Lenora Foerstel, Global Research, 30.1.2008

Během 2.světové války bojoval chorvatský stát bok po boku s hitlerovským Německem. Srbští lidé, stejně jako Židé, byli zabíjeni chorvatskou armádou a ti kdo přežili byli umístěni do koncentračních táborů. Po porážce fašismu se Chorvatsko stalo republikou Jugoslávie, ale udrželo si skrytou infrastrukturu fašismu.

V roce 1990 se stal prezidentem Chorvatska Franjo Tudjman. Za své vlády vyhodil 300 novinářů a zastavil provoz každých novin a televizních stanic, které se ho dotkly. Jeho vláda dala moc malé oligarchii. Jenomže navzdory jeho krajnímu nacionalismu a jeho brutálnímu vyčištění Srbů z Chorvatska se Tudjmanovu režimu dostalo podpory USA, prezidenta Billa Clintona a jeho balkánského poradce Richarda Holbrooka.

Začátkem srpna 1995 dostala chorvatská armáda podporu od Pentagonu a CIA při plánování a uskutečnění útoku na chorvatskou oblast Krajina a vyhnání 250.000 jejich etnických Srbů. Chorvatští vojáci byli cvičeni ve Fort Irwin v Kalifornii. Další výcvik poskytla soukromá žoldácká společnost American Military Professional Resources Incorporated (MPRI). Konečným výsledkem byla americká účast v nebývalém aktu etnické čistky, končící čtvrt milionem Srbů vyhnaných ze svých domovů.

Na začátku 90.let minulého století vypuklo napětí v Bosně a Hercegovině. V září 1992 bylo v rámci pokusů předejít válce nabídnuto několik mezinárodních mírových programů. Nejrozumnějším návrhem byl plán Carrington-Cutiliero, podle kterého měly být všechny okresy rozděleny mezi bosenské Muslimy, Srby a Chorvaty.

Původně byl plán podepsán všemi třemi stranami, jenomže nebyl nikdy realizován kvůli Alija Izetbegovičovi, bosensko-muslimskému vůdci, který od smlouvy odstoupil poté, co mu Washington slíbil uznat Bosnu jako nezávislou zemi.

V roce 1991 vyhlásily Chorvatsko a Slovinsko svou nezávislost na Jugoslávii. Tyto dvě země k tomu byly povzbuzovány Německem, které doufalo, že obnoví tradiční německý vliv na Balkáně. Spojené státy se potom k Německu připojily v podpoře Kosovské osvobozenecké armády (UCK/KLA), slibujíc této albánské separatistické organizaci vojenskou a politickou pomoc v jejím pachtění se po samostatném Kosovu, a nakonec Velké Albánii.

V roce 1998 poslala Clintonova administrativa do Kosova svého významného diplomata Richarda Holbrooka. Ten se začal veřejně ukazovat na shromážděních UCK/KLA, což mělo vyslat jasný signál separatistům, že USA jsou na jejich straně. USA za využití napětí mezi UCK a Srby v Kosovu inscenovaly etnické protesty a konflikty k ospravedlnění vojenské intervence. V březnu 1999 ve francouzském Rambouillet Spojené státy požadovaly po Jugoslávii, aby přijala okupaci Kosova vojsky NATO a vyhoštění všech jugoslávských sil z provincie. Miloševič to odmítl, což Spojené státy použily jako záminku pro válku.

27.března 1999 zahájila Clintonova administrativa těžké bombardování Jugoslávie. Tyto útoky na suverénní zemi nebyly nikdy schváleny OSN ani Kongresem USA. Byly jasným porušením mezinárodního práva i amerického War Power Act z roku 1973.

USA a NATO měly pokročilé plány bombardovat Jugoslávii už před rokem 1999, a mnoho evropských vůdců nyní věří tomu, že USA úmyslně použily bombardování k založení vojenské základny Camp Bondsteel v Kosovu… Podle plukovníka Roberta L. McCureho „začalo inženýrské plánování operace v Kosovu o měsíce dříve, než dopadla první bomba“. (1)

Vzápětí po ukončení bombardování Jugoslávie se síly USA v červnu 1999 zmocnily 1.000 akrů zemědělské půdy v jihovýchodním Kosovu poblíž makedonských hranic, a začaly se stavbou tábora. (2) Brown a Root, dceřinné firmy společnosti Halliburton, zároveň obstarávají všechny služby tábora. Ta samá společnost přijímá 180 milionů dolarů ročně na výstavbu vojenských zařízení v Maďarsku, Chorvatsku, Bosně a několika dalších zemích. Současně je vzor Bondsteel podporován v Gruzii a Ázerbajdžánu. Podle Chalmerse Johnsona, autora knihy „Americké impérium základen“, mají USA po celém světě kolem 1.000 základen. „Kdysi jste mohli sledovat stopy impérií počítáním kolonií,“ říká Johnson. Americkou verzí kolonie je vojenská základna“. (3) Kosovo je americká kolonie.

Hlavním cílem základny Camp Bondsteel je poskytovat bezpečnost pro stavbu albánsko-makedonsko-bulharského ropovodu AMBO, který spojí koridory mezi Černým mořem a pánví Kaspického moře, která obsahuje skoro 50 miliard barelů ropy.

Současný kosovský premiér Hashim Thaci byl dříve politickým šéfem UCK/KLA. Tato je široce považována za teroristickou organizaci a je z velké části podporována obchodem s drogami a lidmi, zvláště na obchodu se ženami z východní Evropy. USA začaly s výcvikem UCK/KLA ještě před bombardováním Jugoslávie.

V současnosti Camp Bondsteel ukrývá přes 1.000 amerických vojáků a více než 7.000 civilních albánských zaměstnanců. Není žádná náhoda, že zvyšující se americká přítomnost na Bondsteelu byla doprovázena zvýšenou vojenskou aktivitou UCK/KLA. Od vzniku této masivní základny bylo zavražděno, nebo vyhnáno z Kosova více Srbů, Rómů a Albánců odporujících UCK/KLA.

Dnes je zcela jasné, že Spojené státy a NATO měly v plánu bombardovat Jugoslávii dlouho předtím, než došlo k etnickým konfliktům. Kosovská osvobozenecká armáda a Spojené státy byly rozhodnuty vyvolat násilí a zamezit ústupkům Slobodanu Miloševičovi, které by mohly zabránit bombardování. Úkolem USA bylo postavit Camp Bondsteel, a to za využití jakýchkoli nutných prostředků, aby zabezpečoval dokončení potrubí ke Kaspickému moři.

1. Paul Stuart, “Camp Bondsteel and America’s Plans to Control Caspian Sea,” April 29, 2002. World Socialist Website,WSWS.org,WWW.WSWS.ORG/articles/2002/apr2002/oil-a29.shtml
2. Ibid.
3. Ibid.

Překlad Messin, 31.1.2008

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=7941