Ve středu 6.4.2005 pokračovala obhajoba Miloševiče svědectvím soudkyněMarenkovicové, které se týkalo Račaku. Tribunál měl dvoutýdenní přestávku kvůli svátkům. V předchozím svědectví soudkyně Marenkovicová předložila řadu důkazů, ze kterých bylo jasné, že u Račaku nešlo o žádnou popravu nevinných civilistů, ale o střet mezi UCK a srbskou policií.
Důkazy byly tak jasné a přesvědčivé, že nešly zpochybnit a tak žalobce Nice zaměřil křížový výslech jiným směrem.
Žalobce Nice svůj křížový výslech vedl na základě jednoho článku Nataši Kandic(novinářka a aktivistka organizace placené Washingtonem) , který napsala pro webovou stránku rádia B92. Paní Kandic, kterou Nice nazval „uvědomělou Srbkou“ v článku prohlašuje bez uvedení jakéhokoliv zdroje, že soudkyně Marenkovicová měla nařídit nějakým policistům, aby zabili albánskou rodinu.
Tohle obvinění bylo příliš mnoho už i pro tribunál, a soudce Robinson pokáral panaNiceho pro uvedení tak závažného obvinění na tak chatrném základě.
Řekl žalobci, aby poskytl nějaký důkaz, který by podpořil tak extrémní obvinění. Ale žalobce Nice nemohl poskytnout nic kromě nepodloženého tvrzení paní Kandic, a tak toto téma opustil říkajíc, že byl “ pouze starostlivý o pověst (reputaci) svědkyně“.
I přestože se už jednou spálil, tak Nice pokračoval ve chvále Nataši Kandic a říkal, že „publikovala to, k čemuž jiní neměli odvahu“. Žalobce dále pokračoval v četbě ze zmíněného článku, kde Kandicová tvrdí, že soudkyně Marenkovicová kryla důkazy spojené se zabitím albánského politika jménem Fehmi Agani.
Soudkyně Marenkovicová označila poznámky Nataši Kandicové za absurdní. Potom vytáhla dokumentaci týkající se případu vraždy politika Fehmiho Aganiho. Záznamy ukazují, že Agani byl zabit UCK a nikoliv policií, jak prohlašovala Kandicová. Agani byl vedoucím členem strany LDK, která byla provázána s FARK (kosovsko-albánskou polovojenskou skupinou soupeřící s UCK)
Žalobce Nice byl ohromen a zděšen, že soudkyně Marenkovicová měla záznamy po ruce. Zmateně se tázal, jak je možné, že Marenkovicová věděla, že se bude na ve výslechu spoléhat na články Nataši Kandicové. Jakoby bylo jeho úkolem demonstrovat, že ztratil rozum, se Nice ptal svědkyně, jestli nedostala tajné informace z vnitřku OTP.
Nice pokračoval v dotazování na osobní život svědkyně, její rodinu a zvláště na jejího manžela a zda se ten účastnil demonstrací kosovských Srbů během osmdesátých let.
Když nakonec obrátil žalobce Nice pozornost k Račaku, tak se na mnoho soudních důkazů se nezeptal. Místo toho kritizoval, že soudkyně nepřinesla prohlášení svědků.
To se ukázalo jako slabá stránka výslechu obžaloby, protože soudkyně Marenkovicováneměla mandát vzít s sebou tyto svědecké výpovědi, jestliže by jí o to žalobce nepožádal. Za druhé: videokazety a další důkazy byly soudu předvedeny. Jacíkoliv lidé by mohli něco říkat, ale to nic nemění, protože existují fyzické důkazy včetně videokazet, které jasně ukazují co se na místě stalo a dělo.
Jedinou část důkazu, kterou se Nice pokoušel vyvrátit, byl postřeh soudkyněMarenkovicové, že všichni mrtví nosili stejné vojenské řemeny.
Žalobce Nicce předvedl snímky mrtvých těl, které prohlásil za „oběti“ z Račaku. Nice pozoroval, že na snímcích mají mrtví různé druhy opasků.
Soudkyně Marenkovicová poukázala na skutečnost, že na snímcích, které u soudu Nice předváděl, bylo na stromech listí. Toto nemohla být těla z Račaku, protože události se tam staly 15. ledna – za tuhé zimy, a na stromech tam nikde žádné listí nebylo.
Potom soudkyně úplně otočila situaci, když se žalobce Niceho zeptala kde vzal ty snímky a on to nevěděl.
Nice měl téměř dva týdny na to, aby si připravil přes Velikonoce svůj křížový výslech, který byl ale nakonec pozoruhodně neúčinný.
Žalobce Nice se překvapivě ani nepokoušel napadnout svědectví, že albánští soudci zůstali ve svém zaměstnání. Obvinění uvádí, že albánští soudci byli masově propouštěni ze zaměstnání na začátku 90tých let. Svědectví soudkyně Marenkovicové ale toto obvinění popřelo a pan Nice se ani nepokusil ji napadnout.
Nice naopak opět plýtval časem, když citoval hysterické nesmysly Nataši Kandic a kladl svědkyni irelevantní otázky ohledně jejího manžela.
Žalobce Nice totálně selhal a nebyl schopen napadnout svědectví soudkyněMarenkovicové ohledně Račaku, dále nedokázal poškodit důvěryhodnost svědkyně a dokonce se ani neobtěžoval napadnout další důležité aspekty jejího svědectví, které přímo popírají obvinění proti Miloševičovi. (pokračování)
Messin, 12.4.2005 ZDROJ: http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg040605.htm