Haag, 12.1.2005) Svědek obhajoby, bývalý člen UNPROFOR, francouzský voják a lékař Patrick Barriot předložil soudcům v Haagu dokument Interpolu. Podle tohoto dokumentu byl v centrální Bosně v letech 1994, 1995 a 1999 přítomen Mohammed Atta, který byl jedním ze sebevražedných atentátníků na WTC v září 2001.
Miloševič i Barriot, který slouží v protiteroristické bojové jednotce francouzské armády shodně tvrdili, že tento dokument podává jasný důkaz „pevně zakořeněného“ islámského terorismu v Bosně.
Tribunál se v této situaci pokusil přerušit důkazy týkající se terorismu. Soudci se ptali na jejich „význam“. Soudce Robinson se vyptával, co by se změnilo na povaze obvinění, jestliže by byla prokázána existence silné teroristické sítě v Bosně. Žalobce Nice vyjádřil znepokojení , že informace ohledně terorismu na Balkáně by byly propírány tiskem, když řekl, že by to bylo „atraktivní sousto“ pro novináře. Carla del Ponte řekla, že přítomnost islámské teroristické sítě v Bosně „by nemohla změnit nic“ ohledně obvinění týkajících se Miloševiče.
Myslím, že žalobce Nice byl nejblíže důvodu, kvůli kterému chce tribunál blokovat tyto důkazy. Tribunál nechce, aby se západní a především americká veřejnost dozvěděla, že tyto ubohé „oběti Srbů“ byly „v posteli“ (in bed) s Al-Kaidou a stejnými teroristy, kteří masakrovali téměř 3000 Američanů 11.září.
Otázka významu je nesmysl. Jen naprostý idiot by nemohl vidět důležitost. Obžaloba závisí na tvrzení, že Miloševič vedl obrovské spiknutí, nebo „zločinný kriminální podnik“ s cílem vytvořit etnicky čistý a větší srbský stát („Velké Srbsko“). Obžaloba obviňuje, že srbské vedení provádělo spiknutí a že hlavní za hlavním cílem válečné snahy Srbů bylo spiknutí.
Miloševič prohlašuje, že spiknutí, ze kterého ho viní obžaloba nikdy neexistovalo. Jeho tvrzení je toto: srbská strana se musela bránit radikálnímu islámistickému režimu v Sarajevu. Tvrdí, že také kosovská UCK byla ve spojení s islámskými teroristy, takovými jako byl Muhammed Atta, Khaled Sheikh Mohammed, Ayman Al-Zwahiri a Usama bin Ladin.
Důkazy existence islámského terorismu v Bosně ukazují, že zde byla hrozba srbské populaci. Skutečnost, že hrozba existovala, dává důvěryhodnost Miloševičovu tvrzení, že Srbové jednali v sebeobraně a ne ve snaze uskutečnit nějaké spiknutí, jak je obviňuje obžaloba.
Barriotovo svědectví, týkající se muslimských uprchlíků z Bihačské kapsy, kteří našli útočiště v Republice srbská Krajina dává další důvěryhodnost Miloševičovým tvrzením, že žádné spiknutí o etnicky čistém Srbsku neexistovalo.
Barriot, který je lékařem, sloužil jako humanitární pracovník v Krajině. Pracoval s množstvím muslimských uprchlíků, kteří utekli před 5.sborem armády Bosny a Hercegoviny (Izetbegovič). Tito uprchlíci byli běžní Muslimové, kteří byli stoupenci Fikreta Abdiče. Byli napadeni Izetbegovičovým islamistickým režimem pro jejich přátelské vztahy se Srby. Tento důkaz přímo popírá obvinění. Pokud by chtěli Srbové etnickou čistotu, proč by potom dávali azyl více než 40.000 muslimských uprchlíků?
Během práce pro OSN a francouzskou tajnou službu měl Barriot příležitost mluvit v srpnu 1995 – měsíc po pádu Srebrenice s generálem Mladičem.
