Zatímco je pozornost většiny médií zaměřena na Uzbekistán, kde Američany velmištědře podporovaný „prezident“ Karimov nechal střílet do lidí a stovky jich jsou už po smrti, tak Impérium dále pilně pokračuje ve své kolonializaci Balkánu.

Bosenský protektor Paddy Ashdown se nedávno opět rozzuřil na bosenské Srby, kteří se nechtějí podvolit umělé centralizaci Bosny tím, že odmítají své policejní síly podřídit společnému vedení. V Banja Luce vyšlo do ulic na 10.000 bosenských Srbů, aby demonstrovali svou podporu zachování Republiky Srbské a jejích institucí, které seAshdown snaží v přímém rozporu s Daytonskou dohodou postupně rušit a vše přesouvat pod centrální vládu. Demonstranti nesli transparenty s nápisy: „nedovolíme zmizení Republiky Srbské.“ . Podle Daytonské dohody, která ukončila v roce 1995 občanskou válku mezi etniky, má být Bosna rozdělena na Muslimsko-chorvatskou federaci a Republiku Srbskou, které mají mít centrální vládu, ale oddělené instituce a policii.

Snaha Impéria centralizovat Bosnu a vytvořit společnou „bosňáckou“ národnost, se až příliš podobá už koloniálním a marným snahám Habsburské monarchie v minulosti.

V Kosovu se zatím v tichosti vykopal další hromadný hrob s ostatky Srbů, kteří byli zavražděni kosovsko-albánskou UCK. Tentokrát to bylo ve městě Mališevo. Některé oběti měly svázané ruce za zády. Minulý nález v jeskyni v oblasti Klina obsahoval 22 těl a zajímavá je skutečnost, že UNMIK byla na existenci hrobu upozorněna jedním kosovským Albáncem už v roce 2001. Temný fakt, že UNMIK držel informaci pod pokličkou takovou dobu, nám rozhodně stojí za zamyšlení.

Messin, 20.5. 2005

Antiwar.com: Návrat bombardérů

Mezitím se stal bývalý britský ministr obrany George Robertson „hlavním vyjednavačem skrz budoucnost Kosova“. Robertson přitom vedl v roce 1999 útok NATO proti Srbsku a později se stal generálním tajemníkem NATO.

Hlavní agresor se tak navrací na scénu jako mírotvůrce. Tento paradox bohužel není žádnou výjimkou. Stačí připomenout Javiera Solanu a jeho roli hlavního tajemníka NATO a poté vyjednavače v Bělehradě. Jestliže lidé odmítají bránit vlastní důstojnost, proč by se Impérium mělo obtěžovat věřit, že nějakou vůbec mají?

Agentury nás informují, že Robertson se bude muset zabývat „sporem“ ohledně 200.000 Srbů, kteří jak říká Srbsko uprchli během konfliktu a nyní jsou příliš vystrašení vrátit se do země. „Kosovsko-albánští úředníci uvádí číslo 70.000“ .

Srbsko říká že uprchli? Všichni známe ty „srbské“ lži. Takže se žádná taková věc nestala,verstehen? Jsou „příliš vystrašení“ z návratu? Musí, protože jsou všichni váleční zločinci, vrazi albánských dětí, znásilňovači nevinných albánských žen. Nechejte je trpět. Navíc, Albánci prohlašují, že jich je jenom 70.000. Toto je způsob „zpravodajství“, který charakterizuje imperiální angažovanost v Kosovu od samého začátku. Okupace Kosova byla založena na lži, je udržována lhaním a ospravedlňována lží.

Ale to není všechno. The Scotsman uvádí, že: „jsou další svědectví, že se albánské milice připravují na novou vzpouru, pokud nedokážou získat samostatnost.“ Neměly být tyto „milice“ (tj. UCK) údajně odzbrojeny už v roce 1999? Měla by snad být hrozba albánské vzpoury argumentem pro nezávislost? Bůhví.. Impérium je tak vystrašené z povstalců v Iráku, že se chystá opustit zemi.

Neviditelné dědictví

Když afghánský Taliban v roce 2001 zničil sochy Budhy, , tak se tento akt setkal na západě s odporem. Ale podobné zničení více než sta srbských klášterů, kostelů, kaplí a památek v Albánci obsazeném Kosovu, bylo odsouzeno k téměř nulové pozornosti a je proto prakticky neznámé.

Snad ještě horší věcí, než zničení srbského dědictví v Kosovu, je imperiální úsilí o jeho rekonstrukci. Po březnu 2004 přijala mise OSN v Kosovu a UNESCO opatření k opravě alespoň některých kostelů, ale pouze jednoho ničeného v pogromu. Albánská vláda slibovala peníze (přes široce nabízenou bídu!), ale pokusila se prezentovat rekonstrukci jako opravu „kosovského dědictví“, a ne jako náhradu škody srbské pravoslavné církvi. Srbská pravoslavná církev se pochopitelně bánila a výsledkem byla její démonizace v médiích.

