V dnešních HN (23.11.2005) se objevila série článků na téma kosovsko-albánská mafie a její vládnutí v Kosovu. Autorem je Ivan Feranec, který byl v letech 1993 až 2003 redaktorem zahraniční redakce ČTK. Dříve uveřejnil také například sérii článků v časopisu Reflex o obchodu se zbraněmi.

Dnešní téma zahrnuje dva rozhovory a dva články. Všechno je také dostupné zde:http://ihned.cz/1-10071640-17260410-003000_d-1e (portál Hospodářských novin). Doporučuji všem čtenářům si články důkladně prostudovat.

Vybírám nyní některé informace a citace:

„Je to jedna z největších základen organizovaného zločinu v Evropě. V posledních letech tam vznikl největší světový drogový kartel. Řeč je o Kosovu, srbské provincii, která je více než šest let pod správou OSN. V pondělí tam vyslanec OSN Martti Ahtisaari zahájí rozhovory o případné nezávislosti této provincie, avšak organizovaný zločin na pořadu jednání nebude. To téma je totiž tabu.
Odborníci ale varují, že v Evropě v tichosti vzniká narkostát. Představitelé Evropské unie, Spojených států i OSN chodí kolem problému po špičkách, protože existují svazky mezi vůdci někdejších povstalců z Kosovské národněosvobozenecké armády (UCK) a dnešními vedoucími politiky kosovských Albánců na jedné straně a organizovaným zločinem na straně druhé. Rázný postup proti ochráncům drogových mafií by ohrozil stabilitu.“

„Vliv drogových mafií v Kosovu sahá vysoko. K jejich spojencům patří podle informací, které cituje Roth, předseda Demokratické strany Kosova HashimThaci, který bude i členem delegace kosovských Albánců na připravovaných rozhovorech o budoucím statutu Kosova. Šestatřicetiletý Thaci údajně řídí významnou část zločineckých aktivit v Kosovu. „V roce 2001 udržoval přímé styky s mafií v Česku a v Albánii,“ tvrdí BND. „

(Ivan Feranec – Kosovo, domov největší mafie v Evropě, Hospodářské noviny, 23.11.2005)

Následuje ukázka z rozhovoru s analytičkou bruselského Střediska pro evropskou politiku – Lucií Montanarovou-Jankovskou, Hospodářské noviny, 23.11.2005:

HN: Co můžete říci o propojení mezi některými bývalými vůdci Kosovské osvobozenecké armády (UCK) a organizovaným zločinem?
Vskutku je mnoho důkazů o propojení UCK s pašováním drog a lidí i o stycích s dalšími kriminálními organizacemi. Avšak v postkonfliktních situacích člověk nemá vždy na výběr, s kým bude jednat. Mnozí ale soudí, že EU i USA ve vztazích s novými vůdci, například UCK, postupovaly až příliš delikátně a diplomaticky. A staré napojení na organizovaný zločin existuje i dnes.

HN: Otevírá se reálná možnost, že Kosovo bude nezávislým státem?
Zatím je příliš brzy na to, abychom řekli, že Kosovo bude již brzy nezávislé. O konečném statutu Kosova se stále hodně jedná. Možnostmi jsou rozsáhlá autonomie nebo podmíněná nezávislost. Obě možnosti s sebou nesou značná politická i bezpečnostní rizika.
Charta OSN a helsinský akt stanoví, že nelze měnit hranice či násilím vzít demokratickému státu území. Může se to stát jen dobrovolně. Vyslanec OSNMarti Ahtissari začne nejdříve pracovat na dohodách, jichž lze dosáhnout snadněji. Jsou to decentralizace, otázky vlastnictví a bezpečnostní standardy. Pak asi na jaře 2006 začnou rozhovory o konkrétnějších otázkách spojených se statutem Kosova a pak jednání o statutu samém.

HN: Myslíte si, že evropské státy nebojují proti gangům kosovských Albánců důsledně a dostatečně efektivně z politických důvodů? Že nechtějí zasáhnout proti kosovským představitelům, kteří jsou podezírání ze styků s organizovaným zločinem, protože nechtějí ohrozit stabilitu?
Souhlasila bych s tím, že v tomto tvrzení jsou prvky pravdy, ale jde o opravdu citlivou záležitost. Avšak hlavním důvodem nedostatečné efektivnosti EU v boji proti organizovanému zločinu v oblasti je nedostatečné zaměření na různé druhy nezákonné činnosti (pašování drog, zbraní a lidí) a nedostatečná koordinace mezi různými institucemi. Organizovaný zločin od konce války v Kosovu vzkvétá. Nedostatek jasné odpovědnosti v důsledku nevyřešeného statutu velmi omezuje účinnost boje proti organizovanému zločinu a prospívá kriminálním sítím.

Další rozhovor poskytl HN ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous, zde je úryvek:

HN: Setkali jste se ve své činnosti s propojením kosovsko-albánských gangů s kosovskými politiky či někdejší povstaleckou Kosovskou osvobozeneckou armádou (UCK)?
Jiří Komorous: Během kosovské krize jsme disponovali operativními informacemi o financování UCK prostřednictvím výnosů z obchodu s heroinem. Podle těchto informací odváděli obchodníci s drogami část svých zisků jakýmsi výběrčím z UCK. Následně byly potvrzeny informace, že osoby, které byly v mezinárodním měřítku vyšetřovány pro drogové delikty, se cestou humanitárních organizací (!) významně podílely na financování UCK.

Ivan Feranec napsal svého času do Britských listů nesmírně zajímavý článek s názvem:Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian. Na konci článku napsal také následující slova, která vystihují situaci v našich médiích:

„Tak. Představení končí, ale s účinkujícími se ještě určitě setkáte. Tak jako se setkáte s médii neusilujícími o co nejpravdivější postižení skutečnosti, nýbrž podniky na výrobu a hlavně prodej informací, se skrytou propagandou, zamlčováním, zahlcováním nepodstatnými informacemi a vytěsňováním podstatného. S nábožným vztahem novinářů k Georgi Bushovi, obrazem světa, v němž bombardování civilistů je vydáváno za válku proti zlu, či zprostředkovanými žvásty politiků bez nejmenšího kritického odstupu. Nejde o nějaké spiknutí řízené z jedné kanceláře. To ani není zapotřebí. Povrchní a ohebný sdělovací prostředek lze snadno vyrobit, když se jeho prioritou stane zisk. „

Messin, 23.11. 2005