Miloševič se zeptal Barriota, co mu Mladič řekl o Srebrenici. Mladič řekl Barriotovi, že tam byly hlášené popravy zastřelením (ne více než 100 lidí) provedené místními Srby, kteří poznali některé Muslimy, kteří se účastnili vražedných útoků na srbské vesnice kolem Srebrenice v předchozích letech. Mladič zdůraznil, že nevydával žádný rozkaz k uskutečnění poprav a jeho cílem bylo neutralizovat 28.pěchotní divizi armády Bosny a Hercegoviny a nikoliv ubližovat civilnímu obyvatelstvu, či měnit etnický obraz enklávy. Mladič řekl svědkovi, že armáda Republiky Srbské (VRS) zajala při Srebrenické operaci 750 zajatců, propustila 500 z nich a držela ještě 250 zbývajících. Mladič mu dále řekl, že v lesích okolo Srebrenice se pohybovalo 15.000 ozbrojených Muslimů (pravděpodobně se snažili prolomit linii VRS a dostat se do města Tuzla) Srbové ztratili v bojích přibližně 500 mužů a muslimské ztráty se odhadují na 1.500 až 1.800 mužů.
Soudci nenechali svědka dokončit svědectví co mu řekl generál Mladič. To jasně podráždilo svědka, který na rozdíl od soudců věří, že je důležité vědět, co řekl o Srebrenici generál Mladič.
Během pozorování jednání o Mladičovi navrhl soudce Robinson Miloševičovi, že by měl pozvat Mladiče jako svědka. „Pane Miloševiči, to nám otevírá možnost pozvat generála Mladiče jako svědka vaší obhajoby.“
Po krátké odmlce Miloševič odpověděl: „No, jestli máte v plánu ho zatknout, tak to rozhodně neučiním.“
Barriot dále pokračoval obviněním bývalého šéfa UNMIK v Kosovu Bernarda Kouchnera, že stranil albánským teroristům a jednal tak mimo mandát, který mu dala OSN. Svědek také ukázal prstem na jisté americké diplomaty: „teroristé v Kosovu dostali podporu z více stran. Madeleine Albrightová a Richard Holbrooke jim dávali diplomatickou podporu,“ prohlásil Barriot odvolávajíc se na informace, které má z jeho kontaktů ve zpravodajských službách.
Svědek byl v roce 1998 v Kosovu jako lékař. Poznamenal, že Albánci nebyli týráni, nebo vyhazováni s práce, jak tvrdí obžaloba v obvinění. Dále řekl, že albánské vlajky a noviny byli všude a že bylo problémem najít v Kosovu v té době nějaké srbské noviny.
Jako lékař v Kosovu ošetřoval lidi, které napadla UCK. Řekl, že obětmi UCK byli jak ne-Albánci, tak umírnění Albánci, kteří měli přátelské vztahy s ne-albánskou populací.
Během křížového výslechu vedeného Carlou Del Ponte svědek Barriot zdůraznil své tvrzení, že americké ozbrojené síly se účastnily operace „Bouře“. Žalobkyně Carla Del Ponte prohlašovala, že to nebyly ozbrojené síly USA, které bombardovaly Knin (středisko srbské Krajiny), ale že to bylo vojsko NATO, které zaútočilo a může používat americké vojenské letectvo. Nevím, jak by měla tato hypotéza zpochybnit svědectví svědka, nebo podpořit obžalobu, ale je zajímavou věcí, že to Del Ponteová přiznala.
Barriot nesouhlasil s charakterizací Srbů podle Del Ponteové, podle níž jsou to agresoři a řekl soudu: „Srbové v Kosovu, Chorvatsku a Bosně nebyli agresory, ale octli se v situaci, kdy se museli bránit“. Srbové jen reagovali na agresi a to je to, co se stalo v Chorvatsku v roce 1991 a ve Srebrenici 1995.
Svědek také prohlásil v jeho svědectví, že 2/3 francouzských „Modrých přileb“, kteří zemřeli během války v Bosně bylo zabito muslimskými snipery.
Del Ponteová selektivně citovala z knihy z knihy Lewise Mackenzieho, kde v souvislosti s možným pachatelem masakru v Markale používá fráze typu „kdo ví“. To, že Ponteová použila knihu od Mackenzieho, dalo Miloševičovi příležitost citovat plné znění pozdějšího vyjádření generála Mackenzieho. Podle Mackenzieho byl masakr v Markale zrežírován. Mackenzieho kniha říká, že Muslimové přesně před útokem uzavřeli tržiště a dovedli na místo zpravodaje. To svědčí o znalosti incidentu. Svědek , který pracoval ve francouzské armádě s balistikou řekl, že bylo nemožné, aby Srbové zasáhli přesně z jejich pozic u Sarajeva tržiště v Markale. Barriot dále řekl, že všichni francouzští experti věřili, že Muslimové zaútočili na tržiště v Markale.
Messin, 14.1.2005 ZDROJ: http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg011205.htm