Nebylo chybou, když bývalý mluvčí UNMIK v Kosovu – Derek Chappell v jednom rozhovoru zdůraznil, že „dnešní kosovská společnost nemá žádné problémy s organizovaným zločinem, ale je na něm přímo postavena„. Bývalý „generál“ UCK Agim Ceku, nynější velitel TKM (Ochranný sbor Kosova vzniklý přejmenováním UCK) je považován za součást nejvyšší vrstvy mafie. Ceku vlastní obchodní hotelovou společnost „Sloga“ v Prištině. Dále vlastní prištinské hotely „Grand“ a „Bozur“ a více než 60 nočních klubů po celém Kosovu, které jsou považovány za hnízda ilegálních obchodů, pašování drog, zbraní a také centra prostituce. Se všemi těmito aktivitami je spojováno i jméno Hasima Thaciho (bývalý hlavní šéf UCK). Agim Ceku byl v minulosti již 2x zadržen na základě zatykače Interpolu. Dokonce se pohyboval i na území České republiky, kde probíhal „záchranářský výcvik“ mužů z TKM. Při cestě z Prahy byl zadržen na letišti v Budapešti, ale po intervenci správce Kosova musel být propuštěn. Více o tom jsem psal již dávno zde: http://sweb.cz/messin/kauzaceku.html

 

Trasa drog

Zástupci „mezinárodního společenství“ jsou si plně vědomi mezinárodní povahy albánské mafie, jejíž zisk se pohybuje v desítkách miliard dolarů. Většina peněz plyne z prodeje narkotik. Drogy přicházejí do Kosova hlavně tzv. „Balkánskou cestou“. Ze zemí středního východu (Turecko, Irán) pokračuje přeprava do západní Evropy přes Rakousko, Německo, Itálii až ke konečným konzumentům.

Jeden z kanálů do Kosova vede skrz Tuziju v Černé Hoře, odkud pokračuje do albánských měst Dropoj, Trach a Valon. Suroviny z Albánie jsou zpracovávány v kosovských laboratořích měst Prizren a Gnjilane a potom jsou transportovány dále do Luzane, Muhovace a Veliki Trnovac v jižním Srbsku (v oblasti je převaha albánské populace) a také do Tuzy a Ulcijne v Černé Hoře. Ve výše zmíněných laboratořích v Kosovu a na asi 20ti dalších místech Kosova se také pěstují drogy na místních polích. Tento rok policie UNMIK a KFOR zničili 12 polí osazených konopím. Další cesta pro transport drog vede na trase Gostivar, Kumanovo a makedonské Skopje. Silnice poblíž albánských hranic, která vede přes Djakovici a Junik je velmi důležitá pro černý trh se zbraněmi.

Kosovo je velmi důležitou zastávkou na drogové cestě. Drogy přinášejí mafii obrovské zisky. Podle údajů Interpolu v roce 1999 vydělala kosovsko-albánská mafie jen na obchodu s narkotiky 38 miliard dolarů, v roce 2001 to bylo 50 miliard dolarů a zisk v roce 2002 dosáhl 70 miliard. Cena heroinu například z Turecka při jeho cestě naroste i více než dvakrát, takže čistý zisk albánské narkomafie činí až 50 procent. Takto kosovští Albánci odsají například jen z Německa půl miliardy eur ročně. Tyto částky potom v temném bankovním systému využívají i k nákupu zbraní.

 

Oblasti vlivu jednotlivých klanů kosovsko-albánské mafie

Slova bývalého mluvčího UNMIK Dereka Chappella ze začátku článku potvrzují další informace z kosovských zdrojů, které získal Glas Javnosti. Ty nám říkají, že celá oblast je rozdělena na tři zóny zájmů organizovaného zločinu: Drenica, Dukadjin a Lab.

Oblast Drenica a Shalja je pod kontrolou klanu Hasima Thaciho (fis Thaci). Probíhá zde čilý obchod se zbraněmi, lidmi i kradenými automobily. (V souvislosti s Thacim a kradenými automobily stojí za pozornost úryvek z „Dopisů z Kosova“ od Martina Dvořáka, zde je: „Ale máme tu i onačejší události, například ve čtvrtek byl právě v Istogu na návštěvě premiér místní “prozatímní vlády” Hasim Thaci, s nim ještě dva další “ministři” a velká suita doprovodu. Byl přivítán na radnici, kam mimochodem jako jeho doprovodné vozidlo dojela jedna temně modrá Octavia bez značky, (což je tu docela běžné, snad prý někdy v listopadu začne registrace, která se pořád odkládá). Další vozidlo, stříbřité Audi pro změnu mělo ještě českou SPZ. Zahřál mně u srdce ten kontakt s domovinou ale raději jsem nepřemýšlel, jak se sem to auto vlastně dostalo“.ZDROJ: http://www.martindvorak.cz/zprav3.php?id=8&ide=5 )

Operační oblast Thaciho klanu je podél cesty spojující Černou Horu a Makedonii, ale také kolem Prizrenu, protože je blízko albánských hranic. Thaciho klan je propojen s mafií z České republiky, bulharskou mafií a mafií z Albánie.

Klan Haradinaje kontroluje oblast Pec, Djakovica a Decane. Pod jeho nepřímou kontrolou je také hranice s Albánií a silnice Pec-Kula-Rozaje. Tento klan nepřímo prostřednictvím KPS a TKM řídí celou oblast.

Jedna ze skupin loajální Rustemu Mustafimu, pochybnému veliteli Remimu, pracuje v oblasti Gnjilane, Vitina, Podujevo a Kacanik. jeiich činností je především pašování drog. Jsou v úzkém spojení s Haradinajovým klanem.

Hlavní činností klanu Agusi je vydírání krajanů – obzvláště těch, kteří se zmocnili srbských nemovitostí a jejich potenciálních kupců. Kontrolu nad pašováním drog a benzínu přes oblast Pec má klan Keljmendi, zatímco rodiny Luka a Selimi dělají stejnou práci v oblasti Djakovica a Decane. Pašování zbraní a drog z a do Makedonie je pod kontrolou klanu Suma z Kacaniku, který je propojen s Remiho lidmi.

Albánská mafie je jedna ze čtyř nejsilnějších na světě. Je hlavním finančníkem albánských miliardářů, politiků, teroristů a albánské lobby… Tajemství její síly je založené na poslušnosti klanu a bratrství. Skupiny spojených klanů často mají jednoho vůdce, který je zároveň i politikem. (Stačí připomenout nového kosovského „premiéra“ Haradinaje)

Překlad Messin, 4.1. 2005

Originál článku: “ Kosovo – A Paradise for Gangsters“, vyšel na serveru serbianna.com. ZDROJ: http://www.serbianna.com/press/008.shtml