Soudní znalec a profesor Slavisa Dobricanin – bývalý ředitel ústavu soudního lékařství v kosovské metropoli Prištině pokračoval 8.4.2005 v Haagu ve svém svědectví přiMiloševičově obhajobě.
Profesor Dobricanin byl pověřen zkoumáním těl kosovských Albánců, jejich těla byla 15.1.1999 nalezena v obci Račak.
Skupiny vědeckých kriminalistů z Finska a Běloruska se přímo účastnily pitev společně s profesorem Dobrocaninem a jeho týmem. Všechny týmy sladily (harmonized) své nálezy. Podle zprávy, kterou napsali tři členové finského týmu, byly „pitevní nálezy projednány v plně profesionální shodě“.
Svědectví profesora Dobricanina bylo doplněno plnou dokumentací, řadou úředních listin a protokoly o pitvách.
Svědek uvedl, že smrt všech 40ti obětí nalezených v Račaku způsobila střelná zranění. Nikdo nebyl podřezán noži, jak o tom dříve někteří Albánci svědčili při obžalobě.
Oproti tvrzení obžaloby, že Albánci byli před smrtí zbiti, než je „popravili“, nenalezli soudní týmy žádné důkazy, že by nějaké tělo bylo zmláceno, či zbito. Jediná zranění kromě střelných, které patologové nalezli, byla od zvířat, která těla ohlodávala po smrti.
Profesor Dobricanin svědčil, že soudní týmy došly k závěru, že kulky udeřily do těl z různých směrů.
Zpráva sestavená finskými soudními znalci /J. Raino, K. Lalua a A. Pentilaa/ uvádí, že pouze jedna osoba byla zastřelena z blízkosti. Profesor Dobricanin dosvědčil, že všichni ostatní byli zastřeleni z velké vzdálenosti.
Odborné testy na parafin (disphenylamine) ukázaly, že 37 ze 40ti nalezených těl mělo na rukou pozůstatky střelného prachu od střelby. Žaloba ale již dříve kritizovala tyto testy s poukazem na skutečnost, že podobné výsledky při testu se mohou objevit i v případě, kdy osoba používal určité tabákové výrobky, či měla na rukou dusičnany.
Profesor ale uvedl další podrobnosti o testu na látku disphenylamine , ze kterých vyplynulo, že v případě, kdyby oběti pouze kouřily cigarety, barva na zkušebním lepidle, které látku zjišťuje, by vypadala rozdílně. 37 ze 40ti obětí tedy střílelo před smrtí ze střelných zbraní.
Přes tvrzení obžaloby, že testování na látku disphenylamine je nespolehlivé, je test používán v mnoha zemích, včetně USA.
Kromě přítomnosti zbytků výstřelů na jejich rukou, byla těla navlečena do mnoha vrstev oděvů. Část těl měla tři až čtyři vrstvy oděvů. Profesor Dobricanin dosvědčil, že mnoho jich mělo navlečené těžké kožené boty a opasky vojenského stylu.
Tito lidé byli oblečeni na dlouhodobý pobyt venku. Pokud by se zabývali normální činností kolem jejich domů, nebo by narychlo museli vyjít z domů, nebyli by v žádném případě takto oblečeni.
Dalším znamením, že se jednalo o ozbrojené bojovníky a nikoliv o civilisty, jak tvrdila obžaloba, je způsob jejich zranění.
Když svědčila soudkyně Marenkovicová, tak u soudu přehrávala videokazetu s se záběry zákopů a bunkrů, které měla UCK v bezprostřední blízkosti Račaku.
Videozáznamy ukázaly, že policie střílela z kopců kolem Račaku směrem, kde ležely zákopy.
Podle střelných zranění, která byla na tělech objevena vše odpovídá tomu, že těla byla v obranné pozici v zákopu, když dostala zásah. Profesor Dobricanin dosvědčil, že výstřelem byly zasaženy pouze horní části těla. Žádný výstřel nezasáhl dolní část těla.
Tato zranění jsou shodná s tím, když ležíte v zákopu (příkopu). Pokud střílíte ze zákopu, pak jedinou možností, kdy vás může někdo zasáhnout je situace, kdy sám střílíte a proto se musíte pozvednout nad zákop, abyste mohl zamířit a vystřelit. Potom vás může někdo zasáhnout pouze do horní části těla. Přesně jako v Račaku…
Kosovští Albánci, kteří zemřeli 15.ledna v Račaku, byli ozbrojenými bojovníky, ne nevinní civilisté. Měli střelný prach na rukou (stopy po tom, že sami stříleli). Jejich zranění odpovídala zraněním v bojové situaci. Byli také oblečeni k dlouhodobému pobytu venku.
Povaha jejich zranění neodpovídá zraněním při popravách. Byli zasaženi z různých úhlů i vzdáleností. Jediný byl zastřelen z blízkosti.
Profesor Dobricanin přidal také ještě jeden zajímavý důkaz týkající se Heleny Ranta(šéfka finského týmu). Podle něho, je dentální expertkou. Zuby jsou její specializace. Ona není expert na balistiku. Proto není způsobilá podat hodně důkazů, o kterých svědčila jako dvorní svědek v roce 2003.
Svědek dále uvedl, že když dělala Helen Ranta tiskovou konferenci v kosovské Prištině, tak on a další členové soudních týmů měli zakázáno přijít.
19. února 1999 Bill Clinton v televizi sdělil světu: „Měli bychom si pamatovat, co se stalo ve vesnici Račak v lednu – nevinní muži, ženy a děti byli vzati ze svých domovů, přivedeni do rokle a nuceni pokleknout do špíny a zastřeleni – ne kvůli tomu, že by něco udělali, ale pouze kvůli tomu, kým byli.“
Bill Clinton lhal. Clinton odstartoval útok NATO na Jugoslávii touto notoricky známou lží, jako jeho hlavním ospravedlněním. Račak je jediným „válečným zločinem“ , ze kterého byli v Kosovu Srbové obviněni před útokem NATO.
Messin, 20.4. 2005 ZDROJ: http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg040805.htm