Jeffrey Benner, 21.5.1999

 

Nový vůdce Kosovské osvobozenecké armády /UCK/ – Agim Ceku možná pomáhal řídit nejsurovější etnickou čistku v post-komunistické historii Jugoslávie. Nyní je na straně NATO v kosovském konfliktu.

Nový vůdce UCK Agim Ceku je spojen se dvěma nejhrůznějšími epizodami v pokračující válce v Jugoslávii. Tyto epizody byly horší než nynější srbská kampaň proti kosovským Albáncům. Nyní je na straně NATO v kosovské válce. Kdo je tento muž, a proč má NATO zájem na jeho podpoře a omlouvá ho?

Ceku se stal členem nově vzniklé chorvatské armády v roce 1991 během úsilí této země o vystoupení z Jugoslávie. Rychle postupoval až na funkci brigádního generála. Později odešel do ústraní. Jenomže na scéně se Ceku objevuje opět v roce 1993. V článku časopisu Janes Defense Weekly oceňují jeho roli při organizování chorvatských vojenských operací „Bouře“ a útok na Medak. Obě operace zahrnovaly etnické čištění Srbů z oblasti Krajina, úmyslnou palbu do civilistů, znásilňování a systematické žhářství.

Podle Janes Defense Weekly: „vedl Ceku v roce 1993 úspěšný útok chorvatské armády na Medak a v roce 1995 byl jedním z klíčových plánovačů operace „Bouře“, ve kterých rychle porazil srbské odpůrce“.

Ceku má také velmi dobrá doporučení od jeho návratu na scénu. Nejmenovaný vysloužilý důstojník americké armády řekl Janes: „byli jsme velmi zaujati jeho přehledem bitevního pole a předvídavostí o příštím pohybu nepřítele“.

Při operaci „Bouře“ – pětidenním útoku v srpnu 1995 získala chorvatská armáda kontrolu nad oblastí Krajina, která byla obývána převážně srbským obyvatelstvem. Mnoho analytiků říká, že operace Bouře byla provedena s tichým souhlasem západu a s pomocí amerických vojenských poradců /podobně se potvrzuje spolupráce s UCK v Kosovu /

Podle zprávy Amnesty International s názvem „Beztrestné zabíjení po operaci Bouře“ skoro celá populace Srbů, odhadovaná na 180.000 lidí uprchla před útoky. Stovky civilistů byly zavražděny. Většina obětí byly starší a postižené, nebo slabé osoby, které nemohly uprchnout. Zpráva odhaduje, že více než 5000 staveb bylo zapáleno postupující chorvatskou armádou.

Jak uvedl New York Times – Mezinárodní tribunál v Haagu /ICTY/ konstatoval, že v průběhu operace „Bouře“ skutečně došlo k válečným zločinům. 21.3. 1999 odhalil článek v Times neveřejnou zprávu ICTY v níž se mimo jiné píše: „Během útoku se chorvatské ozbrojené síly a zvláštní policejní jednotky dopustily četných porušení mezinárodního humanitárního práva.

Útok na Medak v roce 1993, který podle Janes Defence Weekly organizoval Agim Ceku, je známý také jako „Masakr v Medaku“.

Zatímco čtenářům z USA tento pojem nic neříká, zcela jinak je tomu v Kanadě. Její jednotky se zúčastnily největší vojenské operace této země od Korejské války. V knize s názvem Tested Mettle můžeme číst podrobnosti o nasazení kanadských vojáků v rámci jednotek OSN v Chorvatsku v oblasti Medacké kapsy. Kanaďané zaútočili na chorvatské vojáky, aby zastavili jejich teror proti srbskému civilnímu obyvatelstvu. Čtyři Kanaďané byli zraněni v bitvě, při které zahynulo také téměř 30 chorvatských vojáků.

Úryvky z knižního popisu událostí v Medaku vycházely na konci listopadu v novinách po celé Kanadě. Svědectví kanadských vojáků jsou podrobně popsána: „opilý chorvatský voják se vypotácel z budovy“ začíná jedna část. „Z domu byl slyšet křik dívky. Na hlavě opilého vojáka visel pár zkrvavených kalhotek“.

Zatímco detaily o jeho roli v takovýchto hrůzách zůstanou nepotvrzené, pouhá zmínka o možném zapojení Agima Ceku do válečných zločinů dostává NATO do obranné pozice. Obzvláště co se týká jeho spojení s USA v minulosti.

Na tiskové konferenci 14. května 1999 byl mluvčí NATO Jamie Shea požádán o komentář k roli Agima Ceku v etnické čistce v době, kdy sloužil v chorvatské armádě.

„Tedy, vždy jsem jasně tvrdil to… že NATO nemá žádné přímé kontakty s UCK“ odpověděl Shea. „Koho oni jmenují svým velitelem, to je úplně jejich věc. Více k tomu nemám co říci.“

Jamie Shea přesto neschopný se ovládnout přidal další komentář. Použil směšný řetěz úvah a dával vinu za vztah NATO a UCK jejich společnému úhlavnímu nepříteli Miloševičovi. „Kdyby Miloševič nezahájil před několika lety politiku surovostí v Kosovu, UCK by nikdy neexistovala.“ Shea dále řekl: „je to nedávný výtvor a je to především výtvor Bělehradu, prvně a především.“

Jamie Shea ledově pokračoval vyjádřeními, že při operaci Bouře Srbové dostali to, co si zasloužili. „Když jste mluvil o Srbech, že byli vyhnáni z Krajiny, to je absolutní pravda“, připustil. „Ale pokud si někdo pamatuje dobře na tyto události, pak nezapomeňte že mnoho a mnoho Chorvatů bylo perzekuováno v této části světa v roce 1991, když se tam pohybovala Jugoslávská armáda.“

Ve skutečnosti taková reakce od západních úředníků na tento druh dotazu je stěží něco nového. Západ dlouho viděl Chorvatsko jako cenného spojence proti Miloševičovi, proto byly zločiny spáchané Chorvaty dlouho zlehčovány úředníky ze Západní Evropy i USA. Podle Times právníci najatí Pentagonem argumentovali u ICTY proti obvinění chorvatských generálů v souvislosti s operací „Bouře“. Právníci argumentovali, že bylo stříleno jen na legitimní vojenské cíle.

Následující posouzení, které otiskl Washington Post 22.8.1995 stále platí:

„V bitvě o názor mezinárodní veřejnosti Chorvatsko zatím uniklo vážnější kritice za operaci Bouře i přes nárůst důkazů o střelbě do civilistů a oficiálně schválené zapalování mnoha srbských domů v oblasti“. Mezinárodní pozornost byla soustředěna na vzbouřené Srby, kteří byli obviněni z kopání masových hrobů u Srebrenice. „Bezpečná zóna“ OSN padla po útoku bosenských Srbů v červenci 1995.

Zatímco akce v Krajině je často citována jako zlom, který přivedl znepřátelené strany k jednacímu stolu v roce 1995, pro Agima Ceku sloužila jako inspirace pro vedení války. Jak uvedla BBC 14.5.1999 Ceku prohlásil: „Je jen jediná cesta jak z toho ven. A tu jsme prosazovali od samého počátku: konečná porážka armády Srbska a jejich vyhnání z Kosova. Stejná, jakou utrpěli v Chorvatsku.“

Přeložil messin, 11.3. 2004/

 

zdroj:http://www.motherjones.com/news/special_reports/total_coverage/kosovo/ceku.html