Justin Raimondo: Gruzie – Růže je bez květu

globe-32299_960_720

Antiwar.com

Zatímco je veškerá pozornost zaměřena na Pákistán – poslední z USA podporovaných diktatur, která implodovala, tak dalším a dokonce ještě více názorným příkladem je ostrý zásah prezidenta Michaila Saakašviliho v Gruzii. Zatímco režim generála Mušarafa není dílem USA – generál zahájil převrat sám, s oficiálním americkým nesouhlasem – Gruzie, jak si pamatujete, byla místem „revoluce růží“ jedné z řady USA podporovaných a placených „barevných revolucí“ v zemích bývalého Sovětského svazu. Tyto revoluce měly podle propagandy přinést „více demokracie“.

Jenomže jak ukázalo, jakmile se údajně „demokratičtí“ revolucionáři dostali k moci, byli horší než ti jimi svržení despotové, a Saakašvili je toho exemplárním případem: vyhlásil „výjimečný stav“, zakázal nestátní média, zakázal veřejná shromáždění a zahájil vládu teroru proti svým politickým oponentům.

Umíte si představit ten povyk, kdyby tohle udělal Vladimir Putin? Anne Applebaumová, Gary Kasparov a Andrei Illarionov z Cato Institute by byli kolektivně zděšeni, a jednohlasně by křičeli „vidíte! My jsme vám to říkali!“. Bezpochyby by se rychle chopili příležitosti a psali o tom v úvodnících hlavních deníků, zatímco mluvící hlavy v rozhlase a další média by sborově přirovnávali Putina ke Stalinovi.

Putin dosud neudělal nic ani vzdáleně podobného, přesto se západní komentátoři chovají jako kdyby tomu tak bylo: v Rusku existují opoziční politické strany (a jejich média). Existují zde komunisté, ale i Kasparovem vedená „demokratická“ uskupení, která mají nepatrně členů a více podpory v západních médiích, než mezi ruskými voliči. Protože se tyto skupiny jen těžko dostávají do televize, stěžují si a považují to za „důkaz“toho, že Rusko „upadá“ do autoritativního režimu.

Ale když se někde jinde v bývalých sovětských republikách vynořuje skutečný autoritativní režim, neslyšíme od těchto lidí prakticky nic. Důvod je velmi prostý: Saakašvili a jeho parta jsou „prozápadní“. To znamená, že byli dosazeni k moci Američany, kteří řídili růžové „revolucionáře“ z Washingtonu, platili „revolucionáře“ v amerických dolarech a pokračovali v nalévání peněz do vzniklého režimu – navzdory mnoha znamením, že Saakašvili a jeho strana už nebyli „demokratičtí“, či méně gangsterští, nežli jejich post-komunističtí předchůdci.

Putin byl údajně hlavní osobou v pozadí vražd Anny Politkovské, Alexandra Litviněnka a řady dalších – včetně pokusu o vraždu otravou ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka – navzdory faktu, že se nikdy neobjevil žádný pevný důkaz spojující Kreml s těmito zločiny. Avšak když je prozápadní Saakašvili věrohodně obviněn z vraždy svého bývalého ministra obrany, mlčení rusofóbního „lidsko-právního“ zástupu je ohlušující.

Saakašviliho vláda předvídatelně obvinila protivládní opozici ze spojení s ruskými tajnými službami: je to prý celé Putinovo spiknutí za účelem svrhnout vládu a podrýt gruzínskou suverenitu. To byla linie Saakašviliho a jeho podporovatelů po celé roky. Přesto je obvinění chatrné – zvláště když se několik bývalých členů jeho vlastní strany, včetně bývalých ministrů, spojilo s opozicí k odsouzení jeho vlastní vyvíjející se diktatury.

Výlet George W. Bushe do Tbilisi v roce 2005 byl společně s jeho cestou do Lotyšska pečlivě naplánován pro zvýraznění obklíčení Ruska a ke zveličení významu zvětšující se propasti mezi USA a Putinovým Ruskem. Když Bush stál vedle Saakašviliho na „Náměstí Svobody“ tak poznamenal: „jsem hrdý, že stojím vedle prezidenta, který ukázal takového rozhodného ducha a vůdcovství ve věci svobody.“ Člověka by zajímalo, zda je stále hrdý, i když gruzínští policisté bijí demonstranty v ulicích a gruzínská média čelí dočasnému omezení.

Jak dopadají policejní obušky na hlavy Gruzínců, Ministerstvo zahraničí USA volá po „konstruktivním dialogu“! Jak se někdo může angažovat v dialogu jakéhokoliv druhu s ozbrojeným kriminálníkem, který se na vás ohání obuškem, je tajemstvím, co zná jen americké ministerstvo zahraničí, které doposud zanedbalo jasné odsouzení tvrdého zákroku – já bych nečekal ani den.