Nakonec církev s UNMIK a Albánci vydali memorandum o obnově některých zničených kostelů. UNESCO i UNMIK se ale stále drží albánského výkladu o „kosovském dědictví.“

Generální ředitel organizace – Koichiro Matsuura ve svém úvodníku pro Christian Science Monitor chválí zásah NATO, který „zastavil útisk“ Albánců a „osvobodil“ Kosovo od „noční můry, která trvala více než desetiletí.“ V Matsuurově světě mravní souběžnosti se systematické ničení srbského pravoslavného dědictví v Kosovu nikdy nestalo. Přesněji, „kosovské dědictví“ bylo ohroženo „pocity pomsty a nenávisti, která zachvátila různé národy této oblasti proti všem jiným.“

Síla 40.000 mužů NATO, kteří jsou umístěni v provincii, neudělala nic, aby předešla zničení srbských svatyní (či vlastně žhářství, vraždám, krádežím a vyhánění ne-Albánců pod vládou UCK). Ale tohle strašlivé fyzické ničení bledne při porovnání s duševním vyhlazením srbské přítomnosti v Kosovu, které nyní řídí UNMIK a UNESCO.

Útok lobbyistů

Slyšení v kongresu, ve kterém náměstek ministra Burns ukázal „nový“ plán pro oblast, nenechává nikoho na pochybách, jaké náboženství zde bude Impérium preferovat. Vydaný seznam účastníků diskuse byl plný albánských lobbyistů (AACL, NAAC). Byli tu kosovsko-albánští úředníci, dva katoličtí duchovní, přívrženci kosovské nezávislosti, člen „Nezávislé komise pro Balkán“, ad. Jedinými Srby, kteří se účastnili, byli starý zástupce pravoslavné církve ve Washingtonu a poradce pro-imperiálního prezidenta BoriseTadice.

Jedním z albánských katolických duchovních byl Lush Gjergji – autor životopisů o matce Tereze a hlavní zastánce myšlenky nezávislosti. Dalším byl biskup Mark Sopi, který je známý díky pobuřujícím výrokům svého tajemníka (Shan Zefi), že srbské pravoslavné dědictví je vlastně albánské a katolické. Tajemník Shan Zefi v podstatě biskupa doprovázel i na cestě do New Yorku, která měla přinést finanční podporu a prezentovali zde Albánce jako ochránce Židů ve 2.světové válce. Účast třetího kosovského Albánce „ministra prostředí a prostorového plánování“, pravděpodobně svědčí o „přestavění“ ohroženého srbského dědictví, jehož existenci Zefi popírá.

Pomsta Impéria

A jsme u toho. Impérium si vybralo na Balkáně kurs, která je jediný možný pro skrytou globální hegemonii. Dobyvatelský projekt na středním východě (Irák) se může každým dnem stávat horší katastrofou, ale Impérium si nemůže dovolit ukázat slabost. Jeho nadvláda nad celým světem je založená na obecné představě všemohoucnosti. Strach z imperiální armády má držet ostatní národy v řadě. A pokud neochotní napadají tuto všemohoucnost a demonstrují nedostatek strachu, potom se fasáda rozpadá a odhaluje Impérium v jeho konečné bezmocnosti. Impérium může zabíjet lidi, ale nemůže je skutečně přinutit, aby milovali své mučitele, bez ohledu na to, jak usilovně se o to snaží.

Bohužel, to mu nebrání v tom, aby to dále zkoušelo. Všichni, kdo něco znají o historii světových Impérií, vědí, že po období strachu přichází období nenávisti k Impériu a potom už není daleko k jeho pádu. V reakci na irácké fiasko přicházejí tudíž hrozby Iránu, Sýrii, Severní Koreji, Rusku, Srbsku…Impérium je nyní zaměstnáno pokusypředběhnout entropii. Tohle úsilí je tak úspěšné, že se někteří lidé začínají zajímat, jestli není konečný krach součástí plánu.

Temné síly, které plánovitě převzaly kontrolu nad Americkou Republikou od roku 1850 ( ne-li dříve) vstoupily do svého vlastního 20.století a odhalily se na konci studené války. Minulých 15 let, díky velké účasti v zásazích na Balkáně, byly poslední pozůstatky Republiky smeteny pryč, a stala se Impériem ovládaným strachem, zlobou a nenávistí. Tohle není žádné spiknutí v kultovní epizodě. My to žijeme.

Překlad Messin, 20.5. 2005, kompletní text ZDE