Také věříte tomu, že děti vězněné na americké základně v Guantánamu byly nebezpeční ilegální bojovníci a že USA skutečně bojují proti terorismu? Profesor ekonomie na univerzitě v kanadské Ottawě Michel Chossudovsky to vidí trochu jinak. Podle článku, který publikoval na své stránce www.globalresearch.ca, pomáhali Američané v době, kdy deportovali civilisty na Guantánamo, skutečným teroristům k útěku.

Konec listopadu 2001. Severní aliance, podporovaná bombardováním amerického letectva, obsazuje horské město Kunduz v Afghánistánu. V obklíčení uvázne zhruba 8000 mužů. V afghánském Kunduzu se zjevně podařilo narazit na součást mezinárodní islamistické teroristické sítě , o níž ve svých projevech mluví prezident Bush. Zhruba polovinu mužů tvořili Pákistánci, zbytek Afghánci, Uzbeci, Čečenci a Arabové. Pokud by všechny projevy o boji proti terorismu byly pravdivé, Američané by jistě tuto bojůvku zneškodnili, odzbrojili, pozatýkali a vyšetřovali. Vykouříme je z jejich děr a předvedeme před spravedlnost – takhle nějak to přece říkal prezident Bush, ne? Pokud by se bránili, byli by zlikvidováni – tak jako se to stalo v této válce proti terorismu tisícům jiných, často civilistům.

Fakta, o kterých se nemělo mluvit

Jenže – ouha – mezi obklíčenými byli i významní zpravodajští důstojníci pákistánské tajné služby ISI. A tak nenásledovaly tvrdé boje, ale především zákulisní špionážně-diplomatická šaráda. Pákistánský prezident Mušaraf upozornil své americké spojence, že skandál, který by vznikl ze zatčení jeho špionů spolu s nejhledanějšími teroristy planety, by politicky nepřežil. Už tak byl jeho osud více než vratký vzhledem k tomu, že většina Pákistánců byla proti válce. Představitelům USA ale patrně neležela na srdci jen politická kariéra jejich hlavního spojence v oblasti.

Jak by se totiž vysvětlilo, kdyby jejich složky chytily nebo pozabíjely důstojníky svého spojence přímo mezi nebezpečnými teroristy ? Začalo by se připomínat, že právě přes pákistánskou tajnou službu ISI pomohly Spojené státy v 80. letech vybudovat Usámovo teroristické impérium? Nebo to, že nebýt její podpory (a jejím prostřednictvím americké podpory) by se velmi pravděpodobně v polovině 90. let nestal vládcem Afghánistánu onen tolik nenáviděný Tálibán? Nebo to, že ISI se dodnes podílí na fundamentalistickém zabíjení v pohraničním Kašmíru? Všechna tato fakta jsou známá a zdokumentovaná – ve velkých médiích se o nich ale mluví jen občas a bez souvislostí. Jenže pokud by se rozpoutala podobně velká aféra?

Utajené zájmy

Ale nešlo jen o minulost. Oni pákistánští zpravodajci nebyli mezi bojovníky al-Kajdy náhodou, ani na výzvědách. Využívání islamistických teroristů stále pokračuje, navzdory vší rétorice o boji proti nim. Koneckonců, nejužitečnější jsou právě tím, že dodávají záminku pro obsazování dalších a dalších území. Zároveň přímo bojují v Kosovu, ale také v Čečensku, kde oslabují Ruskou federaci. Hlavní zájmy Pákistánu jsou ovšem logicky v Kašmíru – příhraničním sporném území, na němž se střetávají územní nároky Pákistánu a Indie. Odhaduje se, že až 70 % islamistických teoristů bojujících v Kašmíru prodělalo výcvik ISI. Další bojiště islamistů je v Číně. Ta je stále nebezpečnějším konkurentem USA, které se jí pokouší čelit mj. podporou ujgurských islámských separatistů, vycvičených al-Kajdou a snících o vytvoření středoasijského muslimského kalifátu.Bezpečné nebe pro teroristy USA a Pákistán se na podzim 2001 rozhodly umožnit obklíčeným islamistům volný odlet a větší část z nich zachránit před zajetím. Obklíčení a zadržení se nakonec týkalo jen asi 3500 patrně méně důležitých bojovníků. Popis událostí se přitom liší podle toho, kdo je popisuje. Indické špionážní zdroje hovoří o plánovitém úklidu hlavních kádrů Tálibánu a al-Kajdy do bezpečí. Nejmenovaný americký představitel zpovídaný novinářem Seymourem M. Hershem oponuje – mělo jít o omezenou evakuaci , ta se ale vymkla kontrole a výsledkem byl únik neznámého počtu bojovníků al-Kajdy a Tálibánu. Je zajímavé, jak se nám představitelé USA najednou snaží namluvit, jak mají neschopnou rozvědku…

Obě verze se ale shodují v tom, že unikl značný počet islamistů. Těch samých islamistů, kvůli nimž USA údajně na Afghánistán zaútočily. Usáma se také dosud nenašel (na rozdíl od Saddáma Husajna). Těžko říci, jestli ho Bush objeví a vytáhne jako trumf na konci své předvolební kampaně, anebo jestli jsou jeho služby natolik cenné, že se nenajde ani tehdy…

 

Padouch nebo hrdina, jsme jedna rodina

Stalo se koncem roku 2001 v Afghánistánu, v horském městě Kunduzu, které většina z nás nezná ani jménem. Kdo ví, kde tehdy zachránění teroristé bojují dnes. V Kašmíru? Tam je to nejpravděpodobnější. Nelze ale vyloučit ani jiná místa určení. Masakrují Srby v Kosovu? Bojují s čínskou armádou ve vysokých horách Ťan Šan v Ujgurské autonomní oblasti? Anebo s ruskou armádou na Kavkazu? A vědí vůbec, kdo jim pomohl k útěku a za čí zájmy vlastně bojují?

Patrně, až na nejvyšší špičky, nevědí – stejně jako američtí vojáci nevědí, o čem je ve skutečnosti válka proti terorismu . Je důležité, aby islámský terorista a americký voják nevěděli, že slouží v podstatě stejným zájmům. Musí vědět jiné, důležitější věci. První z nich, že bojuje za vlajku s půlměsícem, zatímco druhý za vlajku s hvězdami. První z nich, že bojuje za milionářskou rodinu bin Ládinových, druhý, že bojuje za milionářskou rodinu Bushů. První z nich, že bojuje za náboženského fanatika Usámu, druhý z nich, že bojuje za náboženského fanatika George…

 

ZDROJ: www.globalresearch.ca

Messin, 23.4.2004