Jak se kolem bývalého Sovětského svazu zvedá bezpečnostní plot, navržený k zadržování Rusů na jejich místě, Gruzie dostává ze Západu miliony „zahraniční pomoci“ včetně vojenské, a usiluje s americkou pomocí o členství v NATO. Zvláště se mi líbilo, jak jeden anonymní byrokrat takto popisuje program americké pomoci:

„Demokratizační programy v Gruzii zlepšují průhlednost veřejného sektoru a zodpovědnost na národních i místních úrovních; urychlují právní pravidla; zajišťují širokou účast veřejnosti na politickém životě; a podporují národní integraci a budování míru…Americká pomoc podpoří vývoj národní strategie a akční plán k podpoře národní integrace a tolerance bude zahrnovat podporu pro demokracii, důvěru a mírová budovatelská úsilí, včetně podpory občanské společnosti a nezávislých médií“.

Georgi, tyhle programy dobře zafungovaly, je to tak? Nakonec nynější gruzínská vláda umlčela média, zatkla své politické oponenty, zmlátila je a vyhrožovala opozičníkům smrtí. Saakašvili a jeho komplicové volají po předčasných volbách, včetně referenda za pokračujícího „výjimečného stavu“. Teď je to „demokracie“ v akci – zatknout opozici a potom vyhlásit volby.

Americký program zahraniční pomoci Gruzii byl nedávno v Kongresu označen jako „příběh úspěchu“. Gruzie společně s Ukrajinou a Moldávií – dvěma zeměmi, které se nedávno přestěhovaly na oběžnou dráhu Ameriky – jsou popisovány jako země „v popředí reforem“, zatímco Rusko a Bělorusko jsou „země, které představují demokratické výzvy“. Člověka napadne, jaké že proběhnou „demokratické změny“ Saakašviliho uchopením diktátorské moci. Můj odhad: bude to obchod jako obvykle.

USA se zabývaly vyzbrojováním Gruzie, údajně kvůli „teroristické hrozbě“ , avšak pravý cíl provokování Rusů – byl skryt špatně. Mnoho z vojenské pomoci placené americkými daňovými poplatníky jaksi skončilo ve velmi pochybných rukou, jak je zdokumentováno například zde. Mezitím vyvolává znepokojení nedávno privatizovaná americká vojenská přítomnost v Gruzii: soukromý dodavatel provázaný s žoldáckou firmou Blackwater poskytuje školení a další pomoc gruzínské policii a vojenským jednotkám které nyní tlučou, vězní a zabíjí oponenty režimu?

Barevné revoluce“ sponzorované USA a vítané washingtonskými skupinami v médiích jako předvoj „demokracie“ a „občanské společnosti“ byly a nejsou ničím jiným, než cynickou manipulací navrženou k podpoře amerických geopolitických zájmů. Ideou je obklíčení Putina, odříznutí cesty pro ruskou ropu, volně tekoucí hladové Evropě a uškrcení ožívajícího Ruska v jeho kolébce dříve, než bude mít skutečnou šanci důvěryhodně vyzvat/odmítnout americkou hegemonii.

Když policie mlátí demonstranty, vpadla do soukromých médií a zakázala veřejná shromáždění, USA zůstaly potichu: ale tohle zmlknutí hovoří nahlas. Opoziční vůdkyně Tina Khidasheli podle Washington Post „obvinila z násilí částečně Spojené státy kvůli jejich bezpodmínečné podpoře gruzínské vládní skupině“. „Čtyři roky se neptali na nic, co Saakašvili dělá“, řekla. „Maják demokracie? Dnes byla zářná demokracie v ulicích“, dodala. Khidasheli.

Americká pomoc Gruzii by měla být hned ukončena: už ani cent pro laciného tyrana Saakašviliho. Američtí pracovníci včetně diplomatů a vojenského personálu by měli být staženi ze země. Měli bychom zákrok buď podpořit, nebo mu odporovat: tady neexistuje žádná střední cesta a žádný dobrý důvod, proč by měli být američtí daňoví poplatníci nuceni dotovat Saakašviliho diktaturu. Dále by se mělo přestat hovořit o vstupu Gruzie do NATO a EU. To jsou konec konců údajně uskupení liberálních demokracií.

Jak se přes ulice Tbilisi valí tanky, květ je natrvalo pryč a růžová revoluce také. Zbyl tu jen zhoubný plevel bez jediné kapky vláhy od Bushe, velkého pěstitele „demokracie“.

Překlad Messin, 15.11.2007 Zdroj

 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat