V úterý 25.10.2005 dokončil v Haagu Slobodan Miloševič při své obhajobě výslech generála Djosana.

Žalobce Nice kladl svědkovi několik otázek ohledně informací z brožury „As Seen As Told“ a poznamenal, že Djosanovo svědectví je s informacemi z brožury ve významném rozporu. Zvláště se to týká událostí ve vesnicích Djakovica a Meja.

Generál Djosan vysvětloval, že byl přímo na místě, a svědčil o tom, co viděl na vlastní oči. Svědek dále řekl, že publikace „As Seen As Told“ je špatná, protože nikdo neví, kdo to viděl a kdo to říká.

Pan Nice se pokoušel svědkovi na jeho podotknutí odpovědět, ale nebylo mu to moc platné. Nice vysvětloval, že publikace „As Seen As Told“ je značně doplněna poznámkami pod čarou, a že stojí do značné míry na prohlášeních svědků. Nicméně pod tlakem generála Djosana musel žalobce Nice připustit, že pro čtenáře neexistuje žádný způsob jak zjistit, kdo jsou tito svědci, protože v knize jsou používány pseudonymy. Jediné, co čtenář o svědkovi ví, je pseudonym „Jack The Ripper“ uvedený pod čarou.

Pan Nice dále obvinil generála Djosana, že je součástí spiknutí jednoduše proto, že je kosovský Srb. Žalobce prohlásil, že kosovští Srbové „drží spolu“, protože jsou „provinilí hroznými zločiny“ proti kosovským Albáncům.

Svědek vysvětloval, že nedělal nic proti Albáncům. Opakoval svoje dřívější svědectví, že nebyl žádný masový pohyb uprchlíků z Kosova, dokud nezačalo NATO bombardovat.

Demonstrujíc, že naprosto přišel o rozum – pan Nice prohlásil, že Miloševič „dovolil“ NATO napadnout Jugoslávii. Generál Djosan skutečně musel reagovat a vysvětlit, že bombardovací kampaň NATO nebyla nápadem Miloševiče.

Žalobce, očividně nešťastný kvůli směru, kterým se výslech vydal, ho ukončil tím, že se pokusil svědka rozzuřit a ponížit. Nice už se více neptal, ale činil prohlášení o kosovské válce. Prohlašoval, že „UCK porazila jugoslávskou armádu“ a že kosovští Albánci „získali jejich vlastní zemi“ (tj. nezávislost od Srbska)

Gen. Djosan zachoval klid a odmítl hrát hru pana Niceho. Jen prostě poukázal na to, že žaloba svou řečí prokázala podporu UCK.

Miloševič začal svědka vyslýchat a soustředil se na místo Batajnica. Žalobce Nice totiž během křížového výslechu naznačil svědkovo zapletení do pohřbu mrtvol kosovských Albánců v Batajnici na základě skutečnosti, že svědek tam byl se svou jednotkou rozmístěn. Při výslechu vyšlo najevo, že Djosan byl během konfliktu umístěn na letištiBatajnica a nikoliv na základně Batajnica, o které mluvil žalobce.

Miloševič se ptal svědka, co je více pravděpodobné. Jestli mrtvoly byly transportovány na základnu v Batajnici během války, nebo jestli tam byly mrtvoly dopraveny a zahrabány až po válce.

Svědek odvětil, že je více pravděpodobné, že k tomu došlo až po válce, protože přeprava těl by byla hrozně přerušena bombardováním.

Během křížového výslechu se Nice snažil napadnout tvrzení gen. Djosana, že jsou kosovští Albánci náchylní svědčit proti armádě a policii, protože jsou jejich životy v ohrožení od albánských nacionalistů, kteří zabijí je, nebo jejich rodinné příslušníky, pokud budou svědčit způsobem, který poškodí UCK.

Aby dokázal, že žalobce Nice lže, když tvrdí, že kosovští Albánci můžou v klidu svědčit ve prospěch armády a policie – citoval Miloševič z materiálů tribunálu, které se týkají nedávno dočasně propuštěného Ramushe Haradinaje. Sama obžaloba zde připouští, že kosovští Albánci čelí strašnému nebezpečí, jestliže budou svědčit v neprospěch UCK.

Messin, 2.11. 2005 ZDROJ