16.srpna 2005 pokračovala po několikatýdenní letní pauze v nizozemském HaaguMiloševičova obhajoba. Poprvé v obhajobě svědčí kosovský Albánec. Je to Muhar Ibraj, který byl během konfliktu hlavou místní bezpečnostní policie v magistrátu Djakovica.
Pan Ibraj vysvětloval, že vesničané si zvolili členy místní bezpečnosti sami. Srbská vláda poskytovala místním bezpečnostním pracovníkům/osazenstvu zbraně, vysílačky, uniformy a vozidla.
Místní bezpečnost se starala o dodržování práva a pořádku v jejich vlastní vesnici. Místní bezpečnost nebyla pravidelnou jednotkou srbské policie (MUP). Místní bezpečnost dbala na dodržování práva a pořádku v jejich vesnici a s MUP a jugoslávskou armádou (VJ) byla dohodnutá, že nebudou vstupovat do vesnice.
Pan Ibraj vysvětloval, že MUP nemohla do jeho vesnice Osek Hila bez jeho povolení vůbec vstoupit.. Dále řekl, že MUP přišla do vesnice, pouze pokud je o to požádal.
Ibraj řekl, že jednou došlo k incidentu, kdy dva vojáci VJ znásilnili jednu Albánku z jejich vesnice. Zavolal tehdy na místní sekretariát ministerstva vnitra (SUP) a srbská policie přišla a oba vojáky zatkla. Později se Ibraj dozvěděl, že dostali 6 a 7 let vězení.
Ibraj uvedl, že až na tento jeden izolovaný incident se jugoslávská armáda a policie chovala slušně a nenarušovala život lidí v jeho vesnici.
Během svého působení ve funkci vedoucího místní policie v magistrátu Djakovica muselIbraj jednat s Američanem Williamem Walkerem, šéfem verifikační mise OSN.
Při jedné příležitosti Walker řekl Ibrajovi, ať si klidně našije na uniformu americkou vlajku, protože podle Walkerova názoru Kosovo „už nebude Srbsko“.
Pan Ibraj řekl, že často viděl Walkera jít pozdě v noci po silnici jak jde na návštěvu za posádkou UCK v sousední vesnici Gojan. Svědek řekl, že Walkera bylo možné vidět, jak tam chodí prakticky každou noc kolem půlnoci.
Vztah pana Ibraje s Walkerem skončil neočekávaně, když Walker lživě obvinil Ibrajova80ti-letého chromého otce, že znásilnil dvě dospívající dívky. Dívky popřely, že by otec pana Ibraje byl násilník. Pan Ibraj hořce líčil, jak proklínal Walkera a vyhodil ho z vesnice.
Podle obžaloby proti Miloševičovi, MUP a VJ etnicky vyčistily magistrát Djakovica od jeho albánské populace.
Pan Ibraj, jako etnický Albánec a hlava místní bezpečnosti v magistrátu Djakovica popřel, že by MUP a VJ vyčistily oblast od albánské populace.
Jako už mnohokrát v této kauze, skutečnost je přesným protikladem obvinění. Pan Ibrajprohlásil, že MUP a VJ naopak přesvědčovaly lidi, aby zůstali ve svých domovech.
Svědek líčil jednu událost, jak zastavil náklad /truckload/ albánských uprchlíků, kteří opustili Kosovo na cestě do Albánie. Pan Ibraj se jich ptal proč odešli a oni mu řekli, že byli vyděšení z bombardování NATO.
Svědectví pana Ibraje bylo to, že etničtí Albánci, i jiní, prchali z Kosova, aby unikli bombardování NATO a také proto, že jim UCK řekla aby odešli.
Obžaloba prohlašuje, že srbské síly zničily albánské kulturní památky, včetně mešity vDjakovici. Pan Ibraj popřel, že by srbské síly zničily mešitu. Naopak řekl, že NATO bombardoval v Djakovici několik civilních cílů, včetně mešity a místního katolického kostela. (mezi Albánci jsou i katolíci – pozn. Mess)
Sveděk Ibraj popsal UCK jako „teroristickou organizaci“. Dále řekl, že UCK používala nátlak a hrozby k tlaku na albánskou populaci, aby opustila svá zaměstnání. Toto svědectví je v přímém rozporu s obviněním, které tvrdí, že srbská vláda vyhnala Albánce jejich zaměstnání.
Pan Ibraj osobně prožil terorismus UCK. Když skončila válka a KFOR zabral Kosovo, tak UCK unesla 6 členů jeho rodiny. Pan Ibraj je neviděl od června 1999 a má obavy, že je UCK zabila.
Pan Ibraj kontaktoval UCK a ptal se jich, proč unesli členy jeho rodiny. UCK mu řekla, že to udělali, protože s nimi odmítl spolupracovat.
Pan Ibraj ví kdo unesl členy jeho rodiny, ale KFOR neudělá nic, aby přivedl pachatele před soud.
Pan Ibraj se bál o svůj život a musel z Kosova odejít, když našel výhružný dopis od UCK u svého domu.
Miloševič ukončil výslech svědka a potom ho začal vyslýchat pan Saxon.
Saxon se pokusil svědka zdiskreditovat, když četl z pro-UCK zdrojů, že Ibraj byl „notoricky známý kolaborant se Srby“, který zneužíval albánskou populaci. Pan Ibrajvšechna obvinění odmítnul a popřel.
Když jeden vidí, co se přihodilo panu Ibrajovi, potom je mu jasné, proč tolik etnických Albánců lživě obvinilo Srby. Jsou k tomu totiž nuceni, jinak budou nést strašlivé důsledky od UCK.
Pan Ibraj odmítnul spolupracovat s UCK, protože byl loajálním občanem země, ve které žil. Proto bylo několik členů jeho rodiny uneseno a zabito. Proto byl vyhnán z domova a jeho pověst byla systematicky napadána UCK.
Pan Ibraj ví, kdo unesl členy jeho rodiny, ale KFOR nepodnikne v této věci nic. Kosovští Albánci nemají před UCK žádnou ochranu. Jestliže odmítnou držet se linie UCK, jejich rodiny budou zabity a ocitnou se ve stejně nešťastné situaci jako pan Ibraj.
Překlad Messin, 1.9.2005
Autorem textu je mladý Američan Andy Wilcoxson, který pečlivě sleduje proces v Haagu a pravidelně informuje na své stránce www.slobodan-milosevic.org