca

„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde