Ve středu 27.dubna 2005 pokračovala Miloševičova obhajoba. Svědek Jasovic, který pracoval jako vyšetřovatel na policejním oddělení v Urosevaci, dokončoval své svědectví. Pod jeho oddělení patřila mimo jiné vesnice i Račak. Jasovic při svém minulém svědectví dosvědčil, že většina mrtvých v Račaku byli členové UCK.
Jednání se ve středu přeneslo k případu v magistrátu Kacanik, přesněji ve vesnici s názvem Kotlina. Součástí obžaloby proti Miloševičovi je obvinění, že srbská policie masakrovala 24.března 1999 v Kotlině albánské civilisty.
Obžalovací spis obsahuje seznam „civilních obětí“ v článku L. Nápadná je už skutečnost, že všechny „civilní oběti“ uvedené v článku L obžaloby, jsou muži v bojovém věku. NavícJasovic měl informace, založené na výpovědích mnoha svědků, že UCK měla v Kotlině posádku 150 mužů. Pokud si člověk porovná seznam příslušníků UCK v Kotlině a článek L obvinění, potom zde najde souvztažnost. Například S. Vlashi (42) a I. Loku (19) byli oba identifikováni jako členové UCK, ale obžaloba přesto prohlašuje, že byli oba nevinné civilní oběti.
Miloševič řekl soudu, že zamýšlí vyvolat ještě další svědectví k získání většího množství důkazů o Kotlině, které ukážou, jaká tam byla situace.
Křížový výslech Jasovice byl poté odložen, protože žalobce Nice prohlásil, že není připraven zabývat se důkazy svědka. Žaloba má řadu svědectví Jasovice, založených na výpovědích svědků z jeho dlouholetého archivu a ví, že Miloševič by se mohl o tyto dokumenty opřít při své obraně.
Záměr žalobce Niceho je jasný – zamýšlí někoho poslat do Kosova, aby tam našel některé Albánce, kteří dali svědectví, a kteří nyní popřou, že spolupracovali se srbskou policií. Přimět Albánce k popření svých dřívějších svědectví by nemělo být tak těžké, vzhledem k tomu, že Albánci obvinění ze spolupráce se srbskou policií jsou v Kosovu napadáni.
Obžaloba se je plně vědoma, v jaké situaci se kosovští Albánci nacházejí. Jak uvádí obvinění proti Fatmiru Limajovi: „albánští civilisté, kteří jsou vnímáni UCK jako nespolupracující, či vzdorující nevojenskými prostředky, jsou vystaveni zastrašování, věznění, násilí a vraždění.“ Obvinění proti kosovskému Albánci a členu UCK FatmiruLimajovi dále pokračuje : „v zajateckém táboře UCK v Lapusniku, UCK dlouhodobě zadržovala pod vedením Fatmira Limaje nelegálně srbské i albánské civilisty. Albánské osoby byly opakovaně vyslýchány a obviňovány se „spolupráce“ se Srby, často jen na základě normálních nevojenských civilních vztahů se Srby.
Dnes je kosovskou policií UCK. Dne 21.ledna 2000 se UCK při ceremonii OSN slavnostně transformovala na Ochranný sbor Kosova (KPC) – sbor, který hlídá Kosovo. Žádný Albánec si nyní nedovolí něco říkat proti UCK, protože před policií vás neuchrání někdo. Co uděláte, jestliže vás chce policie zabít?
Žalobce Nice chce získat další čas a svědek Jasovic se tedy bude muset k soudu vrátit ještě 17. května.
Dalším svědkem byl Zonomir Gvozdenovic. Pan Gvozdenovic je Srb z města Pec v Kosovu a jeho syn byl zabit při teroristickém útoku na místní kavárnu Panda. Gvozdenovic je v současné době uprchlík (jako další tisíce Srbů z Kosova) od doby, kdy byl jeho dům spálen při válce.
Kavárna Panda v kosovském městě Pec byla známým místem, kde se scházeli srbští studenti. Dne 14.prosince 1998 spustili dva maskovaní teroristé smrtící palbu na kavárnu a zavraždili: Zorana Stanejovice (17), Svetislava Ristice (17), Ivana Obradovice (15),Dragana Trifovice (17), Ivana Radevice (25), a syna svědka Vukosava Gvozdenovice(18). Dále také vážně zranili V. Loncarevice, M. Sabovice a N. Rajovice.
Podle výsledků vyšetřování použili teroristé, kteří zahájili palbu v kavárně zbraně vyrobené v Číně. To ukazuje, že zbraně byly pravděpodobně z Albánie, které albánští ozbrojenci získali pro UCK při rabování albánských armádních skladů v roce 1997.
Žalobce Nice vznesl námitku, když se Miloševič pokoušel ukázat soudu fotografie z místa hrůzného činu. Nice argumentoval, že fotografie jsou příliš strašlivé, a že by mohly „rozrušit mysl“ veřejnosti, která sleduje proces. Potom vedl Nice hloupou řeč, že by podobné „senzacechtivé“ obrázky měly být soudem odmítnuty. Žalobce Nice očividně asi neviděl internetové stránky tribunálu ICTY| (www.un.org/icty) , kde si na jedné z hlavních stran může člověk prohlédnout obraz falešného „koncentračního tábora“ v Bosně, kde novináři ITN instalovali svého kameramana za plot z ostnatého drátu a pak natáčeli uprchlíky z válečné zóny, aby vyvolali představu o vězních. (http://www.slobodan-milosevic.org/fooled.htm)
Nakonec byly obrázky z útoku předvedeny, ale znepokojení žalobce Niceho, který má problém s vnímáním veřejnosti, nám demonstruje, že máme co do činění s politicky zinscenovaným procesem.
Pan Gvozdenovic svědčil, že špatná bezpečnostní situace v Kosovu, mu zabránila navštívit hrob svého syna ještě dlouhou dobu po válce. V roce 2002 mu bylo umožněno navštívit hrob syna v doprovodu italských KFOR. Svědčil, že hřbitov byl totálně zdemolovaný. Nikdo ho nehlídal. Všechny náhrobky byly poražené, kříže polámané a označení ukradená.
Dále svědčil, že za války se srbská policie v Peci pokoušela zabránit Albáncům, aby odešli z města, ale že albánská populace byla pod tlakem UCK. Svědek dále řekl, že u něho v ulici dali Albánci některým svým srbským přátelům klíče od svých domovů, aby dohlíželi na jejich domy a majetek.
Gvozdenovic dále svědčil, že neviděl policii, že by v Peci někoho vyháněla z domovů.
Gvozdenovice u soudu vyslýchal pan Saxon. Saxon nepoložil ani jedinou otázku, která by se týkala jeho svědectví o teroristickém útoku na kavárnu Panda. Místo toho SaxonGvozdenovice obvinil, že osobně vyháněl Albánce z jejich domovů a Kosova. Pan Saxonsice neposkytl jméno ani jediného Albánce, kterého měl pan Gvozdenovic vyhnat, ale nedostatek důkazů stejně nikdy obžalobu nevzrušoval.
Chování žaloby je skutečně opovrženíhodné. Je tu svědek, který přišel svědčit o zavraždění svého syna, a žaloba, bez jediné špetky důkazu jej obviní, že je zločinec. Mravní zkaženost žaloby mě nikdy nepřestane ohromovat. Opravdu by mě zajímalo, z jakého kanálu sehnal tribunál tyto osoby.
Messin, 5.5.2005 ZDROJ